O utrpení

Prosím vás, sestry a bratři, kdo se může divit tomu Petrovi, nyní už uznávanému mluvčímu dvanácti apoštolů? Kdo se může divit, že tomu, co slyší, nemůže Petr rozumět? Že bere toho Mistra stranou, aby mu ty jeho názory, aby mu ty jeho řeči, depresivní a deprimující, rozmluvil. Vždyť oni všichni prožili krásné chvíle. A slyšeli jsme v neděli před týdnem, že on vyslovil to, co všichni vlastně tušili. A byl také příslušně pochválen, byl vyznamenán, byl také jmenován prvním papežem, protože vyznal, že jejich Mistr je celým národem, ba lidstvem, očekávaným Mesiášem.    Více...

Služebník služebníků Božích

Bratři a sestry, „Ty jsi Petr, skála, a na té skále zbuduji svou Církev.“ To je taková vedoucí myšlenka dnešního kázání. Zamyslíme se nad papežem a nad papežskou mocí. Mnoho lidí, když se řekne papež, tak od něho mnoho očekává. Ale jaká je jeho úloha v církvi a kdo to vlastně je? Papež je biskup, nástupce apoštola Petra, a má nejvyšší svrchovanou bezprostřední a univerzální moc v celé církvi na celém světě, a svobodně ji může kdekoli vykonávat. Stojí nad biskupy, stojí nad koncilem, jeho rozhodnutí nepotřebuje žádné potvrzení a neexistuje proti němu žádná odvolací instance.    Více...

Kostel podobný Panně Marii

Kdo nezná dějiny, historii, tak bloudí přítomností. Já k vám jezdívám jenom občas, zastupovat do Bítýšky, ale nějaký ten měsíc se prokousávám dějinami veverského panství, zdejšího hradu, a poznávám spoustu takových souvislostí a věcí z doby dávno minulé. Historie, dějiny tady té kaple nebo kostela zde na Veveří, tak jsou skutečně daleko sahající. Ten kostel vznikl, vy to sami asi lépe víte než já, někdy na přelomu 12. a 13. století. Je spojený s různými významnými postavami našich národních dějin.    Více...

Mariina otevřenost

„Všichni budou pro svoje spojení s Kristem povoláni k životu, ale každý v tom pořadí, jaké mu patří. Na prvním místě Kristus, pak ti, kteří jsou Kristovi, až přijede.“ Tolik svatý Pavel v tom prvním čtení, které jsme dnes slyšeli. Mezi těmi, kteří jsou Kristovi, kteří patří Kristu, je jedna osoba, která je takovou tou jedinečnou a neopakovatelnou, a to jeho matka. Ta, která ho zrodila jako člověka, která s ním žila, která s ním sdílela každodenní život, modlitbu, a především ta, která stála pod jeho křížem.    Více...

Jít k Ježíši po vodě

Milovaní bratři a sestry, Ježíš nás zve k sobě. Někdy to vypadá, jako bychom měli jít po vodě. Když čteme denní tisk, tak mnoho dobrého o církvi se tam nedočteme. V některých národních denících, když čteme o papeži, tak je to vždycky stařeček, ale trošku se to už zmírňuje. Teď, když bylo setkání papeže s mládeží v Torontu, tak už o něm psali hezky. Bůh nás zve k sobě, říká: „Pojď!“ Šimon Petr jde proti vší přirozenosti k Ježíšovi po vodě. Úplně po vodě. Je to v moci Boží a je to v moci člověka, když jsme spojeni s Bohem, když mu důvěřujeme.    Více...

Šiřitelé radosti

Bratři a sestry, pro dnešní promluvu jsem si vybral větu z listu svatého apoštola Pavla Římanům: „Kdo by nás mohl odloučit od lásky Kristovy?“ A Pavel tam vyjmenovává všechny možné věci, které útočí na člověka: útisk, pronásledování, hlad, zabití, a říká: „Nic z toho, ani nic přítomného, ani nic budoucího, ani nic minulého nás nemůže odloučit od Boží lásky.“ Jako křesťané máme společného Otce, u něho máme společný domov, místo, kde se všichni sejdeme, kde jsme všichni doma, kde nás čeká radost a shledání.    Více...

Kam jdeme?

Moji drazí, bratři a sestry. Tak jsem si říkal: začnu otázkou. Co očekáváme? Co hledáme? Kam jdeme? Proč jdeme za Ježíšem? Tolik otázek najednou, ale vlastně je to jedna otázka velmi podobná té žádosti, kterou řekla matka synů Zebedeových, Jana a Jakuba, kterého oslavujeme právě dnes. Jejich maminka chtěla pěkné místo svých synů, to není nic špatného, mít hezké místo. Ale vlastně si to dost dobře nedokázala domyslet, co to znamená mít krásné místo v blízkosti Ježíše. Ale i její synové a zřejmě i ostatní apoštolové to dost dobře nedomysleli.    Více...

