Rubrika
HomilieSynu, dělej ve skromnosti svoje práce
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
28.08.2016, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
22. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sir 3,19-21.30-31; ž. Žl 68; 2. čt. Žid 12,18-19.22-24a; evang. Lk 14,1.7-14;
Slavnostní bohoslužba k výročí 640 let od první písmené zmínky o Veverské Bítýšce
Bratři a sestry, když jsme připravovali dnešní mši svatou, tak jsme přemýšleli, jestli ty texty, které jsme teď slyšeli, jestli jsou vhodné. To jsou texty, které připadají na dnešní neděli. A nakonec jsme se rozhodli, že je nebudeme měnit. V každém textu z Božího slova je vždycky něco, co se nám „hodí“ a něco, co se nám třeba příliš nelíbí. Ale ty texty, které jsme teď vyslechli, si myslím v mnoha ohledech hodí k té dnešní oslavě. Protože ty texty, hlavně třeba první čtení z knihy Sirachovcovy mluvilo o, řekli bychom, všedním dnu: „Synu, dělej ve skromnosti svoje práce.“
Ten člověk, který napsal tuto knihu, se jmenoval Ježíš Sirach a žil asi dvě stě let před narozením Pána Ježíše. A on nějakým způsobem zanechal výroky, které zapsal potom jeho vnuk. A jsou to výroky, které vycházejí právě, navazují na to, čemu se říká tradice. Dívají se dozadu, berou si z té minulosti to nejlepší a snaží se dát návod, jak žít dál. Navíc tato kniha je napsána právě jako takový návod k životu pro Izraelity, kteří nežili v Palestině, ale žili třeba v Egyptě nebo i v jiných zemích, jak tedy i na jiném místě než ve své vlasti si uchovat víru a to, čemu říkáme ty nejlepší tradice. Jak se chovat, aby ti lidé neztratili to, čemu říkáme kořeny. Protože jestliže je člověk vykořeněný, tak potom neví, kam patří. A my dnes děkujeme Bohu za to, že máme, kam patřit, že máme to, čemu se říká společenství. Společenství, to jsou lidé, kteří si nejsou cizí. Třeba skupina lidí, kteří čekají na nějakém velkém nádraží na vlak nebo na letišti na letadlo, to není společenství. To je skupina lidí, to je fronta, to je řada. Ale společenství, to jsou lidé, kteří nejenomže třeba bydlí vedle sebe, ale že chtějí žít spolu, že spolu sdílejí nějaké hodnoty, že spolu pracují, že spolu se namáhají, že se spolu radují, a když třeba na to přijde, tak spolu i trpí. Nesou spolu radosti i bolesti všedního života.
A evangelium mluvilo o oslavě. Lukáš připomíná a říká: „Ježíš přichází na sobotní hostinu nebo na šabatovou hostinu.“ Z hlediska našeho počítání času to byla večeře a byla z našeho pohledu v pátek večer po západu slunce. To začíná šabat a Izraelité začátek toho slavnostního dne slaví, opravdu slaví. Přinesou na stůl to nejlepší, co doma mají. Takže tato hostina, na kterou Ježíš přišel, nebyla jenom proto, aby se najedli, ale proto, aby on s nimi sdílel právě společenství.
Jídlo přes týden třeba sníme v rychlosti. Bereme ho jako v podstatě, řekli bychom, nutné zlo. Musím se najíst, abych mohl fungobvat, abych mohl pracovat, abych mohl žít. Ale potom přicházejí slavnostní okamžiky, pro nás je to třeba nedělní oběd, kdy to bereme jako událost, jako možnost setkat se.
Svatý Lukáš tady připomíná jeden, řekli bychom, takový osten, takovou vadu na kráse. „Pozvali ho a dávali si na něho pozor.“ To pozvání nebylo úplně čestné, nebylo úplně upřímné, ale Ježíš ho přijímá. Pro nás jako chybující lidi je to důvod k vděčnosti. Ježíš přijímá i naše úmysly, které nejsou vždycky třeba úplně čisté, úplně čestné, protože my přicházíme k němu a v modlitbě ho prosíme na „svoje záležitosti“, za to, jak to vidíme my, a chtěli bychom, aby on nám nějakým způsobem vyšel vstříc. Ježíš se nás nezříká a přijímá nás.
