Rubrika
HomilieŠtěpán se rozhodl vykonat mnohem víc, než se od něho čekalo
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
26.12.2015 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 6,8-10; 7,54-60; evangelium Mt 10,17-22;
Bratři a sestry, slavíme nebo připomínáme si svatého Štěpána. Kdo to byl svatý Štěpán? Je pravda, že toho o něm mnoho nevíme. Byl jáhnem, tedy jáhnové byli ustanoveni jako pomocníci apoštolů, dnes jsou vnímáni jako pomocníci biskupů, a jejich takovým prvním úkolem vlastně bylo to, čemu říkáme charita, charitní péče o chudé v církvi. Později se to vlastně nějakým způsobem rozšířilo. Ten jáhen má vlastně i pastorační úkoly.
Ale co víme o Štěpánovi, tak patřil mezi těch prvních sedm jáhnů a byl to vzdělaný člověk. Mluvil jednak tedy aramejsky, což byl zřejmě jeho rodný jazyk, ale mluvil také řecky, protože to jsme vlastně slyšeli ve čtení ze Skutků apoštolů. Tomu takovému rozhovoru, který on vedl s těmi, jak se tam říkalo, propuštěnci z té synagógy, tak tomu se říká apologie. Je to vlastně rozhovor, který má obhájit víru, a často se to soustřeďuje na jakási krátká tvrzení, která jsou často taková úderná, nevede se tam nějaká dlouhá debata, často ta debata je i tak trošku na povrchu a bohužel tady v tuto chvíli, jak jsme to slyšeli, tak se stalo to, že v okamžiku, kdy došly těm, kteří debatovali se Štěpánem, když jim došly argumenty, tak se uchýlili k síle, rozhodli se to vyřešit násilím.
Svatý Lukáš chce zdůraznit, že Štěpán je dobrým žákem, dobrým následovníkem Ježíše Krista, a proto když popisuje to, co se potom dělo, tak používá stejné obraty, stejné termíny s tím, jak popsal dřív v evangeliu umučení a smrt Pána Ježíše. Je tam i vlastně obžaloba, obhajoba, je tam také vlastně Štěpánova modlitba a je tam to odpuštění těm, kteří ho vlastně připravili o život.
Vlastně Štěpán se k tomu dostal, řekli bychom, svojí horlivostí. Byl pověřen, byl vybrán k tomu, aby pečoval o chudé v církvi. Ale on tady toto svoje, řekněme, poslání nebo pověření nějakým způsobem překonal. Dělal mnohem víc, a tím vlastně se stalo to, že on byl prvním tím mučedníkem. Očekávalo by se, že prvním mučedníkem bude někdo z apoštolů, třeba svatý Jakub jako jeruzalémský biskup, ale Jakub byl až za několik roků po něm. Kdežto on svoji horlivostí a svým nasazením „předběhl“ ty, od kterých se třeba i čekalo, že budou vydávat to svědectví. Ne, že oni by ho nevydávali, ale on byl tady v tomto ještě horlivější.
Když se budeme dívat na vánoční svátky, tak jakkoliv je označujeme jako svátky pokoje, radosti, tak velmi důležitou roli v těchto svátcích hraje rozhodnutí.
Když to vezmeme od začátku, prvně přichází anděl k Zachariášovi a žádá po něm jeho rozhodnutí. Zachariáš nechce být otcem Předchůdce a chtěl by, aby si Bůh vybral někoho jiného, a pak teda devět měsíců v tichu má možnost o tom přemýšlet. Zachariáš tedy říká vlastně: „Ne.“
Další rozhodnutí o půl roku později je na Panně Marii, která říká: „Nerozumím tomu všemu, ale ano. Vyřiď Bohu, že se mnou může vždycky počítat.“
Potom je dál k tomu rozhodnutí přizván Josef – propustit, nepropustit, chránit nebo co dělat vlastně?
Svým způsobem vlastně je rozhodnutí i na pastýřích: „Běžte, najdete!“ „Půjdeme, nepůjdeme, zůstaneme? Co budeme dělat,“
A takhle bychom mohli pokračovat a dojdeme právě třeba až ke svatému Štěpánovi, který se rozhodl vykonat mnohem víc, než se třeba od něho čekalo. Nespokojil se jenom s tím, že bude dobře dělat tu péči o ty chudé a takhle, ale zapojil mnohem víc a to ho vlastně přivedlo k tomu, že jako první položil pro Krista svůj život.
Když jsem si chystal právě, co budu říkat na té mši svaté pro děti na Štědrý večer, tak to vždycky znamená hodně toho přečíst. A tak takovým vedlejším produktem, vedlejší ovocem z toho je, že jsem našel podle mě krásný příběh právě o rozhodnutí.
