Pátek 29.03.2024, bl. Ludolf, Taťána
Hledat: Vyhledat
Rubrika Homilie

Berme si příklad z tichosti a pokory svatého Josefa

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
26.12.2008 - pátek , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 6,8-10; 7,54-60; evangelium Mt 10,17-22;

Berme si příklad z tichosti a pokory svatého Josefa14:06
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.17 MB]

Bratři a sestry, jak jsem říkal na začátku mše svaté, to hlavní, co dnes slavíme, je druhý den po narození Páně. Vlastně mohli bychom dnešní den přirovnat k Velikonočnímu pondělí. Boží hod vánoční má tu zvláštnost, že je pětadvacátého, to znamená, že jednou je v pondělí, jednou v úterý, jednou ve středu … Boží hod velikonoční a Boží hod svatodušní jsou vždycky v neděli. Svatodušní pondělí se vlastně u nás vlastně neslaví vůbec nebo minimálně, velikonoční pondělí se slaví, a také se slaví svátek 26. prosince. Toho 26. prosince se vždycky říká, že to je svátek svatého Štěpána a to jakýmsi způsobem trošku i zastiňuje, že pořád oslavujeme Ježíše Krista, že pořád se obracíme k Ježíši, pořád máme před očima jesličky.

O svatém Štěpánu už jsme mluvili několikrát a já bych dnešní den chtěl využít k tomu, že budu mluvit o jiné velké postavě, o postavě, která stojí trochu ve stínu, o svatém Josefovi. I on má své nezastupitelné místo o vánočních svátcích, ve všech těch událostech, které souvisí s Ježíšovým narozením, ale jak říkám, zapomíná se na něj. Proč? Protože nemluví. V Písmu svatém není jedna jediná věta, jedno jediné slovo, které by svatý Josef pronesl. Jsou tam ale zaznamenány jeho skutky.

Můžeme chvilenku se zamyslet nad tím, proč tam nejsou jeho slova. Svatý Josef nebyl povolán k tomu, aby mluvil, nebyl povolán k tomu, aby učil, ale byl povolán k tomu, aby se staral, aby konal. Svatý Josef je považován za ochránce a patrona všech těch, kteří mají někoho na starosti, to znamená všech sekretářů, sekretářek, všech těch, o kterých říkáme, že něco spravují, třeba, jak se říká, správce budov, správce něčeho … Tito lidé nemluví, tito lidé nejsou na špici. Ono je taky není vidět mnoho, ale bez jejich práce by to nefungovalo.

Vzpomeňme na různé třeba televizní přenosy, kdy vidíme nějakou státnickou návštěvu. Nebo i třeba můžeme vzpomenout na přenosy z církevních bohoslužeb z Vatikánu, kdy ten hlavní přijde, postaví se k pultíku, ale na tom pultíku už jsou nachystané ty správné papíry, ta správná řeč, ten správný projev, proslov. A to tam dá ten sekretář, ten, který nemluví, ale který přijde v pravý čas, předá, udělá to, co má, a zase se ztratí a v těch kamerách ho není vidět. Ale kdyby on tam nepřišel, kdyby on tam nebyl, byl by to často vážný zádrhel.

Když se vrátíme k svatému Josefovi, co o něm víme? Odkud se vzal? Víme o něm, že pocházel z rodu Davidova a celý rod Davidův pocházel z kmene Juda. Kmeny se odvozují od praotce Jákoba, Izraele, a tady v těchto dobách největší slovo a největší vážnost měl vždycky prvorozený syn. Prvorozeným Jákobovým synem byl Ruben, a tak se čekalo, že z Rubena vzejde nějaký král, královská dynastie, ale Bůh vybral Judu. A potom vlastně z tohoto kmene vybral Jeseova syna Davida, který se stal prvním králem, a tedy všichni jeho potomci měli nárok na izraelský trůn.

