Rubrika
HomilieBůh má v nás zalíbení
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2002 - úterý , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
Bratři a sestry, jak jsem říkal na začátku, tato noc je nocí příchodu, setkání. Setkání Boha s člověkem, Boha, který přichází vstříc. Proč přišel? Proč přišel Ježíš mezi nás? Proč jsme přišli dnes my sem? Ježíš přišel proto, abychom my mu byli blíž. Ježíš přišel proto, aby řekl nám lidem: „Člověče, Bůh má o tebe zájem, nejsi mu lhostejný.“ Proč jsme přišli my sem, teď, v tuto chvíli? Pro některé lidi jsou Vánoce příležitostí, kdy opráší náboženství, staré tradice. Před několika lety v jedné farnosti se mi stalo, že přišel jeden pán a hrdě prohlásil: „Pane faráři, naše rodina už 15 let nevynechala půlnoční mši svatou.“ Je jasné, že vždycky mezi tou půlnoční mší svatou nebylo nic, celý ten rok. Říkal to s velikou hrdostí a čekal, že ho pochválím. Radši jsem byl zticha a neříkal vůbec nic, protože jsem nevěděl, co na to mám říct. Proč jsem tady? Abych ukázal, že jsem dobrý člověk? Že vím, co se sluší a patří? Proto, že tady zní krásná hudba a že je tu taková dojemná atmosféra? Ale bratři a sestry, to je všechno málo. Vánoce, to jsou svátky narození Božího syna. „Zvěstuji vám velikou radost, radost pro všechen lid, dnes se vám narodil Spasitel, to je Krisus Pán.“ To jsou Vánoce. Ne svátky klidu, svátky pohody, a já nevím, jak se to ještě pokoušejí nazývat. Vánoce jsou svátky narození Ježíše Krista. On má dnes narozeniny. A jestliže on se nám z těch oslav nějak ztratí, pak je to hodně zlé. Zkusme si představit, jaké by to bylo, když by nás nějaký náš přítel pozval na oslavu svých narozenin. My bychom tam přišli, bavili se s těmi lidmi, kteří by tam byli, ale toho oslavence bychom si ani nevšimli, nepodali mu ruku, nepopřáli, prostě jako bychom dělali, že on tam není. To by byl pěkný trapas, pěkná ostuda. A přece: často to tak o Vánocích u nás doma vypadá. Slavíme Vánoce všelijak, ale Ježíš se nám ztrácí. Jestli jsme ztratili Ježíše, pak jsme ztratili všechno.
Bůh přišel mezi nás a my jsme tím byli obdarováni, nesmírně jsme tím získali. Svatý Otec Jan Pavel II. v jednom ze svých prvních vánočních kázání použil takovou myšlenku: „Sám Bůh se stává darem pro člověka.“ Byli jsme obdarováni a z této velké radosti si křesťané začali vzájemně dávat dárky. Když se dnes zeptáte, proč se na Vánoce dávají dárky, tak mnoho lidí nebude vědět proč. Pro nás je to odraz toho, že Bůh nás obdaroval, a my nad touto velkou radostí chceme dát dary svým nejbližším. Před Bohem nemají největší hodnotu dary koupené, ale největší hodnotu mají dary, které jdou nějak z nás, jako třeba když někomu věnuji čas, když mám pro někoho dobré slovo, když si všimnu, že vedle mě je někdo. Někdo, kdo třeba potřebuje potěšit, někdo, kdo třeba chce, abych s ním sdílel jeho radost. A tady už se dostáváme k tomu, proč jsme tady, proč jsme přišli. Vánoce nás totiž učí naslouchat, naslouchat tomu, co nám říká Bůh. Ale také naslouchat tomu, co nám říkají ti druzí, kteří jsou kolem nás. Boží syn se narodil v noci, v noci bývá ticho. My žijeme v době, která je velice hlučná, velice, velice. Jenom si uvědomme, jak často kolem nás pořád něco hraje: rozhlas, televize, magnetofon; pořád jsou kolem nás nějaké zvuky. Ale nakolik jsme schopni zůstat v tichu, zamyslet se, nakolik jsme schopni vnímat, když k nám mluví druhý člověk? To všechno nás mají naučit Vánoce, nebo mohou, pokud my dáme k tomu svůj souhlas.
