Rubrika
HomilieVelkým nepřítelem radostného setkání je lhostejnost
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
02.02.2012 - čtvrtek, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek Uvedení Páně do chrámu
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mal 3,1-4; ž. Žl 24; 2. čt. Žid 2,14-18; evang. Lk 2,22-40;
Bratři a sestry, dnešní svátek vypráví o velké zbožnosti Marie, Josefa, protože v té době, kdy žil Ježíš, už nebylo tak zcela obvyklé, aby všichni splnili to, co je zaznamenáno v Mojžíšových knihách. Je to připomínka té veliké noci, kdy Izraelité byli ještě jako otroci v Egyptě, a byla to poslední noc vlastně před odchodem z Egypta, kdy zahynuli všichni prvorození synové z Egypťanů, kdežto naopak všichni prvorození synové z izraelského národa zůstali naživu. Tedy tento zvyk, který má provázet Izraelity vlastně po všechna ta pokolení, má připomínat to, že jsou zvláštním, vyvoleným národem, že Bůh o nich ví.
Z druhé strany je to velký svátek Ježíšovy pokory, protože on jako Boží Syn nemusel nic takového podstoupit. On jako Boží Syn by mohl říct: „Mě se to netýká.“ Vzpomeňme si tady na tu dnešní slavnost, na dnešní svátek tenkrát, když my sami budeme mít chuť říct: „Mě se to netýká. To se na mě nevztahuje. To není pro mě, to je pro ty druhé.“ Vzpomeňme na Ježíše a na jeho pokoru.
Tady dřív na svátek Uvedení Páně do chrámu nebo Hromnice, jak se říkalo dřív, končila doba vánoční a je pravda, že tady končí jeden myšlenkový okruh. O Vánocích, já už jsem to zmiňoval, všechny ty události, především jak je právě líčí svatý Lukáš, vypráví o velké prostotě, o tom, jak je to všechno malé v Betlémě, jak je tam pár lidí kolem jesliček, několik pastýřů, kteří přicházejí, aby se tomu narozenému Zachránci poklonili. A tady ta myšlenka pokračuje. Je tady dovedena do takového kontrastu. Maria, Josef přinášejí Ježíška do Jeruzalémského chrámu, který byl na svou dobu ohromný. Postavil ho Herodes Veliký, ten, který nechal o něco později zabít betlémské děti. Postavil ho proto, aby se zalíbil židům. A tady v tom obrovském chrámu stojí skupinka čtyř dospělých – Josef, Maria, Simeon, prorokyně Anna a mají v náručí to dítě. Oni jsou jedni z mnoha. Ten den tam bylo jistě několik stovek lidí. Simeon seč může, seč mu síly stačí, všem vypráví o tom dítěti, že to je ten očekávaný Zachránce. Ale nemáme žádnou zmínku o tom, že by to někoho pohnulo k tomu, aby se k nim přidal, ale to vypovídá o tom, co se dělo celou dobu. Jak už jsem zmínil, přišlo několik málo pastýřů do Betléma k jesličkám. Když přišli mudrci od východu do Jeruzaléma a říkají: „Kde je ten narozený Zachránce, Mesiáš, královský syn?“ tak je tam zaznamenáno, že se všichni lekli. Ale už se tam nedočteme, že by se někdo zvednul a pokračoval s nimi do Betléma. To tam není.
Tady probíhá jakési třídění. Je to to třídění, o kterém mluvil v prvním čtení prorok Malachiáš. U toho proroka Malachiáše je ten obraz postaven spíš jako něco hlasitého, že to třídění proběhne za nějaké bouře. Vyloženě jsou z toho cítit ty hromy, blesky. Ale my víme, že pak se to stalo, můžeme říci, nenápadně, téměř potichu.
Ten svátek nám chce připomenout, že důležité věci mohou kolem nás projít nenápadně, ke škodě nás samých. Že důležité věci nás mohou minout, že často je necháme projít bez povšimnutí, protože máme jiné starosti. Určitě mnozí obyvatelé Betléma si říkali: „Co ti pastýři nám tady budou povídat!“ Mnozí obyvatelé Jeruzaléma, když slyšeli mluvit ty mudrce, tak si říkali: „No jo, oni jsou bohatí, něco se jim honí hlavou. Oni mají čas na to jít někam. My máme jiné starosti.“ V tom Jeruzalémském chrámu si určitě mnozí říkali: „No jo, Simeon je starý, už se mu to nějak plete. Ale já mám tady povinnosti.“ A tak se stalo, že to důležité je minulo.