Davidovi potomci vládli až do prvního dobytí Jeruzaléma Babylóňany někdy zhruba do roku 570 před Kristem. Potom byli Izraelité zhruba sedmdesát let v babylónském zajetí, a když se vrátili, tak už neměli vlastního krále, ale vládli jim Peršané. Z Davidova rodu pocházel také místodržitel Zorobábel.

Později vlastně potomci Davidovi ztratili i toto výsadní postavení, ale pořád v nich bylo to vědomí: „My jsme ti, kteří mají právo na izraelský trůn.“ Pořád vlastně se tam odvozoval původ od krále Davida, a to buď původ tělesný anebo původ adoptivní, ale vždycky tam platilo to, že když někdo někoho adoptoval, musel patřit do tohoto Davidova rodu. Pořád se tam udržovalo toto povědomí dynastie, kterou vybral Bůh.

Josef, to jméno znamená „Bůh přidá“. Toto jméno dal Jákob svému synu Josefovi, kdy tím chtěl naznačit, že Bůh mu přidal dalšího syna z milované manželky Ráchel. Nebo se to také překládá „Bůh rozmnoží“. Zkrátka a dobře, označuje toto jméno Boží dobrotu.

Svatý Josef, když byl zasnouben Panně Marii, tak mu bylo asi osmnáct roků. Byla to obvyklá doba. Chlapec tenkrát byl považován za plnoletého právě v osmnácti, dívka ve čtrnácti. Svatý Josef také se nedokázal hned orientovat v tom všem, co se děje. I k němu přichází anděl a říká: „Neboj se vzít k sobě Marii, sobě zasnoubenou ženu.“ Anděl mu říká, odkud je to dítě, které Maria čeká.

Potom podruhé k němu přichází anděl a říká: „Vezmi dítě i jeho matku a utečte do Egypta, protože Herodes ho bude chtít zabít.“ Josef jde a udělá to. Hlavně tady u tohoto druhého zjevení je podotknuto, připsáno „hned ať to udělá“. A vidíme, že na jeho rozhodnosti, na jeho okamžité reakci závisel Ježíšův život. Bůh si vybral tohoto člověka, aby opatroval Ježíše, Božího Syna, ale nejenom v těch všednodenních záležitostech, ale i tenkrát, když Ježíšovi šlo o život.

Když se podíváme na různá vyobrazení svatého Josefa, tak často na těch obrazech je malován jako takový starší pán. Maria jako mladá dívka a Josef jako starší pán, už často holohlavý, s plnovousem. Proč to tak je? Protože v evangeliích v okamžiku, kdy Ježíš vystoupil veřejně, už o Josefovi není ani slovo, a mnozí lidé říkali: „No jo, ale to znamená, že Josef je mrtvý.“ Ano, Josef už v okamžiku Ježíšova veřejného působení nežil. A teď ti lidé si kladli otázku: „A kolika let se teda Josef dožil? Když by mu bylo těch osmnáct, a Ježíš vystoupil zhruba ve třiceti, tak to by znamenalo, že Josef zemřel mladý. A za všechnu tu svoji starost, za všechnu tu svoji okamžitou péči, tady za toto …, a on zemřel mladý?“

Bylo to tak. Nedokážeme to pochopit, nevíme proč, ale byl to Boží plán. Josef vykonal svoje dílo, svoje velké dílo a odešel. Odešel k Bohu pro svoji odměnu. Takto to musíme chápat, ale jim to bylo zatěžko přijmout. Navíc zapomínali na to, že když někdo v době Pána Ježíše byl starší čtyřiceti let a už se třeba i blížil k padesátce, tak byl považován za člověka vysokého věku. Tato měřítka se mění, toto je poměrné. To, že se řekne, že někdo se dožil málo let nebo hodně, to v různých dobách znamenalo různý věk.

