Rubrika
HomilieMusíme najít v křesťanství svou identitu
P. Mgr. Jiří Buchta
05.07.2015 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost sv. Cyrila a Metoděje
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 61,1-3; 2. čtení 2 Kor 4,1-2.5-7; evangelium Lk 10,1-12.17-20;
Bratři a sestry v Kristu, znovu stojíme na prahu prázdnin a připomínáme si velké postavy, a doslova bych řekl, naší národní identity. Přišli k nám z jihovýchodu, přinesli nám Krista, a když se člověk podívá na dějiny našeho národa nebo našeho státu, tak vidí prostě, že víra nebyla pouhým přívěškem, ale že to bylo něco, co formovalo naši kulturu, naše smýšlení.
Myslím si, že nám všem je jasné, že kulturní prostředí v národě nezraje pouze desetiletí, ale i staletí. A nabízí se i otázka, nechtěl bych samozřejmě tady kreslit nějaké katastrofické scénáře, ale nabízí se otázka, když se náš národ vzdá této své křesťanské identity, jaké plody za desetiletí nebo za staletí z toho dozrají. Ale víte, je to i výzva pro nás, pro křesťany, protože my máme být hlasateli Ježíše Krista, jestli v tom úkolu nějak neselháváme a jestli bychom Krista nějak jinak, nějakými novými formami neměli hlásat.
A když se podíváme na ty naše věrozvěsty, Cyrila a Metoděje, tak zjistíme, že pro ně ta otázka nebylo nic neobvyklého. Oni vlastně do našich zemí přišli úplně s něčím novým. Oni hlásali evangelium v mateřském jazyce a víme, že to neměli jednoduché. Určitě znáte tu historii, že Metoděj potom byl vězněn, prostě zažívali odpor německých biskupů a kněží, protože to dělali nějak jinak.
Církev má být prorockou. To znamená, že má tomuto světu zjevovat Boží vůli. Ale církev také potřebuje proroky ve svých vlastních řadách. Prostě lidi, kteří ve světle Ducha svatého pochopí znamení času, jakým způsobem by církev měla žít, jak by měla hlásat Kristovo evangelium. A víte, teď vás to možná překvapí, ale tento úkol prorocký nemusí být spojený s hierarchií církve, a doslova v dějinách církve je mnoho případů, kdy lidé, kteří nebyli biskupy nebo kněžími, ale kteří dostali tento prorocký úkol, aby ukázali církvi směr. Byli to lidé laici, jako třeba svatý František z Assisi nebo svatá Kateřina Sienská. Našli bychom další postavy. Dokázali ukázat v těch různých zmatcích nebo těžkostech, jakým směrem by ta Petrova lodička měla plout.
A tak tedy můžeme říct, že postavení věřících, ono to zní tak trošku nepěkně – laiků, vás, uprostřed církve exponenciální řadou narůstá. Kněží jsou většinou vytížení správou farností, protože je nás méně a méně, ale také, víte, my mnohdy nejsme odborně připravení, abychom komunikovali s odbornou nevěřící společností, jako jsou třeba, já nevím, lékaři. A tak tedy budeme vstupovat nebo už jsme vstoupili do doby, kdy prostě bude záležet na každém věřícím, jak opravdově na tom místě, kam ho Pán posílá, jak tu víru bude žít. Že prostě každý křesťan na tom místě svého života bude mít nezastupitelné místo. Ono už to vždycky bylo, třeba rodiče vůči dětem, ale v dnešní době to bude víc a víc narůstat.
A víte, musíme se prát, jak jsme opravdoví. Pokuď, jak jsem říkal na začátku, ta naše víra bude jenom jako přívěšek, který si nasadíme jako sváteční šaty, když v neděli jdeme na bohoslužby a potom je s nedělí odložíme a v tom našem obyčejném životě se nebudeme odlišovat v tom dobrém slova smyslu od těch lidí kolem nás, jak potom chceme, pokud ta víra nepřetváří naše životy, aby přetvořila životy druhých lidí?
Musíme najít v křesťanství svou identitu, něco co uskutečňuje, naplňuje náš život, a potom jsme schopní také ten svět kolem nás obohatit.
Jako kněz pravidelně bojuji, a s tím má problémy každý farář, že prostě na faru přicházejí lidé a chtějí křtít a chtějí mít svatbu v kostele a tak dále, a teď najednou kněz bojuje většinou s tou povrchností, že lidi nechodí do kostela, nemodlí se a prostě kněz se jim snaží ukázat, že to všechno je s tím nějak spojeno. Ale občas se ptám, nevychováváme my ty lidi k těmto postojům? Jsou schopni ti lidé, jak my je nazýváme, nevěřící, oni většinou teda nevěřícími nejsou, oni nechodí na bohoslužby, jak chodíme my, ale jsou schopní na nás vidět takové opravdové, hluboké křesťanské postoje? Že se ztotožňujeme skutečně se svým Pánem, že cítíme tu hloubku, tajemství víry a její posvátnost?