Bratři a sestry, velikým nepřítelem k tomu, aby člověk se setkal s Bohem, aby došlo opravdu k tomu naplnění, k tomu radostnému setkání, tak velkým nepřítelem je lhostejnost. To, že člověk sám sebe přesvědčí o tom, že něco jiného je důležitější, že jiné věci jsou přednější a podobně.
Jak jsem říkal, svatý Lukáš tady schválně představuje jakýsi kontrast – kontrast mezi tím kamenným domem Božím a tím dítětem, ve kterém je přítomen Bůh. Je to vlastně kontrast mezi něčím živým, třebas malým, a něčím obrovským, ale neživým. Je to kontrast, který nás má nějakým způsobem upoutat, a máme si uvědomit, že ne všechno velké, nápadné je důležité. Že i to, co je malé, může být mnohem důležitější než to velké, protože to malé je živé. Ten Ježíšek je živý, a tam je možné se setkat s tím živým Spasitelem, s živým Zachráncem.
Bratři a sestry, buďme vděčni za příklad Simeona, který celý život čekal. Buďme vděčni za tento příklad člověka, který žil pro to, aby se setkal. Pro co žijeme my? Abychom něco měli, abychom něco pořídili a podobně? On žije pro to, aby se setkal.
To je na jedné straně, a na druhé straně dnes máme také děkovat Bohu za to, že on plní ta naše očekávání a že on splnil to Simeonovo čekání. A stejně tak splní i naše, naplní i naše očekávání, ale jde o to, abychom my ta očekávání měli a abychom my se chtěli setkat.
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
02.02.2022 - středa , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek Uvedení Páně do chrámu
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mal 3,1-4; ž. Žl 24; 2. čt. Žid 2,14-18; evang. Lk 2,22-40;
Bratři a sestry, ten svátek, který se ve Starém zákoně nazýval Očišťování nebo Představení pánů vlastně má svoje základy v okamžicích, kdy Izraelité prchali z Egypta a při poslední egyptské ráně zahynuli prvorození synové všech Egypťanů, kdežto naopak prvorození synové Izraelitů byli zachráněni, zůstali naživu. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
02.02.2021 - úterý , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek Uvedení Páně do chrámu
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mal 3,1-4; ž. Žl 24; 2. čt. Žid 2,14-18; evang. Lk 2,22-40;
Bratři a sestry, svátek, který dnes slavíme, se oficielně jmenuje Uvedení Páně do Chrámu. Tedy podle toho názvu je to svátek především Pána Ježíše. Někdy se mu taky říká Obětování Páně, a někdy se taky mluví vlastně o tom a zazní to i v přímluvách, že Panna Maria přinesla oběť. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
02.02.2020 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek Uvedení Páně do chrámu
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mal 3,1-4; ž. Žl 24; 2. čt. Žid 2,14-18; evang. Lk 2,22-40;
Bratři a sestry, Ježíš, ačkoliv je to Boží Syn, tak se připodobnil nám ve všem. My jsme o Vánocích uvažovali nad tou myšlenkou, že se zařadil do té lidské společnosti. Tak se zařadil i co se týče požadavků Mojžíšova zákona. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
02.02.2019 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek Uvedení Páně do chrámu
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mal 3,1-4; ž. Žl 24; 2. čt. Žid 2,14-18; evang. Lk 2,22-40;
Bratři a sestry, ten dnešní evangelní úryvek je možné rozdělit na dvě části, na dvě myšlenkové části. Ta první velmi dlouhá část se odehrává v chrámu a je to něco vyjímečného. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
02.02.2016 - úterý , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek Uvedení Páně do chrámu
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mal 3,1-4; ž. Žl 24; 2. čt. Žid 2,14-18; evang. Lk 2,22-40;
Bratři a sestry, dnešní svátek nám předkládá, řekli bychom, několik způsobů života. Je možné žít různým způsobem. V podstatě, řekli bychom, že ten způsob života odpovídá tomu, co si člověk zvolí jako cíl. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
02.02.2015 - pondělí, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek Uvedení Páně do chrámu
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mal 3,1-4; ž. Žl 24; 2. čt. Žid 2,14-18; evang. Lk 2,22-40;
Bratři a sestry, v tom evangelním úryvku, který jsme právě vyslechli, nalézáme celou řadu myšlenek. První, která nás třeba napadne, je to, že Mojžíšův zákon se na Ježíše Krista, na Božího Syna, nevztahoval. Více...