Josef předal Ježíšovi nárok na Izraelský trůn. To je další důležitá věc. My říkáme, že Josef je pěstoun Pána Ježíše. To vyjadřuje tu Josefovu starost, tu každodenní starost nebo třeba i tu starost v Betlémě, kdy utíkají, kdy ho přímo zachraňuje. Ale to slovíčko pěstoun nepostihuje celý vztah mezi Josefem a Ježíšem. Víme, že Josef byl z Davidova rodu, víme také, že Maria byla z Davidova rodu. To tam bylo důležité. Po matce Marii Ježíš zdědil, řekli bychom, jméno, zdědil postavení, to, že je z Davidova rodu, ale od Josefa dostal nárok na izraelský trůn.

Proto někdy se lidé ptají a říkají: „No, tak ten Josef je tam taková vedlejší postava. Když by tam nebyl Josef, byl by tam jiný pěstoun. Když to není jeho otec, tak proč by tam nemohl být někdo jiný?“

Nemohl tam být nikdo jiný, protože Josef po svém otci zdědil nárok na izraelský trůn. I když byl Josef chudý, neměli žádné sloužící s Marií, neměli žádné otroky, musel se živit svýma rukama, přesto to bylo to, čemu říkáme „následník trůnu“. I když celý ten rod vlastně žil v chudobě, i když Římané jim nepřáli sluchu a nepočítali s nimi, ale on to předal Ježíšovi.

Svatý Josef má v Písmu svatém velkou úlohu, velké místo a velký význam. Nám je to trošku cizí, tyto následnické věci a následnické otázky, protože žijeme v jiné době, ale pro Izraelity a vůbec pro lidi tehdejší doby to bylo velmi důležité.

Když čteme rodokmen Ježíše Krista u svatého Matouše (nečte se to často, pro nás je to takové velmi nudné čtení), tak svatý Matouš zdůrazňuje, že jich je vždycky čtrnáct, těch pokolení: od Abraháma po Davida, od Davida po babylónské zajetí, od babylónského zajetí právě k Ježíšovi. To číslo čtrnáct je symbolické, vychází to ze sedmičky. Sedmička je číslo plnosti. Čtrnáct je, řekli bychom, plnost dvojnásobná, prostě úplná, největší plnost, zdůrazněná plnost, a svatý Matouš chce říct, že Ježíš tuto plnost naplňuje, nebo on je ta očekávaná plnost. Už nebude žádný další prorok, už nebude žádný předchůdce, ale teď přichází Syn. A svatý Josef je ten, který předal tomuto Synovi, řekli bychom, práva, která on zdědil po svém otci.

Bratři a sestry, svatý Josef se staral o Ježíše. Tímto způsobem na Ježíše také ukazoval. Dnes je svátek svatého Štěpána, který o Ježíšovi mluvil a takto na něho ukazoval. Svatý Josef to dělal úplně jiným způsobem. Nemáme žádné slovo, máme zaznamenané jenom jeho skutky, ale máme si uvědomit, že i my jsme povoláni k tomu, abychom na Ježíše ukazovali – každý různým způsobem, každý svým vlastním způsobem, tak, jak jsme k tomu povoláni. Berme si příklad jak z horlivosti a neohroženosti svatého Štěpána, tak z tichosti a pokory svatého Josefa.

Následujme je a ukazujme na Ježíše. To je to důležité.



Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku


Boží Syn přijímá naše dary nepřímo

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
26.12.2022 - pondělí, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 6,8-10; 7,54-60; evangelium Mt 10,17-22;

Boží Syn přijímá naše dary nepřímo8:26


Svatý Štěpán svědčil s jiskrou a pružností

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
26.12.2020 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 6,8-10; 7,54-60; evangelium Mt 10,17-22;

Svatý Štěpán svědčil s jiskrou a pružností4:34

Bratři a sestry, my dnes slavíme první den vánočního oktávu. Oktáv znamená osm dní, kdy se velmi intenzivně připomíná ta skutečnost narození Ježíše Krista. Je druhý oktáv ještě o Velikonocích. Tam všichni známe Velikonoční pondělí. S tím není spojeno žádné jméno žádného světce.    Více...


