Pondělí 24.01.2022, sv. František Saleský, Milena
Hledat: Vyhledat
Rubrika Homilie

Pán chce v našem životě udělat překvapivé, nečekané a radostné události

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
12.04.2020 - neděle , Veverská Bítýška
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (ve dne)
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 10,34a.37-43; 2. čtení Kol 3,1-4; evangelium Jan 20,1-9;

Pán chce v našem životě udělat překvapivé, nečekané a radostné události11:34
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.55 MB]

Bratři a sestry, když čteme jednotlivá evangelia a zprávy o Ježíšově zmrtvýchvstání nebo, lépe řečeno, s kým se zmrtvýchvstalý Ježíš setkává a za jakých okolností, tak zjišťujeme, že jsou tam některé věci společné, třeba to je ten prázdný hrob, třetí den a takhle, ale potom dál vlastně se to liší. Ne, že by si to protiřečilo. Je to spíše tak, že každý z těch evangelistů sleduje pořád tu hlavním myšlenku svého díla a zmiňuje to, co považuje za důležité nebo za nejdůležitější.

Svatý Marek, který psal jako první, tak zdůrazňoval to, že chce přivést toho čtenáře k víře. Předat evangelium, aby ten, kdo se s tím seznamuje, aby v to uvěřil.

Matouš, který psal po něm, tak už to předpokládá, že ten člověk je věřící, a Matouš zdůrazňuje tu komunitu, to společenství, které teď prochází takovou těžkou zkouškou. Protože církev je založena na společenství učedníků, které se schází, modlí se a jak říká Písmo svaté, láme chléb. Tedy toto je vlastně teď zase v čase zkoušky.

Lukáš, který píše třetí, zdůrazňuje takový misionářský rozměr. Aby to společenství si tu radostnou zvěst, tu zprávu, to, v co věří, aby si to nenechalo pro sebe. Toto bych řekl, že se nějakým způsobem zase ukáže nebo že bude potřeba, až to církevní společenství zase bude obnovené v těch jednotlivých farnostech, diecézích a tak, aby byl posílen tady ten misijní rozměr.

No, a svatý Jan, který píše úplně poslední a je si vědom toho, že on je poslední, kdo viděl Pána Ježíše, tak zdůrazňuje, že je možné a vlastně doslova říká, i nutné uvěřit bez toho, že by člověk měl nějaké zjevení. Bez toho, že by člověk tedy Ježíše osobně potkal na této zemi.

A my jsme dnes slyšeli právě úryvek z evangelia podle svatého Jana. Už ten začátek: „Prvního dne v týdnu.“ Toto přeložit do češtiny je takový oříšek, protože týden se hebrejsky řekne sabati. Sabat je jeden, to je ten sabat, ale sabati znamená týden. Takže jeden den po sabatu.

To ale není všechno. Tím se nechce říct jenom „ten den, kdy to bylo“, ale chce se tím říct, jaký je ten den významný. Je to zároveň narážka na první knihu Mojžíšovu: „Prvního dne Bůh učinil.“ Je to den všech dnů. Ten svatý Jan chce zdůraznit a chce říct: „To je tak zásadní událost jako stvoření světa. A vy, kteří to znáte, tak byste z té události měli žít každý den.“ To je taková v pořadí třetí myšlenka tady v tom kratičkém oznámení, a sice že každý den pro křesťana může být svátkem, když si vzpomene: „Ježíš Kristus pro mě umřel na kříži a pro mě vstal z mrtvých.“ A to má dodat smysl každému dni, i tomu dni, kdy jsem třeba nemocný. Tomu dni, kdy bojuji tady s nějakou zákeřnou nemocí. Potom to dostává všechno úplně jiný smysl.

„Přišla Marie Magdalská časně ráno ještě za tmy ke hrobu.“ Tam se doslova říká „v čase poslední noční hlídky“. To je nejtěžší. To je nejtěžší vlastně, to se chce nejvíc spát, protože už to vypadá, že bude svítat, ale ještě to světlo není tady na zemi. To světlo se ukazuje na obloze, ale země je ještě pořád ve tmě. A svatý Jan tady tím vlastně naznačuje i ty, řekli bychom, problémy. Nechci říct pochybnosti, ale ten zápas o tu víru, kdy už něco je jasné, ale něco je pořád ještě ve tmě.

