Rubrika
HomilieProjevila se Boží dobrota
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2005 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
Bratři a sestry, sice jsem Vás na začátku mše svaté vítal, ale chtěl bych Vás v tuhle chvíli přivítat ještě jednou, úplně všechny. Vás, kteří sem chodíte pravidelně, vás, kteří jste zde třeba na návštěvě u svých příbuzných, anebo i vás, kteří jste sem přišli pro tuto jedinou chvíli v roce. Tahle noc je skutečně zvláštní.
V liturgickém roce křesťan prožívá dvě zvláštní noci: noc narození a noc vzkříšení. Proč se ty nejdůležitější okamžiky naší spásy odehrály v noci? To nevíme, ale jedno je fakt, že v noci je větší klid, než ve dne a že člověk má v noci víc času, možností, příležitostí, víc klidu zamyslet se. A to je to důležité – o těchto věcech přemýšlet. Zamyslet se třeba nad tím, co mě to táhne ven, proč o těch Vánocích lidé nechtějí být sami, proč chtějí být s někým jiným, druhým, proč se chtějí setkat mezi sebou. Co je to, co nás vede sem? Co nás vede k jesličkám? Je to pocit, že zde zažijeme něco pěkného, dobrého, že budeme „přijati“.
Velmi lapidárně, ale výstižně to shrnul svatý Pavel v Listě Titovi: „Projevila se Boží dobrota.“ Říkáme, že Vánoce jsou svátky radosti a pokoje. Radost a pokoj pramení z toho, že je někdo dobrý, že projevil svou dobrotu vůči někomu jinému. Vánoce jsou tedy svátky, kdy se projevila Boží dobrota. Po celý rok jsme se setkávali s různými projevy. Můžeme říct, že každý den našeho života jsme se setkali s tím, že se něco projevilo. Třeba něčí duchaplnost, nebo naopak něčí hloupost. Že se ukázalo něco pěkného a krásného, anebo že se ukázala lidská bezohlednost a arogance. Každý z nás by určitě dokázal vyjmenovat hodně těch negativních okamžiků, toho, co se nám nelíbilo, co jsme zažili špatného. Když bychom trošku chtěli, trochu se snažili, tak bychom dokázali vyjmenovat i to pěkné a dobré, s čím jsme se setkali. A člověk? Člověk to chce nějak shrnout, sdělit, říct to těm druhým. A to jsou Vánoce. Projevila se Boží dobrota. Začal tak Boží dialog s námi lidmi. Skutečně doslova. On už předtím probíhal třeba skrze proroky a jiné lidi, ale teď přišel Bůh, aby s námi mluvil. Přišel bez jakékoliv podmínky, přišel tak, aby byl přístupný všem lidem.
Bratři a sestry, my někdy, když jsme na ty druhé nazlobeni, tak říkáme: „Nejradši bych odešel, vyměnil bych ty lidi, kteří jsou kolem mě, zbavil bych se jich.“ Teďka bych udělal takovou závorku: chtěli bychom třeba předělat ty druhé, odstranit je, zbavit se jich, ale téměř nikdo nepřemýšlí o tom, že by třeba mohl změnit sebe. A už vůbec nepřemýšlíme o tom, že zas ti druzí by třeba se rádi zbavili nás. A říkáme těm druhým bez obalu: „Nejsi dost dobrý, jsi zlý, a já s tebou nebudu kamarádit. Jdu pryč, nebudu s tebou.“ A tak odcházíme jeden od druhého. Ne třeba navenek, ale vnitřně. A někdy i navenek. A co dělá Bůh? V téhle situaci, kdy my jdeme pryč, tak On přichází k nám. Jeho cesta má přesně opačný směr, než ty naše cesty. Není to útěk, ale je to naopak cesta setkání, přichází blíž.
Ježíš přichází úplně pro všechny – pro ty úspěšné, spokojené, ale i pro ty slabé, pro ty, kteří dělají chyby, a dokonce, a to nás překvapuje úplně nejvíc, i pro ty zlé. Toto těžko chápeme, že On přišel úplně pro všechny a že říká: „Člověče, já s tebou budu, i když se ti nedaří, i když třeba nevíš kudy kam, nevíš jak dál. Já budu s tebou.“
Ježíš nepřišel do žádného ideálního světa. Přišel do světa, který má své slabosti, své chyby, do světa, na který my často nadáváme a říkáme: „Kdoví, kam to spěje a kdoví, jak to dopadne.“ Kam to spěje? A jak to dopadne? To já nevím, ale myslím si, že dobře, protože když do tohoto světa vstoupil Boží Syn, tak On říká: „Člověče, neboj se, já to mám v rukou a když ty budeš chtít, tak já tě povedu.“ On do tohoto světa vstoupil tak, aby byl přístupný pro všechny.
