Rubrika
HomilieVyprošovat požehnání
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
01.01.2021 - pátek , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Panny Marie, Matky Boží
příslušné slovo Boží: 1. čt. Nm 6,22-27; ž. Žl 67; 2. čt. Gal 4,4-7; evang. Lk 2,16-21;
Bratři a sestry, stojíme na začátku nového občanského roku, a jak jsem říkal na začátku mše svaté, tušíme, že to nebude rok snadný. O to víc je důležité zajistit si, řekli bychom, nějakou posilu. Různí psychologové a tak, budou radit lidem, co mají dělat, co dělat nemají, ale my ještě nad to vlastně víme, ke komu se máme obrátit o pomoc. Říkáme tomu, že si chceme vyprosit požehnání.
Řekli bychom, ve Starém zákoně, to byla taková pracovní náplň kněží. Vyprošovat požehnání všem Izraelitům, především poutníkům, kteří přicházeli. Anebo potom, když se zase loučili, když odcházeli z chrámu z Jeruzaléma.
Tady to, co jsme četli v prvním čtení, je ta nejznámější forma, takzvané áronské požehnání. Tomu odpovídá právě ten pozdrav, který jsem použil na začátku mše svaté, a sice: láska Boží, milost Ježíše Krista a společenství Ducha svatého. To bylo inspirováno tady tím áronským požehnáním.
V hebrejštině to požehnání se stupňuje. První věta má tři slova, druhá pět a třetí sedm. A to stupňování je také vlastně, řekli bychom, v těch úkonech nebo v tomto. To první vlastně, co si chtějí vyprosit, tak je Boží ochrana. To druhé, co si chtějí vyprosit, je Boží odpuštění nebo někdy říkáme milosrdenství, a to třetí je pokoj – pokoj pro život člověka. Cítíme, tušíme vlastně, že to je to nejvíc. To je právě jakási harmonie, která v tom člověku je, a tuto harmonii, jestliže to v sobě člověk má, tak potom ji nemůže narušit nic, co přichází zvenčí. Ale právě cítíme všichni, že to je ten dar, požehnání.
Jak se to požehnání získá? Komu mám o ně říct? Jak mu to mám říct? To je otázka, kterou si kladli lidé od začátku. Bůh říká: „Budou vzývat moje jméno nad izraelskými syny a já jim požehnám.“ Ale jaké je to jméno?
Víme, že na to jméno se ptá třeba i Mojžíš, když se mu zjevuje Bůh v hořícím keři. Tak říká: „Jaké je tvoje jméno? Já půjdu k Izraelitům, řeknu jim: ‚Mě posílá Bůh‘, a oni řeknou: ‚Jaké je jeho jméno?‘“
A tady Bůh říká to jméno Jahve, „Jsem který jsem, jsem s vámi, jsem pro vás“.
Tenkrát to bylo vlastně řečeno těm utlačovaným Hebrejům v Egyptě, ale dnešní svět to potřebuje moc a moc slyšet: „Jsem s vámi, jsem pro vás.“
My známe ještě jiné jméno – Ježíš, doslova „Bůh je spása“.
V 17. století naši předkové si kladli takovou otázku, co dělá tu modlitbu modlitbou, nebo čím je naše modlitba účinná. Modlitba se vlastně podobá básničce. A čím se odlišuje básnička od modlitby, co je tam to podstatné a to důležité?
A odpověděli, je to vzývání jména Ježíš.
Ve 4. knize jsme četli: „Budou vzývat mé jméno a já jim požehnám.“ Vychází to z toho. Už známe i to jméno a víme tedy, koho oslovit a jak ho oslovit.
Známe všichni banální příklad, třeba na ulici vidíme, jak někomu něco vypadlo z kapsy. V okamžiku, kdy víme, kdo to je, tak není problém na něho zavolat jeho jménem a říct: „Vypadlo ti něco. Pozor, ztratil jsi něco.“ Ale když toho člověka neznáme a chceme pomoci, tak: „Hej, pane, paní, něco vám spadlo,“ už je to daleko složitější, je to komplikovanější. Když známe jméno, je to o mnoho jednodušší a cítíme, že jsme si blíž.