Opakem víry je jistota. Kdybychom měli jistotu, nepotřebujeme víru. A o tu víru tedy musíme vlastně svým způsobem pořád nějak zápasit. Slovo boj je moc silné, to ne, ale musíme o ni usilovat. Protože ona se buď prohlubuje, anebo se rozvolňuje. Stává se takovou povrchní. Buď se jde víc do hloubky, anebo se to naopak zase ztrácí.

Takže Marie Magdalská jde takhle velmi brzo, velmi brzo ráno. Vyjadřuje to její touhu setkat se s Pánem. Protože dál, když o tom mluví, když mluví k Petrovi a k učedníkovi, kterého Ježíš miloval, což je zřejmě Jan, tak říká: „Vzali Pána z hrobu.“ Neříká, vzali jeho mrtvolu, neříkali, mrtvý Ježíš někde je, nebo, nevím, kde je. „Vzali mého Pána.“ Ona o něm mluví jako o živém, i když v tu chvíli ještě ona nevěří, že vstal z mrtvých. Ona o něm mluví, jako že pro mě je živý. I kdyby nevstal z mrtvých, tak já si na něho uchovám památku, protože on tak zasáhl můj život. To, co bylo, změnilo můj život.

Ona tady vypráví vlastně ten příběh, který je obrácený, než jak ho vyprávěli farizejové Pilátovi: „Řekl, že vstane z mrtvých, učedníci přijdou, ukradnou mrtvé tělo. Ten poslední podvod bude horší než první. Nech hlídat hrob.“ Je to přesně naopak. Ukazuje to, jak si nevěříme. Jak si nevěřili a jak považovali jeden druhého opravdu za zlé, že by byli schopni ukrást i mrtvolu. To se přece nedělá.

Takže tedy Marie Magdaléna nemá valné mínění o Ježíšových nepřátelích, o Ježíšových odpůrcích, ale, jak říkám, má k němu pořád velmi silný vztah. Ale pořád o něm mluví jako, že on je mrtvý.

Máme si uvědomit, že apoštolové a nikdo z těch lidí, kteří tam byli, nečekali, že se to stane. Přesto že to Ježíš třikrát předpověděl. Oni se k té víře museli dopracovat.

Český překlad tady toho úryvku není úplně zdařilý, protože se tam pořád operuje se slovem „viděl“. Už i ta Marie Magdaléna říká vlastně: „Viděla, že je kámen odstraněn.“ Potom ten učedník vlastně doběhl, „viděl, ale dovnitř nevešel“. Tam je použito řecké sloveso „blebo, blebein“, a to znamená vidět ve smyslu pozorovat. „Pozorovali, že kámen je pryč.“ „Jan pozoruje, že jsou ty pruhy plátna někde jinde, že hrob je prázdný a čeká na Šimona Petra.“

Je to krásný příklad toho, že Jan je nejmladší z apoštolů a Petr je nejstarší. Čili tam se rozvíjejí různé teorie o tom, jak to, že byl Jan rychlejší. Protože byl mladší. Byl mladší, líp se mu dýchalo, rychlejc to uběhl. Ale počká. Jo? Počká, má vlastně, řekli bychom, jakousi úctu a zdravou kolegialitu. Že tedy to důležité je, že tam půjdeme spolu. Dokáže potlačit Jan tady ty svoje ambice, dokáže potlačit tu touhu být tam první.

A tak tedy když se mluví o tom, že přišel Šimon Petr a vešel do hrobky, český překlad zase říká „viděl“, v originále je sloveso „teoreo“, což znamená vlastně česky „uvažovat, kontemplovat, přemýšlet o tom“. To je vlastně druhý stupeň. Něco vidím, něco pozoruji, a teď o tom přemýšlím.

No, a nakonec je tam vlastně použito slovo: „Vstoupil i ten druhý učedník, přišel ke hrobu, viděl a uvěřil.“ Tam už je v tom překladu použito něco dalšího. Tam je řecké sloveso horao, což znamená už právě v tom smyslu „vidět a uvěřit“, udělat ten závěr.