Zlo se zlem nevyléčí

Bratři a sestry, už se vám někdy stalo, že vás někdo strašně naštval? Nebo vám nějakým způsobem ublížil? Znáte ten pocit, to se v člověkovi dme cosi, a chtěl by uplatnit spravedlnost. Aby mně se nedělo příkoří a ten, co mi ubližuje, aby byl spravedlivě potrestán. Stejně tak, jako o tomto druhém člověku, smýšlí i o Bohu. Myslí si, že je ten, který čeká a je třeba, aby když se stane něco špatného, když člověk zhřeší, aby Boží spravedlivost zasáhla. Tato trestající zbožnost je mezi věřícími rozšířená představa.    Více...

Stonásobný užitek

Bratři a sestry, žijeme ve světě, kde jsme zvyklí kupovat si různé výrobky. Výrobek má tu vlastnost, že když ho koupíme, nebo nějakým způsobem získáme, samozřejmě čestným, tak můžeme ho hned používat. Pod tímto zorným úhlem vnímáme mnohdy i Boží království. Ale s ním je to trošičku jinak. S Božím královstvím je to jako se semínkem, jako s rostlinkou, kterou zasadíme, a trvá dlouho, než vyroste v dospělou rostlinu schopnou dát plody. A úspěch té setby? Co byste řekli asi zemědělcům, kteří by zaseli a tři čtvrtiny setby by přišlo nazmar? Nikdo by takovou práci asi nechtěl dělat.    Více...

S vírou roste pokora

Sestry a bratři, první čtení, které jsme vyslechli, bylo z knihy proroka Zachariáše. Prorok Zachariáš žil v takové přelomové době, asi 500 let před Kristem, v době, ve které část izraelského národa byla ještě v exilu, ve vyhnanství v Babylónské říši, ale část už se vracela zpátky. Moc babylónského krále byla zlomena Peršany, Peršané dobyli Babylónskou říši, podmanili si ji, a perský král dal svobodu izraelským otrokům; dostali svobodu a část se jich vrací zpátky. Dokonce dostal nápad perský král: obnovit jeruzalémský chrám, vrátit jim zpátky samostatnost.    Více...

Láska nebeského vinaře

Sestry a bratři, v tom starozákonním čtení jsme vyslechli příběh z dějin Izraele, který se stal, když po Eliášovi začal působit Elizeus. Elizeus procházel Palestinou a všude požíval veliké vážnosti. Našla se v Šunu rodina, ke které často zacházel. Na té rodině se mně líbí právě to, že přestože neměli děti, tak nemalomyslněli, ale svůj majetek a ochotu sloužit dávali do služeb tomu Božímu služebníkovi. Sloužili a rádi ho přivítali mezi sebe; takový krásný vzor pohostinství. Dokonce přišli s pěkným nápadem, zařídit mu světničku, aby se tam cítil jako doma, aby je často navštěvoval.    Více...

Nevynechat setkání s Pánem Ježíšem

Děcka, shodou okolností nebo Božím řízením, je to vlastně 10 let, co jsem jako jáhen ještě, před deseti rokama jsem byl svěcenej na kněze, tak ještě nějakej měsíc před tím, jsem sloužil v Humpolci jako kaplan. Tam jsem jako jáhen, kaplan-jáhen, připravoval děcka k prvnímu svatému přijímání. Bylo jich skoro tolik, jako je tady vás. Nevím už přesně ten počet, ale bylo to tak nějak podobný. Taková krásná podobná slavnost. Myslím si, že na začátku našeho společnýho setkání, to by nemělo být moje kázání, měli byste tady hovořit vy, co jste se všecko naučili, připravili, tak se vzájemně představíme.    Více...

Bůh se nám zjevuje v Nejsvětější Trojici

Bratři a sestry, oslavujeme svého Boha, který se nám zjevil jako Bůh, který je ve třech osobách: Bůh Otec, Bůh Syn a Duch svatý. Náš Bůh je ten, který nám jde svým vnitřním životem vzorem a který nám ukazuje, jak máme my všichni jednat. Není to něco, komu bychom měli dělat nějaké úlitby a už by nás nezajímal, nebo není to žádné božstvo, které, když má dobrou náladu, tak nás nechá žít, když nemá dobrou náladu, tak ho musíme usmiřovat svými obětmi, aby odvrátil od nás svůj hněv apod. Náš Bůh je ten, který se nám zjevuje jako Bůh neustále, bezmezně každého člověka milující a jehož láska nikdy nekončí.    Více...