Když se podíváme do lidských dějin, tak se setkáme s tím, že mnoho různých lidí v okamžiku, kdy se dostali, jak my říkáme, nahoru, tak začali pro sebe hledat nějaká privilegia, nějaké výhody, výsady. A ten, který je mohl mít, který na ně měl jaksi nárok, tak ten se jich naopak vzdává a říká: „Já tady budu jako ten obyčejný, aby mezi námi nebyla žádná zeď, aby ses nebál člověče, aby ses nebál přijít s tím, co ti radost dělá i s tím, co ti radost bere. Chci tady být, jako jeden s vás.“
Co jsou to tedy Vánoce? To jsou svátky čerpání energie, síly, jak dál. Vánoce, to jsou svátky, kdy se máme nechat inspirovat, jak se chovat, jak dál. Projevila se Boží dobrota – to je začátek. Máme si to uvědomit a máme to dat dál. Jak? No tím, že se projeví naše dobrota, dobrota každého z nás. Možná jsme už unavení, možná chceme rezignovat a Vánoce nám říkají: nevzdávej to člověče, Bůh to s tebou taky nevzdává. A tak to dělej, jako to udělal On.“
Vánoce nám připomínají, že jsme něco dostali zadarmo. My na to nejsme moc zvyklí něco dostávat zadarmo. Za všechno, jak se říká, se v životě platí, a když nám někdo něco nabízí zadarmo, tak jsme hned ve střehu a říkáme si: „No, tak teď teda za to nic nechce, ale co když přijde za půl roku a pak bude něco chtít a já budu zavázaný? Tak radši ne, radši to nevezmu.“ Vánoce jsou svátky, které jsme dostali zadarmo. Boží Syn neřekl: „Lidi, musíte spravit támhle to, tohle udělat lepší a přestat být na sebe takoví nevraživí, a já nevím co, a pak já možná přijdu.“ Přišel. Přišel bez jakékoliv podmínky, bez toho, že my bychom museli něco slíbit. Přišel a řekl: „Já jsem tady. Já jsem tady pro tebe, člověče.“ To je podstata Vánoc z té Boží strany, kdy Boží Syn přišel a řekl: „Jsem tady. Pro tebe, člověče.“ Aby ty Vánoce správně fungovaly, abychom o Vánocích byli šťastni a abychom je prožili skutečně smysluplně, je potřeba, aby to fungovalo i z naší strany.
Projevila se Boží dobrota. Jde o to, aby se projevila naše dobrota. Abychom řekli těm, kteří jsou kolem nás, se kterými se setkáváme: „Jsem tady pro tebe. Jsem tady pro tebe, chci vidět dobro, které ty děláš pro mě. Chci ti za to děkovat a chci ti dobrem oplácet.“ A pak to bude pokračovat a bude z toho vlastně taková lavina.
Projevila se Boží dobrota. Aby Vánoce fungovaly, je potřeba, aby se projevila dobrota každého z nás. Kéž se tak s Boží pomocí stane.
