Rubrika
HomilieTo dítě je schopné uzavřít všechny trhliny
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2020 - čtvrtek, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
Bratři a sestry, vyslechli jsme příběh, který znají snad asi téměř všichni lidé, i ti, kteří se třeba nehlásí ke křesťanství. Je to bezpochyby jeden z nejmilejších příběhů, které vůbec známe. Já vám budu taky vyprávět příběh. Dost dlouho jsem přemýšlel o tom, jestli mám rozebírat evangelium, jak se k tomu vlastně postavit v dnešní noci, v dnešní situaci, kterou prožíváme, a došel jsem k závěru, že bude lépe vyjádřit to příběhem.
Ale abyste byli pořád v obraze a věděli vlastně, k čemu to směřuje, tak dopředu prozradím pointu. Vlastně smyslem toho, co vám budu za chvíli vyprávět, je, abychom prožili opravdu velmi hluboce tu poslední větu dnešního evangelia: „Na zemi pokoj lidem, v kterých má Bůh zalíbení.“ Abychom zažili to, že přes všechny těžkosti, které v letošním roce prožíváme, Bůh má v lidech zalíbení a přináší pokoj. Proto je velmi důležité oslavovat Vánoce, prožívat Vánoce.
Ten příběh se skutečně stal v jihoitalském městě, které se jmenuje Banzano. V tom městě vždycky slavili Vánoce s velkou okázalostí. Už v adventu postavili na náměstí strom, zpravidla velikou jedli. Ozdobili ji. Celé město se zdobilo. Z domů bylo cítit vůni cukroví, italského panetone, hospodáři chystali to nejlepší víno na štědrovečerní stůl. Zkratka a dobře, všichni to velmi prožívali. Pan farář s panem starostou kdykoliv se potkali, tak si přáli šťastné a spokojené prožití vánočních svátků, lidé se uctivě zdravili a projevovali si všemožnou náklonnost.
V této době kostelník se svými pomocníky chystal betlém, který byl chloubou celého města. Figury byly z vosku a téměř v životní velikosti. Betlém byl uskladněn v jedné místnosti vedle sakristie v různých bednách, krabicích a podobně. Protože nešlo jenom o postavy, ale byla tam celá ta chýše, byla tam třeba i studna a další dekorace, které dávaly dohromady krásnou scenérii.
Tak to začali vynášet, čistit a začali to v kostele stavět. Postavili chýši, postavili studnu. Vedle studny postavili selku, která přicházela pro vodu. K chýši postavili pastýře s ovečkama. Do chýše dali figuru svatého Josefa a Panny Marie, dali jesličky, ale ani za nic nemohli najít Jezulátko.
Už otevřeli všechny bedny, všechny krabice, vrátili se podívat do skladiště, jestli tam nějakou bednu nezapomněli, nic. Jezulátko nebylo. A úplně jako by tam mezi ně vstoupilo jakési zděšení, panika. Teď nevěděli co, a naráz jeden z těch lidí, kteří to vlastně celé chystali, vyběhl ven z kostela a jako téměř smyslů zbavený začal křičet: „Ukradli Ježíška! Ukradli nám Ježíška!“
V tu ránu bylo po vánoční atmosféře. V tu ránu faráře málem museli omývat, málem ho ranila mrtvice. Starosta nařídil městské policii, aby začala pátrat, tak ti dělali prohlídky dům od domu. Ale co bylo nejhorší, lidé se začali vzájemně podezírat. Staří říkali: „To udělali mladí, to je nějaká nejapná taškařice. Nemají úctu k našim hodnotám.“ Mladí říkali: „ No jó, za to můžou staří. Beztak někde tu figuru položili a ve své skleróze zapomněli, kam ji dali, a teď si nemůžou vzpomenout a svádějí to na nás.“ Starousedlíci říkali: „To udělali ti nově příchozí, noví přistěhovalci.“ Přistěhovalci říkali: „To udělali starousedlíci. Oni nás tady nemají rádi.“ A šlo to i napříč v rodinách. Zkrátka a dobře pohoda byla ta tam. Dokonce se o tom dozvěděli lidé z okolních měst a vesnic a chodili se do Banzana dívat, jak se tam hádají, jak se vzájemně podezírají, a bavili se na jejich úkor.
