Rubrika
HomilieDobrý pastýř
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
02.05.2004, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
4. neděle velikonoční
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sk 13,14.43-52; ž. Žl 100; 2. čt. Zj 7,9.14b-17; evang. Jan 10,27-30;
Bratři a sestry, když se řekne "dobrý pastýř", tak se nám vybaví před očima takové ty krásně malované sladké obrazy a obrázky, ze kterých doslova vyzařuje, čiší taková idyla, dobrá pohoda, harmonie. Přesto ale tahle myšlenka dobrého pastýře nám chce připomenout něco jiného. Nejstarší vyobrazení v katakombách jsou Pána Ježíše jako beránka a jako dobrého pastýře. Ještě dřív, než začali křesťané malovat a zobrazovat Ježíše na kříži, tak ho zobrazovali jako dobrého pastýře anebo jako beránka. Proč? Ona to pro židy a pro první křesťany byla taková důležitá věc, protože tehdy se mnoho lidí právě živilo zemědělstvím, chovem dobytka, a byla to pro ně otázka života a smrti. My žijeme úplně v jiném podnebí, úplně v jiné krajině, a to co nám připadá samozřejmé, tak v krajinách, které už se blíží k subtropickému pásmu, tak to je problém. Tam pastýř chodí a hledá pro svoje stádo zelenou trávu a hledá vodu. Teď na jaře je to dobré, ale tak za měsíc už to tam začne být všechno vyprahlé, hnědé a skutečně bez života. Život je pouze tam, kde je voda. Izraelité se s tím termínem "dobrý pastýř" setkali už v době svého otroctví v Egyptě, kdy můžeme číst na různých egyptských nápisech, že faraón je dobrý pastýř. Egypťané tím chtěli vyjádřit, že ten panovník se o ně stará a za to že oni mu projevují úctu. Židé to tam viděli, slyšeli, a když odešli z Egypta tak si tenhle pojem odnesli s sebou a prvním, kdo byl mezi Izraelity označen jako dobrý pastýř, byl Mojžíš. A zase tam šlo o otázku přežití na poušti. Když židům něco chybělo, přišli za Mojžíšem, Mojžíš prosil Boha a Bůh to dal - vodu, manu, křepelky. Přežili. Čili to nebyla otázka nebo záležitost nějakého obrázku pěkně vyvedeného v barvách, ale pro ně to byla zkušenost - Bůh se o nás postaral. On nás čtyřicet let vodil na poušti. On nás dovedl do země, na kterou jsme neměli nárok, ale On nám ji dal a my jsme do ní vešli.
Bratři a sestry, my si často říkáme, že nám v něco životě chybí. Může být. A jsme proto nešťastni, že nám něco chybí. V první řadě bychom se měli zamyslet, jestli to, co nám chybí, opravdu potřebujeme, a potom bychom se určitě měli zamyslet nad tím, co nám nechybí, co máme, a bylo by určitě zajímavé udělat si seznam - toho co mám, toho, co každý den dostávám od Boha, toho jak On se o mě stará. Tenhle seznam by byl určitě hodně dlouhý. Možná bychom potom na té druhé straně, ve druhém sloupci mohli uvést něco, co se nám zdá, že nám chybí. Ale dostáváme toho každý den tolik a tolik a kdybychom to nedostávali, kdyby se o nás Bůh nestaral, tak potom by nám bylo opravdu zle.
Bratři a sestry, jak jsem říkal na začátku mše svaté, my dnes máme poděkovat za tuhle Boží starost, ale máme si uvědomit, že i my máme starost o druhé v tom hmotném i duchovním slova smyslu. O tom, jak se starali Pavel s Barnabášem, to jsme slyšeli v prvním čtení. Oni navštívili postupně tři města v Malé Asii, v dnešním Turecku, Ikonium, Listru a Derbe. Všude byli přijati. Mnoho lidí rádo slyšelo to, co jsme slyšeli my teď: "Bůh má o vás zájem, nejste mu lhostejní. On se o vás stará a chce se o vás starat ještě víc, ale vy mu to musíte nějak dovolit". Ale také tam byli lidé, kteří na ně žárlili. Víte, to je asi hlavní problém. Ne že by lidé byli lhostejní, i dnes, ale vždycky se najde nějaký žárlivec, nějaký šťoural, kterému vadí, že ten druhý má úspěch, že ten druhý vůbec něco dělá, a tak do toho začne rýpat, začne tam hledat chyby, no a protože my jsme lidé, lidé chybující, tak vždycky se tam nějaká chyba najde, a už je rozkol hotový. Všimněme si, koho tito žárliví lidé použili, aby Pavla vyhnali - zbožné ženy z vyšších vrstev. Ne nějaké lidi, kteří by nic neznamenali, ne lidi, kteří by neznali Boha, kteří by byli považováni za takový odpad společnosti, ale ty, kteří byli, můžeme říct, na špici, vepředu. Tam by mohli být i muži, to neznamená, že se to týká jenom žen, to se týká všech.
