Středa 01.12.2021, sv. Edmund Kampián, Iva
Hledat: Vyhledat
Rubrika Homilie

Ježíš se stává darem i pro ty, kteří ho odmítají

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
19.09.2021, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
25. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Mdr 2,12.17-20; 2. čtení Jak 3,16-4,3; evangelium Mk 9,30-37;

Ježíš se stává darem i pro ty, kteří ho odmítají9:25

Bratři a sestry, my si často představujeme, jak kolem Ježíše je velký zástup lidí, a v podstatě, že ten zástup se pořád zvětšuje. Nicméně Markovo evangelium nám předkládá ještě jinou dimenzi toho vyučování, a sice, kdy Ježíš se věnuje těm Dvanácti, tedy těm nejbližším. A Markovo evangelium je v podstatě rozděleno na dvě takové části, kdy v té první části se Ježíš věnuje těm zástupům, tedy tomu velkému množství, a v druhé části se věnuje právě těm Dvanácti. A tématem toho vyučování je pořád ta stejná látka: Syn člověka bude vydán do rukou bezbožníků, zabijí ho, ale on třetího dne vstane v z mrtvých. A ještě k tomu říká, že se to všechno stane v Jeruzalémě.

Ježíš je vlastně poučuje o tom stále, ale je to, řekli bychom, taková trošku marná snaha. Protože jednak byl ten humoristický pořad „Ptejte se mě, na co chcete, na co chci, vám odpovím“, tak ti učedníci mají takový postoj „vykládej si, co chceš, my si budeme myslet, co chceme, a budeme se bavit o tom, o čem chceme my“.

Ježíš udělal všechno pro to, aby je nic nerozptylovalo. Proto nechtěl, aby se vědělo, že se pohybuje po Galileji. Galilea je místo, kde vyrostl, kde jsou mu nakloněni, kde ho mají rádi. Ale Ježíš ví, že teď tato, řekli bychom, náklonnost, by byla na škodu tomu vyučování. Protože s každým uzdravením, s každým zázrakem, s každou vyléčenou osobou v těch Dvanácti se upevňuje přesvědčení „Ježíš bude králem“ v tom pozemském slova smyslu, a my si rozdělíme, dneska bychom řekli, ta ministerstva nebo úřady. Ale Ježíš je poučuje o něčem jiném, vysvětluje něco jiného.

„Bude vydán.“ Slyšíme to při každé mši svaté: „Toto je moje tělo, které se za vás vydává.“ Co si pod tím máme představit? Ježíš se chce darovat. Ježíš se chce stát darem. My používáme taky termíny o někom třeba „on by se rozdal“ nebo „ona by se rozdala“. Ale zpravidla toto platí, že by se někdo rozdal pro lidi stejného smýšlení, pro lidi, kteří jsou mu nakloněni, pro lidi, kteří jsou mu sympatičtí a podobně. Pravdou tam bývá, že ten člověk by se rozdal pro lidi, které má rád. Tady toto poslední platí i u Ježíše. Ježíš se rozdává pro lidi, které má rád. Akorát že Ježíš má rád všechny, ne jenom někoho, ale všechny.

Ježíš se chce stát darem a stane se darem nejenom pro ty, kteří ho přijímají, ale také pro ty, kteří ho odmítají. Darem pro ty, kteří ho odmítají. Skutečně, toto je něco, co přesahuje náš rozum. Také my tomu moc nerozumíme, také my to nechápeme, ale neměli bychom udělat stejnou chybu jako apoštolové – báli se ho zeptat.

Víme, že Ježíš s apoštoly měl velmi dobrý vztah, a když chtěli cokoliv objasnit, on jim to vysvětloval, ochotně. Ale trošku nechápeme, proč se báli ho zeptat. Je tam jeden výklad, který říká, že příčinou toho strachu nebyl snad ani Ježíš, ale spíš ti druzí. Tedy představme si, kde všichni jsou na tom stejně, všichni v duchu si říkají: „Já tomu nerozumím, ale co když ti kolem mě tomu rozumí, těch jedenáct. Já se zeptám, a já tady budu považován za největšího hlupáka, a tak se nezeptám.“ A toto si zřejmě řekli všichni, a proto tedy se nikdo nezeptal.