Vypráví o člověku, který cestuje pěšky přes nějakou neobydlenou krajinu a víceméně zabloudí, ztratí cestu a protože je vedro, tak má velkou žízeň. V dálce zahlédne dům. Když tam tedy přijde, zjistí, že dům je opuštěný, je takový už polorozpadlý, nicméně u domu je studna a na studni je pumpa, taková ta klasická ruční. Je rezavá, nicméně ten náš poutník má tak velkou žízeň, že začne okamžitě pumpovat a doufá, že něco poteče. Ale neteče, neteče vůbec nic. A tak je z toho docela zoufalý, ale všimne si, že kousek od té pumpy u domu stojí láhev s vodou. Je pečlivě zazátkovaná a je u ní lístek a na lístku je napsáno: Jestli chceš, aby tekla z pumpy voda, musíš celý obsah láhve vylít do pumpy. Potom je tam ještě připsáno: Než se vydáš na další cestu, nezapomeň láhev naplnit vodou a pečlivě uzavřít.
A teď ten náš člověk stojí s tou láhví v ruce a stojí před rozhodnutím. Láhev je dost velká, jemu by ta voda stačila. „Když ji vypiji,“ říká si, „tak mě to posílí a já mohu jít dál. Mohu si koneckonců tu láhev vzít s sebou. Když ji naleji do té pumpy, tak riskuji, že přijdu o vodu a že pumpa nebude pumpovat. Co když už je natolik polámaná, ten píst je tam natolik už třeba zpuchřelý, že to nebude fungovat?“
A tak tam stojí a láme si hlavu, jak se má rozhodnout. A po chvíli ho napadne, že pokud si odnese tu láhev s vodou s sebou, tak že vezme naději na záchranu všem těm, kteří eventuelně přijdou po něm, protože už tam pak nebude co nalít do té pumpy. A tak pořád bojuje s tím rozhodnutím a ví, že ho bude muset udělat rychle.
Tak tu láhev odzátkuje a rychle, než si to rozmyslí, naleje všechnu tu vodu do té pumpy. A teď s velkým napětím začne znovu pumpovat. Napřed nic, potom to v pumpě zaklokotá a začne téct voda, velké množství vody. Náš člověk, náš poutník se napije, celý se umyje a začne Bohu děkovat. Děkuje Bohu za odvahu, děkuje Bohu za to, že Bůh posílil jeho víru v to, že to bude fungovat. Děkuje za to, že dostal tu myšlenku, aby myslel na ty, kteří přijdou po něm a na jejich naději, aby jim nevzal naději na záchranu, na vodu.
A tak než se vydal na cestu, tak pečlivě naplnil tu láhev, zazátkoval ji a na ten papír potom ještě připsal na druhou stranu: „Příteli, věř tomu, že to funguje. Dej všechnu vodu z láhve do pumpy a pumpa ti mnohonásobně vrátí to, cos do ní vložil.“
Bratři a sestry, my slavíme Vánoce, narození Ježíše Krista. Ježíš od nás žádá rozhodnutí, má na nás požadavky, ale máme i o těchto svátcích si uvědomit a zažít to, že on je ten, který nám mnohonásobně vrátí to, co jsme mu dali.
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
26.12.2022 - pondělí, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 6,8-10; 7,54-60; evangelium Mt 10,17-22;
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
26.12.2020 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 6,8-10; 7,54-60; evangelium Mt 10,17-22;
Bratři a sestry, my dnes slavíme první den vánočního oktávu. Oktáv znamená osm dní, kdy se velmi intenzivně připomíná ta skutečnost narození Ježíše Krista. Je druhý oktáv ještě o Velikonocích. Tam všichni známe Velikonoční pondělí. S tím není spojeno žádné jméno žádného světce. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
26.12.2019 - čtvrtek, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 6,8-10; 7,54-60; evangelium Mt 10,17-22;
Bratři a sestry, dnes nebudu mluvit o svatém Štěpánovi, ani na žádné jiné biblické téma. Rozhodl jsem se, že vlastně řeknu znovu něco o Valentinovi Bernardovi Jestřabském, protože dnes je to přesně tři sta let od okamžiku, kdy zemřel. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
26.12.2016 - pondělí, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 6,8-10; 7,54-60; evangelium Mt 10,17-22;
Bratři a sestry, ve vánočním oktávu si mimo narození Spasitele připomínáme také lidi, kteří byli Ježíšovi velmi blízko. Jak jsem říkal na začátku mše svaté, dnes si připomínáme učedníka, který následoval svého Mistra tak, že jako první pro něho podstoupil mučednickou smrt. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
26.12.2014 - pátek , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 6,8-10; 7,54-60; evangelium Mt 10,17-22;
Chtěl bych se zamyslet nad tím, co jsou Vánoce. Když jsem třeba poslouchal nedávno rozhlas, tak tam ten redaktor říkal: „Doufám, že už jste si prošli televizní program a zatrhali všechny pohádky, které chcete letos o Vánocích vidět. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
