Neděle 21.07.2024, sv. Vavřinec z Brindisi, Vítězslav
Hledat: Vyhledat
Rubrika Homilie

Moje ovce slyší můj hlas

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
12.05.2019, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
4. neděle velikonoční
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sk 13,14.43-52; ž. Žl 100; 2. čt. Zj 7,9.14b-17; evang. Jan 10,27-30;

Moje ovce slyší můj hlas10:07
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.21 MB]

Bratři a sestry, jak jsem říkal na začátku mše svaté, dnešní neděle je nazývána neděle Dobrého Pastýře, a tak bychom možná čekali v evangeliu další úryvek o tom, kdy Ježíš právě říká: „Já jsem dobrý pastýř.“ Říká taky: „Já jsem dveře k ovcím, vyvádím své ovce.“ Ale my jsme slyšeli kratičký úryvek, ve kterém to Ježíš, řekli bychom, rekapituluje, shrnuje a říká jednu důležitou okolnost, a sice že on přichází s nabídkou o tu péči a že ji dává všem, pro všechny. Jsou totiž i náboženství a myšlenkové směry, které říkají: „Ano, ten Bůh se stará, ale jenom pro ty, kteří mu na to nějak odpovídají, jenom pro ty, kteří se k němu hlásí,“ a takhle.

Když to blíže vysvětlím, tak tady toto, co jsme vyslechli v evangeliu, se odehrálo v takzvaném sloupoví Šalamounově. Ježíš přichází do Chrámu, aby oslavil svátky jeho znovu posvěcení, kdy Juda Makabejský nechal Chrám znovu posvětit. Všichni ty svátky známe. Izraelité je slaví dodneška a ten svátek se nazývá Chanuka. Je to asi v polovině měsíce prosince podle našeho kalendáře.

A za Ježíšem přicházejí vlastně jeho protivníci, pořád s tou otázkou, kdo jsi? Jsi ten slíbený očekávaný Mesiáš? A Ježíš dá tu odpověď, ale dá ji až na konci. Nejdřív to vysvětlí, a potom odpoví. My bychom čekali, že to bude naopak. Ta odpověď je: „Já a Otec jsme jedno.“ Jsou to zase slova, která jsou velmi podobná tomu, co uslyšel Mojžíš z hořícího keře. Ale jak říkám, Ježíš, než dá tu odpověď, tak to vysvětluje. Vysvětluje, na základě čeho to může říct a co také vlastně dělá. „Moje ovce slyší můj hlas.“

Teď už se pozvolna dostáváme k tomu prvnímu čtení. Co to znamená, co tady tou větou Ježíš chce říct? No, jde o to, že ten zvuk slyší většina lidí, ale těch, kteří už poslouchají ta slova, eventuelně o nich uvažují, těch je méně, mnohem méně. Ale Ježíš by si přál, aby to byli všichni.

Úryvek ze Skutků apoštolů nás zavedl do Antiochie v Pisídii, to jsme v dnešním Turecku. Ona je totiž ještě syrská Antiochie a jsou to dvě rozdílná města. A tady jsme svědky toho, jak Pavel, Barnabáš jdou jako Izraelité v sobotu do synagogy. Vyslechnou všechna ta čtení, potom je vyzve představený, že jestli mají něco pro povzbuzení, aby to řekli. Pavel vystoupí a má velmi dlouhou řeč. Je to třetí řeč ve Skutcích. První je Petrova, druhá je Štěpánova a třetí je Pavlova. Tu jsme neslyšeli. A na konci toho jsou lidé, kteří jsou z toho nadšení, jsou lidé, kteří to odmítají, a pak je tam velká skupina těch, kteří vlastně říkají: „To, co jsme slyšeli, je velmi důležité, ale my o tom musíme přemýšlet.“ Jsou to tedy ti lidé, kteří slyšeli zvuk, ale také vnímali obsah, a o toto tady jde. A my se tady dozvídáme, že Pavel a Barnabáš s nimi rozmlouvali a povzbuzovali je. Tedy říkali: „Bůh nespěchá. Slyšeli jste to, přemýšlejte o tom, modlete se nad tím, uvažujte o tom, a potom udělejte závěr.“

Potom nás svatý Lukáš přenesl o týden později do další soboty. Ale je jasné, že celý ten týden v té Antiochii Pisické, jak se říká, to určitě vřelo. Že se tam mluvilo o tom, co říkali Pavel a Barnabáš, a že k tomu ti lidé zaujímali vlastně nějaké stanovisko, ať už souhlasné, nebo odmítavé. Ale důležité je to, že ti lidé vnímali, že vnímali ten obsah.