Bratři a sestry, my žijeme v době, kdy se dělají rychlé závěry. Dělají se rychlá rozhodnutí a ukazuje se, že to není dobře. Nikdy to nebylo dobře dělat zbrklá, překotná rozhodnutí. Ale můžeme říci, že třeba i ten okamžik, kdy ten Jan stojí u toho hrobu a čeká na toho Petra, že mu to dává možnost přemýšlet. Berme to tak, že to, když jsme byli nebo jsme zastaveni, i tenkrát, kdy nám se to třeba nelíbí a nechceme, že to bude pro nás dobře. Že i my máme vykonat ve svých hlavách tady tu cestu od toho, že něco pozorujeme, že o tom přemýšlíme, a potom teda, nakonec, vyvodíme nějaké rozhodnutí, nějaký závěr. To je správně, to je to, k čemu nás vybízí ten příklad apoštolů a lidí, kteří se setkávají nebo jsou kolem zmrtvýchvstalého Ježíše.

Bratři a sestry, Ježíšovo zmrtvýchvstání je událost, kterou nikdo nečekal. Překvapivá, naprosto jedinečná. Buďme i my připraveni a vnímaví na to, že i v našem životě Pán chce udělat překvapivé, nečekané a radostné události. A to i v době, která může být takto vážná, až problematická. Buďme připraveni, že Pán to pro nás chce udělat a děkujme mu za to.



Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku


Život je potřeba hledat

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
16.04.2017 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (ve dne)
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 10,34a.37-43; 2. čtení Kol 3,1-4; evangelium Jan 20,1-9;

Život je potřeba hledat14:33
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 3.08 MB]

Bratři a sestry, svatý Jan napsal svoje evangelium jako poslední. Můžeme říci, mezi Janem a Markem je odstup nějakých skoro víc než třicet let. Mezi Matoušem a Lukášem a Janem je to o něco méně. A tak svatý Jan už má tu zkušenost první církve, čili zná otázky těch, kteří se hlásí k Ježíšovi, kteří se třeba informují nebo vůbec chtějí o tom něco vědět.    Více...


Přijmout vzkříšení

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
20.04.2014 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (ve dne)
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 10,34a.37-43; 2. čtení Kol 3,1-4; evangelium Jan 20,1-9;

Přijmout vzkříšení11:03
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.15 MB]

Bratři a sestry, už v noci ze soboty na neděli jsme začali slavit Ježíšovo zmrtvýchvstání. Je to příběh, ale je to příběh těžko uchopitelný. Proč? Protože nás by zajímalo, jak se to stalo. Zajímalo to vždycky lidi všech generací, ale člověka 20.    Více...


Máš křídla víry

P. ICDr. Mgr. Karel Orlita, soudní vikář
24.04.2011 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (ve dne)
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 10,34a.37-43; 2. čtení Kol 3,1-4; evangelium Jan 20,1-9;

Máš křídla víry16:55
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 3.34 MB]

Moji drazí bratři a sestry, náš drahý otec biskup na začátku té postní doby poslal list, ve kterém nás všechny vyzývá k tomu, abychom postní dobu prožili velice dobře, plodně, abychom se připravovali opravdu na tu slavnost Velikonoc, abychom si během té doby připomněli svůj křest.    Více...


Ticho Bílé soboty

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
23.03.2008 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (ve dne)
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 10,34a.37-43; 2. čtení Kol 3,1-4; evangelium Jan 20,1-9;

Ticho Bílé soboty10:50
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 1.74 MB]

Bratři a sestry, my jsme od Květné neděle probírali to, čemu se říká „sedm posledních slov Ježíše Krista“. Jsou to někdy jenom slova, někdy věty, které Ježíš pronesl na kříži, a uvažovali jsme o tom, co to znamená, především co to znamená pro nás.    Více...


Bůh tady tvoří něco nové

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
27.03.2005 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (ve dne)
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sk 10,34a.37-43; 2. čtení Kol 3,1-4; evangelium Jan 20,1-9;

Bůh tady tvoří něco nové11:03
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 29 kb/s, 2.38 MB]

Bratři a sestry, dnešní evangelium začínalo slovy, že prvního dne v týdnu ještě časně ráno za tmy přišla Marie Magdalská ke hrobu. Mě napadla taková myšlenka, kam bychom byli ochotni my jít časně ráno za tmy? Třeba já, kam bych byl já ochotný jít takhle mezi třetí a čtvrtou ráno? Asi bych si to dobře rozmyslel, než bych někam šel, a každý z nás.    Více...


Všechna práva vyhrazena římskokatolické farnosti a autorům příspěvků.