Rubrika
HomilieVánoce nám mají pomoci, abychom viděli nebesa otevřená
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
26.12.2016 - pondělí, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 6,8-10; 7,54-60; evangelium Mt 10,17-22;
Bratři a sestry, ve vánočním oktávu si mimo narození Spasitele připomínáme také lidi, kteří byli Ježíšovi velmi blízko. Jak jsem říkal na začátku mše svaté, dnes si připomínáme učedníka, který následoval svého Mistra tak, že jako první pro něho podstoupil mučednickou smrt.
Zítra si zase naopak budeme připomínat svatého Jana, apoštola a evangelistu, který byl nejmladší z těch dvanácti a myslím, jako jediný nepodstoupil zase naopak násilnou smrt kvůli víře. Dožil se vysokého věku a svědčil o Ježíši během celého svého života, ať slovem nebo tedy potom i písemně.
A nakonec si budeme ve středu připomínat betlémské děti. Ty děti, které si vlastně nemohly zvolit. Můžeme říci, že Štěpán a Jan si nějakým způsobem mohli zvolit svoji životní dráhu, ale ty děti vůbec. Ty děti byly tak malé, že nebylo v jejich silách cokoliv ovlivnit, a přesto svou smrtí svědčí o Ježíši Kristu, a proto se jim dostalo toho titulu mučedníci.
Ale vraťme se k svatému Štěpánovi. Svatý Štěpán je člověk, který jak jsme slyšeli, byl plný síly a Ducha svatého. Byl to člověk, který, můžeme říci, žil naplno, řekli bychom, ze své podstaty. Spisovatel Bernanos v jedné své knize rozvíjí takovou myšlenku, že mnozí lidé se podobají lakomcům. Bojí se žít z toho, co mají, z toho kapitálu, a jenom pořád počítají a žijí, řekli bychom, z úroků. Ani ne z celého výnosu, ale jenom z nějaké maličké části, protože mají strach, že se o něco ochudí, že jim něco bude scházet. Naopak světec je ten, kdo žije z toho kapitálu, z toho vkladu, z toho co má, a nebojí se, že se to nějakým způsobem zmenší, nebojí se, že by o něco přišel. Ví, že může jenom získat.
Svatý Štěpán byl skutečně člověk, který do toho šel, jak se říká, naplno, s plnou vervou, s plným nasazením. A proti němu stojí lidé, kteří se bojí změny. Zasáhli z takzvané Synagogy propuštěnců. Zasáhli lidé, kteří mají strach, že něco bude jinak, a jdou tak daleko, že proti Štěpánovi povolají falešné svědky. Znovu připomínám, Lukáš si dal tu práci, že vylíčil Štěpána jako, řekli bychom, věrného následovníka Ježíše Krista, jako toho, kdo zažil velmi brzo po Ježíšově smrti, že se ta situace opakuje. Falešní svědkové, zmanipulovaný soud.
Štěpán se tady obhajuje. My jsme tu obhajobu nečetli, v Písmu svatém jsou to dvě stránky, je to velmi dlouhé. Ale končí to tím, že Štěpán ze začátku je chce získat. Ale potom jim narovinu řekne, co si myslí: „A vy to nechcete přijmout. Vy nechcete uznat, že já mám pravdu. Nechcete o tom vůbec diskutovat, nechcete se o tom bavit, nechcete to přiznat.“ A v tu chvíli jsme se vrátili do toho úryvku, který jsme slyšeli: „Rozzuřili se, vyhnali ho za město…“ Už skončily nějaké rozumné argumenty a nastoupila hrubá síla.
A v tuto chvíli Štěpán má, řekli bychom, pohled obrácený někam jinam. Je vydán do jejich rukou, ale nevnímá jejich křik, nevnímá vlastně jejich urážky a říká: „Vidím nebesa otevřená.“
My jsme po celý advent zpívali roráty, a ty roráty vycházejí z proroka Izaiáše, z třetího Izaiáše, kdy v šedesáté třetí kapitole ten prorok prosí v modlitbě a říká Bohu: „Kéž bys protrhl nebesa, kéž bys rozevřel nebesa a sestoupil na zem.“ A Štěpán říká: „Já už to vidím. Já už to vidím a to mi dodává sílu, toto mi ukazuje, z tohoto poznávám, že jdu správným směrem.“
Bratři a sestry, Vánoce nám mají pomoci v tom, abychom viděli nebesa otevřená. Vánoce nám připomínají nebo říkají: „Už se to splnilo.“ A měli bychom si tady tuto myšlenku odnést nejenom pár dnů po Vánocích, ale měla by nás provázet i dál.