Bratři a sestry, Pavel a Barnabáš byli tak plní té myšlenky zvěstovat Boha, který se stará o lidi, že oni se zachovali podle přísloví, které říká: "Vyhodíš ho dveřmi a on přijde oknem." Když je vyhnali z Ikónia, šli do Lystry, když je vyhnali z Lystry, šli do Derbe, když je vyhnali z Derbe, vrátili se do Ikónia. Prostě byli toho plní, protože všude našli lidi, kteří to chtěli slyšet: "Bůh se o vás postará". Uvědomme si, že to bylo v době, kdy bylo otroctví. Mnoho lidí bylo v tomto otrockém stavu a ti otroci nebyli považováni za osoby, ale za mluvící věci. Neměli vůbec žádná práva, v podstatě neměli ani právo na život. Ten otrok žil z milosti svého pána, ten pán si s ním mohl dělat úplně všechno. A teď přichází Pavel a Barnabáš a i těmto lidem říká: "Ne, není to tak. Bůh o vás ví, Bůh má o vás zájem. On se o vás stará." Pro tyto lidi to bylo něco úžasného. Konečně se tady objevil někdo, kdo o ně měl zájem, kdo po nich nechtěl práci, kdo po nich nechtěl výkon a kdo je potom neodkopnul.
Bratři a sestry, my dnes nemáme otroctví, ale v mnoha směrech nejsme dál. O lidských právech se moc a moc mluví, ale přesto jsou velice často pošlapávána. Máme zákony, často dobré zákony, ale praxe je jiná. Jsou tady mnozí lidé, kteří říkají: "Já si mohu dovolit všechno, já mám peníze, já mám vliv. A ty? No ty nemáš nic, ty si nemůžeš dovolit vůbec nic. Ty můžeš být zticha a, jak se říká, držet krok."
Bratři a sestry, i nám proto Ježíš říká: "Já jsem tvůj pastýř, já tě znám, a já s tebou budu nejenom ve chvílích svátků a tenkrát, když ti bude dobře, nejenom když do bude idyla, ale i tenkrát, když budeš mít problém, když budeš mít těžkost. Neboj se za mnou přijít, ale taky nezapomeň, že jsem ti svěřil druhé lidi a ty máš být jejich pastýřem, jejich dobrým pastýřem. Máš jim pomáhat nejenom tenkrát, když ty budeš mít chuť a náladu, ale hlavně tenkrát, když oni budou potřebovat. Takže bratři a sestry, děkujme za to, že známe Ježíše, dobrého pastýře, a prosme ho, abychom i my tuto službu, kterou on dělá nám, dokázali vykonávat pro ty, kteří jsou nám jakýmkoliv způsobem svěřeni.
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
08.05.2022, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
4. neděle velikonoční
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sk 13,14.43-52; ž. Žl 100; 2. čt. Zj 7,9.14b-17; evang. Jan 10,27-30;
Bratři a sestry, i když to třeba na první pohled tak nevypadá, tak dnešní evangelium a první čtení v podstatě mluví o stejné situaci. A sice je to otázka hledání identity. Kdo jsem, kdo jsi.
Židé se ptají, doslova útočí na Pána Ježíše: „Tak nám konečně řekni, kdo jsi!“ A on jim říká: „Já vám to řeknu, a vy mně to stejně nebudete věřit. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
12.05.2019, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
4. neděle velikonoční
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sk 13,14.43-52; ž. Žl 100; 2. čt. Zj 7,9.14b-17; evang. Jan 10,27-30;
Bratři a sestry, jak jsem říkal na začátku mše svaté, dnešní neděle je nazývána neděle Dobrého Pastýře, a tak bychom možná čekali v evangeliu další úryvek o tom, kdy Ježíš právě říká: „Já jsem dobrý pastýř. Více...
P. Mgr. Václav Rychlý, OPraem
21.04.2013, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
4. neděle velikonoční
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sk 13,14.43-52; ž. Žl 100; 2. čt. Zj 7,9.14b-17; evang. Jan 10,27-30;
Zase ta Janova zkratka. Na rozdíl od těch synoptiků Jan odhlíží od toho vnějšího, a když posluchačům zprostředkovává Kristovo podobenství, které vyslechl, tak tam nepopisuje jako ostatní prostě tu ohradu, která má chránit ty ovce, a jak pastýř ty ovce na noc zavádí nebo zahání do té ohrady, která třeba je z kamení nebo ze spletenýho klestí. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
25.04.2010, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
4. neděle velikonoční
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sk 13,14.43-52; ž. Žl 100; 2. čt. Zj 7,9.14b-17; evang. Jan 10,27-30;
Bratři a sestry, čtvrtá neděle velikonoční bývá nazývána nedělí Dobrého pastýře. Je to kvůli evangelním textům, kde je vždycky zmíněn ten úryvek, kdy Ježíš o sobě říká: „Já jsem dobrý pastýř.“ Ale jak pokračuje Ježíšova péče teď, kdy Ježíš už není viditelně na této zemi? Skončilo to anebo je stále Ježíš dobrý pastýř? Stále je dobrý pastýř, ale není to tak, že by se Ježíš zjevoval každému člověku jednotlivě. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
29.04.2007, kostel Nejsvětější Trojice v Lažánkách
4. neděle velikonoční
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sk 13,14.43-52; ž. Žl 100; 2. čt. Zj 7,9.14b-17; evang. Jan 10,27-30;
Bratři a sestry, takovou hlavní číslicí v dnešním druhém čtení je číslovka čtyři. Čtyřka v biblickém chápání je číslo pozemské dokonalosti. Zkrátka a dobře, dokonalé je něco, čemu nic nechybí, k čemu už se nedá nic přidat, jak se dneska říká: „Když něco nemá chybu. Více...