Rubrika
HomilieDnes je čas spásy
P. Mgr. Karel Orlita, student kanonického práva na Papežské Lateránské univerzitě v Římě
26.12.2002 - čtvrtek, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 6,8-10; 7,54-60; evangelium Mt 10,17-22;
Moji drazí bratři a sestry, v jednom kostele měli takovou zvláštní nástěnku – v předsíni kostela. Byla na bílém papíře a na ní bylo několik fotografií. Na první fotografii bylo malé dítě, maminka ho drží v náručí. Na druhé fotografii byl student někde v parku, v květnu, s nějakou dívkou. Na třetí fotografii byl manžel s rodinou, s dětmi. Čtvrtá fotografie ukazovala člověka sedícího kdesi v parku, člověka, který už má léta po důchodě, který je schoulený. A pod těmi fotografiemi byl vždycky nápis. Na té první, kde bylo to dítě, bylo napsáno: „Příliš malý, aby hledal Boha.“ Na fotografii, kde byl student, bylo napsáno: „Příliš zamilovaný, aby hledal Boha.“ Na té, kde byl vyfocen se svojí rodinou, s dětmi, bylo napsáno: „Příliš zaměstnaný a ustaraný, aby hledal Boha.“ A na té fotografii, kde byl v parku už jako starší pán, bylo napsáno: „Nyní příliš unavený, aby hledal Boha.“ Ale potom tam byla ještě jedna fotografie, úplně tam v rohu, člověk by si jí skoro nevšiml, v rohu té nástěnky, a tam byla rakev, byl pohřeb, kde tuto rakev spouští do hrobu, a bylo pod ní napsáno: „Nyní už je příliš pozdě, aby hledal Boha.“ Ano, tato nástěnka chtěla probudit z jakési lhostejnosti, z jakéhosi odkládání hledání Boha. Aby si člověk neřekl: „Já mám dost času na to, abych se modlil k Bohu,“ nebo „Bude dost času v budoucnosti. Teď mám jiné starosti, teď jsem příliš zamilovaný nebo příliš ustaraný nebo příliš unavený, než abych hledal právě teď Boha.“
Víte, lhostejnost ve víře je vlastně následkem nepřijetí úplné víry, jenom něčeho částečného. Je to ono ano, které člověk řekl při svatém křtu, ale za tím ano je také jakési ale: „Ale až někdy bude čas,“ „Ale až snad zítra, příště, to bude lepší, budu mít čas třeba na Boha.“ Proč o tom o všem mluvím? Protože my to, co vyznáváme svými ústy, také máme žít. Neboť jestliže žijeme víru, tehdy dosvědčujeme, že skutečně věříme v to, co říkáme ústy. Co by to bylo za víru: jenom něco krásného zpívat, říkat, ale nekonat skutky víry. Tak nás napomíná apoštol: „Ukaž mi ty svoje skutky a já ti ukážu víru.“ A my věříme, vyznáváme to, co jsme oslavovali včera: že Boží Syn se narodil v těle, stal se Ježíšem, synem člověka, proto, aby nás vykoupil. Já jsem se ptal při dnešní meditaci: „Pane, ale jak my máme žít tuto pravdu? Jak konkrétně? Není to příliš vzdáleno pro naše prožívání víry?“ A hned mi dal odpověď svatý Štěpán při prvním čtení, který když byl mučen a mluvil z Ducha Božího, viděl Pána Ježíše, jak sedí po pravici, jak je nebe otevřené. A modlitbu, kterou přednášel za ty, kteří ho kamenovali... Jen si ji znovu přečtěme: „Pane Ježíši, přijmi mého ducha.“ Anebo zvolal: „Pane, nepřičítej jim tento hřích.“ To znamená: svatý Štěpán se modlil k Bohu skrze Ježíše, a to se mohlo stát pouze tehdy, že se Ježíš, tedy Syn Boží, vtělil. To je konkrétní žití tohoto tajemství: že my přicházíme, prosíme, děkujeme skrze Ježíše, že Ježíš je blízko nás, že on je prostředník mezi Bohem a námi. Prostředník svatý, který zaplatil všechen dluh našeho prvního hříchu a našich dalších hříchů po svatém křtu. „Pane Ježíši, přijmi mého ducha!“ „Pane, nepřičítej jim tento hřích.“ Jak často by i tohle měla být naše modlitba, nás všech křesťanů.
