Rubrika Homilie

Jsem připravený na Vánoce?

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2008 - středa , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;

Jsem připravený na Vánoce?14:47
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.20 MB]

Bratři a sestry, možná jste si vy sami položili třeba včera nebo dnes otázku: „Jsem připravený, připravená na Vánoce?“ Možná vám ji položil někdo jiný. Co si pod tím představíme, být připravený na Vánoce? Mít všechno nakoupené, navařeno, uklizeno, nazdobený stromeček, postavený betlém, pod ním nachystané dárky.

Když jsme u těch dárků, tak se rok od roku dostáváme do větších a větších absurdit. Já jsem letos zachytil dvě. První spočívá v tom, že jedna farmaceutická firma nabízí jeden přípravek opravdu pro nemocné lidi a k němu jako dárek všestranný šroubovák. Druhý dárek je myslím ještě o něco absurdnější, protože v té reklamě se říkalo, že je to ideální dárek na Vánoce, téměř nepostradatelný a nezbytný dárek na Vánoce, a pak se z toho vyklubala řetězová pila. Nevím, proč by řetězová pila, pila na kácení stromů, měla být nepostradatelným dárkem na Vánoce, ale je to tak. Je to tak, že ten svět obchodu Vánoce, tyto svátky, posouvá někam jinam, jinam než kde opravdu jsou. A nám nezbývá, než abychom se snažili zase se vrátit tam, kde ty Vánoce opravdu jsou, ke kořenům.

Takže položme si otázku: „Jsem připravený na Vánoce? Jsem připravený oslavit Vánoce?“ Zkusme se na to podívat se strany Marie a Josefa, těch, kteří slavili první Vánoce. V době, o které mluvíme, tak Marii bylo asi patnáct, maximálně šestnáct roků, Josefovi tak nejvíc osmnáct. To byl obvyklý věk pro svatbu dvou mladých lidí v Izraeli v tehdejší době. Oba dva měli nějaké plány. Něco chtěli, určitě o něčem snili. A teď za Marií přichází anděl a dává jí úkol. Říká: „Bůh by chtěl, aby ses stala matkou jeho syna. Maria je z toho zmatená, ale souhlasí.

První úkol, který ji čeká, je nějak to vysvětlit Josefovi, svému snoubenci. Svým způsobem se jí to nepodaří, protože znovu musí přijít anděl a zjednat Josefovi jasno, co má dělat. Když to spolu jakýmsi způsobem rozmotají, tak do toho přichází další lidské nařízení, jak jsme to slyšeli v evangeliu, nařízení od císaře Augusta, aby šli do Betléma. To znamená rozloučit se s rodinou, opustit příbuzné a jít, odstěhovat se, protože tam nešlo jenom o to, aby tam přišli, nechali se zapsat a že by se vrátili (tak si to mysli mnoho lidí), oni tam museli zůstat.

A do toho přichází další problém: nemají kde bydlet a dítě se narodí dříve, než se jim postaví něco si postavit, něco si udělat. Jsou ve stáji, která ani není jejich. Takže, když slyšíme o vánoční idyle, tak můžeme říct, že ty první Vánoce Marie, Josefa a Ježíše rozhodně idylické nebyly. Spíš by se to dalo přirovnat k takovému dobrodružnému filmu, kde se scény střídají v rychlém sledu a kde se ten děj obrací nebo vyvíjí naprosto nečekaným způsobem.

A teď se zeptejme: „Byli připravení na Vánoce? Rozhodně neměli navařeno, neměli uklizeno, neměli dárky, neměli střechu nad hlavou, ale byli připraveni v úplně jiném smyslu. Byli, my bychom dnes řekli, disponováni. Byli nachystáni přijmout Vykupitele, přijmout Dítě. To je to, oč tu běží, to je to jádro Vánoc, ke kterému se máme přiblížit. Být připravený na Vánoce, to může znamenat třeba i změnit svoje plány, být ochotný provést změnu, být ochotný udělat to nějak jinak. Každopádně to znamená přijmout dítě, přijmout spasitele.