My jsme, bratři a sestry, ochotni zlobit se na obyvatele Betléma, jak byli tvrdí, nechápaví, jak to, že nikdo nepřijal do svého domu dva lidi a ženu, která měla potvrdit. Jak to, že dokázali být tak necitelní, pohoršuje nás to, rozčiluje, jsme ochotni i nadávat a říkat, že by se nám to určitě nestalo. Ale stalo, bratři a sestry. Protože my toho Ježíše jaksi pustíme dovnitř, my ty Vánoce jaksi slavíme, ale často je zablokujeme, zneškodníme. Právě ze svátku Božího narození uděláme svátky pokoje, klidu, radosti, anebo třeba i plného stolu. A tady se často stává to, že čím jsou ty stoly plnější, tím jsou lidská srdce prázdnější. Já teď nemám v úmyslu kritizovat ty plné stoly, ale mám v úmyslu kritizovat ta prázdná srdce. Boží syn přišel proto, aby nám byl blíž. Přišel jako dítě, to bylo schválně, protože malého dítěte se nikdo nebojí a Boží syn chce, aby se ho nikdo nebál, abychom se nebáli k němu přijít. Abychom se nebáli k němu přijít, tak jako se třeba bojíme přijít do kostela. A že se bojíme, je naprosto jasné, protože první lavice je prázdná a vzadu u dveří je úplně našlapáno. On přišel jako dítě, které nám říká: „Neboj se mě, měj mě rád, já tě mám taky rád. Je mi jedno odkud jsi, je mi jedno, kdo jsi, ale já jsem přišel i kvůli tobě, protože mi na tobě záleží.“ Bratři a sestry, on přišel proto, aby Bůh byl blízko nám, ale přišel taky proto, abychom my lidé měli blízko jeden k druhému. Andělé zpívali nad Betlémem: „Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem, v kterých má Bůh zalíbení.“ To jsme my, my všichni, Bůh má v nás zalíbení. Jakkoli se nám to zdá nepochopitelné, jakkoli si říkáme: „To není možné. Ve mně?“ Ano, v tobě, ve mně, v každém z nás.
Prorok Izaiáš v prvním čtení vyjádřil podstatu Vánoc slovy: „Lid, který chodil ve tmě, vidí světlo. Obyvatelům temné země vzchází veliké světlo.“ Proto v tuto noc svítí v kostele tolik světel. Proto je tady tolik všelijakých žárovek, ať už bílých nebo barevných. Jsou tady proto, abychom si uvědomili, že Ježíš přišel, přišel, aby změnil náš život. Od okamžiku, kdy on přišel, skutečně svět už není, jaký byl dřív. Je tady totiž něco podstatného: on přišel a zůstal. Vánoce pro něho neskončili 6. ledna, on si neřekl: „To už by stačilo a já se zase vrátím k Otci.“ On zůstal. Bratři a sestry, měli bychom si najít čas, abychom během Vánoc se ztišili, třeba se postavili před jesličky a uvažovali o tom, co toto dítě přináší mně, a abychom si uvědomili, že máme tak nějak ty Vánoce nést dál. Že nestačí, abychom pár dnů k sobě byli milejší, hodnější, ale že Vánoce se svou myšlenkou obdarování se máme snažit nést dál, do celého roku. Že dál máme být lidmi, kteří budou mít dobrou vůli, lidmi, kteří budou ochotni obdarovávat svoje okolí, lidmi, kteří budou ochotni naslouchat. Kéž se nám to tedy s Boží pomocí podaří.
