Rubrika
HomiliePřijmout Ježíše, to se rovná projít bránou pokory
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2014 - středa , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
Bratři a sestry, prožíváme, slavíme Velkou noc narození, nový začátek. Těch nových začátků známe vícero. I my si třeba říkáme čas od času, začnu znovu. Nový začátek někdy bývá s elánem a někdy člověk musí začít znovu, třeba když se přestěhuje, když změní zaměstnání a podobně. Anebo se začíná znovu po nějaké katastrofě, když třeba voda odnese dům.
Takový první nový začátek, o kterém jsme slyšeli v dnešních textech, tak to bylo v žalmu: „Zpívejte Hospodinu píseň novou, zpívejte všechny země. Zpívejte Hospodinu, velebte jeho jméno.“ Třikrát nám to žalmista opakoval.
Ten žalm vznikl krátce po tom, co se vrátili z babylónského zajetí nebo vyhnanství, a začínali skutečně, jak se říká, od nuly. Začínali od toho, že stavěli města, stavěli Chrám. Ale taky budovali společnost, budovali vztahy, bylo potřeba obnovit bohoslužbu. A začali s nadšením. Mělo to své problémy, své těžkosti, ale nevedli si špatně. Až teda to skončilo tím, že přišel Alexandr Veliký a maličké Izraelské království vlastně pohltil.
Druhý nový začátek, o kterém jsme slyšeli, už byl v evangeliu, a bylo to to sčítání. Byl to začátek, který byl znamením, můžeme říci, arogance, znamením nadřazenosti. Tady se zdůrazňuje, že to bylo první sčítání, které bylo v celé říši, aby se v celé říši provedlo sčítání. Tím císař Augustus a ti, kteří vládli s ním, říkali: „Počítejte napevno s tím, že jste našimi poddanými. My vám teď vládneme, my jsme tady pány a počítejte s tím, že nám budete platit daně a tak to bude.
To sčítání, to byl běh na dlouhou trať. Bylo to oznámeno rok dopředu a skutečně to trvalo dlouho. A bylo to vlastně výrazem jakési sebejistoty: „Naší vládou nemůže nic otřást.“ A je jasné, že pokud pro to byl někdo nadšený, tak to byli pouze ti římští občané. Ale většina ostatních porobených národů dávala najevo, že se jim to vůbec, ale vůbec nelíbí.
A třetí nový začátek, to je narození Ježíše Krista. Když se už podíváme na ty dva začátky, které se tady střetly, ten začátek s tím sčítáním a ten začátek s narozením, tak to jde právě proti sobě. To sčítání je, jak už jsem zmínil, výrazem autority, nadřazenosti. A z tohoto pohledu se zdá, že Josef s Marií jsou takovými malými kolečky v běhu dějin, takovými malými kolečky, vlastně o kterých nikdo neví, na které nikdo nebere ohled. Tak to vypadá z pohledu politiky. Ale z pohledu Božího je to úplně jinak. Josef s Marií pokorně jdou. Někdo by řekl, museli. To je otázka. Ale Bůh se chystá i přes tu aroganci římského císaře splnit to, co slíbil, to co řekl prorok Micheáš, že v Betlémě se narodí jako potomek krále Davida Zachránce, Vykupitel.
Někdo by mohl říct: „Vždyť je to jedno, kde se narodí. Mohl se narodit v Nazaretě, mohl se narodit v Jeruzalémě, mohl se narodit kdekoliv. Vždyť je to maličkost. Hlavně, že přišel.“ Na jednu stranu je to maličkost, ale to že Bůh splnil právě tuto maličkost, kterou předtím slíbil, že dodržel slovo ve věci, která je svým způsobem nepodstatná, protože znovu říkám, důležité je, že Zachránce přišel, tak tímto Bůh chce říct: „Na moje slovo je polehnutí, a když vám něco slíbím, tak vám to taky splním.“
Když se podíváme na ten obrázek, který vidíte, tak jak jsem říkal na začátku mše svaté, jmenuje se to Brána pokory. Původně ten vchod byl mnohem větší, ale byly s tím problémy, protože nevěřící vjížděli na koních do té baziliky a narušovali tak průběh bohoslužeb, a nebylo možné je tam nepustit. A tak někdo vymyslel to, že se ten vchod začal zmenšovat, až se zmenšil na to, jak to vidíme. Tak nějak to vyšlo z praktického pohledu, ale má to hluboký symbolický význam. Člověk se musí sklonit, aby mohl vstoupit na místo, kde se Kristus narodil. Pohled člověka musí jít k zemi. Tato noc narození nás vybízí k tomu, abychom se podívali do dvou směrů, pod svoje nohy, před sebe, abychom se podívali, na co šlapeme. Jestli náhodou nešlapeme po něčem krásném, pěkném, jestli nešlapeme po něčem, co nám připadá příliš obyčejné, všední. To je jedno, jestli je ta věc všední nebo nevšední. My máme ty věci hodnotit jinak, jestli je to dobré nebo špatné. A každé dobro je svým způsobem nevšední a v žádném případě bychom po něm neměli šlapat. Neměli bychom šlapat po žádném člověku, který usiluje konat dobro.
