Neděle 21.07.2024, sv. Vavřinec z Brindisi, Vítězslav
Hledat: Vyhledat
Rubrika Homilie

Buď připravený mé požehnání přijmout

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
01.01.2019 - úterý , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Panny Marie, Matky Boží
příslušné slovo Boží: 1. čt. Nm 6,22-27; ž. Žl 67; 2. čt. Gal 4,4-7; evang. Lk 2,16-21;

Buď připravený mé požehnání přijmout8:52
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.01 MB]

Bratři a sestry, můžeme říci, že vlastně tím dnešním dnem končí vánoční svátky. Doba vánoční bude ještě pokračovat, ale Vánoce opravdu dnes končí a mnozí z vás zítra půjdou do práce. A budou se tak podobat vlastně těm pastýřům, o kterých jsme slyšeli teď v evangeliu. Tam je taková ta věta, že jednak pospíchali do Betléma, ale zas se vrátili.

Ono to zní tak zvláštně. Říkáme si, kam se vrátili. No, to my nevíme přesně, kam se vrátili, do jakého místa, ale tam ani nejde o ten, řekli bychom, zeměpis, ale vrátili se ke svým povinnostem, k tomu, co dělali. Řekli bychom, vrátili se do svých všedních dnů, ale můžeme říci, že na druhou stranu se vrátili jinačí, nějak proměnění. Ono to pokračovalo: „Chválili a velebili Boha za všechno, co viděli a slyšeli.“

Bratři a sestry, ty Vánoce nás mají taky proměnit. Teď se dostáváme k té třetí fázi, k tomu dozvuku, k tomu, co si máme odnést právě do těch všedních dnů. A o tom taky mluvilo první čtení ze čtvrté knihy Mojžíšovi, kde Bůh dává skrze Mojžíše Áronovi a dalším kněžím přímo příkaz: „Budete žehnat lidem. Budete jim žehnat v mém jménu.“ To znamená vlastně, budete jakýmisi prostředníky. Budete tlumočit moje požehnání.

Co to je tady to požehnání? Ono to požehnání, to Áronské, má vlastně tři části. V té první části je to vyprošování ochrany a toho, aby se těm lidem dařilo. Především to bylo míněno po té stránce materielní. To znamená, aby je nepřepadli nepřátelé, aby nebyli nemocní, ale také aby se na poli urodilo, aby rodina pokračovala, tedy aby měli děti. Protože to byla všechno záruka toho, že když jich bude víc, že právě lépe zvládnou třeba případné těžkosti.

Chápali to tak, že Bůh je pastýř, který je vede. A může to být, že ten pastýř vede třeba ty ovce někam, kde ty ovce ještě nikdy nebyly. Tedy vede je do míst, kde to neznají. A když člověk má jít někam, kde to nezná nebo kde se mu to nějak nelíbí, tak je znepokojený. Ale potom se ukáže, nakolik důvěřuje tomu pastýři, tomu, kdo je vede. To znamená, ti Izraelité to nebrali příliš mechanicky. Brali to tak, že ty Boží cesty jsou i třeba jiné, než cesty naše, ale brali to v tom smyslu „i když mě Bůh povede po cestě, kterou já neznám, které se mi třeba nějak nelíbí, tak mě neopustí“. Je to podle toho přísloví, že Bůh dopouští, ale neopouští.

Potom v těch dalších dvou částech vždycky se mluvilo o tom, ať Bůh ukáže svou tvář. Vycházelo se tam z takové té reality, kterou oni znali. Mnozí ti králové, faraóni a takhle, nedovolovali svým poddaným, aby se dívali na jejich tvář. Proč? No, protože různí ti panovníci, jak podnikali hony a tyto zábavy, tak se tady při tom zranili, takže ta zranění byla vidět. A ono když na jedné straně se říká, že ten panovník je zároveň bohem a je všelijak pošramocený, tak by to nešlo dohromady.

Ale je tam ještě jiná věc. Každý člověk stárne, a to ti panovníci nechtěli, aby jejich poddaní viděli, že stárnou a že mají třeba nějakou slabost. Ale tady se říká právě: „Ať ti Bůh ukáže svou jasnou tvář.“ Tedy Bůh nemá co tajit. Ty jsi pozván, člověče, aby ses setkával s Bohem. Navíc ať ti ukáže jasnou tvář. To znamená tedy radostnou tvář, tedy v tom smyslu „nemusíš se Boha obávat“, protože těch panovníků se často obávali a mnohdy si radši říkali, že takzvaně nepůjdu mu na oči, aby se mi ještě něco nestalo.

