Rubrika Homilie

O utrpení

P. Mgr. Miroslav Dibelka, SDB
04.02.2018, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
5. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Job 7,1-4.6-7; 2. čtení 1 Kor 9,16-19.22-23; evangelium Mk 1,29-39;

O utrpení8:01
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 1.53 MB]

Přátelé Boží, kniha Job je jedna z nečtenějších knih Starého zákona a čtou a uvažují o jejích myšlenkách nejen křesťané, ale i přemýšliví nevěřící. Hlavní téma této knihy je totiž utrpení a toto téma nikomu nedá spát, jelikož se utrpení nikdo nevyhne.

Utrpení samo o sobě není nikdy dobré. Utrpení není dobré. Bolest není dobrá. Může se ovšem stát cestou k potřebnému sebepoznání a k přijetí jinak těžko přijímaných závěrů. Například že zdraví není samozřejmost. Utrpení a nemoc může přijít nečekaně a nezaviněně, ale i zaviněně. Kdo příliš riskuje, nad míru riskuje, může přijít úraz. Kdo závažně porušuje životosprávu, přijde nemoc a okolí to obyčejně okomentuje slovy: „Nedal si říct.“

Kniha Job je o nezaviněném utrpení Joba. Klade otázky, které i nás dříve nebo později napadnou. Odkud se utrpení vlastně bere? Proč právě já? A proč právě taková nemoc? A proč právě mé dítě nebo můj bratr, sestra, manžel, manželka? Proč?

Bezmocnost vůči nemoci je někdy zdrcující. Co z takového života mám? Proč musím být druhým na obtíž? Jak se na to Bůh vůbec může dívat, že někdo trpí nevyléčitelnou nemocí? A je to dokonce dítě nebo mladý člověk, mladá žena, mladý muž. Jak se na to Bůh může dívat? Proč to dopustil?

Job pravdivě vyjadřuje hořkost života v utrpení. Hovoří o svém utrpení s Bohem. Všichni ho totiž opustili. Zůstal mu jen Bůh. I když, jak se Jobovi zdá, ne jako božský lékař, který je připraven začít léčit, ale „pouze“ jako partner jeho dialogu s ním, s Jobem. Jako partner dialogu, ne jako božský lékař, jak by Job očekával. Ale Job se může před Bohem a Bůh mu to dovolí, Job se může před Bohem upřímně vykřičet ze své bolesti, ze své bezmocnosti, ze svého nepochopení, proč ho to postihlo, co udělal tak špatného, že musel tak hrozně onemocnět, že přišel o všechno. Kromě života přišel o všechno. Všichni ho opustili. Všechno ztratil. Dokonce se může i hádat s Bohem. Bůh mu to dovolí.

My si můžeme ve své bezmocnosti počínat podobně. Můžeme se s Bohem přít. Můžeme ho žádat: „Odeber mně tu nemoc,“ jako Ježíš žádá v Getsemanské zahradě: „Odejmi ode mě tento kalich, Bože. Já nevím, jestli to vydržím, jestli to snesu, to utrpení.“

Můžeme Pánu Bohu položit otázku: „A proč? Proč mně tu nemoc necháváš? Proč jsi mě vlastně opustil? Jsi jenom jako partner mého dialogu.“ Jako Ježíš na tom kříži: „Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?“

I když exegeté říkají, že to je součást jednoho žalmu, tato slova, a že v duchu pokračuje v tomto žalmu. Ale ti, kteří to neznají, ty žalmy, tak si říkají: „Aha? Bůh ho opustil. Jinak by ho na tom kříži nenechal. Jinak by to nedovolil.“

Nemoc a utrpení je vždycky výzvou, abychom si uvědomili, že nejsme Bůh, že jsme „pouze“ zranitelní lidé a velmi snadno zranitelní, fyzicky i psychicky. Ovšem i zranitelní mohou pomáhat a léčit. A taky nemocní lidé mohou léčit – slovem i činem. Sami svou nemocí a mohou léčit jiné nemocné – tím jak se staví k nemoci, jak se „vyrovnali“ se svou nemocí, jakou naději a optimismus stále mají, že to není nemoc, která vede ke smrti. Ve smyslu ke smrti duše, ke smrti věčné. Smrt vede k životu, k životu věčnému.

Hřeby a kopím probodený Ježíš, ten zraněný lékař Boží, zůstává naší nadějí, že skrze utrpení a smrt vejdeme do míst bez bílých plášťů. Tedy kde nebude potřeba nic léčit, do nebe.