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2022 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2020 - čtvrtek, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
Bratři a sestry, vyslechli jsme příběh, který znají snad asi téměř všichni lidé, i ti, kteří se třeba nehlásí ke křesťanství. Je to bezpochyby jeden z nejmilejších příběhů, které vůbec známe. Já vám budu taky vyprávět příběh. Dost dlouho jsem přemýšlel o tom, jestli mám rozebírat evangelium, jak se k tomu vlastně postavit v dnešní noci, v dnešní situaci, kterou prožíváme, a došel jsem k závěru, že bude lépe vyjádřit to příběhem. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2019 - úterý , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
Bratři a sestry, evangelní úryvek, který jsme teď právě vyslechli, má vlastně dvě části. Od začátku až vlastně do toho momentu, kdy se tam říká, že ho položila do jeslí, protože v zájezdním útulku nebylo pro ně místa. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2018 - pondělí
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
Bratři a sestry, začínáme slavit Vánoce. Co to znamená, slavit Vánoce nebo i jinou takovouhle důležitou událost? Vždycky, když jde o něco důležitého, tak to má tři části. První částí je příprava. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2015 - čtvrtek, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
Bratři a sestry, když jsem přemýšlel, jakou myšlenku vyzdvihnout o letošních Vánocích, tak mě napadlo, že by nemuselo být špatné zamyslet se víc právě nad tím, jak přichází Boží Syn mezi nás. Když někdo někam přichází nebo takovým tím místem toho vstupu je to, čemu se říká brána. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2014 - středa , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
Bratři a sestry, prožíváme, slavíme Velkou noc narození, nový začátek. Těch nových začátků známe vícero. I my si třeba říkáme čas od času, začnu znovu. Nový začátek někdy bývá s elánem a někdy člověk musí začít znovu, třeba když se přestěhuje, když změní zaměstnání a podobně. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2012 - pondělí, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
Bratři a sestry, opět po roce se scházíme, abychom prožili Velkou noc narození našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista. Židovští rabíni říkají, že Boží slovo má 39 tváří. Co se tím chce říci? A sice že když čteme slova Písma znovu a znovu, že vždycky tam najdeme něco nového, něco co nás osloví, něco co nás obohatí. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2009 - čtvrtek, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
Bratři a sestry, už ve Starém zákoně v rabínské tradici se mluví o tom, že jsou důležité čtyři noci v dějinách lidstva. První je noc stvoření. Druhou nocí je noc, kdy Abrahám je vyzván od Hospodina, aby obětoval svého syna Izáka. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2008 - středa , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
Bratři a sestry, možná jste si vy sami položili třeba včera nebo dnes otázku: „Jsem připravený, připravená na Vánoce?“ Možná vám ji položil někdo jiný. Co si pod tím představíme, být připravený na Vánoce? Mít všechno nakoupené, navařeno, uklizeno, nazdobený stromeček, postavený betlém, pod ním nachystané dárky. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2005 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
Bratři a sestry, sice jsem Vás na začátku mše svaté vítal, ale chtěl bych Vás v tuhle chvíli přivítat ještě jednou, úplně všechny. Vás, kteří sem chodíte pravidelně, vás, kteří jste zde třeba na návštěvě u svých příbuzných, anebo i vás, kteří jste sem přišli pro tuto jedinou chvíli v roce. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2004 - pátek , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
Bratři a sestry, prožíváme zvláštní noc. Připomínáme si něco, co se stalo před více než dvěma tisíci lety a prožíváme něco naprosto nevídaného, kdy velká část lidí, zpravidla dobrovolně, místo toho, aby byli doma ve svých vytopených bytech, domech, anebo aby třeba i spali pohodlně v posteli, tak se zvednou a jdou. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2003 - středa , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
Bratři a sestry, tuhle noc na celém světě asi zní nejčastěji tři slova: Ježíš Kristus a Betlém. A myslí tím Betlémem město, kde on se narodil. I dneska do toho města přišli lidé, kteří chtěli být co nejblíž tomu místu, kde se před dvěma tisíci lety Ježíš Kristus narodil, ale nepřišlo jich tam mnoho, protože v té zemi je v podstatě válka a není tam vůbec bezpečno. Více...
P. Mgr. Karel Orlita, student kanonického práva na Papežské Lateránské univerzitě v Římě
24.12.2001 - pondělí, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
Moji drazí, bratři a sestry, jak jsem řekl v úvodu mše svaté, všechny vás tady srdečně vítám. Vás, kteří chodíte pravidelně do kostela, kteří zde znáte všechny části tohoto kostela důvěrně, i vás, kteří sem přicházíte třeba jenom občas. Všechny vás tady srdečně vítám. Co jsme slyšeli v evangeliu? Co bylo dnes pro nás radostnou zvěstí? Zazářilo nám veliké světlo. Veliké světlo v temnotách. Jaké to světlo zazářilo? Je to nové světlo. Jako nejprve, úplně na počátku, Bůh, když tvořil zemi, utvořil světlo a rozešly se temnoty, tak nyní přichází nové světlo do těchto temnot. Více...