Ono to jde ještě dál. Když člověk projde tou bazilikou Narození, tak jde dolů, a to připomíná tu větu: „Porodila svého prvorozeného syna a položila ho do jeslí,“ ještě dolů, ještě níž. To nejcennější, co Bůh měl, je úplně nejníž, kvůli nám, a může se s ním setkat každý, kdo se sníží, kdo se skloní, kdo se podívá, co je před ním, co má před svýma nohama.
Tato noc nás vybízí k tomu, abychom také zvedli svoje oči a podívali se nahoru, podívali se na toho, kdo k nám přichází, abychom vnímali svýma očima tu krásu, která je kolem nás.
O pastýřích, o jejich ochotě jít do Betléma, o tom budeme rozjímat zítra při dopolední mši svaté. Teď bych chtěl zůstat u něčeho jiného. Co to znamená, sklonit se, co to znamená vnímat to, co je před mýma nohama? V určitém slova smyslu znamená to děkovat. Být pokorný znamená také být vděčný.
Bratři a sestry, jestliže se chceme setkat se Spasitelem, musíme projít bránou pokory. Ne jenom, že skloníme hlavu navenek, ale že se skloníme uvnitř, a to nám umožní vidět náš život v jiném světle. V jakém? Udělejme si během vánočních svátků čas a poděkujme, u jesliček tady v kostele, doma, kdekoliv jinde, poděkujme za všechno dobré, co jsme dostali během tohoto roku, za všechnu Boží pomoc, za všechnu Boží ochranu a prosme Pána, aby přijal naše úsilí.
Když se podíváte na Betlém, tak jsou tam figurky, pastýři a figurky, které něco přinášejí. Říká se jim darovníčci. A my jsme zvyklí takto si to představovat, že tam každý něco donesl. Historická pravda asi byla taková, že ti lidé byli tak chudí, že neměli co donést, a ani se na tu návštěvu nijak nepřipravovali, šli spontánně, takže toho s sebou moc neměli. Ale jedna legenda vypráví o tom, jak právě přicházeli lidé do Betléma, každý něco nesl, protože viděli, že Svatá Rodina je chudá. Ale Josef musel někam odejít, a tak ty dárky přebírala Maria. Jednou rukou držela Ježíška a druhou rukou brala ty dárky. A v určitý moment se stalo, že už měla ty ruce plné, už to neměla kam dávat, a tak se dívala a hledala, koho by poprosila o pomoc. A všimla si, že tam někde vzadu je takový človíček, který nic nenese. Asi právě proto, že ten člověk nic nenesl, tak se neodvažoval přijít dopředu a stál vzadu.
Maria se na něho podívala, usmála se na něj a poprosila ho, jestli by šel k ní. On nesměle přišel, ale přišel, nenechal se prosit, přijal tu výzvu. A když přišel, tak Maria mu dala do náručí Ježíše a ten člověk ho přijal, podržel a jeho oči se rozzářily radostí, protože on dostal dar.
Bratři a sestry, jakkoliv my přinášíme svoje úsilí, jakkoliv my přinášíme to, co jsme s Boží pomocí zvládli, buďme si vědomí toho, že jsme to my, kdo přijímá ten největší dar. A přijmout tento dar, přijmout Ježíše, to se rovná projít bránou pokory.
Kéž se tak s Boží pomocí stane.