Valentin Bernard Jestřabský

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
26.12.2019 - čtvrtek, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 6,8-10; 7,54-60; evangelium Mt 10,17-22;

Valentin Bernard Jestřabský13:45
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 3.10 MB]

Bratři a sestry, dnes nebudu mluvit o svatém Štěpánovi, ani na žádné jiné biblické téma. Rozhodl jsem se, že vlastně řeknu znovu něco o Valentinovi Bernardovi Jestřabském, protože dnes je to přesně tři sta let od okamžiku, kdy zemřel.    Více...


Vánoce nám mají pomoci, abychom viděli nebesa otevřená

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
26.12.2016 - pondělí, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 6,8-10; 7,54-60; evangelium Mt 10,17-22;

Vánoce nám mají pomoci, abychom viděli nebesa otevřená10:12
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.25 MB]

Bratři a sestry, ve vánočním oktávu si mimo narození Spasitele připomínáme také lidi, kteří byli Ježíšovi velmi blízko. Jak jsem říkal na začátku mše svaté, dnes si připomínáme učedníka, který následoval svého Mistra tak, že jako první pro něho podstoupil mučednickou smrt.    Více...


Štěpán se rozhodl vykonat mnohem víc, než se od něho čekalo

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
26.12.2015 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 6,8-10; 7,54-60; evangelium Mt 10,17-22;

Štěpán se rozhodl vykonat mnohem víc, než se od něho čekalo9:56
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.19 MB]

Bratři a sestry, slavíme nebo připomínáme si svatého Štěpána. Kdo to byl svatý Štěpán? Je pravda, že toho o něm mnoho nevíme. Byl jáhnem, tedy jáhnové byli ustanoveni jako pomocníci apoštolů, dnes jsou vnímáni jako pomocníci biskupů, a jejich takovým prvním úkolem vlastně bylo to, čemu říkáme charita, charitní péče o chudé v církvi.    Více...


Vánoční příběh o třech stromech

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
26.12.2014 - pátek , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 6,8-10; 7,54-60; evangelium Mt 10,17-22;

Vánoční příběh o třech stromech12:01
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.42 MB]

Chtěl bych se zamyslet nad tím, co jsou Vánoce. Když jsem třeba poslouchal nedávno rozhlas, tak tam ten redaktor říkal: „Doufám, že už jste si prošli televizní program a zatrhali všechny pohádky, které chcete letos o Vánocích vidět.    Více...


Příběh o pasáčkovi

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
26.12.2012 - středa , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 6,8-10; 7,54-60; evangelium Mt 10,17-22;

Příběh o pasáčkovi12:05
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.67 MB]

Bratři a sestry, to co si připomínáme o Vánocích, to co slavíme o Vánocích, je ta věta, kterou říkal svatý Štěpán vlastně na konci svého života: „Vidím nebesa otevřená.“

Zlem, hříchem se zavírá přístup člověka k Bohu, naopak dobrem se otvírá, a ten, kdo zprostředkoval právě tady to otevření, je Boží Syn Ježíš Kristus.    Více...


Bude vám dáno, co máte mluvit

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
26.12.2011 - pondělí, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 6,8-10; 7,54-60; evangelium Mt 10,17-22;

Bude vám dáno, co máte mluvit12:08
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.66 MB]

Bratři a sestry, jak jsem říkal na začátku mše svaté, tím hlavím, kterého pořád oslavujeme, je Pán Ježíš narozený v jesličkách v Betlémě. Ale církev nechce nechat stranou ty, kteří Pána Ježíše ať už následovali nebo ho předcházeli.    Více...


Každý jsme darem

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
26.12.2009 - sobota
Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 6,8-10; 7,54-60; evangelium Mt 10,17-22;

Každý jsme darem7:52
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 1.23 MB]

Bratři a sestry, asi všichni známe větu z evangelia, že poslední budou první a první budou poslední, a svým způsobem ta věta platí i na dnešní svátek. A sice ono je to trošku překvapivé, že jako první pro víru nepoložil život žádný z apoštolů, ale že to byl jáhen.    Více...