P. Mgr. Václav Rychlý, OPraem
02.02.2014 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek Uvedení Páně do chrámu
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mal 3,1-4; ž. Žl 24; 2. čt. Žid 2,14-18; evang. Lk 2,22-40;
Sestry a bratři, přátelé, vždycky když slavím ten dnešní svátek Hromnic nebo Obětování Páně, tak mně vždycky vyvstane na mysli oltářní obraz, který visí v Dubě na Moravě v poutním mariánským kostele. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
02.02.2013 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek Uvedení Páně do chrámu
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mal 3,1-4; ž. Žl 24; 2. čt. Žid 2,14-18; evang. Lk 2,22-40;
Bratři a sestry, před II. vatikánským koncilem na Hromnice končila doba vánoční. V tom svátku Hromnic je jedna silná myšlenka, která právě zařazuje tento svátek ještě do toho okruhu té doby vánoční, nebo říká, že by bylo možné ho tam zařadit. Více...
P. Mgr. Leo Zerhau
02.02.2009 - pondělí, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek Uvedení Páně do chrámu
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mal 3,1-4; ž. Žl 24; 2. čt. Žid 2,14-18; evang. Lk 2,22-40;
Simeon velebil Pána a to jeho velebení, ta jeho chvála byla zároveň něčím, co ho připravovalo na smrt. Říká: „Nyní můžeš, Pane, propustit svého služebníka podle svého slova v pokoji.“ Je to věta, kterou říkáme také při modlitbě církve, při breviáři, před spaním. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
02.02.2006 - čtvrtek, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek Uvedení Páně do chrámu
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mal 3,1-4; ž. Žl 24; 2. čt. Žid 2,14-18; evang. Lk 2,22-40;
Bratři a sestry, vy starší si určitě ještě pamatujete, že tenhle svátek se dřív jmenoval Očišťování Panny Marie a byl kladen větší důraz právě na postavu Panny Marie. Dnes, po liturgické reformě, se ten svátek nazývá Uvedení Páně do chrámu a je kladen větší důraz právě na osobu Ježíše Krista. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
02.02.2005 - středa , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek Uvedení Páně do chrámu
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mal 3,1-4; ž. Žl 24; 2. čt. Žid 2,14-18; evang. Lk 2,22-40;
Bratři a sestry, dnešní svátek je skutečně velice bohatý na myšlenky a na podněty pro náš duchovní život, a tak já se tady pokusím před vámi otevřít takový vějíř těch myšlenek a jednak doufám, že si každý vybere z toho to svoje a že každý bude nějakým způsobem osloven tím, co nám nabízí dnešní svátek, a taky očekávám, že každý to dotvoří sám pro sebe. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
02.02.2004 - pondělí, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek Uvedení Páně do chrámu
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mal 3,1-4; ž. Žl 24; 2. čt. Žid 2,14-18; evang. Lk 2,22-40;
Bratři a sestry, dneska jsme se naposledy shromáždili u betléma, abychom si připomněli, že narozený Spasitel je naše světlo. Podle starého církevního kalendáře dnešním dnem, svátkem Hromnic, končila doba vánoční. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
02.02.2003 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek Uvedení Páně do chrámu
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mal 3,1-4; ž. Žl 24; 2. čt. Žid 2,14-18; evang. Lk 2,22-40;
Bratři a sestry, ten dnešní svátek, to je taková ozvěna, dozvuk Vánoc. Ústřední místo při té dnešní oslavě má světlo. O světle se tu mluví, mluví o něm Simeon. My jsme drželi v rukou svíčky. Pokud se nad tím zamyslíme, tak zjistíme, že v kostele během církevního roku má hořící svíčka své pevné a nezastupitelné místo. Církev ráda používá symboliku světla. Živého světla. Je to proto, že my potřebujeme živé světlo ke své existenci. Pro náš život nestačí žárovka nebo nějaká výbojka nebo něco podobného. Více...