Průvodce kaplí

Mgr. Michal Pink

V posledních desetiletích byl vysloven na základě četných průzkumů názor, že "bezprostředním předchůdcem hradu Veveří byl v jádře románský kostelík Panny Marie, dochovaný v jeho předpolí, u něhož lze předpokládat dřevěný lovecký zeměpanský dvorec. U kostelíka stávala až do husitských válek středověká osada" (PhDr. L. Konečný, 1987).

Kaple od severu
Vznik kaple U Matky Boží známé také jako kostelík nanebevzetí Panny Marie se předpokládá v dobách okolo roku 1200, kdy v bezprostředním okolí stával zeměpanský dvorec a okolo kaple se rozkládala také středověká vesnice. Okolní osada utrpěla za husitských válek velké škody a následně zanikla.

V románském slohu se zachovaly vstupní dveře, jejichž tympanon portálu obsahuje rustikálně provedený reliéf řeckého kříže s dvojicí lvů a symboly slunce a měsíce. Tento motiv je velice blízký portálu románského kostela v Brně-Komárově (nejstarší stavbě na území Brna). Na apsidě, zvenčí, je na severní stěně vytesán do kamene motiv připomínající medvěda. Ve východním štítě je pozoruhodná pozdně gotická reliéfní dekorativní výzdoba nad gotickým oknem s obličejovou maskou ve vrcholu.

Lví portál na jižní straně
Někdy v průběhu konce druhé poloviny 14. století byla namalována Madona z Veveří, která byla umístěna právě v kostelíku. Za autora se pokládá Mistr vyšebrodského oltáře, který působil kolem roku 1345. Není přesně znám její původ, ale do kostelíku, kde byla umístěna dlouhou dobu, se dostala později, jako votivní (věnný) dar. Originál tohoto díla je uložen v Národní galerii v Praze.

Za třicetileté války byla kaple v roce 1645 značně poškozena, protože Švédové nedobyli hrad a ve zlosti zničili Veverskou Bítýšku a její blízké okolí. Švédové poté z kraje odešli, ale později se opět setkáváme s majiteli panství, kteří jsou právě ze Švédska.

Za zdí okolo kaple byl až do roku 1837 hřbitov, na němž byli pochováni nejen zesnulí z městečka Veverská Bítýška, ale také zaměstnanci z nedalekého hradu Veveří a uvnitř kaple byli pohřbeny významnější osoby. V roce 1833 zde byl pohřben nejvyšší hofmistr tehdejšího majitele hradu, prince z Wasy, Polier Vernand. Později zde bylo počítáno s vystavěním rodinné hrobky pro švédskou královskou rodinu. V letech 1830 - 1844 byl majitelem Veverského panství princ Gustav Wasa, jehož otec byl sesazen na počátku 19. století z trůnu a poté opustili Švédsko. Princ se usadil právě zde a získal přízvisko z "Wasy". Když zemřel v útlém věku malý princ (syn majitele hradu a panství) a v roce 1837 bývalý švédský král Gustav Adolf IV., otec prince z Wasy, byl prozatímně pohřben v kapli. Později se uvažovalo o vybudování honosné hrobky, ale v roce 1844 panství mění majitele a tělesné ostatky členů královské rodiny byly převezeny do rodinné hrobky v Oldenburku.

U kaple stávala také poustevna, ve které pobýval poustevník, který zároveň zastával místo kostelníka. V roce 1797 byla však díky neutěšenému stavu zbourána a její základy rozebrány. Na počátku 19. století se uvažovalo vlivem špatnému stavu kaple o jejím zbourání a přenesení hřbitova jinam. Kaple však zanedlouho prošla rozsáhlou rekonstrukcí i s obrazem Madony z Veveří a v následujících desetiletích o kostelík starala vrchnost.

Nejvíce snad byla kaple poničena na konci II. světové války, kdy díky střelbě z minometů byla úplně zničena střešní krytina a v kapli byly ustájeny koně, takže nakonec po odchodu vojsk byla kaple plná nánosů hnoje, bez střechy a omítky. Následovala rozsáhlá oprava, kterou prováděla firma stavitele Aloise Sovy. Poslední velkou rekonstrukci provedl její vlastník, Římskokatolická farnost ve Veverské Bítýšce v roce 1987.

Kněžiště kaple

Všechna práva vyhrazena římskokatolické farnosti a autorům příspěvků.