Rubrika
HomilieZachránce přichází potichu a žádá naši pozornost
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
02.02.2015 - pondělí, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek Uvedení Páně do chrámu
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mal 3,1-4; ž. Žl 24; 2. čt. Žid 2,14-18; evang. Lk 2,22-40;
Bratři a sestry, v tom evangelním úryvku, který jsme právě vyslechli, nalézáme celou řadu myšlenek. První, která nás třeba napadne, je to, že Mojžíšův zákon se na Ježíše Krista, na Božího Syna, nevztahoval. Proto zdůrazňuje svatý Lukáš, že vykonali všechno, co bylo obvyklé podle Zákona. Protože všem Izraelitům bylo jasné, že Mesiáš je z tohoto zákona vyňat. A přesto Maria a Josef to vykonali. Kdyby Bůh nechtěl, aby to udělali, tak by jim v tom zabránil. V tom vidíme právě obrovskou Boží pokoru, pokoru přicházejícího Zachránce, že už od začátku přichází, řekli bychom, potichu a žádá naši pozornost. Neupozorňuje na sebe nějakými velkými gesty, neupozorňuje na sebe tím, že by budil rozruch, ale přesně naopak.
„Poznají ho ti, kteří na něho čekají, kteří jsou na jeho příchod připraveni, jsou připraveni setkat se s ním.“ Být připraven na setkání s Pánem. U Simeona to byl celoživotní úkol. Vlastně, to je druhá myšlenka, jsme tady slyšeli o naplnění lidského života, kdy Simeon říká: „Už mě můžeš vzít k sobě. Můžeš mně propustit, protože já už jsem viděl. Já už tady toho víc neuvidím. Nic krásnějšího na tomto světě už mi dát nemůžeš. Uviděl jsem toho, kterého ty jsi poslal.“
Víceméně každý člověk má nějaký cíl svého života. Jsou lidé, kteří ho nemají, a to je úplně špatně. A my bychom si měli položit otázku v tyto dny, jaký je cíl mého života. Co považuji za největší štěstí ve svém životě? Čeho bych se chtěl dožít, co bych chtěl vidět, co bych chtěl slyšet, na co se těším? Simeon se těšil na setkání s Pánem. Můžeme říci, on pro to žil. On žil pro tento okamžik, pro toto setkání. A zase se naskýtá otázka, pro co žiji já? Z čeho se raduji, na co se těším, na co čekám? Měli bychom si dát čas a o těchto myšlenkách přemýšlet.
Když se vrátím k tomu dalšímu, že s Vykupitelem se setkají ti, kdo jsou na to připraveni, tak je tam ta prorokyně Anna, která všem vyprávěla o tom dítěti. Ale neslyšíme tam už o nějaké reakci, neslyšíme tam o tom, že by tam přišli nějací další lidé, že by to vzbudilo rozruch. V žádných mimobiblických pramenech se nedočteme o tom, že by si toho někdo všiml. Čili brali to jako vyprávění nějaké staré paní a asi většina z nich si řekla: „No, něco se jí zdálo.“ Zkrátka a dobře, nevěřili jí, nebrali ji vážně. Nakolik bereme vážně ty, kteří nám něco říkají?
Často je to tak, že bereme vážně ty, kteří zase přicházejí s nějakou senzací, s něčím, co se nám zdá zvláštní, o čem si říkáme, že to je výjimečné, že jsme to neslyšeli, a zpravidla věnujeme pozornost zprávám, které řadíme do kategorie neštěstí: „Jé, tam se stalo to neštěstí! Tam je to nebo ono.“ Ale toto je radostná zpráva, zpráva velmi pokojná, která mluví, vypovídá právě o štěstí. Je tu nový život. Přišel ten, který se bude starat o to, aby ten náš život byl prožíván ve větší plnosti. A tak se to zdá nezajímavé, tak se to těm lidem zdá takové fádní, všední. A je to veliká škoda.