Nedávno jsem měl, a musím tady s bolestí říci, poslední přípravu na biřmování s našimi biřmovanci, protože je budu muset odevzdat svému nástupci, a probírali jsme svátost smíření. Samozřejmě tam bylo řečeno spoustu informací, co by většinou ti mladí lidé měli vědět, ale jedna z těch informací byla, že jsou situace, kdy kněz musí nebo měl by, neříkám, že to všichni dělají, to také bolí, odepřít rozhřešení. Prostě kdy vidí, že ten kajícník není schopen přijmout řádně, platně tu svátost smíření. Může tam být spoustu třeba věcí, proč to je, kdy by ten kněz měl odmítnout rozhřešení, ale jeden z nejčastějších důvodů v dnešní době je, a víte, ta neznalost už je poměrně velká, že prostě dojde ke zpovědi muž nebo žena, kteří žijí s partnerem, a přitom nejsou církevně sezdaní. A mnohdy třeba ten kněz to rozhřešení udělí, protože ten mu to ani neřekne, že ani neví, že... a tak dále.
A prostě byla zajímavá reakce. Jeden biřmovanec, a víte, osobně si toho vážím, on se přihlásil a řekl: „Pane faráři, já s tím nesouhlasím. To je tvrdé.“ Ano, je to tvrdé. Ale víte, já nebudu to moc rozebírat, není na to času, ale já jsem si té reakce osobně vážil, protože ten člověk mně řekl to, co si myslí, a on se mě nebál. Že on měl tu důvěru, že já ho nevyženu ven nebo že se na něho budu dívat přes prsty a já jsem si v té chvíli uvědomil, že být křesťanem je určitý ideál. Je to náročné, k čemu se často třeba i desetiletí zraje, aby člověk se ztotožnil s tím, co chce po nás Pán Bůh, a že to vůbec není jednoduché a člověk to také nemůže ode všech vždycky hned očekávat. A víte, stejně tak je asi i důvod, proč prvotní církev nekřtila moc malé děti, protože oni ten ideál skutečně měli vysoko postavený. Oni si byli vědomi, že ten člověk musí do toho asi také dorůst, aby chtěl být křesťanem.
Bratři a sestry v Kristu, to je tak trochu náš problém, protože víte, my jsme hříšní, samozřejmě, a já to teď nechci prostě nějakým způsobem obejít, a že třeba nemáme na to, abychom úplně vždycky byli takovými, jakými nás Pán Ježíš chce mít, to je pravda, ale víte, my to mnohdy nechceme, což je rozdíl. Ne že na to nemáme, ale my se s tím nechceme ztotožnit. A potom se divíme, že nedokážeme vychovat děti, že je nedokážeme přivést ke Kristu. Potom se divíme, že když se plně neztotožníme s Pánem Ježíšem, že nejsme schopní hlásat Ježíše Krista, že o tu víru se třeba nikdo nezajímá.
U Starého zákona platí a bylo nám to připomenuto zase v tom dnešním prvním čtení, že evangelium se hlásá chudým, radostná zvěst se hlásá chudým. My bychom chtěli být určitě spolupracovníci Pána Ježíše, chtěli bychom hodně lidí přivést k Pánu Ježíši, ale ty, které my chceme! A v tom je problém, protože je mnoho lidí, o které se nechceme ani otřít, kterým bychom nevěnovali ani pohled, natož slovo.
Bratři a sestry v Kristu, možná až tak padneme na dno, že si uvědomíme, že bude potřeba hlásat evangelium těm, za kterými nás Pán pošle, a takovým způsobem, jak to od nás bude očekávat, a připomeňme si, s kým se Pán Ježíš setkával, říkají celníci, nevěstky, tak možná potom začneme také prožívat hmatatelně, že Bůh je s námi, že stojí za námi, i když jsme slabí a hříšní.
A zase svatý Cyril a Metoděj jsou toho zářivým příkladem. Uvědomme si, že oni šli z kulturní vzdělané země mezi barbary. Nejenom mezi špínu kulturní a sociální, ale taky asi faktickou, protože ty hygienické návyky tady asi nebyly nijak zvlášť dobré. A přesto šli, protože věřili, že je sem posílá náš Pán.
A tak tedy svatý Cyrile a Metoději, pomáhejte nám hlásat víru tam, kde ji máme hlásat. Ne kde ji chceme, ale kde ji máme hlásat. A takovým způsobem, jak to Pán od nás očekává, abychom se nakonec i my sami tím, že tu víru hlásáme, stali více věřícími.