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2022 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2020 - čtvrtek, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
Bratři a sestry, vyslechli jsme příběh, který znají snad asi téměř všichni lidé, i ti, kteří se třeba nehlásí ke křesťanství. Je to bezpochyby jeden z nejmilejších příběhů, které vůbec známe. Já vám budu taky vyprávět příběh. Dost dlouho jsem přemýšlel o tom, jestli mám rozebírat evangelium, jak se k tomu vlastně postavit v dnešní noci, v dnešní situaci, kterou prožíváme, a došel jsem k závěru, že bude lépe vyjádřit to příběhem. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2019 - úterý , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
Bratři a sestry, evangelní úryvek, který jsme teď právě vyslechli, má vlastně dvě části. Od začátku až vlastně do toho momentu, kdy se tam říká, že ho položila do jeslí, protože v zájezdním útulku nebylo pro ně místa. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2018 - pondělí
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
Bratři a sestry, začínáme slavit Vánoce. Co to znamená, slavit Vánoce nebo i jinou takovouhle důležitou událost? Vždycky, když jde o něco důležitého, tak to má tři části. První částí je příprava. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2015 - čtvrtek, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
Bratři a sestry, když jsem přemýšlel, jakou myšlenku vyzdvihnout o letošních Vánocích, tak mě napadlo, že by nemuselo být špatné zamyslet se víc právě nad tím, jak přichází Boží Syn mezi nás. Když někdo někam přichází nebo takovým tím místem toho vstupu je to, čemu se říká brána. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2012 - pondělí, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
Bratři a sestry, opět po roce se scházíme, abychom prožili Velkou noc narození našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista. Židovští rabíni říkají, že Boží slovo má 39 tváří. Co se tím chce říci? A sice že když čteme slova Písma znovu a znovu, že vždycky tam najdeme něco nového, něco co nás osloví, něco co nás obohatí. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2009 - čtvrtek, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
Bratři a sestry, už ve Starém zákoně v rabínské tradici se mluví o tom, že jsou důležité čtyři noci v dějinách lidstva. První je noc stvoření. Druhou nocí je noc, kdy Abrahám je vyzván od Hospodina, aby obětoval svého syna Izáka. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2008 - středa , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
Bratři a sestry, možná jste si vy sami položili třeba včera nebo dnes otázku: „Jsem připravený, připravená na Vánoce?“ Možná vám ji položil někdo jiný. Co si pod tím představíme, být připravený na Vánoce? Mít všechno nakoupené, navařeno, uklizeno, nazdobený stromeček, postavený betlém, pod ním nachystané dárky. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2005 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
Bratři a sestry, sice jsem Vás na začátku mše svaté vítal, ale chtěl bych Vás v tuhle chvíli přivítat ještě jednou, úplně všechny. Vás, kteří sem chodíte pravidelně, vás, kteří jste zde třeba na návštěvě u svých příbuzných, anebo i vás, kteří jste sem přišli pro tuto jedinou chvíli v roce. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2004 - pátek , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
Bratři a sestry, prožíváme zvláštní noc. Připomínáme si něco, co se stalo před více než dvěma tisíci lety a prožíváme něco naprosto nevídaného, kdy velká část lidí, zpravidla dobrovolně, místo toho, aby byli doma ve svých vytopených bytech, domech, anebo aby třeba i spali pohodlně v posteli, tak se zvednou a jdou. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2003 - středa , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
Bratři a sestry, tuhle noc na celém světě asi zní nejčastěji tři slova: Ježíš Kristus a Betlém. A myslí tím Betlémem město, kde on se narodil. I dneska do toho města přišli lidé, kteří chtěli být co nejblíž tomu místu, kde se před dvěma tisíci lety Ježíš Kristus narodil, ale nepřišlo jich tam mnoho, protože v té zemi je v podstatě válka a není tam vůbec bezpečno. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.12.2002 - úterý , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
Bratři a sestry, jak jsem říkal na začátku, tato noc je nocí příchodu, setkání. Setkání Boha s člověkem, Boha, který přichází vstříc. Proč přišel? Proč přišel Ježíš mezi nás? Proč jsme přišli dnes my sem? Ježíš přišel proto, abychom my mu byli blíž. Ježíš přišel proto, aby řekl nám lidem: „Člověče, Bůh má o tebe zájem, nejsi mu lhostejný.“ Proč jsme přišli my sem, teď, v tuto chvíli? Pro některé lidi jsou Vánoce příležitostí, kdy opráší náboženství, staré tradice. Před několika lety v jedné farnosti se mi stalo, že přišel jeden pán a hrdě prohlásil: „Pane faráři, naše rodina už 15 let nevynechala půlnoční mši svatou. Více...
P. Mgr. Karel Orlita, student kanonického práva na Papežské Lateránské univerzitě v Římě
24.12.2001 - pondělí, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Narození Páně
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 9,1-6; ž. Žl 96; 2. čt. Tit 2,11-14; evang. Lk 2,11-14;
Moji drazí, bratři a sestry, jak jsem řekl v úvodu mše svaté, všechny vás tady srdečně vítám. Vás, kteří chodíte pravidelně do kostela, kteří zde znáte všechny části tohoto kostela důvěrně, i vás, kteří sem přicházíte třeba jenom občas. Všechny vás tady srdečně vítám. Co jsme slyšeli v evangeliu? Co bylo dnes pro nás radostnou zvěstí? Zazářilo nám veliké světlo. Veliké světlo v temnotách. Jaké to světlo zazářilo? Je to nové světlo. Jako nejprve, úplně na počátku, Bůh, když tvořil zemi, utvořil světlo a rozešly se temnoty, tak nyní přichází nové světlo do těchto temnot. Více...