Odneseme si domů svíčku. Všechny svíce, které jste měli u sebe, tak jsou požehnané, jsou posvěcené, i když jste je měli nebo neměli zapálené, to je jedno. Měli bychom si je vzít domů a zapalovat je doma při nějakých důležitých a slavnostních okamžicích na jedné straně, ale i při těch okamžicích, kdy je nám nějak úzko. Naši předkové tu svíčku zapalovali především tenkrát, když přicházela nějaká přírodní nepohoda (nechci říct zrovna katastrofa), když přicházelo něco, co nemohli ovlivnit. Tak právě ten plamínek svíce, toho živého světla jim připomínal, že i v tu chvíli toho, kdy se blíží něco, co je pro náš život ohrožující, nepříjemné, tak že i v tu chvíli máme po ruce Boha, že on je nám blízko a že nás neopouští.
Měli bychom, když zapalujeme tu hromničku, si vzpomenout na tuto událost v Chrámu a právě připomenout si toho, který je dárce života, který přišel na jednu stranu nenápadně a takto působí. Nenechává nás samotné a posiluje nás, podporuje nás, ale je to zase spíše nenápadně a my to máme vidět.
Když si zapalujeme tu svíci, tak si máme vzpomenout na Simeona, který žil pro toto setkání, a znovu si položit tu otázku: „Pane, pro co žiji já?“ A přidat prosbu: „Pane, ať je i můj život naplněný, ať i já svým životem směřuji k setkání s tebou.“
Každá svíce je živé světlo a připomíná nám, že se musíme starat o ten plamínek, aby nezhasnul nebo naopak něco nezapálil. A toto živé světlo nám připomíná, že v našem životě je to úplně stejné. Musíme se starat o náš život. Musíme se starat o to, aby žilo naše tělo, ale musíme se starat taky o to, aby žila naše duše. Kéž jsou nám v tom Simeon a Anna vzory a průvodci.
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
02.02.2022 - středa , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek Uvedení Páně do chrámu
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mal 3,1-4; ž. Žl 24; 2. čt. Žid 2,14-18; evang. Lk 2,22-40;
Bratři a sestry, ten svátek, který se ve Starém zákoně nazýval Očišťování nebo Představení pánů vlastně má svoje základy v okamžicích, kdy Izraelité prchali z Egypta a při poslední egyptské ráně zahynuli prvorození synové všech Egypťanů, kdežto naopak prvorození synové Izraelitů byli zachráněni, zůstali naživu. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
02.02.2021 - úterý , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek Uvedení Páně do chrámu
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mal 3,1-4; ž. Žl 24; 2. čt. Žid 2,14-18; evang. Lk 2,22-40;
Bratři a sestry, svátek, který dnes slavíme, se oficielně jmenuje Uvedení Páně do Chrámu. Tedy podle toho názvu je to svátek především Pána Ježíše. Někdy se mu taky říká Obětování Páně, a někdy se taky mluví vlastně o tom a zazní to i v přímluvách, že Panna Maria přinesla oběť. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
02.02.2020 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek Uvedení Páně do chrámu
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mal 3,1-4; ž. Žl 24; 2. čt. Žid 2,14-18; evang. Lk 2,22-40;
Bratři a sestry, Ježíš, ačkoliv je to Boží Syn, tak se připodobnil nám ve všem. My jsme o Vánocích uvažovali nad tou myšlenkou, že se zařadil do té lidské společnosti. Tak se zařadil i co se týče požadavků Mojžíšova zákona. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
02.02.2019 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek Uvedení Páně do chrámu
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mal 3,1-4; ž. Žl 24; 2. čt. Žid 2,14-18; evang. Lk 2,22-40;
Bratři a sestry, ten dnešní evangelní úryvek je možné rozdělit na dvě části, na dvě myšlenkové části. Ta první velmi dlouhá část se odehrává v chrámu a je to něco vyjímečného. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
02.02.2016 - úterý , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek Uvedení Páně do chrámu
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mal 3,1-4; ž. Žl 24; 2. čt. Žid 2,14-18; evang. Lk 2,22-40;
Bratři a sestry, dnešní svátek nám předkládá, řekli bychom, několik způsobů života. Je možné žít různým způsobem. V podstatě, řekli bychom, že ten způsob života odpovídá tomu, co si člověk zvolí jako cíl. Více...