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
05.07.2023 - středa , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost sv. Cyrila a Metoděje
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 61,1-3; 2. čtení 2 Kor 4,1-2.5-7; evangelium Lk 10,1-12.17-20;
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
05.07.2022 - úterý , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost sv. Cyrila a Metoděje
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 61,1-3; 2. čtení 2 Kor 4,1-2.5-7; evangelium Lk 10,1-12.17-20;
Bratři a sestry, vlastně je známá ta žádost moravského knížete Rostislava císaři Michalovi III. do Byzance, kdy žádá o vyslání věrozvěstů. On by si přál biskupa. Tam se doslova říká, když se to přeloží: „Náš lid se odřekl pohanství a kristianský zákon prijal.“ To by se dalo přeložit jako přijal náboženství. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
05.07.2021 - pondělí, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost sv. Cyrila a Metoděje
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 61,1-3; 2. čtení 2 Kor 4,1-2.5-7; evangelium Lk 10,1-12.17-20;
Bratři a sestry, texty, které jsme právě vyslechli, se velmi, velmi hodí k tomu, koho si dnes připomínáme.
Vlastně začalo to celé opravdu tady tím, že „potom Pán ustanovil ještě jiných dvaasedmdesát učedníků“. Jenom Lukášova 10. kapitola začíná slovem „potom“, ale je jasné, že když je nějaké „potom“, tak bylo nějaké „předtím“, a o to právě Lukášovi jde. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
05.07.2020 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost sv. Cyrila a Metoděje
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 61,1-3; 2. čtení 2 Kor 4,1-2.5-7; evangelium Lk 10,1-12.17-20;
Bratři a sestry, texty, které jsme teď slyšeli, byly schválně vybrány k dnešnímu svátku svatých Cyrila a Metoděje. Jsou to texty, které vlastně mluví o poslání církve. Text z evangelia podle Lukáše je vysloveně misionářský. Pak je zde to čtení ze Starého zákona z knihy proroka Izaiáše, a ta kniha proroka Izaiáše je nazývána evangeliem Starého zákona. Více...
P. Mgr. Miroslav Dibelka, SDB
05.07.2019 - pátek , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost sv. Cyrila a Metoděje
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 61,1-3; 2. čtení 2 Kor 4,1-2.5-7; evangelium Lk 10,1-12.17-20;
Milí přátelé Boží, moji bratři a sestry, svatí jsou viditelnými svědky svatosti v Boží církvi. Nejsou to nějací nadlidé, nejsou někým mezi Bohem a obyčejným člověkem. Jsou nejlidštějšími z lidí. Oni zachraňují církev z její průměrnosti. Více...
P. Mgr. Miroslav Dibelka, SDB
05.07.2018 - čtvrtek, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost sv. Cyrila a Metoděje
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 61,1-3; 2. čtení 2 Kor 4,1-2.5-7; evangelium Lk 10,1-12.17-20;
Milí přátelé, bratři a sestry v Kristu, svatí jsou viditelnými svědky svatosti Boží v církvi. Nejsou to nějací nadlidé. Nejsou někým mezi Bohem a obyčejným člověkem. Jsou nejlidštější z lidí. Oni zachraňují církev z její průměrnosti. Více...
P. Mgr. Miroslav Dibelka, SDB
05.07.2017 - středa , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost sv. Cyrila a Metoděje
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 61,1-3; 2. čtení 2 Kor 4,1-2.5-7; evangelium Lk 10,1-12.17-20;
Milí přátelé Boží, bratři a sestry v Kristu, děkuji vám, že jste přišli na dnešní slavnost. Misie těchto svatých bratří byla velmi úspěšná. Co děli? Jak se chovali, že měli takový úspěch i přes tvrdý odpor jejich protivníků? Protože měli své protivníky, své odpůrce, kteří nesouhlasili s jejich stylem, způsobem pastorace. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
05.07.2016 - úterý , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost sv. Cyrila a Metoděje
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 61,1-3; 2. čtení 2 Kor 4,1-2.5-7; evangelium Lk 10,1-12.17-20;
Bratři a sestry, pokus si říkáte, že to evangelium jsme slyšeli teď v neděli, tak si to říkáte naprosto přesně a správně. Je to taková trošku past na kazatele, a tak já jsem využil toho, že v neděli jsme to nečetli úplně celé a nechal jsem si pro tuto chvíli závěrečný odstavec o tom, jak se ti učedníci vracejí, a mluví se tam třikrát o tom, jak se vracejí s radostí. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
05.07.2013 - pátek , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost sv. Cyrila a Metoděje
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 61,1-3; 2. čtení 2 Kor 4,1-2.5-7; evangelium Lk 10,1-12.17-20;
Bratři a sestry, všechny texty Písma svatého, které jsme slyšeli, se velice dobře hodí k tomu dnešnímu svátku, k tomu životnímu příběhu Cyrila a Metoděje. A pro nás jako věřící je důležité právě vnímat jejich život pohledem Písma, tou optikou Písma, jak se někdy říká. Více...