Proto také vlastně Ježíš má tady toto jméno, které je označeno, je to jméno symbolické, je to jméno vyznavačské, je to jméno, které naznačuje to jeho poslání a jeho působení.
Když se vrátím tedy k té myšlence vzývat jméno Ježíš. Opravdu by stačilo, když bychom říkali: „Pane Ježíši, děkuji ti, Pane Ježíši, prosím tě, Pane Ježíši, chválím tě.“ To je samotná podstata. A když by člověk toto opakoval, tak opravdu jeho modlitba bude nejúčinnější.
Mít kontakt s Bohem, mít k němu přístup, to je to, co si lidé vždycky nějakým způsobem přáli, toužili po tom. Ale tady ten kontakt s Bohem není dán proto, aby se člověk cítil dobře. Ten je dán proto, aby to proměnilo člověka a aby člověk proměnil svět.
Takovým krásným příkladem toho jsou ti pastýři, kteří zažili kontakt, řekli bychom, z nebe. Tam k nim mluví anděl. Oni jdou, pospíchají do Betléma a všem vypravují o tom dítěti. To, co ten anděl říká jim, oni říkají dál. Napřed vlastně Lukáš říká, že ti andělé to zvěstovali na nebi. Pastýři to zvěstují na zemi. Pokračují tady v tomto.
A pak je tam taková zvláštní věta: „Pastýři se zas vrátili.“ Říkáme si: „Kam? K čemu se vrátili? Nebo co následovalo?“ No, vrátili se domů. Vrátili se ke svým každodenním povinnostem. Vrátili se k tomu, co dělali předtím. Ale dělali to jinak. Dělali to jinak, protože se setkali s Bohem. Měli tu zkušenost, ten zážitek, a proto to, co dělali doteď, dělali i potom, ale dělali to s mnohem větší radostí.
Víte, všechny ty starosti, problémy, to všechno nás nějakým způsobem zašlapává a člověku to bere chuť a radost do života. A proto je důležité slavit všechny ty svátky. Teď slavíme Vánoce. Proto je důležité si připomenout, že je zde Bůh, který je s námi a je pro nás. Je důležité si připomínat všechny ty lidi, kteří se tam s ním setkali, a ta setkání nás mají posílit a proměnit, abychom i my to, co děláme, to co budeme dělat celý ten rok, ty naše povinnosti, které přijdou a které si často nebudeme moci nějakým způsobem vybírat, tak abychom to zvládli. Abychom to zvládli s tím vědomím: „Je zde Bůh, který je s námi, je pro nás a je to naše spása. A on nám dává příklad všech těch, kteří se s ním setkali, abychom dokázali svoje povinnosti zvládnout, abychom je dokázali zvládnout dobře a s radostí. A hlavně, aby, ať se děje cokoliv, abychom si byli jistí tím, že Bůh nám nabízí svou ochranu, svoje odpuštění a především svůj pokoj.
