Čtvrtek 20.06.2024, sv. Silverius, Květa
Hledat: Vyhledat
Rubrika Homilie

Měj odvahu, volá tě!

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.10.2021, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
30. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Jer 31,7-9; 2. čtení Žid 5,1-6; evangelium Mk 10,46-52;

Měj odvahu, volá tě!10:33

Bratři a sestry, svatý Marek líčí, jak Ježíš jde do Jeruzaléma. Jde z Galileje do Jeruzaléma, aby tam oslavil Velikonoce a aby tam vlastně vykonal tu oběť, kdy se nechá přibýt na kříž, zemře a vstane z mrtvých. A posledním zastavením před tím, než přijde ten slavný vjezd, jak si to připomínáme vždycky na Květnou neděli, tak je Jericho.

Ježíš nejde z Galileje do Judska nejkratší cestou. Ta cesta by mohla být mnohem přímější. Jde určitou oklikou přes Jericho. Je to schválně. Jericho je první město, které Izraelité „dobyli“. Víme, že hradby Jericha spadly v okamžiku vlastně, kdy kněží troubili na ty posvátné rohy a Izraelité volali. Tedy to Jericho, jeho obrana se zřítila, jak říkáme, jako domeček z karet a Izraelité vstoupili do toho města. Pro Jozua a pro ty, kteří vstoupili do toho města, to bylo znamením, obrazem, že celou tu zemi dostávají jako dar. Ne pro svoji šikovnost, ne pro svoji udatnost, ale protože Bůh jim chce tuto zemi dát jako dar. No a zrovna tak, stejným pohledem, my máme přijímat veškeré Ježíšovo působení, to, co on dělá, to, co on říká. Je to dar. Je to dar, který nás může obohatit.

Takže Ježíš tedy už vychází z Jericha do Jeruzaléma. Jericho je velká oáza. Je to nejstarší město na světě nebo jedno z nejstarších měst na světě, a teď do tohoto, řekli bychom, téměř idylického obrazu se ozve žebrák, který je slepý. Křičí, volá.

Zde to první, co tady je, tak nám svatý Marek ukazuje to, jak jedná dav. Některým se zdá, že tady tento slepý Bartimaios kazí celou tu sváteční atmosféru, kdy oni vyprovázejí svého učitele, a proto ho okřikují: „Mlč, buď zticha! Teď neotravuj. My se o tebe potom postaráme. My ti dáme nějaký milodar.“

Ale o kousek dál vlastně znovu se mluví o zástupu, o davu, kdy Ježíš říká: „Zavolejte ho.“ A teďka tady druhá část toho davu funguje úplně jinak: „Zavolali ho: ‚Buď dobré mysli. Vstaň, volá tě.‘“ Řecký originál se dá přeložit slovy: „Odvahu! Měj odvahu. Volá tě.“ Tady vidíme vlastně úplně jinou náladu v tom davu – náladu, která toho člověka povzbuzuje, náladu, která ho nese, která mu fandí.

Měli bychom si dávat pozor, na kterou stranu v tom davu se i my přikloníme, protože ten dav vždycky a všude má ty dvě polohy. Jednu tu polohu brblající, jednu tu polohu vlastně, která všechno kritizuje a tím to končí, a tu druhou polohu, která povzbuzuje, která pomáhá k tomu, aby se uskutečnilo něco dobrého a krásného.

Takže je to o davu, ale je to taky o jedincích. Víme, že je to Timaiův syn Bartimaios. Je to jediný uzdravený slepec, jehož Marek jmenuje jménem. Je to setkání dvou lidí, nebo Bartimaia a Božího Syna Ježíše Krista, a oni se oslovují jmény. Není to jenom nějaké anonymní. Slyšel, že tam jde Ježíš Nazaretský, ale nevolá na něho, Ježíši Nazaretský. Volá: „Ježíši, Synu Davidův!“ Tak budou vlastně volat za pár dnů Izraelité, když Ježíš pojede na oslátku do Jeruzaléma z Betfage u Betánie.