A takhle do toho města přišel taky jeden pasáček. Chtěl si poslechnout, co je v Banzanu nového, a tak se zaposlouchal do toho všeho obviňování, do všech těch roztrpčených výjevů, že přestal dávat pozor. A naráz jeden místní obyvatel na něho ukázal a zakřičel: „To je on. Včera se motal kolem kostela. Já jsem ho viděl. To je určitě ten, co nám ukradl Ježíška.“
Než stačil pasáček cokoliv říct, tak ho začali honit. Na nic nečekal a utekl pryč. Naštěstí se vyznal v okolí velmi dobře, a tak věděl, kde má zaběhnout, aby se ztratil svým pronásledovatelům.
Protože už byl večer, tak si našel místo v jednom polorozpadlém domku, v takové salaši. Tam se zabalil do svého kožíšku a usnul. Když se ráno vzbudil, všiml si, že ve stěně, o kterou je opřený, je trhlina. Asi tak, jako by se tam dala dát dlaň na výšku. Ale co bylo zajímavé, tak když tu trhlinu sledoval odshora dolů, až došel svým pohledem k zemi, že ta trhlina pokračuje v zemi. Pasáček věděl, co to znamená, to je známka zemětřesení, ale chtěl vědět, kam až ta trhlina bude sahat, kam až půjde, a tak se vydal vlastně po jejích stopách.
Občas se mu ztrácela někde pod kameny nebo takhle, ale na druhé straně těch balvanů se zase objevila. Až došel do jedné horské vesničky. Tam už ta trhlina byla širší. Tam už padaly domy. Tam už byli ranění, tam už byli dokonce i mrtví. Tam byli lidé, kteří zachraňovali majetek. Tam byli lidé, kteří v panice stáli nad tou trhlinou a báli se ji překročit. Pasáček se okamžitě zapojil do toho, čemu říkáme záchranné práce. Celý den pomáhal ošetřovat, vyprošťovat. Všude, co viděl, tak se snažil být užitečný.
K večeru viděl, že ta trhlina pokračuje, a pokračuje k takové chýšce, z které vycházelo slabé světlo. A říkal si: „I tam třeba bude někdo, kdo bude potřebovat mou pomoc,“ tak tam šel. Když došel k té chýši, tak zjistil, že naráz trhlina je zacelená, že nepokračuje. Před tou chýší se zavřela. Už nebyla.
Vstoupil do chýše, no a tam uviděl maminku, pěstouna a Ježíška. Marii, Josefa a narozené dítě. Okamžitě poznal, že vidí Ježíše. Ale protože byl večer a on byl velmi unavený, tak se zase zabalil do svého kožíšku a usnul. Když se ráno vzbudil, viděl, jak se na něho Ježíšek usmívá, jak má zaťaté ručičky do pěsti, ale jinak že je velmi spokojený.
A on dostal takový nápad. Řekl si: „Obyvatelé Banzana mě obvinili, že jsem jim ukradl Ježíška. Tak já jim ho teď vrátím, já jim ho přivedu.“ Celou situaci vysvětlil Marii i Josefovi, a oni souhlasili. Josef přivedl oslíka, Maria se posadila, vzala Ježíška. Josef chytil oslíka za uzdu z jedné strany, pasáček z druhé a vyrazili do Banzana.
Přišli tam na Štědrý večer. Už byla tma a všichni obyvatelé městečka byli v kostele kolem jesliček. Ale v jesličkách neležela žádná figurka. Tu voskovou nenašli. Josef s oslíkem zůstal před kostelem, Maria s Ježíškem a pasáček vstoupili dovnitř. Když ho lidé uviděli, začali brblat. Začalo to šumět: „Co ten tu dělá? Ten zloděj má ale odvahu sem přijít.“ Ale pasáček měl odvahu. Vzal od Marie Ježíška, prošel středem kostela a před oltářem zabočil doprava k betlému. Položil Ježíška do prázdných jesliček, a v tu chvíli kdosi vykřikl: „Co to je? To je nějaký podvod. Co to má znamenat?“ Ale v tu chvíli se znovu zachvěla země. Bylo to další zemětřesení. Nebylo nijak silné. Kostel nespadl, nic se nezbořilo, ale dlaždice, která stála před jesličkami, praskla, a praskla do tvaru hvězdy.