V té prostřední části jde o prosbu o odpuštění. To je také součástí právě toho požehnání – ochrana. O stupínek výš je odpuštění – odpuštění toho, co jsem třeba udělal špatně, co se mi nepodařilo, odpuštění mých chyb.

No, a ta třetí část, kde se opět tedy mluvilo o té tváři, tak tam to vrcholilo přáním pokoje – toho, že tedy ten panovník, když byl skutečně moudrý, když vydával moudrá rozhodnutí, tak to přinášelo těm lidem prosperitu a pokoj. A od Boha čekáme mnohem víc ještě, ten pokoj v té nejvyšší míře. Hebrejsky je to šalom. Je to vlastně i pozdrav, kterým se Izraelité zdraví i dnes. Ale je to pojem, který je velmi široký.

Ano, jde tam v první řadě o to, že je klid zbraní. Ale to by bylo málo. Je to vlastně pokoj, který je i vnitřní. Tedy vnitřní klid člověka, vnitřní vyrovnanost. Ale také smíření s druhými, soulad v rodině a bratrství ve společnosti. Šalom také znamená soulad ve světě, soulad v přírodě. Tedy, můžeme říci, všude, kde si to umíme představit, prosíme o to, aby byl tento soulad.

Co to znamená, co je k tomu potřeba? K tomu je potřeba právě si uvědomit to, co čteme na prvních stránkách Bible: „Bůh stvořil člověka, jako muže a ženu je stvořil, a stvořil je ke svému obrazu.“ Člověk je obrazem Božím. Z toho vyplývá jeho důstojnost. My jsme svědky velmi často toho, že člověk nebo lidé vystupují: „Já to potřebuji. Teď mně musíš uhnout, protože já spěchám. Já teď musím něco vyřídit. Ty musíš počkat. Ty jdi stranou.“

Nejde jenom o to, že se to řekne takhle slovy, ale že mnoho lidí se takto chová svými skutky. Tím je popřena ta důstojnost. To znamená, nevidím v tom člověku ten obraz Boží, tu jeho důstojnost, ale vidím v tom někoho, kdo mně buď překáží, anebo kdo mně má sloužit.

Bratři a sestry, ti izraelští kněží měli povinnost žehnat lidem. To znamená, připomínat jim tady tyto hodnoty. Ano, tedy chceš od Boha požehnání, chceš od něho ochranu, chceš od něho odpuštění, chceš od něho harmonii ve svém životě. Ale to nejsou hodnoty, které by byly nějak mechanické nebo magické. Bůh to dá, protože on se k tomu zavázal. Tedy toto Áronské požehnání, to není právě v tom smyslu, ať, kéž, možná se stane. Ono se to stane, Bůh toto pošle, ale teď jde o to, abychom my byli disponováni, abychom byli připraveni toto všechno přijmout.

Bratři a sestry, stojíme na začátku občanského roku, nového občanského roku a budou před námi různé úkoly. Často to bude třeba stresující, ale připomínejme si tady toto, že Bůh říká: „Já budu s tebou. Já ti budu žehnat a ty buď připravený tady toto mé požehnání přijmout.“

Kéž se tak stane.



Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku


Vyprošovat požehnání

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
01.01.2021 - pátek , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Panny Marie, Matky Boží
příslušné slovo Boží: 1. čt. Nm 6,22-27; ž. Žl 67; 2. čt. Gal 4,4-7; evang. Lk 2,16-21;

Vyprošovat požehnání8:21

Bratři a sestry, stojíme na začátku nového občanského roku, a jak jsem říkal na začátku mše svaté, tušíme, že to nebude rok snadný. O to víc je důležité zajistit si, řekli bychom, nějakou posilu. Různí psychologové a tak, budou radit lidem, co mají dělat, co dělat nemají, ale my ještě nad to vlastně víme, ke komu se máme obrátit o pomoc.    Více...


Vzývání jména Ježíš

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
01.01.2020 - středa , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Panny Marie, Matky Boží
příslušné slovo Boží: 1. čt. Nm 6,22-27; ž. Žl 67; 2. čt. Gal 4,4-7; evang. Lk 2,16-21;

Vzývání jména Ježíš9:54
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.19 MB]

Bratři a sestry, dnes je to právě osm dní od okamžiku, kdy jsme slavili narození Pána Ježíše. Dnes, tedy po těch osmi dnech, si připomínáme jeho včlenění do smlouvy Izraele – Boha a Izraele. Ale hlavně, co si připomínáme, je to, že to dítě dostalo jméno Ježíš.    Více...