P. Ing. Mgr. Dr. Pavel Konzbul
05.07.2011 - úterý , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost sv. Cyrila a Metoděje
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 61,1-3; 2. čtení 2 Kor 4,1-2.5-7; evangelium Lk 10,1-12.17-20;
Milí přátelé, jak dnešní oslavenci svatý Cyril a Metoděj, tak i Mistr Jan Hus, kterého si připomíná státní kalendář zítra, jsou vlastně takové oběti totalitního režimu. Více...
P. Ing. Mgr. Dr. Pavel Konzbul
05.07.2010 - pondělí, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost sv. Cyrila a Metoděje
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 61,1-3; 2. čtení 2 Kor 4,1-2.5-7; evangelium Lk 10,1-12.17-20;
Nejen Ježíšovi učedníci, nejen svatý Cyril a Metoděj, ale všichni jsme jako křesťané posláni k lidem úspěšným i k lidem neúspěšným, k lidem, kteří propadli slávě, penězům nebo třeba i drogám. Všem těmto lidem máme přinášet Boží slovo, máme jim zvěstovat a svědčit o své víře a máme to dělat takovým způsobem, aby naše svědectví pro ně byla pozitivní nabídka, aby se neobrátili k Bohu ze strachu, ale aby důvodem jejich obrácení byla radost. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
05.07.2008 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost sv. Cyrila a Metoděje
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 61,1-3; 2. čtení 2 Kor 4,1-2.5-7; evangelium Lk 10,1-12.17-20;
Děti, kdo to byl ten Cyril a Metoděj? Nevíte nikdo, nikdo to nezkusí? Řeknu vám takový vtip, ti starší už ho znají. Ještě dřív, když se chodilo na kazatelnu, tak v jedné farnosti měli pana faráře, který, aby dodal váhu svým slovům, tak do té kazatelny takhle občas uhodil. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
05.07.2006 - středa , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost sv. Cyrila a Metoděje
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 61,1-3; 2. čtení 2 Kor 4,1-2.5-7; evangelium Lk 10,1-12.17-20;
Bratři a sestry, vždycky, když je nějaký velký svátek, tak je těžko o tom mluvit, kázat, protože je tady nebezpečí, že člověk sklouzne do nějakých frází, a troufám si říct, že ten svátek svatých Cyrila a Metoděje je jeden z nejvýznamnějších svátků tady u nás na Moravě, mám na mysli svátků lidí. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
05.07.2005 - úterý , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost sv. Cyrila a Metoděje
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 61,1-3; 2. čtení 2 Kor 4,1-2.5-7; evangelium Lk 10,1-12.17-20;
Bratři a sestry, v neděli odpoledne jsem se dostal k tomu, že jsem si vzal do ruky Katolické noviny. Musím se přiznat k tomu, že jsem je zatím jenom prolistoval, ale zaujal mě tam jeden takový nadpis. Více...
P. Mgr. Václav Rychlý, OPraem
05.07.2004 - pondělí, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost sv. Cyrila a Metoděje
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 61,1-3; 2. čtení 2 Kor 4,1-2.5-7; evangelium Lk 10,1-12.17-20;
Přiblížilo se k nám Boží království. Ale jsme schopni to Boží království přijmout do svého srdce? Je nás čím dál tím méně. V posledním sčítání věřících v kostelích (ne těch, kteří se přihlásili při sčítání obyvatel, ale těch, kteří prakticky chodí na bohoslužby, žijí s církví) se tak ukazuje, že je to jenom pět procent v našem národě. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
05.07.2003 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost sv. Cyrila a Metoděje
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 61,1-3; 2. čtení 2 Kor 4,1-2.5-7; evangelium Lk 10,1-12.17-20;
Bratři a sestry, dnešní den se kazatelé soustřeďují na dvě témata: buď se káže tak nějak oslavně o Cyrilu a Metodějovi anebo se v tyto dny tak nějak s kazatelen pláče nad tím, že máme málo kněží. Já bych se pokusil oběma těm tématům vyhnout, ale přesto bych chtěl mluvit o Cyrilu a Metodějovi a o tom vlastně, co spojuje jejich a naši dobu.
Víte, nesmíme si tu jejich dobu nějak idealizovat. Pokud si vzpomenete na na dějepis, tak období Velké Moravy v minulých padesáti letech bylo tak nějak oslavováno jako první společný stát Čechů a Slováků. Více...