O tom dítěti jsme slyšeli ve všech třech čteních. Podívejme se, jak o tomto dítěti mluví prorok Izaiáš. Prorok Izaiáš to proroctví, které jsme teď četli před chvílí, řekl někdy kolem roku 710 před Kristem, tedy 710 let před jeho narozením. Bylo to v době, která byla pro Izraelity velmi těžká. Dvě třetiny izraelského území bylo obsazeno Asyřany a byla to taková doba, o které oni říkali „doba temna“. Neviděli východisko, neviděli co dál, báli se o to, že jejich národ bude deportovaný, že zaniknou. A do toho přichází prorok a říká: „Obyvatelům temné země vzchází světlo.“ Světlo je v tomto momentě synonymem svobody, prosperity, toho, že se jim bude dařit. Bylo to pro ně velmi těžké tomu uvěřit, protože když do Izaiáš řekl, tak se nezačalo hned dařit lépe, naopak, bylo to ještě horší. Asyřané dokonce oblehli Jeruzalém, ale museli odtáhnout. To proroctví se začalo naplňovat postupně. Nebylo to ze dne na den, ale pro ně to bylo v horizontu roků a pro nás dokonce za sedm set let.

Říká prorok, že to světlo, tu svobodu, přinese dítě. V tehdejší době něco nemyslitelného – dítě. Oni čekali vojevůdce, válečníka, stratéga, kdo vymyslí vizi, jak se z toho dostat, co udělat, jak Asyřany obelstít. A dítě. Co můžeme čekat od dítěte?

To dítě dostává od Izaiáše čtyři jména: Podivuhodný rádce – první jméno, druhé: Mocný Bůh, třetí: Věčný otec a čtvrté: Kníže pokoje. Vlastně jsou to úkoly. Je tam už naznačené působení tohoto dítěte. Ježíš se zařadil do lidské společnosti jako její nejslabší článek.

Bratři a sestry, na Vánocích je krásné to, že Ježíš přišel na tento svět, do tohoto světa, kde je mnoho chyb, mnoho nedostatků, mnoho hříchů. Bůh neříká: „Já počkám a podívám se, jestli budete lepší, a pak se uvidí,“ ale Ježíš přichází do tohoto světa, který my bychom chtěli v mnohém změnit, který se nám v mnohém nelíbí. Chtěli bychom ho vylepšit (Ježíš také), ale my bychom ten svět chtěli vylepšit tím, že to nařídíme z vrchu. Ježíš přichází a staví se úplně do spodu jako ten první článek, jako dítě, které je závislé na všech, na svém okolí. Ale to dítě, každé dítě je stoprocentně upřímné. Každé dítě říká: „Měj mě rád. Já tě budu mít taky rádo.“ Není v něm žádný úskok, není v něm žádná přetvářka. Je to stoprocentně upřímné. A o toto tady jde.

Celé to proroctví proroka Izaiáše je plné obrazů, obrazů z našeho života. Když se mluví o tom prvním jménu, že bude mít jméno Podivuhodný rádce, tak si všichni, kteří to slyšeli, vzpomenuli na krále Achaza. Byl to král, který měl velmi špatné rádce a tito rádcové, kteří mysleli na sebe, přivedli království téměř ke krachu. A prorok chce říct: „On nebude potřebovat žádné rádce. Naopak, vy k němu můžete přijít pro radu, pro posilu.“ Je to velmi zvláštní, ale je to tak: Ježíš od začátku své pozemské existence je ten, který dává rady. Nejenom slovy, ale tím, že tu je. Od těch prvních okamžiků jeho pozemského života je ten, který rozdává a rozdává dobré rady a rozdává je zadarmo. Problém je v tom, že mnozí je nechtějí přijmout.

Mocný Bůh. Tento titul byl ve Starém zákoně vyhrazen pouze Hospodinu. Prorok zde chce říct: „On bude poslaný od Boha. On bude patřit k Bohu. My dnes víme, že je to přímo jeho syn.

Věčný otec. Toto je velmi krásné místo. Je to titul, který z hebrejštiny je těžko přeložitelný do češtiny, přeložili ho takhle. Tímto titulem byl označován člověk, který byl vlastně správcem královského paláce a jeho úkolem bylo, aby rozdával z králova majetku jídlo, šaty, obživu všem těm, kteří žili na královském dvoře, tedy dvořanům, ale taky všem služebníkům, aby se postaral o to, jestli mají co jíst, do čeho se obléci a kde spát. Tedy starostlivost.

Ježíš je velmi starostlivý. Od začátku, co je mezi námi, tak se o nás stará. I když na jedné straně on sám jako dítě potřebuje starost Marie a Josefa, on je ten, který se stará o ně a o všechny ty, kteří k němu přijdou.

