Neděle 21.07.2024, sv. Vavřinec z Brindisi, Vítězslav
Hledat: Vyhledat
Rubrika Homilie

Ježíšův pokoj

P. Mgr. Karel Orlita, student kanonického práva na Papežské Lateránské univerzitě v Římě
01.01.2002 - úterý , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Panny Marie, Matky Boží
příslušné slovo Boží: 1. čt. Nm 6,22-27; ž. Žl 67; 2. čt. Gal 4,4-7; evang. Lk 2,16-21;

Moji drazí bratři a sestry, jak jsem řekl v úvodu, začínáme tento nový rok, rok 2002, právě s Matkou Boží. Tak si to přeje naše církev, abychom spolu s ní vykročili. Ale tento den je také dnem míru, dnem pokoje. Svatý otec vyzval, zvláště v tomto roce, o takovou důvěrnou modlitbu k Pánu o mír ve světě. Vždyť ten první rok, který uplynul před pár hodinami, byl plný válek, plný rozbrojů. Nebyl to rok jednoduchý. Ještě když jsem byl v Římě, tak papež vyhlásil v době adventní jeden den takového přísného postu. Nevím, jestli vy jste se připojili k tomu postu tady na Moravě, ale skutečně v Římě se většina lidí, skutečně většina, modlila. I na fakultě to bylo znát, biskupové nám popřáli dobrý půst. Bylo to krásné svědectví, spojenectví se Svatým otcem. Prosili jsme všichni za pokoj. I dnes je den míru. A tak si o tom pokoji Božím něco více řekněme. Přibližme si ho.

Ježíš se narodil za císaře Augusta. A byl to právě císař Augustus, který vyhlásil římský pokoj – pax Romana. V čem vlastně spočíval? Spočíval v tom, že on zvítězil v určitých zemích a nastolil tam pokoj, pax victoria, jak se nazývá. On tam přinesl pokoj skrze řád, který tam nastolil v určité zemi. To byl pokoj, jak ho chápala asi většina lidí, většina Římanů Ježíšovy doby. Nad Betlémem jsme také slyšeli slova o pokoji: „Pokoj lidem dobré vůle.“ Ale Ježíšův pokoj je trochu něco jiného. Jindy nás Ježíš vyzývá k pokoji, když na začátku svého působení mluví v horské řeči o blahoslavených, kteří jsou tvůrci pokoje „neboť budou nazváni,“ řekl Ježíš, „syny Božími.“ A jindy také posílal učedníky, aby přáli pokoj. Po svém zmrtvýchvstání řekl: „Pokoj vám.“ Ale jaký je to ten Ježíšův pokoj? Trochu jiný. Ještě si ho trošku přibližme. Ježíš byl odsouzen. Proč byl Ježíš odsouzen? Jaké bylo obvinění, které na něho kladli? Vzpomeňte si, co říkali Pilátovi: on rozvrací, rozvrací království, je proti císaři. Byl vlastně odsouzen také jako rozkolník, jako ten, kdo rozvrací tento pokoj. I Židé se báli, že udělá nějakou vzpouru, a že vlastně bude zničen jejich chrám. A Ježíš přitom přišel, aby nám daroval pokoj. Víte, lidé v té době nepochopili, jaký to je pokoj, který Ježíš chce dát. A co potom nám říkají slova, která řekl Ježíš: „Myslíte, že jsem přišel na zemi dát pokoj? Ne, přišel jsem dát rozdělení.“ To jsou velice tvrdá slova. Ano, Ježíš přišel dát rozdělení do každého pokoje, který pramení z egoismu. Z toho, že já mám svůj prostor, a že já někomu vnutím ty svoje zákony, svá nějaká pravidla života, a tak udělám nějaký pokoj.