26.12.2012 - středa , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 6,8-10; 7,54-60; evangelium Mt 10,17-22;
Bratři a sestry, to co si připomínáme o Vánocích, to co slavíme o Vánocích, je ta věta, kterou říkal svatý Štěpán vlastně na konci svého života: „Vidím nebesa otevřená.“
Zlem, hříchem se zavírá přístup člověka k Bohu, naopak dobrem se otvírá, a ten, kdo zprostředkoval právě tady to otevření, je Boží Syn Ježíš Kristus. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
26.12.2011 - pondělí, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 6,8-10; 7,54-60; evangelium Mt 10,17-22;
Bratři a sestry, jak jsem říkal na začátku mše svaté, tím hlavím, kterého pořád oslavujeme, je Pán Ježíš narozený v jesličkách v Betlémě. Ale církev nechce nechat stranou ty, kteří Pána Ježíše ať už následovali nebo ho předcházeli. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
26.12.2009 - sobota
Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 6,8-10; 7,54-60; evangelium Mt 10,17-22;
Bratři a sestry, asi všichni známe větu z evangelia, že poslední budou první a první budou poslední, a svým způsobem ta věta platí i na dnešní svátek. A sice ono je to trošku překvapivé, že jako první pro víru nepoložil život žádný z apoštolů, ale že to byl jáhen. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
26.12.2008 - pátek , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 6,8-10; 7,54-60; evangelium Mt 10,17-22;
Bratři a sestry, jak jsem říkal na začátku mše svaté, to hlavní, co dnes slavíme, je druhý den po narození Páně. Vlastně mohli bychom dnešní den přirovnat k Velikonočnímu pondělí. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
26.12.2007 - středa , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 6,8-10; 7,54-60; evangelium Mt 10,17-22;
Bratři a sestry, jak se dostal ten svátek svatého Štěpána do Vánoc? Jak jsem říkal na začátku, křesťané mají takový zvyk, že po každém Hodu Božím se scházejí ještě ten další den ke společnému slavení liturgie. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
26.12.2005 - pondělí, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 6,8-10; 7,54-60; evangelium Mt 10,17-22;
Bratři a sestry, myslím, že tu historii o umučení Štěpána, o ukamenování Štěpána všichni dobře známe, ale přesto se k tomu zase vrátíme. Říkal jsem si: „Chtělo by to najít něco nového, jak to tam vlastně bylo. Více...
P. ICLic. Karel Orlita, student kanonického práva na Papežské Lateránské univerzitě v Římě
26.12.2003 - pátek , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 6,8-10; 7,54-60; evangelium Mt 10,17-22;
Moji drazí bratři a sestry, všechny vás ještě jednou srdečně vítám při této bohoslužbě. Včera jsme oslavovali narození našeho Spasitele. Dívali jsme se s úžasem a ohromením do Betléma, kde se Ježíš jako dítě v chudobě narodil pro nás, abychom my zbohatli jeho chudobou, jak napíše později apoštol. Více...
P. Mgr. Karel Orlita, student kanonického práva na Papežské Lateránské univerzitě v Římě
26.12.2002 - čtvrtek, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 6,8-10; 7,54-60; evangelium Mt 10,17-22;
Moji drazí bratři a sestry, v jednom kostele měli takovou zvláštní nástěnku – v předsíni kostela. Byla na bílém papíře a na ní bylo několik fotografií. Na první fotografii bylo malé dítě, maminka ho drží v náručí. Na druhé fotografii byl student někde v parku, v květnu, s nějakou dívkou. Na třetí fotografii byl manžel s rodinou, s dětmi. Čtvrtá fotografie ukazovala člověka sedícího kdesi v parku, člověka, který už má léta po důchodě, který je schoulený. A pod těmi fotografiemi byl vždycky nápis. Více...
P. Mgr. Karel Orlita, student kanonického práva na Papežské Lateránské univerzitě v Římě
26.12.2001 - středa , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 6,8-10; 7,54-60; evangelium Mt 10,17-22;
Moji drazí bratři a sestry, jak jsem už řekl na úvodu mše svaté, oslavujeme dnes svatého Štěpána. Včera jsme oslavovali Ježíše, Ježíše, který se narodil z Marie Panny, který přišel na tento svět. Dnes oslavujeme Štěpána, který povstal ze země a vešel do nebe. Včera jsme oslavovali Ježíše, který se nám narodil zde na zemi, dnes oslavujeme Štěpána, který se narodil pro nebe. Jak tyto dva svátky, dvě slavnosti, spolu souvisejí? Proč dnes hledíme na umučení, proč jsme slyšeli v tom prvním čtení všechnu tu událost, která se stala svatému Štěpánovi? Když on vydával svědectví pro Krista, jako jeden z prvních jáhnů církve a byl plný Ducha svatého, takže jeho slovům nemohl nikdo odolat, ani velmi chytří Židé. Více...