Ale poctivě přiznejme, buďme vděčni každé sestře a každému lékaři, kteří nám pomohou. Jejich ruce jsou mnohdy prodlouženými rukami Božími.



Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku


Společenství v plnosti

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
04.02.2024, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
5. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Job 7,1-4.6-7; 2. čtení 1 Kor 9,16-19.22-23; evangelium Mk 1,29-39;

Společenství v plnosti10:27


Job jako vzor člověka v době zkoušky

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
07.02.2021, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
5. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Job 7,1-4.6-7; 2. čtení 1 Kor 9,16-19.22-23; evangelium Mk 1,29-39;

Job jako vzor člověka v době zkoušky13:07

Bratři a sestry, opět, když slyšíme texty, které nám církev předkládá, tak musíme opravdu za ty texty děkovat a svým způsobem žasnout. Protože je to Boží slovo, které je stále platné a které je stále, řekli bychom, inspirující. V evangeliu je především inspirující právě ta věta: „Hned mu o ní řekli.    Více...


Došel jsem až k těm dveřím?

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
08.02.2015, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
5. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Job 7,1-4.6-7; 2. čtení 1 Kor 9,16-19.22-23; evangelium Mk 1,29-39;

Došel jsem až k těm dveřím?17:24
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 3.41 MB]

Bratři a sestry, pořád čteme z první kapitoly Markova evangelia, ve které svatý Marek popisuje, jak se tomu říká, všední den Vykupitele. Je to den opravdu nabitý. Vybral si učedníky, šel potom s nimi do synagogy, uzdravil tam posedlého a nyní pokračuje.    Více...


Trojí význam uzdravení

P. Ing. Mgr. Dr. Pavel Konzbul
05.02.2012, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
5. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Job 7,1-4.6-7; 2. čtení 1 Kor 9,16-19.22-23; evangelium Mk 1,29-39;

Trojí význam uzdravení5:16
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 1.22 MB]

Milí přátelé, dnešní evangelium nás přivádí do městečka Kafarnau, které Ježíš na počátku svého působení učinil východiskem své práce. Městečko leží asi čtyři kilometry západně od ústí Jordánu do Galilejského jezera.    Více...


Je rozdíl o utrpení číst a utrpení žít

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
08.02.2009, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
5. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Job 7,1-4.6-7; 2. čtení 1 Kor 9,16-19.22-23; evangelium Mk 1,29-39;

Je rozdíl o utrpení číst a utrpení žít15:12
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.22 MB]

Bratři a sestry, my se dnes v prvním čtení setkáváme s knihou Job. Je to kniha, která je, řekli bychom, někde vprostřed Starého zákona, a mohli bychom říct, že je tam „dobře schována“. Mnoho lidí ji nečte, mnoho lidí neví o čem to ani tak je.    Více...


Čeho jsme ochotni se zřeknout?

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
05.02.2006, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
5. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Job 7,1-4.6-7; 2. čtení 1 Kor 9,16-19.22-23; evangelium Mk 1,29-39;

Čeho jsme ochotni se zřeknout?9:25
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 30 kb/s, 2.01 MB]

Zamyslíme se nad druhým čtením, nad Listem apoštola Pavla do Korinta. Už takové staré antické přísloví říká, že nejvyšší nespravedlnost na světě je to, když někdo stoprocentně vymáhá svoje právo. Když se to říká latinsky, tak se to rýmuje.    Více...


Budování vztahů

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
09.02.2003, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
5. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Job 7,1-4.6-7; 2. čtení 1 Kor 9,16-19.22-23; evangelium Mk 1,29-39;

Bratři a sestry, celkem přesně víme, kde se událo to, co jsme slyšeli v dnešním evangeliu. Bylo to v Kafarnau, které leželo kousek od břehu Genezaretského jezera. Na svou dobu to bylo poměrně výstavné město, spíš městečko, a lidem, kteří v něm žili, se dařilo dobře. Většinou to byli rybáři nebo řemeslníci. To město se podařilo z velké části vykopat a celkem se podařilo i určit, kde by asi měl ležet dům Šimona, pozdějšího Petra, prvního papeže. Nad rozvalinami tohoto domu je postavený kostel. Je skutečně postavený nad tímto domem, ale je postavený velice pěkně a trošku zvláštně.    Více...


Všechna práva vyhrazena římskokatolické farnosti a autorům příspěvků.