Obyvatelé Banzana nad tím byli v úžasu a přemýšleli. A uvědomili si, že slavit Vánoce neznamená uctívat voskové figury. Neznamená být pyšní na to, že máme největší betlém široko daleko, ale že slavit Vánoce znamená vnímat druhého člověka, vnímat jeho blízkost. Vánoce proměňují.
Bratři a sestry, i v našem světě je veliká trhlina. Je už dnes jasné, že naše generace bude rozlišovat dobu před COVIDem a dobu po COVIDu. Ta ale ještě nenastala. Jsou lidé, kteří žijí na jedné straně té trhliny. To jsou třeba ti zdraví. Na druhé straně jsou ti nemocní. Je tady mnoho dalších rozdělení. Jsou ti, kteří oplakávají své zemřelé. Jsou ti, kteří to přežili jakžtakž dobře. Jsou tady ti, kteří mají existenční problémy. A jsou tady ti, kteří to zase zvládají.
A tak bych mohl pokračovat ještě asi hodně dlouho, ale my se máme soustředit na ten moment, kdy pasáček došel k místu, kde trhlina nebyla.
Ježíš Kristus, to dítě narozené v Betlémě, je schopné uzavřít všechny trhliny, zacelit. To dítě je schopné dát nám tolik síly a tolik pokoje, abychom dokázali ty trhliny zavřít.
Narozený Spasitel neříká: „Já odstraním problémy,“ ale říká: „Já vám ukážu, jak to zvládnout. Já půjdu před vámi. Já budu ten návod. Nebudete muset to číst. Bude stačit, když se budete dívat na mě.“
A tak bychom mohli pokračovat. To světlo v té chýši nesvítilo nijak zářivě. Spíš bylo takové matné, chabé. I dnešní svět potřebuje slyšet o této zvěsti. Někdo by mohl říct: „Ale vždyť je nás tady málo.“ Ano. Ani tenkrát v Betlémě nebyly nějaké velké davy. Tam bylo několik málo pastýřů, žádné velké shromáždění.
Ale je taky potřeba, abychom byli ochotni se nasadit, tak, jako ten pastýř. Dostal se do té situace nezaviněně, byl obviněn neprávem. Mohl si říct: „Počkejte, já vám ukážu!“ Nebo mohl říct: „Počkejte, já na váš kašlu!“ Ale on si řekl: „Tak já vám ho dovedu, abyste se radovali z jeho narození. Abyste dokázali zacelit ty trhliny a ty rány, které jste si způsobili tím podezíráním.“
Bratři a sestry, Vánoce, každé Vánoce, nám chtějí říct důležitou pravdu, důležitou skutečnost: Bůh, který si zaslouží, abychom mu vzdávali chválu a slávu, abychom ho oslavovali, tak tento Bůh posílá na zem svého Syna, který přináší pokoj a který nám oznamuje, že Bůh má v každém z nás zalíbení.
V Banzanu už dnes nedávají do jesliček žádnou figurku. Mimochodem, do jesliček nepoložil ani žádnou figurku svatý František z Assisi, který v Grecciu postavil první betlém tak, jak ho známe. Proč? Aby tam bylo místo. Aby tam bylo místo pro každého z nás a abychom každý z nás objevili, zažili a prožili, že Bůh má ve mně zalíbení.
Prožijme to a radujme se z toho.
Přeji vám všem požehnané Vánoce.