Otcové Církve vždycky velmi zdůrazňují, že jsou pouze dvě cesty: jedna cesta, která vede ke spáse, a druhá cesta, která vede k zatracení. Není třetí cesty. A ukazují ty, kteří jdou po cestě zkázy a po cestě nebe, na příkladu Ezaua a Jákoba, což byli synové Izáka. Víte, že Ezau byl starší syn, měl právo na požehnání od svého otce, ale vlastně proto, protože prodal svoje prvorozenství za misku čočovice, tak vlastně ztratil toto požehnání a mladší syn Jákob ho přijal. A oni vysvětlují: „Ezau, to byl člověk, který byl silný. Člověk, který si stačil sám, častokrát chodil na lov. Takoví jsou lidé, kteří jdou na cestě zatracení, lidé, kteří jsou velice zdatní, obratní ve věcech světa, ovšem ve věcech nebe jsou velmi slabí. Ezau byl člověk, který byl často někde pryč od domova, spoléhal sám na sebe.“ Říkají: „To jsou také lidé, kteří jsou na cestě zatracení, to jsou ti, kteří nechtějí vstoupit do svého nitra. Jako Ezau nebyl doma u svého otce, ani oni nevcházejí do svého nitra, kde přebývá Bůh, aby se s ním modlili. Neberou si příklad z Boha Otce, který je stále doma, který je stále u sebe. Ale sami spoléhají na svoji sílu, sami si hledají svoji čest. Jsou jako ten marnotratný syn, který utíká od otce. Tito lidé nemají rádi vnitřní modlitbu, tito lidé snad se zběžně pomodlí, aby se neřeklo, nějakou modlitbičku, ale už už už se zajímají o jiné, cizí věci. To jsou také lidé na cestě zatracení.“ A pak říkají dál: „Jákob poslouchal svoji matku, snažil se od ní naučit, co má dělat, měl ji rád.“ A říkají: „Lidé, kteří jdou na cestě zatracení, jsou jako Ezau. Ten nechtěl si získat přízeň své matky, v žádném případě. Raději měl svoje zájmy.“ A vysvětlují: „Tito lidé třeba se pomodlí nějakou modlitbu k Panně Marii, říkají snad, že ji mají i rádi, když vyplní to, co je nutné. Ale jak nemají rádi, jak brojí proti těm, kteří niterně mluví s Matkou Pannou Marií, protože si myslí, že tato pobožnost a úcta k Matce Boží není nutná ke spáse. Nazývají je pobůžnářkami nebo lidmi, kteří nejsou v pořádku. Místo toho, aby si získali, jako Jákob si získal, přízeň své Matky, aby se naučili od ní, co chce Otec, spíše se omezují na nějaké nutné modlitby.“ A potom říkají: „Jsou ti, kteří jdou na cestě zatracení, také jako Ezau v tom, že prodávají své prvorozenství. Jako on prodal za misku čočky svoje provorozenství, oni prodávají za nějakou zábavu, za pití, za nějaké tance, za ostatní věci, za pobavení tohoto světa prodávají svůj křestní šat. A potom jsou to také lidé, kteří pronásledují ty vyvolené, svaté jako byl Jákob, usilují je zničit, vysmívají se jim, kritizují je, pomlouvají je, ale získávají si nějaké řády, také úctu před lidmi.“ Tak říkají Otcové, svatý Augustin, tak krásně, kdo jsou lidé, kteří jdou po cestě spásy, a kdo jsou lidé, kteří jdou na cestě zatracení. Svatý Štěpán byl na cestě spásy, byl plný ducha, to znamená: byl plný zbožnosti, měl také velikou úctu k Matce Boží, měl také úctu k ostatním, snažil se naslouchat Bohu Otci, co on chce, hleděl na Ježíše a to velmi hluboce, poznáváme to i ze slov té modlitby, která jsou tolik podobná slovům Kristovým na kříži: „Pane Ježíši, přijmi mého ducha.“ Ježíš se modlil podobně. „Pane Ježíši, odpusť jim tento hřích.“ Vidíte, jakým on byl dokonalým učedníkem, následníkem samotného Pána.