P. Mgr. Václav Rychlý, OPraem
02.02.2014 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek Uvedení Páně do chrámu
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mal 3,1-4; ž. Žl 24; 2. čt. Žid 2,14-18; evang. Lk 2,22-40;
Sestry a bratři, přátelé, vždycky když slavím ten dnešní svátek Hromnic nebo Obětování Páně, tak mně vždycky vyvstane na mysli oltářní obraz, který visí v Dubě na Moravě v poutním mariánským kostele. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
02.02.2013 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek Uvedení Páně do chrámu
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mal 3,1-4; ž. Žl 24; 2. čt. Žid 2,14-18; evang. Lk 2,22-40;
Bratři a sestry, před II. vatikánským koncilem na Hromnice končila doba vánoční. V tom svátku Hromnic je jedna silná myšlenka, která právě zařazuje tento svátek ještě do toho okruhu té doby vánoční, nebo říká, že by bylo možné ho tam zařadit. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
02.02.2012 - čtvrtek, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek Uvedení Páně do chrámu
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mal 3,1-4; ž. Žl 24; 2. čt. Žid 2,14-18; evang. Lk 2,22-40;
Bratři a sestry, dnešní svátek vypráví o velké zbožnosti Marie, Josefa, protože v té době, kdy žil Ježíš, už nebylo tak zcela obvyklé, aby všichni splnili to, co je zaznamenáno v Mojžíšových knihách. Více...
P. Mgr. Leo Zerhau
02.02.2009 - pondělí, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek Uvedení Páně do chrámu
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mal 3,1-4; ž. Žl 24; 2. čt. Žid 2,14-18; evang. Lk 2,22-40;
Simeon velebil Pána a to jeho velebení, ta jeho chvála byla zároveň něčím, co ho připravovalo na smrt. Říká: „Nyní můžeš, Pane, propustit svého služebníka podle svého slova v pokoji.“ Je to věta, kterou říkáme také při modlitbě církve, při breviáři, před spaním. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
02.02.2006 - čtvrtek, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek Uvedení Páně do chrámu
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mal 3,1-4; ž. Žl 24; 2. čt. Žid 2,14-18; evang. Lk 2,22-40;
Bratři a sestry, vy starší si určitě ještě pamatujete, že tenhle svátek se dřív jmenoval Očišťování Panny Marie a byl kladen větší důraz právě na postavu Panny Marie. Dnes, po liturgické reformě, se ten svátek nazývá Uvedení Páně do chrámu a je kladen větší důraz právě na osobu Ježíše Krista. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
02.02.2005 - středa , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek Uvedení Páně do chrámu
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mal 3,1-4; ž. Žl 24; 2. čt. Žid 2,14-18; evang. Lk 2,22-40;
Bratři a sestry, dnešní svátek je skutečně velice bohatý na myšlenky a na podněty pro náš duchovní život, a tak já se tady pokusím před vámi otevřít takový vějíř těch myšlenek a jednak doufám, že si každý vybere z toho to svoje a že každý bude nějakým způsobem osloven tím, co nám nabízí dnešní svátek, a taky očekávám, že každý to dotvoří sám pro sebe. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
02.02.2004 - pondělí, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek Uvedení Páně do chrámu
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mal 3,1-4; ž. Žl 24; 2. čt. Žid 2,14-18; evang. Lk 2,22-40;
Bratři a sestry, dneska jsme se naposledy shromáždili u betléma, abychom si připomněli, že narozený Spasitel je naše světlo. Podle starého církevního kalendáře dnešním dnem, svátkem Hromnic, končila doba vánoční. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
02.02.2003 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek Uvedení Páně do chrámu
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mal 3,1-4; ž. Žl 24; 2. čt. Žid 2,14-18; evang. Lk 2,22-40;
Bratři a sestry, ten dnešní svátek, to je taková ozvěna, dozvuk Vánoc. Ústřední místo při té dnešní oslavě má světlo. O světle se tu mluví, mluví o něm Simeon. My jsme drželi v rukou svíčky. Pokud se nad tím zamyslíme, tak zjistíme, že v kostele během církevního roku má hořící svíčka své pevné a nezastupitelné místo. Církev ráda používá symboliku světla. Živého světla. Je to proto, že my potřebujeme živé světlo ke své existenci. Pro náš život nestačí žárovka nebo nějaká výbojka nebo něco podobného. Více...