Přišli do Kafarnaum do nějakého domu, a tady v tomto domě vlastně bylo shromáždění. Ale ukazuje se, že Ježíš, jakkoliv obklopen těmi Dvanácti nebo i dalšími učedníky, že je sám. „O čem jste cestou rozmlouvali?“ Ježíš jim právě říká: „Jdeme do Jeruzaléma, budu vydán nepřátelům, zabijí mě, ale vstanu z mrtvých.“

„O čem jste cestou rozmlouvali?“ „Kdo z nás je největší.“ Český překlad „rozmlouvali“ je takový hodně kulantní, takový uhlazený. Tam by mohlo být „diskutovali“ anebo doslova, že vedli při. Tedy jak by se řeklo, vyostřenou debatu. Kdo je největší. Kdo je nejdůležitější. Kdo tam má největší váhu. Kdo je nepostradatelný. Víte, jak se to říká, že hřbitovy jsou plné nepostradatelných lidí.

A tady v tuto chvíli vlastně v tom domě Ježíš je chce upozornit na chybu. Když Ježíš upozorňuje na chybu, nedělá to proto, aby někoho pokořil nebo zesměšnil nebo podobně, ale aby pomohl, aby léčil. A Ježíš tedy, můžeme říci, nastavuje jakési zrcadlo. Co Ježíš vlastně chce připomenout a chce říct je, že lidé, kteří se srovnávají, kteří pořád usilují o to, aby byli na té špici, aby si dokazovali, že jsou „nej“, nejchytřejší, nejnepostradatelnější a tak dál a tak dál, že tito lidé vlastně trpí jednak sebeláskou. V podstatě nepoznali lásku a nejsou schopní přijmout lásku. Domnívají se, že je nikdo nemá rád. A proto „musím“. Musím dokázat, jak já jsem dobrý, jak já jsem dobrá, jak to beze mne nepůjde a podobně. To je obrovský omyl. Je to obrovský omyl a tito lidé, ten boj probíhá už v nich samých. Bojují sami se sebou a zápasí se svým okolím.

Aby Ježíš ukázal naplno, jak to myslí, potom bere vlastně to dítě. Postavil ho doprostřed, objal ho a řekl jim… Dneska by asi Ježíšovi řekli, aby ho neobjímal, aby neměl problémy, aby nebyl obžalován z něčeho. Nicméně v tom je něco, co vlastně není vyřčeno. Co se stane, když obejme dospělý dítě? To dítě ho obejme taky. Tam dojde k té, řekli bychom, reakci ze strany toho dítěte.

Dítě, které v té době nemělo žádné práva. Dítě je osoba, je člověk, který žije z darů. Dítě přijímá život od své matky, od svého otce, a když se narodí, zase žije z darů. Přijímá potravu, přijímá obydlí, přijímá šaty, přijímá teplo a přijímá lásku. A dítě se raduje ze všech těch darů. Dítě je přijímá, ale taky je dává. A to je to, co Ježíš chce ukázat vlastně těm svým nejbližším. Říká: „Nehoňte se za tím, kdo víc, kdo dál, ale radujte se. Radujte se z toho, co dostáváte.“

První věc, co je potřeba, je abyste to viděli. Abyste si to uvědomili, kolik darů každý den dostáváte. A abyste ty dary přijali, abyste se z nich radovali a abyste je dávali dál.

Bratři a sestry, žijeme ve světě, kde je mnoho bariér. Kde si třeba říkáme, jestli se někde na mě nějak nezapomnělo nebo podobně. Tak toto evangelium, které jsme slyšeli, právě ten samotný závěr, tak v něm Ježíš chce uklidnit a ubezpečit každého z nás, že o nás ví. A jako tenkrát obejmul to dítě, tak takhle chce obejmout každého z nás. Na nás je, abychom mu to dovolili a abychom se z toho radovali.

Kéž se tak stane.



Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku


Vědomě napodobujte svého nebeského Otce

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
22.09.2019, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
25. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Am 8,4-7; ž. Žl 113; 2. čt. 1 Tim 2,1-8; evang. Lk 16,1-13;

Vědomě napodobujte svého nebeského Otce8:38
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 1.88 MB]

Bratři a sestry, když bychom hledali nějakou myšlenku, hlavní téma dnešní neděle, textů dnešní neděle, tak bychom to mohli shrnout do dvou protikladů. Na jedné straně hamižnost, na druhé straně velkorysost.    Více...


Jak by na mém místě se rozhodl náš Pán?

P. Mgr. Václav Rychlý, OPraem
20.09.2015, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
25. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Mdr 2,12.17-20; 2. čtení Jak 3,16-4,3; evangelium Mk 9,30-37;

Jak by na mém místě se rozhodl náš Pán?20:06
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 4.33 MB]

Liturgická čtení těchto nedělí jako kdyby přesně korespondovala s fenoménem a i s obavami, které máme z toho, co nastalo v posledních měsících, uprchlictví nebo přistěhovalectví a tak dále. Vzpomínám si na řecké pašije, které nám zprostředkoval Bohuslav Martinů.    Více...