A tak my moji drazí, snažme se být jako svatý Štěpán nebo jako starozákonní Jákob. Učme se od Pána, neprodávejme svoji víru, ale věrně se věnujme vnitřní modlitbě, opravdovosti a upřímnosti, hledejme čest a slávu Boží, ne čest a slávu svoji, ne tituly. A buďme také ochotni někdy položit kus svého života za své bratry a za své sestry. A neříkejme, jak to bylo na počátku na té nástěnce napsáno, že: „Dnes nemám čas, dnes jsem příliš unavený,“ nebo „Jsem příliš zamilovaný,“ nebo „Příliš ustaraný,“ protože právě dnes a nyní je čas spásy. Amen.
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
26.12.2022 - pondělí, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 6,8-10; 7,54-60; evangelium Mt 10,17-22;
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
26.12.2020 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 6,8-10; 7,54-60; evangelium Mt 10,17-22;
Bratři a sestry, my dnes slavíme první den vánočního oktávu. Oktáv znamená osm dní, kdy se velmi intenzivně připomíná ta skutečnost narození Ježíše Krista. Je druhý oktáv ještě o Velikonocích. Tam všichni známe Velikonoční pondělí. S tím není spojeno žádné jméno žádného světce. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
26.12.2019 - čtvrtek, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 6,8-10; 7,54-60; evangelium Mt 10,17-22;
Bratři a sestry, dnes nebudu mluvit o svatém Štěpánovi, ani na žádné jiné biblické téma. Rozhodl jsem se, že vlastně řeknu znovu něco o Valentinovi Bernardovi Jestřabském, protože dnes je to přesně tři sta let od okamžiku, kdy zemřel. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
26.12.2016 - pondělí, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 6,8-10; 7,54-60; evangelium Mt 10,17-22;
Bratři a sestry, ve vánočním oktávu si mimo narození Spasitele připomínáme také lidi, kteří byli Ježíšovi velmi blízko. Jak jsem říkal na začátku mše svaté, dnes si připomínáme učedníka, který následoval svého Mistra tak, že jako první pro něho podstoupil mučednickou smrt. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
26.12.2015 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 6,8-10; 7,54-60; evangelium Mt 10,17-22;
Bratři a sestry, slavíme nebo připomínáme si svatého Štěpána. Kdo to byl svatý Štěpán? Je pravda, že toho o něm mnoho nevíme. Byl jáhnem, tedy jáhnové byli ustanoveni jako pomocníci apoštolů, dnes jsou vnímáni jako pomocníci biskupů, a jejich takovým prvním úkolem vlastně bylo to, čemu říkáme charita, charitní péče o chudé v církvi. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
26.12.2014 - pátek , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 6,8-10; 7,54-60; evangelium Mt 10,17-22;
Chtěl bych se zamyslet nad tím, co jsou Vánoce. Když jsem třeba poslouchal nedávno rozhlas, tak tam ten redaktor říkal: „Doufám, že už jste si prošli televizní program a zatrhali všechny pohádky, které chcete letos o Vánocích vidět. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
26.12.2012 - středa , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 6,8-10; 7,54-60; evangelium Mt 10,17-22;
Bratři a sestry, to co si připomínáme o Vánocích, to co slavíme o Vánocích, je ta věta, kterou říkal svatý Štěpán vlastně na konci svého života: „Vidím nebesa otevřená.“
Zlem, hříchem se zavírá přístup člověka k Bohu, naopak dobrem se otvírá, a ten, kdo zprostředkoval právě tady to otevření, je Boží Syn Ježíš Kristus. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