A tento člověk nikdy se s Ježíšem nesetkal, ale teď v tuto chvíli je to setkání, které je naprosto osobní. Navíc je v tom i taková určitá slovní hříčka: „Synu Davidův, Ježíši, smiluj se nade mnou.“ Jméno Ježíš znamená „Bůh je spása“. Bože, který jsi spása, Bože, který jsi poslal svého syna, smiluj se nade mnou. Bože, který jsi záchrana, ukaž se jako zachránce. Je to modlitba. Je to modlitba velmi upřímná, spontánní, prosebná. Je to modlitba, která vychází opravdu, jak se říká, z upřímného srdce.

A tak by to mělo být vždycky. Ten člověk si na nic a na nikoho nehraje před Bohem. Ani my bychom si neměli na nic hrát. Ten člověk ví, že může mnoho získat.

O té úloze davu už jsme slyšeli. Aby získal, musí taky něco udělat. Když ho Ježíš zavolá, tak jsme slyšeli, že přišel, odhodil plášť, vyskočil, přišel k Ježíšovi. Spíš ho asi přivedli. Proč zmiňuje Marek ten plášť? No, to byl víceméně jediný majetek tady tohoto člověka. Byla to jeho jistota. A on riskuje. Má udělat něco, co pro člověka, který vidí, který takhle je schopen vlastně mít přehled, co se děje kolem něho. To není problém. Tak tam ten plášť nechám, popojdu těch pár kroků, pak se pro to vrátím. Ale pro toho slepce je to veliké riziko. Co když ten plášť nenajde? Co když se tam nedokáže vrátit? Je to tak, že Pán po nás žádá naši spoluúčast, a někdy je to snadné, ale někdy od nás Pán vyžaduje, řekli bychom, opravdu všechno. A to riziko, které máme podstoupit, to riziko, že opustíme ty jistoty, na které jsme byli zvyklí, tak vlastně je opravdu velké.

Tento člověk to udělá. Ježíš se postaví před něho, nebo on před Ježíše, a on se ptá: „Co chceš, abych pro tebe udělal?“ Řekneme, to je přece jasné. Tak on chce vidět. Tomu slepci to asi jasné bylo, ale Ježíš se víceméně ptá kvůli těm lidem, kteří stojí okolo, a ptá se kvůli nám. Je ti jasné, co pro tebe mohu udělat? Co ode mě chceš? Často chceme po Pánu malichernosti, často po něm chceme hlouposti, a zapomínáme na to, že on nám může dát a chce nám dát opravdu velké věci.

Mít nebo nemít zrak, to je velká věc, to je veliký rozdíl. Mít nebo nemít věčný život, to je veliký rozdíl. Pán nám nabízí opravdu hodně, ale chce, abychom my v tom měli jasno. Co pro tebe mohu udělat? Co chceš, abych pro tebe udělal?

Blíží se Dušičky, to je takové období, které se vyloženě hodí k přemýšlení. Udělejme si čas a přemýšlejme tady nad touto Ježíšovou větou: „Co chceš, abych pro tebe udělal?“ Ježíš se ptá toho slepce, ptá se těch, kteří byli kolem, a takhle vlastně ta otázka doputovala až ke každému z nás. Máme možnost Ježíši říct, co chceme, aby pro každého, pro mě, pro každého z nás zvlášť, udělal.

„Mistře, ať vidím!“ Tedy Ježíš vyplní přání tohoto člověka a řekne mu: „Jdi, tvá víra tě zachránila.“ Ježíš dá ten dar, ale člověka nesvazuje. Neříká: „Odteď budeš chodit z námi. Od teď budeš tady se mnou a musíš poslouchat,“ a podobně. Ne, ponechává pořád tomu člověku svobodu.

A ten uzdravený člověk teď se opravdu svobodně může rozhodnout, kam půjde. Do té doby byl závislý na tom, že ho někdo někam přinesl, přivedl, nějakým způsobem doprovodil. Teď může jít svobodně. A on jde za Ježíšem. Ví, že ten dar, který získal, že to je začátek, a že může získat ještě i mnohem více. Ale je potřeba být v kontaktu s Ježíšem.