Bez Ducha svatého je nám Bůh daleko

Bratři a sestry, milé děti, seslání Ducha svatého není jenom sváteční událost, která se stala v dějinách kdysi o Letnicích, ale je to denodenní záležitost věřícího člověka. Člověk se může denně ve svém jednání, ve svém smýšlení setkávat s působením Božího ducha. Je třeba jenom naučit se umění vnímat a přijímat jeho rady. Poslechněme si, jak rozeznával „bezduchou“ situaci pravoslavný patriarcha Athenagoras, když jej papež Jan XXIII. pozval na církevní sněm. Tehdy tam patriarcha prohlásil tato posvátná památná slova: „Bez Ducha svatého je nám Bůh daleko.    Více...

Rozhodnout se pro mateřství

Dnes oslavujeme Den matek a ne Den žen. To, že je někdo žena nebo muž, za to nemůže. To není svobodné rozhodnutí. Ale Den matek. Rozhodnout se pro mateřství, ne že musím, ale že chci, je hodnota, kterou církev uznává a která je nesmírně důležitá. A tak všichni, kdo máme nějakou maminku, tak dneska jí, své matce, poděkujme; nějakým projevem lásky, dobrým slovem nebo nějakou květinou, nebo dárkem nějakým; tak jí poděkujme za to, že nabídla svůj život jako matka, abychom my mohli vyrůst. Říká se, že za každou dobrou a správnou, krásnou lidskou bytostí, osobností stojí dobrá matka.    Více...

Uvedení do křesťanského způsobu života

Bratři a sestry, dnes tedy je druhý díl kázání o církvi v dnešním světě a o jejím působení. Dnes slavíme neděli dobrého pastýře, a v tom evangeliu Ježíš říká takovou zvláštní věc, takové zvláštní přirovnání: „Já jsem dveře.“ Aby se někdo přirovnával ke dveřím, to není tak obvyklé. On je ten, skrze něhož je možné dosáhnout spásy. A toto je i poselstvím církve; aby církev, její jednotliví členové i ona jako celek, byla zprostředkovatelkou víry v Ježíše Krista, zprostředkovatelkou spásy. Jak to udělat? Církev má takový zvláštní systém, jak to udělat.    Více...

Církev se změnila

Bratři a sestry, znamení doby poznat v knihách Písma a ve znameních doby, jakým směrem má jít církev dál, není jednoduchá otázka. V poslední době o tom ve své knize hovoří Otec Aleš Opatrný, a ta kniha se jmenuje Pastorace v postmoderní společnosti. Několik myšlenek bych vám rád dnes a příští neděli přiblížil.

Působení církve spíš uvnitř než navenek se nazývá slovem pastorace. Je to takové slovo, které mnoha lidem nic neříká, ale jeho smysl je dát odpověď evangelia na otázky lidí dnešní doby.    Více...

Nevěřící Tomáš a delfín

Bratři a sestry, všichni známe ten pojem „nevěřící Tomáš“. Co bylo na jeho víře či nevěře podstatné? On chtěl se přesvědčit na vlastní oči, že Ježíš skutečně vstal. On nevěřil svým nejbližším, když mu tuto skutečnost sdělovali. Je to asi tak, jako kdyby někdo řekl: „Víš, existuje delfín. To je taková ryba, která pluje ve vodě a vždycky vyskočí na tu hladinu, a někde ji chovají ve velkém akváriu a dělají s ní různé atrakce.“ A někdo by řekl: „Ne, taková ryba nemůže existovat.“ Protože zná jenom kapra nebo štiku apod.    Více...

Bože, díky za Tvého služebníka Otce Stanislava

	Bože, díky za Tvého služebníka Otce Stanislava	11:20
	[MP3, mono, 44.1 kHz, 32 kb/s, 2.59 MB]

Pozvání bratrů

Moji drazí bratři a sestry, evangelium, které jsme právě slyšeli, a nad kterým jsme zpívali Aleluja, jsme slyšeli na Bílou sobotu v noci. Spíše, správně by to mělo být v neděli brzo ráno. Evangelium, které nám vypráví o tom, že ženy, které spěchaly brzo ráno ke hrobu, potkaly anděly, kteří jim oznámili, že Ježíš tam není, že byl vzkříšen, a potom se setkávají s Ježíšem. Na cestě zpět. Můžeme se tedy zeptat takto: Proč jim Ježíš jde naproti? Vždyť andělé už jim řekli, že Ježíš byl vzkříšen. Nebylo by tedy potřeba jen kvůli tomu, aby jim Ježíš oznámil, že byl vzkříšen, aby se s nimi setkal.    Více...