26.12.2011 - pondělí, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 6,8-10; 7,54-60; evangelium Mt 10,17-22;
Bratři a sestry, jak jsem říkal na začátku mše svaté, tím hlavím, kterého pořád oslavujeme, je Pán Ježíš narozený v jesličkách v Betlémě. Ale církev nechce nechat stranou ty, kteří Pána Ježíše ať už následovali nebo ho předcházeli. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
26.12.2009 - sobota
Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 6,8-10; 7,54-60; evangelium Mt 10,17-22;
Bratři a sestry, asi všichni známe větu z evangelia, že poslední budou první a první budou poslední, a svým způsobem ta věta platí i na dnešní svátek. A sice ono je to trošku překvapivé, že jako první pro víru nepoložil život žádný z apoštolů, ale že to byl jáhen. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
26.12.2008 - pátek , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 6,8-10; 7,54-60; evangelium Mt 10,17-22;
Bratři a sestry, jak jsem říkal na začátku mše svaté, to hlavní, co dnes slavíme, je druhý den po narození Páně. Vlastně mohli bychom dnešní den přirovnat k Velikonočnímu pondělí. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
26.12.2007 - středa , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 6,8-10; 7,54-60; evangelium Mt 10,17-22;
Bratři a sestry, jak se dostal ten svátek svatého Štěpána do Vánoc? Jak jsem říkal na začátku, křesťané mají takový zvyk, že po každém Hodu Božím se scházejí ještě ten další den ke společnému slavení liturgie. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
26.12.2005 - pondělí, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 6,8-10; 7,54-60; evangelium Mt 10,17-22;
Bratři a sestry, myslím, že tu historii o umučení Štěpána, o ukamenování Štěpána všichni dobře známe, ale přesto se k tomu zase vrátíme. Říkal jsem si: „Chtělo by to najít něco nového, jak to tam vlastně bylo. Více...
P. ICLic. Karel Orlita, student kanonického práva na Papežské Lateránské univerzitě v Římě
26.12.2003 - pátek , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 6,8-10; 7,54-60; evangelium Mt 10,17-22;
Moji drazí bratři a sestry, všechny vás ještě jednou srdečně vítám při této bohoslužbě. Včera jsme oslavovali narození našeho Spasitele. Dívali jsme se s úžasem a ohromením do Betléma, kde se Ježíš jako dítě v chudobě narodil pro nás, abychom my zbohatli jeho chudobou, jak napíše později apoštol. Více...
P. Mgr. Karel Orlita, student kanonického práva na Papežské Lateránské univerzitě v Římě
26.12.2001 - středa , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 6,8-10; 7,54-60; evangelium Mt 10,17-22;
Moji drazí bratři a sestry, jak jsem už řekl na úvodu mše svaté, oslavujeme dnes svatého Štěpána. Včera jsme oslavovali Ježíše, Ježíše, který se narodil z Marie Panny, který přišel na tento svět. Dnes oslavujeme Štěpána, který povstal ze země a vešel do nebe. Včera jsme oslavovali Ježíše, který se nám narodil zde na zemi, dnes oslavujeme Štěpána, který se narodil pro nebe. Jak tyto dva svátky, dvě slavnosti, spolu souvisejí? Proč dnes hledíme na umučení, proč jsme slyšeli v tom prvním čtení všechnu tu událost, která se stala svatému Štěpánovi? Když on vydával svědectví pro Krista, jako jeden z prvních jáhnů církve a byl plný Ducha svatého, takže jeho slovům nemohl nikdo odolat, ani velmi chytří Židé. Více...