Vánoce jsou svátky naslouchání

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
26.12.2007 - středa , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 6,8-10; 7,54-60; evangelium Mt 10,17-22;

Vánoce jsou svátky naslouchání13:45
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.19 MB]

Bratři a sestry, jak se dostal ten svátek svatého Štěpána do Vánoc? Jak jsem říkal na začátku, křesťané mají takový zvyk, že po každém Hodu Božím se scházejí ještě ten další den ke společnému slavení liturgie.    Více...


Odpuštění přináší ovoce

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
26.12.2005 - pondělí, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 6,8-10; 7,54-60; evangelium Mt 10,17-22;

Odpuštění přináší ovoce9:14
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 28 kb/s, 1.92 MB]

Bratři a sestry, myslím, že tu historii o umučení Štěpána, o ukamenování Štěpána všichni dobře známe, ale přesto se k tomu zase vrátíme. Říkal jsem si: „Chtělo by to najít něco nového, jak to tam vlastně bylo.    Více...


Štěpán je příkladem svatosti

P. ICLic. Karel Orlita, student kanonického práva na Papežské Lateránské univerzitě v Římě
26.12.2003 - pátek , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 6,8-10; 7,54-60; evangelium Mt 10,17-22;

Štěpán je příkladem svatosti12:27
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 26 kb/s, 2.25 MB]

Moji drazí bratři a sestry, všechny vás ještě jednou srdečně vítám při této bohoslužbě. Včera jsme oslavovali narození našeho Spasitele. Dívali jsme se s úžasem a ohromením do Betléma, kde se Ježíš jako dítě v chudobě narodil pro nás, abychom my zbohatli jeho chudobou, jak napíše později apoštol.    Více...


Dnes je čas spásy

P. Mgr. Karel Orlita, student kanonického práva na Papežské Lateránské univerzitě v Římě
26.12.2002 - čtvrtek, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 6,8-10; 7,54-60; evangelium Mt 10,17-22;

Moji drazí bratři a sestry, v jednom kostele měli takovou zvláštní nástěnku – v předsíni kostela. Byla na bílém papíře a na ní bylo několik fotografií. Na první fotografii bylo malé dítě, maminka ho drží v náručí. Na druhé fotografii byl student někde v parku, v květnu, s nějakou dívkou. Na třetí fotografii byl manžel s rodinou, s dětmi. Čtvrtá fotografie ukazovala člověka sedícího kdesi v parku, člověka, který už má léta po důchodě, který je schoulený. A pod těmi fotografiemi byl vždycky nápis.    Více...


Boží moudrost

P. Mgr. Karel Orlita, student kanonického práva na Papežské Lateránské univerzitě v Římě
26.12.2001 - středa , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 6,8-10; 7,54-60; evangelium Mt 10,17-22;

Moji drazí bratři a sestry, jak jsem už řekl na úvodu mše svaté, oslavujeme dnes svatého Štěpána. Včera jsme oslavovali Ježíše, Ježíše, který se narodil z Marie Panny, který přišel na tento svět. Dnes oslavujeme Štěpána, který povstal ze země a vešel do nebe. Včera jsme oslavovali Ježíše, který se nám narodil zde na zemi, dnes oslavujeme Štěpána, který se narodil pro nebe. Jak tyto dva svátky, dvě slavnosti, spolu souvisejí? Proč dnes hledíme na umučení, proč jsme slyšeli v tom prvním čtení všechnu tu událost, která se stala svatému Štěpánovi? Když on vydával svědectví pro Krista, jako jeden z prvních jáhnů církve a byl plný Ducha svatého, takže jeho slovům nemohl nikdo odolat, ani velmi chytří Židé.    Více...


Všechna práva vyhrazena římskokatolické farnosti a autorům příspěvků.