V lidové tradici, když se mluví o tom, kdo všechno přišel k Betlému, kdo všechno se tam ukázal a co se tam stalo, tak se vypráví o tom, že přišli i mezi těmi pastýři lidé všelijak postižení, že třeba kulhali nebo tak, že se jim špatně chodilo, ale dali si tu práci, tu námahu, přišli tam a byli za to uzdraveni. A mluví se tam o tom, že také ti lidé přinesli různé dary a že Ježíš ty jejich dary, ty obyčejné věci přijal, nějakým způsobem je vylepšil a zase vrátil. A pak je ještě jedna taková skupinka příběhů, které připomínají a říkají: „Ten Boží Syn, nejen že nám přišel dát, ale přišel taky něco odstranit. Nechci říct vzít, ale odebrat, odstranit.
Našel jsem tam jeden příběh, který vypráví o tom, je lidově vymyšlený, jak všichni už odešli, pastýři, mudrci, a už bylo skoro ráno po té noci narození, kdy vrzly dveře a do toho chléva vstoupila stará žena, ohnutá, šedivá, vrásčitá, v roztrhaných šatech. Připomínala takovou tu špatnou sudičku. Když ji Panna Maria uviděla, tak si říká: „Co ta tady chce?“ A napadlo ji, jestli nechce Ježíšovi ublížit anebo jestli nemá, jak se říká, nějaké nekalé úmysly. Ta žena pomalu, velmi pomalu šla k jesličkám. V tom příběhu se říká, každý její krok trval věčnost. A Panna Maria ji sledovala pořád s jakýmsi napětím a určitou nervozitou. V okamžiku, kdy ta žena už viděla do jeslí, Ježíš otevřel oči a v Ježíškových očích i v očích té staré paní se objevila zvláštní jiskra - jiskra, která symbolizovala naději, a v obou očích byla stejná. To Pannu Marii jakýmsi způsobem uklidnilo.
Ta žena pomalu přistoupila k těm jesličkám a začala něco hledat v těch svých roztrhaných šatech. Našla to, ale bylo to tak malé, že to schovala v dlani, tak Maria neviděla, co to je, a ta žena to vložila do jeslí. V okamžiku, kdy to tam vložila, kdy to tam odevzdala, tak se narovnala. A naráz bylo vidět, že je velmi vysoká, že má krásnou postavu. Vrásky v její tváři se vyhladily a její vlasy přestaly být šedivé, ale naopak dostaly černou barvu. Žena se otočila a o něco rychleji už odkráčela, ale odkráčela s velkou lehkostí, jako by se zbavila velkého břemene.
Když zaklaply dveře, tak Panna Maria se konečně mohla jít podívat, co tam ta žena nechala. Naklonila se do jeslí a uviděla jablko. Ta žena byla Eva, která tam odevzdala plody první vzpoury, plody prvního hříchu. Plody toho okamžiku, kdy člověk řekl Bohu: „Bože, já tě nechci, já tě nepotřebuji.“
Ježíš Kristus přišel, aby nám dal možnost nového začátku, druhé šance. Tuto druhou šanci všem těm, kteří byli kolem něho, ohlašoval i svatý Štěpán. Svatý Štěpán, nevíme, kým byl přijat, nevíme, kolik lidí obrátil. Nakonec na svědectví toho, čemu věřil, položil i svůj život.
Nějakým způsobem si vyprošujme, abychom my tu druhou šanci, kterou nám Kristus přináší nebo přinesl, abychom ji využili a abychom slyšeli všechny výzvy a abychom se radovali z toho, že tuto možnost nového začátku máme.
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
26.12.2022 - pondělí, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 6,8-10; 7,54-60; evangelium Mt 10,17-22;
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
26.12.2020 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 6,8-10; 7,54-60; evangelium Mt 10,17-22;
Bratři a sestry, my dnes slavíme první den vánočního oktávu. Oktáv znamená osm dní, kdy se velmi intenzivně připomíná ta skutečnost narození Ježíše Krista. Je druhý oktáv ještě o Velikonocích. Tam všichni známe Velikonoční pondělí. S tím není spojeno žádné jméno žádného světce. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
26.12.2019 - čtvrtek, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 6,8-10; 7,54-60; evangelium Mt 10,17-22;
Bratři a sestry, dnes nebudu mluvit o svatém Štěpánovi, ani na žádné jiné biblické téma. Rozhodl jsem se, že vlastně řeknu znovu něco o Valentinovi Bernardovi Jestřabském, protože dnes je to přesně tři sta let od okamžiku, kdy zemřel. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
26.12.2015 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 6,8-10; 7,54-60; evangelium Mt 10,17-22;
Bratři a sestry, slavíme nebo připomínáme si svatého Štěpána. Kdo to byl svatý Štěpán? Je pravda, že toho o něm mnoho nevíme. Byl jáhnem, tedy jáhnové byli ustanoveni jako pomocníci apoštolů, dnes jsou vnímáni jako pomocníci biskupů, a jejich takovým prvním úkolem vlastně bylo to, čemu říkáme charita, charitní péče o chudé v církvi. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
26.12.2014 - pátek , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 6,8-10; 7,54-60; evangelium Mt 10,17-22;