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2022 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2020 - čtvrtek, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
Bratři a sestry, vyslechli jsme příběh, který znají snad asi téměř všichni lidé, i ti, kteří se třeba nehlásí ke křesťanství. Je to bezpochyby jeden z nejmilejších příběhů, které vůbec známe. Já vám budu taky vyprávět příběh. Dost dlouho jsem přemýšlel o tom, jestli mám rozebírat evangelium, jak se k tomu vlastně postavit v dnešní noci, v dnešní situaci, kterou prožíváme, a došel jsem k závěru, že bude lépe vyjádřit to příběhem. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2019 - úterý , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
Bratři a sestry, evangelní úryvek, který jsme teď právě vyslechli, má vlastně dvě části. Od začátku až vlastně do toho momentu, kdy se tam říká, že ho položila do jeslí, protože v zájezdním útulku nebylo pro ně místa. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2018 - pondělí
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
Bratři a sestry, začínáme slavit Vánoce. Co to znamená, slavit Vánoce nebo i jinou takovouhle důležitou událost? Vždycky, když jde o něco důležitého, tak to má tři části. První částí je příprava. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2015 - čtvrtek, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
Bratři a sestry, když jsem přemýšlel, jakou myšlenku vyzdvihnout o letošních Vánocích, tak mě napadlo, že by nemuselo být špatné zamyslet se víc právě nad tím, jak přichází Boží Syn mezi nás. Když někdo někam přichází nebo takovým tím místem toho vstupu je to, čemu se říká brána. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2014 - středa , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
Bratři a sestry, prožíváme, slavíme Velkou noc narození, nový začátek. Těch nových začátků známe vícero. I my si třeba říkáme čas od času, začnu znovu. Nový začátek někdy bývá s elánem a někdy člověk musí začít znovu, třeba když se přestěhuje, když změní zaměstnání a podobně. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2012 - pondělí, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
Bratři a sestry, opět po roce se scházíme, abychom prožili Velkou noc narození našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista. Židovští rabíni říkají, že Boží slovo má 39 tváří. Co se tím chce říci? A sice že když čteme slova Písma znovu a znovu, že vždycky tam najdeme něco nového, něco co nás osloví, něco co nás obohatí. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2009 - čtvrtek, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
Bratři a sestry, už ve Starém zákoně v rabínské tradici se mluví o tom, že jsou důležité čtyři noci v dějinách lidstva. První je noc stvoření. Druhou nocí je noc, kdy Abrahám je vyzván od Hospodina, aby obětoval svého syna Izáka. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2008 - středa , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
Bratři a sestry, možná jste si vy sami položili třeba včera nebo dnes otázku: „Jsem připravený, připravená na Vánoce?“ Možná vám ji položil někdo jiný. Co si pod tím představíme, být připravený na Vánoce? Mít všechno nakoupené, navařeno, uklizeno, nazdobený stromeček, postavený betlém, pod ním nachystané dárky. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2004 - pátek , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
Bratři a sestry, prožíváme zvláštní noc. Připomínáme si něco, co se stalo před více než dvěma tisíci lety a prožíváme něco naprosto nevídaného, kdy velká část lidí, zpravidla dobrovolně, místo toho, aby byli doma ve svých vytopených bytech, domech, anebo aby třeba i spali pohodlně v posteli, tak se zvednou a jdou. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2003 - středa , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
Bratři a sestry, tuhle noc na celém světě asi zní nejčastěji tři slova: Ježíš Kristus a Betlém. A myslí tím Betlémem město, kde on se narodil. I dneska do toho města přišli lidé, kteří chtěli být co nejblíž tomu místu, kde se před dvěma tisíci lety Ježíš Kristus narodil, ale nepřišlo jich tam mnoho, protože v té zemi je v podstatě válka a není tam vůbec bezpečno. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2002 - úterý , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
Bratři a sestry, jak jsem říkal na začátku, tato noc je nocí příchodu, setkání. Setkání Boha s člověkem, Boha, který přichází vstříc. Proč přišel? Proč přišel Ježíš mezi nás? Proč jsme přišli dnes my sem? Ježíš přišel proto, abychom my mu byli blíž. Ježíš přišel proto, aby řekl nám lidem: „Člověče, Bůh má o tebe zájem, nejsi mu lhostejný.“ Proč jsme přišli my sem, teď, v tuto chvíli? Pro některé lidi jsou Vánoce příležitostí, kdy opráší náboženství, staré tradice. Před několika lety v jedné farnosti se mi stalo, že přišel jeden pán a hrdě prohlásil: „Pane faráři, naše rodina už 15 let nevynechala půlnoční mši svatou. Více...
P. Mgr. Karel Orlita, student kanonického práva na Papežské Lateránské univerzitě v Římě
24.12.2001 - pondělí, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
Moji drazí, bratři a sestry, jak jsem řekl v úvodu mše svaté, všechny vás tady srdečně vítám. Vás, kteří chodíte pravidelně do kostela, kteří zde znáte všechny části tohoto kostela důvěrně, i vás, kteří sem přicházíte třeba jenom občas. Všechny vás tady srdečně vítám. Co jsme slyšeli v evangeliu? Co bylo dnes pro nás radostnou zvěstí? Zazářilo nám veliké světlo. Veliké světlo v temnotách. Jaké to světlo zazářilo? Je to nové světlo. Jako nejprve, úplně na počátku, Bůh, když tvořil zemi, utvořil světlo a rozešly se temnoty, tak nyní přichází nové světlo do těchto temnot. Více...