A čtvrté jméno: Kníže pokoje. Pokojem se tady nemá na mysli jenom prosperita, blahobyt. Také se tím nemá na mysli ta situace, kdy jedno království si podrobí druhé království a je tam klid zbraní. Pokojem se má na mysli porozumění, porozumění mezi lidmi, porozumění mezi Bohem a člověkem.

V této noci se lidé setkávají na celém světě. Setkávají se lidé, kteří se často třeba vůbec neznají. Setkávají se lidé, protože chtějí být spolu. Setkávají se lidé věřící, setkávají se lidé hledající, ale i lidé nevěřící, a můžeme všechny tyto lidi označit jako lidi, v kterých má Bůh zalíbení, jako lidi dobré vůle. Tato noc je zvláštní právě tím, že člověk nechce být sám, že cítí, že někde na něho někdo čeká. Čeká na nás třeba druhý člověk a čeká na nás Boží Syn. Oslavit Vánoce znamená jít mu naproti – jít naproti Božímu Synu a jít naproti člověku. Je zvláštní, že Vánoce se slaví v každé době – když je lidem dobře, ale i tenkrát, když lidé prožívají období, která bychom označili jako období utrpení, období třeba i nějakých hrůz nebo nějakých katastrof. Vždycky, protože Vánoce jsou svátky naděje – naděje, že přichází někdo, kdo se stará, kdo je sice maličký, ale na druhou stranu to má pevně v rukou.

Bratři a sestry, jsme připraveni oslavit Vánoce? Oslavit Vánoce znamená udělat v sobě místo, být připravený na setkání. Oslavme letos opravdově Vánoce.



Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku


Kdybych tak uměl mluvit jazykem sněžných hus

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2022 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;

Kdybych tak uměl mluvit jazykem sněžných hus11:17


To dítě je schopné uzavřít všechny trhliny

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2020 - čtvrtek, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;

To dítě je schopné uzavřít všechny trhliny14:38

Bratři a sestry, vyslechli jsme příběh, který znají snad asi téměř všichni lidé, i ti, kteří se třeba nehlásí ke křesťanství. Je to bezpochyby jeden z nejmilejších příběhů, které vůbec známe. Já vám budu taky vyprávět příběh. Dost dlouho jsem přemýšlel o tom, jestli mám rozebírat evangelium, jak se k tomu vlastně postavit v dnešní noci, v dnešní situaci, kterou prožíváme, a došel jsem k závěru, že bude lépe vyjádřit to příběhem.    Více...


Na to musíš přijít sám

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2019 - úterý , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;

Na to musíš přijít sám8:41
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 1.93 MB]

Bratři a sestry, evangelní úryvek, který jsme teď právě vyslechli, má vlastně dvě části. Od začátku až vlastně do toho momentu, kdy se tam říká, že ho položila do jeslí, protože v zájezdním útulku nebylo pro ně místa.    Více...


Všichni jsme účastníky vánočního příběhu

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2018 - pondělí
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;

Všichni jsme účastníky vánočního příběhu13:10
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.96 MB]

Bratři a sestry, začínáme slavit Vánoce. Co to znamená, slavit Vánoce nebo i jinou takovouhle důležitou událost? Vždycky, když jde o něco důležitého, tak to má tři části. První částí je příprava.    Více...


Ano, jsem pozván a je otevřeno

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2015 - čtvrtek, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;

Ano, jsem pozván a je otevřeno12:57
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.82 MB]

Bratři a sestry, když jsem přemýšlel, jakou myšlenku vyzdvihnout o letošních Vánocích, tak mě napadlo, že by nemuselo být špatné zamyslet se víc právě nad tím, jak přichází Boží Syn mezi nás. Když někdo někam přichází nebo takovým tím místem toho vstupu je to, čemu se říká brána.    Více...


Přijmout Ježíše, to se rovná projít bránou pokory

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2014 - středa , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;

Přijmout Ježíše, to se rovná projít bránou pokory12:02
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.29 MB]

Bratři a sestry, prožíváme, slavíme Velkou noc narození, nový začátek. Těch nových začátků známe vícero. I my si třeba říkáme čas od času, začnu znovu. Nový začátek někdy bývá s elánem a někdy člověk musí začít znovu, třeba když se přestěhuje, když změní zaměstnání a podobně.    Více...