Když to celé shrnu. Naše modlitba, náš kontakt s Pánem, by vždycky měl být upřímný, spontánní, na nic bychom si neměli hrát. Uvědomujme si, že máme možnost žádat velké věci. Nebojme se Pána o tyto věci žádat. Počítejme s tím, že my vždycky budeme muset k tomu něco přidat, ten svůj díl, tu naši část. A že Pán tedy ten dar dá. Ale když tedy ten dar Pán dá, tak nebylo by správné se od Pána oddělit a znát se k němu zase až budu něco potřebovat. Ale naopak zůstaňme s Pánem v kontaktu, abychom mohli přijmout i ty další dary, abychom mu mohli přednášet nejenom svoje prosby, ale také svoje poděkování.

Kéž se tak stane.



Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku


Co chceš, abych pro tebe udělal?

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
28.10.2018, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
30. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Jer 31,7-9; 2. čtení Žid 5,1-6; evangelium Mk 10,46-52;

Co chceš, abych pro tebe udělal?10:14
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.23 MB]

Bratři a sestry, událost, o které jsme teď četli, se stala těsně jeden nebo maximálně dva dny před Ježíšovým vjezdem do Jeruzaléma. My bychom řekli jeden dva dny před tím, co my nazýváme Květnou nedělí.    Více...


Rozpoznáváš v Ježíšovi svého zachránce?

P. Pavel Hertl, SDB
25.10.2015
30. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Jer 31,7-9; 2. čtení Žid 5,1-6; evangelium Mk 10,46-52;

Rozpoznáváš v Ježíšovi svého zachránce?11:19
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.12 MB]

Radostná Boží zvěst ať nás osvobodí od hříchu.

Timájův syn Bartimaios. Je to vlastně dvakrát řečené totéž, bratři a sestry. Dětem popřejem, ať mají v sakristii hezkou bohoslužbu slova, ať se jim tam líbí a my se zamyslíme nad Božím slovem, které k nám dnes promlouvá.    Více...


Bůh vás přivede zpátky

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
28.10.2012, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
30. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Jer 31,7-9; 2. čtení Žid 5,1-6; evangelium Mk 10,46-52;

Bůh vás přivede zpátky11:47
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.55 MB]

Bratři a sestry, dnešní texty jsou plné pěkných myšlenek. Ať už to úsilí Bartimaia, který chce zpět získat zrak, anebo i (nám to třeba připadá zvláštní) svoboda, kterou mu Ježíš dává. Ježíš se ptá: „Co chceš, abych pro tebe udělal?“ My bychom řekli: „Přece to je zbytečné.    Více...


Vrátí se domů zbytky Izraele

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
25.10.2009, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
30. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Jer 31,7-9; 2. čtení Žid 5,1-6; evangelium Mk 10,46-52;

Vrátí se domů zbytky Izraele14:33
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.33 MB]

Bratři a sestry, když bych vám položil pro začátek dvě otázky: co v uplynulém týdnu vám udělalo radost, možná byste chvilku přemýšleli a hledali, a kdybych se zeptal, co vám způsobilo starosti, co vám nějakým způsobem nějak znepříjemnilo život, troufám si říct, že ta odpověď by byla rychlejší, že hned by nás něco napadlo.    Více...


Nejvyšší stavitel mostů

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
29.10.2006, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
30. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Jer 31,7-9; 2. čtení Žid 5,1-6; evangelium Mk 10,46-52;

Nejvyšší stavitel mostů9:52
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 30 kb/s, 2.19 MB]

Bratři a sestry, už minulou neděli se čtení z listu Židům dostalo k takovému myšlenkovému jádru toho celého listu, a sice čteme o tom, že Ježíš Kristus je velekněz. A teď autor toho listu vysvětluje, co tím chce říci, vysvětluje souvislosti a můžeme říct, že to bere velmi zeširoka.    Více...


Pane, ať vidím

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
26.10.2003, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
30. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Jer 31,7-9; 2. čtení Žid 5,1-6; evangelium Mk 10,46-52;

Pane, ať vidím12:57
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 26 kb/s, 2.40 MB]

Bratři a sestry, dřív než se dostaneme vlastně k tomu, co Ježíš udělal a proč to udělal nebo jaký to má význam pro nás, tak bych chtěl říct na úvod pár slov o situaci, kde to Ježíš udělal. Udělal to v Jerichu, to víme, to jsme slyšeli.    Více...


Všechna práva vyhrazena římskokatolické farnosti a autorům příspěvků.