Bez Ducha svatého je nám Bůh daleko

Bratři a sestry, milé děti, seslání Ducha svatého není jenom sváteční událost, která se stala v dějinách kdysi o Letnicích, ale je to denodenní záležitost věřícího člověka. Člověk se může denně ve svém jednání, ve svém smýšlení setkávat s působením Božího ducha. Je třeba jenom naučit se umění vnímat a přijímat jeho rady. Poslechněme si, jak rozeznával „bezduchou“ situaci pravoslavný patriarcha Athenagoras, když jej papež Jan XXIII. pozval na církevní sněm. Tehdy tam patriarcha prohlásil tato posvátná památná slova: „Bez Ducha svatého je nám Bůh daleko. Kristus zůstává kdesi v minulosti, evangelium je nečtenou mrtvou knihou, autorita panováním, misie propagandou, bohoslužba je kouzelnickým zaříkáváním Boha, a křesťanská morálka drezúrou otroků, morálkou předpisů a povinností. Avšak v Duchu svatém je celý kosmos pozvedán do podoby Božího království. Vzkříšený Kristus žije v nás. Evangelium je radostná zvěst o lásce. Církev je společenství Božích dětí. Autorita je službou ke svobodě. Misie jsou letničním zážitkem. Bohoslužba je prožívání nebeského společenství a lidské jednání odráží a zpodobňuje Boží krásu a dobrotu.“ Tolik patriarcha Athenagoras. Bratři a sestry, nechť nás dnešní slavnost povzbudí, abychom den co den se setkávali a abychom počítali ve svém životě s Bohem, s jeho duchem. Ten má podobu dobrého nápadu, jasnozřivého zahlédnutí správného řešení v obtížné situaci, správné nasměrování životní cesty do budoucna. Má mnoho podob, ale vždy vede k dobru, kráse, pokoji, radosti, k Bohu Otci. Kéž už při ranní modlitbě zakusíme přítomnost Božího ducha, a nechť ve svém životě vždycky se díváme na všechny lidi a události nejenom svýma očima, ale i Božíma očima, abychom my byli ti, skrze něž může Bůh tvořit své království tady na zemi. Ať se tak stane. Amen.