Apoštol Pavel potom, když rozjímá o Kristu a píše ty listy, zvláště listy Římanům, Efesanům, tak tam krásně píše o pokoji. Říká: „Když jste byli ospravedlněni ve víře, máte pokoj Kristův.“ Tak to napíše Římanům. A jinde Efesanům: „Kristus je pokoj Boží.“ Kristus je pokoj Boží. Ano, pokoj, který přinesl Ježíš, je pokoj vnitřní, je otevřený pro Boží království, je odstranění egoismu, je cesta pro Pána. To je pokoj, který on přinesl. Na rozdíl od toho pokoje, jak ho třeba i dnes lidé chápou, že je to nějaký výsledek kompromisu něčeho. Ne, Ježíšův pokoj je vnitřní pokoj. Je to vlastně překonání té bariéry, propasti, rozdělení v našem srdci lidském. Především rozdělení mezi člověkem a Bohem. Už nejsme otroci, jak napsal apoštol Pavel v listě Galaťanům, už nejsme pod zákonem, ale stali jsme se svobodnými, protože Kristus se stal nevolníkem lidství. Je to krásné mít tento plný Boží pokoj. Kdo má tento Boží pokoj, je vždycky klidný, věrný, stálý a jde do Božího království. „Co nás může oddělit od lásky Kristovy? Snad soužení nebo utrpení nebo ústrky, pronásledování,“ napíše apoštol Pavel. Co nás může odloučit od toho pokoje? Kdo má tento pokoj Kristův, kdo v sobě překonal a zrušil tuto bariéru egoismu, a otevřel se pro Boží království, přijal Krista, stává se tvůrcem pokoje. A je synem Božím.

A když se ale podíváme na ta uplynulá léta, nejenom na ten minulý rok, ale na ta všechna ostatní, když se zahledíme třeba do našeho společenství farního nebo někdy do společenství rodiny, obce, tak vidíme, kolik je tam rozdělení, kolik je tam nepokojů. Snad ani my sami jsme nepřijali tuto zvěst Boží o pokoji. „Pokoj Boží vám dávám, pokoj vám zanechávám,“ při každé mši svaté říká tato slova kněz o pokoji. Je to pokoj, který nám nabízí Pán. A tak modleme se za tento Boží pokoj, který musí začínat v našem srdci, v našem přijetí víry. Ano, ten pokoj, který máme v sobě, třeba někdy nejde vidět. Je to jako seménko, které je dáno do země. Není ještě vidět, není třeba dlouho vidět, ale až přijde čas, tak to seménko vyklíčí a přinese užitek. Tak je to s námi. Je to pokoj, který nejde třeba hned vidět. To, co udělám ve svém srdci, že se smířím s Bohem, že přijmu ve svém srdci i věci, které se mi nepodařily, nevracím se k nim znovu a znovu, že si dokáži i něco odpustit, že přijmu potom i druhého – není to vidět, ale přináší to ovoce v celém společenství, všude. A tak tento pokoj Kristův nechť v našem srdci roste, nechť Panna Maria tento pokoj udržuje zvláště v našich rodinách, protože, kde je nesvár, kde je prosazování jenom pouze vlastních cílů, kde je takový ten válečný pokoj, že si ‚nechodíme do zelí‘, tam je vždycky veliké napětí a veliké nebezpečí, že nikdy k tomu pokoji Božímu nedojdeme. V nebi není válka, v nebi nejsou rozkoly ani různice, v nebi je mír. A tak žít v pokoji, modlit se za mír, je vlastně už participovat Boží království na zemi. Nechť nám k tomu naše drahá Matka žehná. Amen.



Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku


Vyprošovat požehnání

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
01.01.2021 - pátek , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Panny Marie, Matky Boží
příslušné slovo Boží: 1. čt. Nm 6,22-27; ž. Žl 67; 2. čt. Gal 4,4-7; evang. Lk 2,16-21;

Vyprošovat požehnání8:21

Bratři a sestry, stojíme na začátku nového občanského roku, a jak jsem říkal na začátku mše svaté, tušíme, že to nebude rok snadný. O to víc je důležité zajistit si, řekli bychom, nějakou posilu. Různí psychologové a tak, budou radit lidem, co mají dělat, co dělat nemají, ale my ještě nad to vlastně víme, ke komu se máme obrátit o pomoc.    Více...


Vzývání jména Ježíš

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
01.01.2020 - středa , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Panny Marie, Matky Boží
příslušné slovo Boží: 1. čt. Nm 6,22-27; ž. Žl 67; 2. čt. Gal 4,4-7; evang. Lk 2,16-21;

Vzývání jména Ježíš9:54
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.19 MB]

Bratři a sestry, dnes je to právě osm dní od okamžiku, kdy jsme slavili narození Pána Ježíše. Dnes, tedy po těch osmi dnech, si připomínáme jeho včlenění do smlouvy Izraele – Boha a Izraele. Ale hlavně, co si připomínáme, je to, že to dítě dostalo jméno Ježíš.    Více...