Chtěl bych se zamyslet nad tím, co jsou Vánoce. Když jsem třeba poslouchal nedávno rozhlas, tak tam ten redaktor říkal: „Doufám, že už jste si prošli televizní program a zatrhali všechny pohádky, které chcete letos o Vánocích vidět. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
26.12.2012 - středa , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 6,8-10; 7,54-60; evangelium Mt 10,17-22;
Bratři a sestry, to co si připomínáme o Vánocích, to co slavíme o Vánocích, je ta věta, kterou říkal svatý Štěpán vlastně na konci svého života: „Vidím nebesa otevřená.“
Zlem, hříchem se zavírá přístup člověka k Bohu, naopak dobrem se otvírá, a ten, kdo zprostředkoval právě tady to otevření, je Boží Syn Ježíš Kristus. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
26.12.2011 - pondělí, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 6,8-10; 7,54-60; evangelium Mt 10,17-22;
Bratři a sestry, jak jsem říkal na začátku mše svaté, tím hlavím, kterého pořád oslavujeme, je Pán Ježíš narozený v jesličkách v Betlémě. Ale církev nechce nechat stranou ty, kteří Pána Ježíše ať už následovali nebo ho předcházeli. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
26.12.2009 - sobota
Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 6,8-10; 7,54-60; evangelium Mt 10,17-22;
Bratři a sestry, asi všichni známe větu z evangelia, že poslední budou první a první budou poslední, a svým způsobem ta věta platí i na dnešní svátek. A sice ono je to trošku překvapivé, že jako první pro víru nepoložil život žádný z apoštolů, ale že to byl jáhen. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
26.12.2008 - pátek , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 6,8-10; 7,54-60; evangelium Mt 10,17-22;
Bratři a sestry, jak jsem říkal na začátku mše svaté, to hlavní, co dnes slavíme, je druhý den po narození Páně. Vlastně mohli bychom dnešní den přirovnat k Velikonočnímu pondělí. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
26.12.2007 - středa , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 6,8-10; 7,54-60; evangelium Mt 10,17-22;
Bratři a sestry, jak se dostal ten svátek svatého Štěpána do Vánoc? Jak jsem říkal na začátku, křesťané mají takový zvyk, že po každém Hodu Božím se scházejí ještě ten další den ke společnému slavení liturgie. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
26.12.2005 - pondělí, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 6,8-10; 7,54-60; evangelium Mt 10,17-22;
Bratři a sestry, myslím, že tu historii o umučení Štěpána, o ukamenování Štěpána všichni dobře známe, ale přesto se k tomu zase vrátíme. Říkal jsem si: „Chtělo by to najít něco nového, jak to tam vlastně bylo. Více...
P. ICLic. Karel Orlita, student kanonického práva na Papežské Lateránské univerzitě v Římě
26.12.2003 - pátek , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 6,8-10; 7,54-60; evangelium Mt 10,17-22;
Moji drazí bratři a sestry, všechny vás ještě jednou srdečně vítám při této bohoslužbě. Včera jsme oslavovali narození našeho Spasitele. Dívali jsme se s úžasem a ohromením do Betléma, kde se Ježíš jako dítě v chudobě narodil pro nás, abychom my zbohatli jeho chudobou, jak napíše později apoštol. Více...
P. Mgr. Karel Orlita, student kanonického práva na Papežské Lateránské univerzitě v Římě
26.12.2002 - čtvrtek, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 6,8-10; 7,54-60; evangelium Mt 10,17-22;
Moji drazí bratři a sestry, v jednom kostele měli takovou zvláštní nástěnku – v předsíni kostela. Byla na bílém papíře a na ní bylo několik fotografií. Na první fotografii bylo malé dítě, maminka ho drží v náručí. Na druhé fotografii byl student někde v parku, v květnu, s nějakou dívkou. Na třetí fotografii byl manžel s rodinou, s dětmi. Čtvrtá fotografie ukazovala člověka sedícího kdesi v parku, člověka, který už má léta po důchodě, který je schoulený. A pod těmi fotografiemi byl vždycky nápis. Více...
P. Mgr. Karel Orlita, student kanonického práva na Papežské Lateránské univerzitě v Římě
26.12.2001 - středa , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 6,8-10; 7,54-60; evangelium Mt 10,17-22;
Moji drazí bratři a sestry, jak jsem už řekl na úvodu mše svaté, oslavujeme dnes svatého Štěpána. Včera jsme oslavovali Ježíše, Ježíše, který se narodil z Marie Panny, který přišel na tento svět. Dnes oslavujeme Štěpána, který povstal ze země a vešel do nebe. Včera jsme oslavovali Ježíše, který se nám narodil zde na zemi, dnes oslavujeme Štěpána, který se narodil pro nebe. Jak tyto dva svátky, dvě slavnosti, spolu souvisejí? Proč dnes hledíme na umučení, proč jsme slyšeli v tom prvním čtení všechnu tu událost, která se stala svatému Štěpánovi? Když on vydával svědectví pro Krista, jako jeden z prvních jáhnů církve a byl plný Ducha svatého, takže jeho slovům nemohl nikdo odolat, ani velmi chytří Židé. Více...