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
01.01.2020 - středa , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Panny Marie, Matky Boží
příslušné slovo Boží: 1. čt. Nm 6,22-27; ž. Žl 67; 2. čt. Gal 4,4-7; evang. Lk 2,16-21;
Bratři a sestry, dnes je to právě osm dní od okamžiku, kdy jsme slavili narození Pána Ježíše. Dnes, tedy po těch osmi dnech, si připomínáme jeho včlenění do smlouvy Izraele – Boha a Izraele. Ale hlavně, co si připomínáme, je to, že to dítě dostalo jméno Ježíš. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
01.01.2019 - úterý , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Panny Marie, Matky Boží
příslušné slovo Boží: 1. čt. Nm 6,22-27; ž. Žl 67; 2. čt. Gal 4,4-7; evang. Lk 2,16-21;
Bratři a sestry, můžeme říci, že vlastně tím dnešním dnem končí vánoční svátky. Doba vánoční bude ještě pokračovat, ale Vánoce opravdu dnes končí a mnozí z vás zítra půjdou do práce. A budou se tak podobat vlastně těm pastýřům, o kterých jsme slyšeli teď v evangeliu. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
01.01.2014 - středa , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Panny Marie, Matky Boží
příslušné slovo Boží: 1. čt. Nm 6,22-27; ž. Žl 67; 2. čt. Gal 4,4-7; evang. Lk 2,16-21;
Bratři a sestry, stojíme na začátku něčeho nového a ptáme se, co to přinese, jaký ten rok bude. Ale také zároveň stojíme na konci něčeho, co končí, a nějakým způsobem to uzavíráme, lepší je říct, odevzdáváme. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
01.01.2011 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Panny Marie, Matky Boží
příslušné slovo Boží: 1. čt. Nm 6,22-27; ž. Žl 67; 2. čt. Gal 4,4-7; evang. Lk 2,16-21;
Bratři a sestry, svatý Lukáš ve svém evangeliu líčí narození Pána Ježíše ve třech etapách, ve třech obrazech. Prvně to líčí jako historický fakt, jako že se to stalo. Potom přicházejí na scénu andělé, kteří mluví o tom, že narození Ježíše Krista je znamení, že to není obyčejné dítě. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
01.01.2010 - pátek , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Panny Marie, Matky Boží
příslušné slovo Boží: 1. čt. Nm 6,22-27; ž. Žl 67; 2. čt. Gal 4,4-7; evang. Lk 2,16-21;
 |
O požehnání | 8:07 |
| [MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 1.25 MB] |
Bratři a sestry, budeme se držet toho, co jsme si řekli na začátku a co je velmi zdůrazněno v dnešní liturgii: požehnání.
Co je to požehnání? Někomu žehnat znamená svolávat na něj Boží ochranu, Boží pomoc, ale ještě mnohem víc. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
01.01.2009 - čtvrtek, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Panny Marie, Matky Boží
příslušné slovo Boží: 1. čt. Nm 6,22-27; ž. Žl 67; 2. čt. Gal 4,4-7; evang. Lk 2,16-21;
Bratři a sestry, dnešní texty se pořád točí kolem myšlenky Božího požehnání. Co to je požehnání? Toto už je problém. Mnoho lidí dnes neví, co to znamená někomu žehnat, a přece to děláme, děláme to velmi často. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
01.01.2008 - úterý , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Panny Marie, Matky Boží
příslušné slovo Boží: 1. čt. Nm 6,22-27; ž. Žl 67; 2. čt. Gal 4,4-7; evang. Lk 2,16-21;
Všechny ty texty, které jsme slyšeli, nám připomínají jednu důležitou věc, a sice, že člověk nežije sám, že žijeme mezi druhými lidmi, že svůj život prožíváme společně. Víte, to je potíž dnešní doby, která je možná i reakcí na to, co u nás bylo zhruba před dvaceti lety, na kolektivismus, kdy se mluvilo o tom, že člověk je součástí systému a takhle, tak dneska vystupuje individualismus a mnozí lidé neradi slyší o tom, že je ještě někdo vedle mě a podobně. Více...
P. Mgr. Karel Orlita, student kanonického práva na Papežské Lateránské univerzitě v Římě
01.01.2002 - úterý , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Panny Marie, Matky Boží
příslušné slovo Boží: 1. čt. Nm 6,22-27; ž. Žl 67; 2. čt. Gal 4,4-7; evang. Lk 2,16-21;
Moji drazí bratři a sestry, jak jsem řekl v úvodu, začínáme tento nový rok, rok 2002, právě s Matkou Boží. Tak si to přeje naše církev, abychom spolu s ní vykročili. Ale tento den je také dnem míru, dnem pokoje. Svatý otec vyzval, zvláště v tomto roce, o takovou důvěrnou modlitbu k Pánu o mír ve světě. Vždyť ten první rok, který uplynul před pár hodinami, byl plný válek, plný rozbrojů. Nebyl to rok jednoduchý. Ještě když jsem byl v Římě, tak papež vyhlásil v době adventní jeden den takového přísného postu. Více...