To vám bude znamením, naleznete dítě položené v jeslích

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
01.01.2014 - středa , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Panny Marie, Matky Boží
příslušné slovo Boží: 1. čt. Nm 6,22-27; ž. Žl 67; 2. čt. Gal 4,4-7; evang. Lk 2,16-21;

To vám bude znamením, naleznete dítě položené v jeslích12:56
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.45 MB]

Bratři a sestry, stojíme na začátku něčeho nového a ptáme se, co to přinese, jaký ten rok bude. Ale také zároveň stojíme na konci něčeho, co končí, a nějakým způsobem to uzavíráme, lepší je říct, odevzdáváme.    Více...


Bůh má tvář a jméno

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
01.01.2011 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Panny Marie, Matky Boží
příslušné slovo Boží: 1. čt. Nm 6,22-27; ž. Žl 67; 2. čt. Gal 4,4-7; evang. Lk 2,16-21;

Bůh má tvář a jméno14:37
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.72 MB]

Bratři a sestry, svatý Lukáš ve svém evangeliu líčí narození Pána Ježíše ve třech etapách, ve třech obrazech. Prvně to líčí jako historický fakt, jako že se to stalo. Potom přicházejí na scénu andělé, kteří mluví o tom, že narození Ježíše Krista je znamení, že to není obyčejné dítě.    Více...


O požehnání

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
01.01.2010 - pátek , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Panny Marie, Matky Boží
příslušné slovo Boží: 1. čt. Nm 6,22-27; ž. Žl 67; 2. čt. Gal 4,4-7; evang. Lk 2,16-21;

O požehnání8:07
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 1.25 MB]

Bratři a sestry, budeme se držet toho, co jsme si řekli na začátku a co je velmi zdůrazněno v dnešní liturgii: požehnání.

Co je to požehnání? Někomu žehnat znamená svolávat na něj Boží ochranu, Boží pomoc, ale ještě mnohem víc.    Více...


Bože, jak mám být požehnáním?

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
01.01.2009 - čtvrtek, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Panny Marie, Matky Boží
příslušné slovo Boží: 1. čt. Nm 6,22-27; ž. Žl 67; 2. čt. Gal 4,4-7; evang. Lk 2,16-21;

Bože, jak mám být požehnáním?8:58
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 1.35 MB]

Bratři a sestry, dnešní texty se pořád točí kolem myšlenky Božího požehnání. Co to je požehnání? Toto už je problém. Mnoho lidí dnes neví, co to znamená někomu žehnat, a přece to děláme, děláme to velmi často.    Více...


Život prožíváme společně

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
01.01.2008 - úterý , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Panny Marie, Matky Boží
příslušné slovo Boží: 1. čt. Nm 6,22-27; ž. Žl 67; 2. čt. Gal 4,4-7; evang. Lk 2,16-21;

Život prožíváme společně8:10
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 1.90 MB]

Všechny ty texty, které jsme slyšeli, nám připomínají jednu důležitou věc, a sice, že člověk nežije sám, že žijeme mezi druhými lidmi, že svůj život prožíváme společně. Víte, to je potíž dnešní doby, která je možná i reakcí na to, co u nás bylo zhruba před dvaceti lety, na kolektivismus, kdy se mluvilo o tom, že člověk je součástí systému a takhle, tak dneska vystupuje individualismus a mnozí lidé neradi slyší o tom, že je ještě někdo vedle mě a podobně.    Více...


Ježíšův pokoj

P. Mgr. Karel Orlita, student kanonického práva na Papežské Lateránské univerzitě v Římě
01.01.2002 - úterý , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Panny Marie, Matky Boží
příslušné slovo Boží: 1. čt. Nm 6,22-27; ž. Žl 67; 2. čt. Gal 4,4-7; evang. Lk 2,16-21;

Moji drazí bratři a sestry, jak jsem řekl v úvodu, začínáme tento nový rok, rok 2002, právě s Matkou Boží. Tak si to přeje naše církev, abychom spolu s ní vykročili. Ale tento den je také dnem míru, dnem pokoje. Svatý otec vyzval, zvláště v tomto roce, o takovou důvěrnou modlitbu k Pánu o mír ve světě. Vždyť ten první rok, který uplynul před pár hodinami, byl plný válek, plný rozbrojů. Nebyl to rok jednoduchý. Ještě když jsem byl v Římě, tak papež vyhlásil v době adventní jeden den takového přísného postu.    Více...


Všechna práva vyhrazena římskokatolické farnosti a autorům příspěvků.