K lidskému životu patří také oslava

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
22.09.2013, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
25. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Am 8,4-7; ž. Žl 113; 2. čt. 1 Tim 2,1-8; evang. Lk 16,1-13;

K lidskému životu patří také oslava9:59
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.02 MB]

Bratři a sestry, dnešní texty by se daly shrnout do jednoho slova, do jednoho hesla, a to slovo je důvěra. Důvěra, kterou má Bůh v nás, důvěra, kterou nám dává a říká: „Já jsem tady něco udělal, něco jsem stvořil, a teď to, člověče, dávám tobě, aby ty ses o to staral, abys to rozvíjel, aby ses radoval z toho, jak to vzkvétá.    Více...


Ježíš objímá i tebe

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
23.09.2012, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
25. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Mdr 2,12.17-20; 2. čtení Jak 3,16-4,3; evangelium Mk 9,30-37;

Ježíš objímá i tebe10:42
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.21 MB]

Jak jsem říkal, bratři a sestry, na začátku mše svaté, dnes jsme se shromáždili především proto, abychom Pánu Ježíši, Pánu Bohu děkovali. Texty, které jsme slyšeli, které odpovídají 25. neděli v mezidobí, jsou takové trošku smutné.    Více...


Pohan nemá naději

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
20.09.2009, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
25. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Mdr 2,12.17-20; 2. čtení Jak 3,16-4,3; evangelium Mk 9,30-37;

Pohan nemá naději10:39
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 1.63 MB]

Kniha Moudrosti vznikla asi sto let před narozením Pána Ježíše. Napsal ji Izraelita, Žid, ale nenapsal ji hebrejsky nebo aramejsky, ale napsal ji řecky. On totiž nežil v Palestině, v Izraeli, ale žil v Egyptě, s největší pravděpodobností v městě, které se jmenuje Alexandrie.    Více...


Víře se učíme celý život

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
23.09.2007, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
25. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Am 8,4-7; ž. Žl 113; 2. čt. 1 Tim 2,1-8; evang. Lk 16,1-13;

Víře se učíme celý život13:43
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 30 kb/s, 2.99 MB]

Bratři a sestry, jak jsme dnes slyšeli v komentáři k druhému čtení, tak v tom dnešním úryvku dává apoštol Pavel pokyny Timotejovi, jak konat bohoslužbu. Byly tam dvě věci: jednak pokyny pro tu bohoslužbu, pak tam byl takový věroučný odstavec o Ježíši Kristu Vykupiteli a zase jsme končili upozorněním, jak má ta bohoslužba nebo společná modlitba vypadat.    Více...


Dobro i zlo se řetězí

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.09.2006, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
25. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Mdr 2,12.17-20; 2. čtení Jak 3,16-4,3; evangelium Mk 9,30-37;

Dobro i zlo se řetězí13:16
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 30 kb/s, 2.93 MB]

Bratři a sestry, zase se zamyslíme nad druhým čtením, ale chtěl bych znovu připomenout to, co jsem říkal na začátku mše svaté. Ty zprávy o chybách apoštolů, často, můžeme říct, o velkých nedostatcích, které měli, jsou pro nás takové utěšující, potěšující v tom slova smyslu, že můžeme říct: „Tak vida.    Více...


Modleme se za všechny lidi

Mons. Stanislav Vídenský, farář ve Veverské Bítýšce
23.09.2001, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
25. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Am 8,4-7; ž. Žl 113; 2. čt. 1 Tim 2,1-8; evang. Lk 16,1-13;

První věc, ke které vybízím, je toto: „Ať se konají modlitby prosebné, přímluvné i děkovné. Za všecky lidi, za kraj a všechny co mají moc, abychom mohli vést život pokojný a klidný v opravdové zbožnosti a počestnosti. Tak je to dobré a milé Bohu a našemu Spasiteli. On chce, aby všichni lidé se zachránili a došli k poznání pravdy.“

Tak jsem vám zopakoval vlastně to druhé čtení, které jsme slyšeli, z listu svatého apoštola Pavla Timotejovi. Ať se dějí modlitby přímluvné. My je konáme vždycky při mši svaté po bohoslužbě slova.    Více...


Všechna práva vyhrazena římskokatolické farnosti a autorům příspěvků.