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2022 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2019 - úterý , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
Bratři a sestry, evangelní úryvek, který jsme teď právě vyslechli, má vlastně dvě části. Od začátku až vlastně do toho momentu, kdy se tam říká, že ho položila do jeslí, protože v zájezdním útulku nebylo pro ně místa. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2018 - pondělí
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
Bratři a sestry, začínáme slavit Vánoce. Co to znamená, slavit Vánoce nebo i jinou takovouhle důležitou událost? Vždycky, když jde o něco důležitého, tak to má tři části. První částí je příprava. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2015 - čtvrtek, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
Bratři a sestry, když jsem přemýšlel, jakou myšlenku vyzdvihnout o letošních Vánocích, tak mě napadlo, že by nemuselo být špatné zamyslet se víc právě nad tím, jak přichází Boží Syn mezi nás. Když někdo někam přichází nebo takovým tím místem toho vstupu je to, čemu se říká brána. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2014 - středa , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
Bratři a sestry, prožíváme, slavíme Velkou noc narození, nový začátek. Těch nových začátků známe vícero. I my si třeba říkáme čas od času, začnu znovu. Nový začátek někdy bývá s elánem a někdy člověk musí začít znovu, třeba když se přestěhuje, když změní zaměstnání a podobně. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2012 - pondělí, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
Bratři a sestry, opět po roce se scházíme, abychom prožili Velkou noc narození našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista. Židovští rabíni říkají, že Boží slovo má 39 tváří. Co se tím chce říci? A sice že když čteme slova Písma znovu a znovu, že vždycky tam najdeme něco nového, něco co nás osloví, něco co nás obohatí. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2009 - čtvrtek, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
Bratři a sestry, už ve Starém zákoně v rabínské tradici se mluví o tom, že jsou důležité čtyři noci v dějinách lidstva. První je noc stvoření. Druhou nocí je noc, kdy Abrahám je vyzván od Hospodina, aby obětoval svého syna Izáka. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2008 - středa , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
Bratři a sestry, možná jste si vy sami položili třeba včera nebo dnes otázku: „Jsem připravený, připravená na Vánoce?“ Možná vám ji položil někdo jiný. Co si pod tím představíme, být připravený na Vánoce? Mít všechno nakoupené, navařeno, uklizeno, nazdobený stromeček, postavený betlém, pod ním nachystané dárky. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2005 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
Bratři a sestry, sice jsem Vás na začátku mše svaté vítal, ale chtěl bych Vás v tuhle chvíli přivítat ještě jednou, úplně všechny. Vás, kteří sem chodíte pravidelně, vás, kteří jste zde třeba na návštěvě u svých příbuzných, anebo i vás, kteří jste sem přišli pro tuto jedinou chvíli v roce. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2004 - pátek , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
Bratři a sestry, prožíváme zvláštní noc. Připomínáme si něco, co se stalo před více než dvěma tisíci lety a prožíváme něco naprosto nevídaného, kdy velká část lidí, zpravidla dobrovolně, místo toho, aby byli doma ve svých vytopených bytech, domech, anebo aby třeba i spali pohodlně v posteli, tak se zvednou a jdou. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2003 - středa , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
Bratři a sestry, tuhle noc na celém světě asi zní nejčastěji tři slova: Ježíš Kristus a Betlém. A myslí tím Betlémem město, kde on se narodil. I dneska do toho města přišli lidé, kteří chtěli být co nejblíž tomu místu, kde se před dvěma tisíci lety Ježíš Kristus narodil, ale nepřišlo jich tam mnoho, protože v té zemi je v podstatě válka a není tam vůbec bezpečno. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2002 - úterý , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
Bratři a sestry, jak jsem říkal na začátku, tato noc je nocí příchodu, setkání. Setkání Boha s člověkem, Boha, který přichází vstříc. Proč přišel? Proč přišel Ježíš mezi nás? Proč jsme přišli dnes my sem? Ježíš přišel proto, abychom my mu byli blíž. Ježíš přišel proto, aby řekl nám lidem: „Člověče, Bůh má o tebe zájem, nejsi mu lhostejný.“ Proč jsme přišli my sem, teď, v tuto chvíli? Pro některé lidi jsou Vánoce příležitostí, kdy opráší náboženství, staré tradice. Před několika lety v jedné farnosti se mi stalo, že přišel jeden pán a hrdě prohlásil: „Pane faráři, naše rodina už 15 let nevynechala půlnoční mši svatou. Více...
P. Mgr. Karel Orlita, student kanonického práva na Papežské Lateránské univerzitě v Římě
24.12.2001 - pondělí, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
Moji drazí, bratři a sestry, jak jsem řekl v úvodu mše svaté, všechny vás tady srdečně vítám. Vás, kteří chodíte pravidelně do kostela, kteří zde znáte všechny části tohoto kostela důvěrně, i vás, kteří sem přicházíte třeba jenom občas. Všechny vás tady srdečně vítám. Co jsme slyšeli v evangeliu? Co bylo dnes pro nás radostnou zvěstí? Zazářilo nám veliké světlo. Veliké světlo v temnotách. Jaké to světlo zazářilo? Je to nové světlo. Jako nejprve, úplně na počátku, Bůh, když tvořil zemi, utvořil světlo a rozešly se temnoty, tak nyní přichází nové světlo do těchto temnot. Více...