Buď připravený mé požehnání přijmout

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
01.01.2019 - úterý , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Panny Marie, Matky Boží
příslušné slovo Boží: 1. čt. Nm 6,22-27; ž. Žl 67; 2. čt. Gal 4,4-7; evang. Lk 2,16-21;

Buď připravený mé požehnání přijmout8:52
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.01 MB]

Bratři a sestry, můžeme říci, že vlastně tím dnešním dnem končí vánoční svátky. Doba vánoční bude ještě pokračovat, ale Vánoce opravdu dnes končí a mnozí z vás zítra půjdou do práce. A budou se tak podobat vlastně těm pastýřům, o kterých jsme slyšeli teď v evangeliu.    Více...


To vám bude znamením, naleznete dítě položené v jeslích

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
01.01.2014 - středa , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Panny Marie, Matky Boží
příslušné slovo Boží: 1. čt. Nm 6,22-27; ž. Žl 67; 2. čt. Gal 4,4-7; evang. Lk 2,16-21;

To vám bude znamením, naleznete dítě položené v jeslích12:56
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.45 MB]

Bratři a sestry, stojíme na začátku něčeho nového a ptáme se, co to přinese, jaký ten rok bude. Ale také zároveň stojíme na konci něčeho, co končí, a nějakým způsobem to uzavíráme, lepší je říct, odevzdáváme.    Více...


Bůh má tvář a jméno

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
01.01.2011 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Panny Marie, Matky Boží
příslušné slovo Boží: 1. čt. Nm 6,22-27; ž. Žl 67; 2. čt. Gal 4,4-7; evang. Lk 2,16-21;

Bůh má tvář a jméno14:37
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.72 MB]

Bratři a sestry, svatý Lukáš ve svém evangeliu líčí narození Pána Ježíše ve třech etapách, ve třech obrazech. Prvně to líčí jako historický fakt, jako že se to stalo. Potom přicházejí na scénu andělé, kteří mluví o tom, že narození Ježíše Krista je znamení, že to není obyčejné dítě.    Více...


O požehnání

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
01.01.2010 - pátek , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Panny Marie, Matky Boží
příslušné slovo Boží: 1. čt. Nm 6,22-27; ž. Žl 67; 2. čt. Gal 4,4-7; evang. Lk 2,16-21;

O požehnání8:07
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 1.25 MB]

Bratři a sestry, budeme se držet toho, co jsme si řekli na začátku a co je velmi zdůrazněno v dnešní liturgii: požehnání.

Co je to požehnání? Někomu žehnat znamená svolávat na něj Boží ochranu, Boží pomoc, ale ještě mnohem víc.    Více...


Bože, jak mám být požehnáním?

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
01.01.2009 - čtvrtek, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Panny Marie, Matky Boží
příslušné slovo Boží: 1. čt. Nm 6,22-27; ž. Žl 67; 2. čt. Gal 4,4-7; evang. Lk 2,16-21;

Bože, jak mám být požehnáním?8:58
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 1.35 MB]

Bratři a sestry, dnešní texty se pořád točí kolem myšlenky Božího požehnání. Co to je požehnání? Toto už je problém. Mnoho lidí dnes neví, co to znamená někomu žehnat, a přece to děláme, děláme to velmi často.    Více...


Život prožíváme společně

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
01.01.2008 - úterý , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Panny Marie, Matky Boží
příslušné slovo Boží: 1. čt. Nm 6,22-27; ž. Žl 67; 2. čt. Gal 4,4-7; evang. Lk 2,16-21;

Život prožíváme společně8:10
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 1.90 MB]

Všechny ty texty, které jsme slyšeli, nám připomínají jednu důležitou věc, a sice, že člověk nežije sám, že žijeme mezi druhými lidmi, že svůj život prožíváme společně. Víte, to je potíž dnešní doby, která je možná i reakcí na to, co u nás bylo zhruba před dvaceti lety, na kolektivismus, kdy se mluvilo o tom, že člověk je součástí systému a takhle, tak dneska vystupuje individualismus a mnozí lidé neradi slyší o tom, že je ještě někdo vedle mě a podobně.    Více...


Všechna práva vyhrazena římskokatolické farnosti a autorům příspěvků.