Další sobotu přichází velké množství lidí. Co je zase ještě důležité? „Se sešlo takřka celé město, aby si poslechlo Boží slovo.“ Oni nejdou na Pavlovo nebo Barnabášovo kázání. Oni chtějí slyšet Boží slovo. Pavel a Barnabáš si tady nedělají nějakou předvolební kampaň, nezakládají nějaký svůj fanklub nebo něco podobného, ale kážou, hlásají Boží slovo. Tedy oni jsou prostředky, oni jsou těmi zprostředkovateli, skrze které to zazní, a oni budou těmi, kteří budou uvádět ty druhé právě do tohoto slova. V tom je to krásné.

No, a tady dochází k tomu, řekli bychom, třídění. Velké množství lidí je rádo, přijímá to s radostí, a pak jsou tady ti, kteří buď nevnímají obsah těch slov, jsou zatvrzelí, slyší jenom zvuk, anebo to doslova odmítají.

„Pavel a Barnabáš jim řekli otevřeně. Vám nejdříve…“ Ono by se to dalo přeložit taky, že Pavel a Barnabáš jim řekli s odvahou a svobodně.

Bratři a sestry, my málokdy slyšíme, že nám někdo něco řekne otevřeně nebo svobodně. Když zůstaneme u té politiky, tak zpravidla nám bývá sdělen oficiální názor, oficiální verze, nebo nám bývá sděleno to, na čem se určitá skupina, určitá politická strana dohodla a takhle. A běda, když někdo tam chce říci skutečně svůj vlastní názor. Tady jsme svědky toho, že Pavel a Barnabáš s odvahou říkají právě pravdu otevřeně a říkají tu skutečnost.

Nevyhánějí je. „Vám nejdříve.“ To znamená, ne že by vám to bylo odepřeno, ne že už byste neměli šanci, ale z prvního místa se dostáváte na druhé, nechci říct svou vlastní vinou, ale svým vlastním postojem.

A potom to pokračuje tak, že Pavel zažívá od svých vlastních lidí to, co on vlastně dělal před svým obrácením. Tito lidé se domnívají, že budou dělat dobře, když budou bránit, když budou potlačovat, když tady to skončí u vyhánění. Tady nedojde k tomu, že by byli zavření do nějakého žaláře. A domnívají se, že udělají dobře a že tím poslouží Bohu. Chápeme a cítíme z toho, jak je to úplně špatně. Pavel vlastně tady v tuto chvíli dostává možnost uvědomit si, jak sám dělal tady to, jak sám dělal a jednal špatně. A pro nás je to vlastně zase příležitost zamyslet se tady nad tímto.

Oni potom udělají symbolické gesto, že si setřesou prach s těch sandálů. Původně se to dělalo přesně naopak. Izraelité, když přicházeli do Zaslíbené země, tak na hranicích setřásli prach z těch sandálů, aby se do země zaslíbené, země svaté, nedostalo nic pohanského, nic nečistého. Je to právě takové symbolické gesto, které někdy bývá vysvětlováno jako gesto nepřátelství, ale ono to není gesto nepřátelství, ale je to gesto, které právě chce říct: „Třeba i přes to, že vy jste se k nám nezachovali pěkně, tak my to zlo nechceme nést dál, nechceme ho rozšiřovat, nechceme ho šířit, ale my to zlo tady odevzdáváme. Odevzdáváme to Bohu a chceme, aby další naše vztahy byly založeny na jiném základě, na dobrém základě. Nebudeme to tedy prohlubovat, ale začněme znovu.“

Bratři a sestry, ještě jednou bych zopakoval tu větu z evangelia: „Moje ovce slyší můj hlas.“ Chceme být těmi, o které se Ježíš stará, a chceme slyšet jeho slovo, ale chceme vnímat také obsah toho, co nám Ježíš říká, protože víme, že to jsou slova, která dávají radost, to jsou slova, která vedou k pokoji, to jsou slova, která nám pomáhají žít v tomto životě a dosáhnout život věčný.



Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku


Definovat svoji identitu pozitivně

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
08.05.2022, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
4. neděle velikonoční
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sk 13,14.43-52; ž. Žl 100; 2. čt. Zj 7,9.14b-17; evang. Jan 10,27-30;

Definovat svoji identitu pozitivně13:04

Bratři a sestry, i když to třeba na první pohled tak nevypadá, tak dnešní evangelium a první čtení v podstatě mluví o stejné situaci. A sice je to otázka hledání identity. Kdo jsem, kdo jsi.

Židé se ptají, doslova útočí na Pána Ježíše: „Tak nám konečně řekni, kdo jsi!“ A on jim říká: „Já vám to řeknu, a vy mně to stejně nebudete věřit.    Více...


Nikdo mi je z rukou nemůže vyrvat

P. Mgr. Václav Rychlý, OPraem
21.04.2013, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
4. neděle velikonoční
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sk 13,14.43-52; ž. Žl 100; 2. čt. Zj 7,9.14b-17; evang. Jan 10,27-30;

Nikdo mi je z rukou nemůže vyrvat11:53
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.73 MB]

Zase ta Janova zkratka. Na rozdíl od těch synoptiků Jan odhlíží od toho vnějšího, a když posluchačům zprostředkovává Kristovo podobenství, které vyslechl, tak tam nepopisuje jako ostatní prostě tu ohradu, která má chránit ty ovce, a jak pastýř ty ovce na noc zavádí nebo zahání do té ohrady, která třeba je z kamení nebo ze spletenýho klestí.    Více...


Pavel mluví o radosti z víry

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
25.04.2010, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
4. neděle velikonoční
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sk 13,14.43-52; ž. Žl 100; 2. čt. Zj 7,9.14b-17; evang. Jan 10,27-30;

Pavel mluví o radosti z víry15:01
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.24 MB]

Bratři a sestry, čtvrtá neděle velikonoční bývá nazývána nedělí Dobrého pastýře. Je to kvůli evangelním textům, kde je vždycky zmíněn ten úryvek, kdy Ježíš o sobě říká: „Já jsem dobrý pastýř.“ Ale jak pokračuje Ježíšova péče teď, kdy Ježíš už není viditelně na této zemi? Skončilo to anebo je stále Ježíš dobrý pastýř? Stále je dobrý pastýř, ale není to tak, že by se Ježíš zjevoval každému člověku jednotlivě.    Více...


Člověče, přičiň se a Bůh ti požehná

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
29.04.2007, kostel Nejsvětější Trojice v Lažánkách
4. neděle velikonoční
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sk 13,14.43-52; ž. Žl 100; 2. čt. Zj 7,9.14b-17; evang. Jan 10,27-30;

Člověče, přičiň se a Bůh ti požehná10:15
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 30 kb/s, 1.23 MB]

Bratři a sestry, takovou hlavní číslicí v dnešním druhém čtení je číslovka čtyři. Čtyřka v biblickém chápání je číslo pozemské dokonalosti. Zkrátka a dobře, dokonalé je něco, čemu nic nechybí, k čemu už se nedá nic přidat, jak se dneska říká: „Když něco nemá chybu.    Více...


Dobrý pastýř

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
02.05.2004, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
4. neděle velikonoční
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sk 13,14.43-52; ž. Žl 100; 2. čt. Zj 7,9.14b-17; evang. Jan 10,27-30;

Dobrý pastýř10:31
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 27 kb/s, 2.10 MB]

Bratři a sestry, když se řekne "dobrý pastýř", tak se nám vybaví před očima takové ty krásně malované sladké obrazy a obrázky, ze kterých doslova vyzařuje, čiší taková idyla, dobrá pohoda, harmonie. Přesto ale tahle myšlenka dobrého pastýře nám chce připomenout něco jiného.    Více...


Všechna práva vyhrazena římskokatolické farnosti a autorům příspěvků.