Dotknout se Ježíše

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2012 - pondělí, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;

Dotknout se Ježíše15:25
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 3.18 MB]

Bratři a sestry, opět po roce se scházíme, abychom prožili Velkou noc narození našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista. Židovští rabíni říkají, že Boží slovo má 39 tváří. Co se tím chce říci? A sice že když čteme slova Písma znovu a znovu, že vždycky tam najdeme něco nového, něco co nás osloví, něco co nás obohatí.    Více...


Světlo, které přináší Ježíš, je jiné, než bychom čekali

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2009 - čtvrtek, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;

Světlo, které přináší Ježíš, je jiné, než bychom čekali16:14
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.27 MB]

Bratři a sestry, už ve Starém zákoně v rabínské tradici se mluví o tom, že jsou důležité čtyři noci v dějinách lidstva. První je noc stvoření. Druhou nocí je noc, kdy Abrahám je vyzván od Hospodina, aby obětoval svého syna Izáka.    Více...


Projevila se Boží dobrota

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2005 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;

Projevila se Boží dobrota10:46
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 28 kb/s, 2.18 MB]

Bratři a sestry, sice jsem Vás na začátku mše svaté vítal, ale chtěl bych Vás v tuhle chvíli přivítat ještě jednou, úplně všechny. Vás, kteří sem chodíte pravidelně, vás, kteří jste zde třeba na návštěvě u svých příbuzných, anebo i vás, kteří jste sem přišli pro tuto jedinou chvíli v roce.    Více...


Vstaň a Kristus tě osvítí

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2004 - pátek , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;

Vstaň a Kristus tě osvítí15:48
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 27 kb/s, 3.18 MB]

Bratři a sestry, prožíváme zvláštní noc. Připomínáme si něco, co se stalo před více než dvěma tisíci lety a prožíváme něco naprosto nevídaného, kdy velká část lidí, zpravidla dobrovolně, místo toho, aby byli doma ve svých vytopených bytech, domech, anebo aby třeba i spali pohodlně v posteli, tak se zvednou a jdou.    Více...


Betlém v našem srdci

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2003 - středa , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;

Betlém v našem srdci11:58
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 27 kb/s, 2.25 MB]

Bratři a sestry, tuhle noc na celém světě asi zní nejčastěji tři slova: Ježíš Kristus a Betlém. A myslí tím Betlémem město, kde on se narodil. I dneska do toho města přišli lidé, kteří chtěli být co nejblíž tomu místu, kde se před dvěma tisíci lety Ježíš Kristus narodil, ale nepřišlo jich tam mnoho, protože v té zemi je v podstatě válka a není tam vůbec bezpečno.    Více...


Bůh má v nás zalíbení

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2002 - úterý , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;

Bratři a sestry, jak jsem říkal na začátku, tato noc je nocí příchodu, setkání. Setkání Boha s člověkem, Boha, který přichází vstříc. Proč přišel? Proč přišel Ježíš mezi nás? Proč jsme přišli dnes my sem? Ježíš přišel proto, abychom my mu byli blíž. Ježíš přišel proto, aby řekl nám lidem: „Člověče, Bůh má o tebe zájem, nejsi mu lhostejný.“ Proč jsme přišli my sem, teď, v tuto chvíli? Pro některé lidi jsou Vánoce příležitostí, kdy opráší náboženství, staré tradice. Před několika lety v jedné farnosti se mi stalo, že přišel jeden pán a hrdě prohlásil: „Pane faráři, naše rodina už 15 let nevynechala půlnoční mši svatou.    Více...


O Kristu jenom nemluvme, ale buďme s ním

P. Mgr. Karel Orlita, student kanonického práva na Papežské Lateránské univerzitě v Římě
24.12.2001 - pondělí, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;

Moji drazí, bratři a sestry, jak jsem řekl v úvodu mše svaté, všechny vás tady srdečně vítám. Vás, kteří chodíte pravidelně do kostela, kteří zde znáte všechny části tohoto kostela důvěrně, i vás, kteří sem přicházíte třeba jenom občas. Všechny vás tady srdečně vítám. Co jsme slyšeli v evangeliu? Co bylo dnes pro nás radostnou zvěstí? Zazářilo nám veliké světlo. Veliké světlo v temnotách. Jaké to světlo zazářilo? Je to nové světlo. Jako nejprve, úplně na počátku, Bůh, když tvořil zemi, utvořil světlo a rozešly se temnoty, tak nyní přichází nové světlo do těchto temnot.    Více...


Všechna práva vyhrazena římskokatolické farnosti a autorům příspěvků.