A potom Ježíš dává ponaučení. Dává ponaučení všem těm, kteří tam jsou, a svému hostiteli. Je to ponaučení, které se týká toho, čemu se říká mezi lidmi marnivost. My jsme rádi vidět. Každý člověk je rád, když se na něho někdo dívá, když někdo má o nás zájem. To je do nás vloženo, s tím se rodíme. Žijeme ze zájmu a z pohledu druhých lidí. Tak to je. Ale má to své hranice, má to nějaký svůj pořádek. Jestliže to překročí tu míru, tak se tomu říká marnivost. Tak se tomu říká, že někdo se natřásá jako kohout a chce být oslavován jenom proto, že mu to dělá dobře. A toto Ježíš kritizuje. On v tuto chvíli tady při tom ponaučení staví proti sobě právě tady tuto marnivost nebo řekli bychom prázdnou slávu, a na druhou stranu zase proti tomu staví nezištnost. To je to, když říká tomu hostiteli: „Když něco chystáš, pozvi někoho, kdo ti to nemůže oplatit. Udělej to nezištně.“
Všichni, tam byli věřící Izraelité, takže oni věděli o tom, to je zaznamenáno i ve Starém zákoně, že když Bůh něco dělá, dělá to nezištně. On z toho nic nemá. My z toho máme, my se z toho máme dobře. A máme se touto Boží nezištností nechat inspirovat. A je to něco, co by mělo provázet každou obec, pokud ta obec má, řekli bychom, správně fungovat. Fungovat je takové slovo příliš technické. Řekněme spíš, pokud má dobře žít, tak v ní musí být ta nezištnost. To je všechno to, co se týká, čemu říkáme spolkový život nebo jakkoliv, práce pro tu obec, pro to společenství. Protože to nikdy není ohodnoceno. Jediné a to nejvyšší ohodnocení je, když někdo přijde a řekne: „Děkuji!“ A všichni, kdo tady nějakým způsobem na tomto poli pracujeme, tak věřím, že mi dáte za pravdu, tak největší odměna je, když přijdou děti a řeknou: „To bylo pěkný. Mně se to líbilo.“ A to je ta odměna. A v tuto chvíli se podobáme právě Bohu a zažíváme tu nezištnost.
A tak, bratři a sestry, bych přál Veverské Bítýšce, aby v ní vždycky byli lidé, kteří budou jednat podle tohoto Božího slova, kteří budou pracovat ne z toho pohledu, co já z toho budu mít, ale co z toho bude mít naše obec, co z toho bude mít naše společenství, ať už farní, nebo obecní.
Kéž se tak stane.
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
28.08.2022, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
22. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sir 3,19-21.30-31; ž. Žl 68; 2. čt. Žid 12,18-19.22-24a; evang. Lk 14,1.7-14;
Bratři a sestry, texty, které jsme slyšeli, jsou texty 22. neděle, ale velmi se hodí k těm Dnům města. Protože při každých takových slavnostech se lidé setkávají. A jak jsem říkal na začátku té mše svaté, to setkání, kterého se zúčastnil Ježíš, bylo zaranžované s cílem přivést ho do úzkých, jak se říká, nějak ho nachytat. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
01.09.2019, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
22. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sir 3,19-21.30-31; ž. Žl 68; 2. čt. Žid 12,18-19.22-24a; evang. Lk 14,1.7-14;
Bratři a sestry, texty, které jsme právě vyslechli, jsou texty z 22. neděle v mezidobí. Nevybírali jsme pro tu dnešní slavnostní bohoslužbu nějaké zvláštní texty, ale myslím, že se ty texty hodí ať už k těm dnům města, které prožíváme, anebo i k tomu začátku školního roku. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
01.09.2013, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
22. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sir 3,19-21.30-31; ž. Žl 68; 2. čt. Žid 12,18-19.22-24a; evang. Lk 14,1.7-14;
Bratři a sestry, chtěl bych se zastavit u dnešního žalmu a potom i na chvilečku u evangelia, protože oba ty texty spolu velmi úzce souvisí.
My jsme dnes slyšeli vlastně začátek žalmu, který má číslo 68 a je považován za jeden z nejkrásnějších žalmů. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
29.08.2010, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
22. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sir 3,19-21.30-31; ž. Žl 68; 2. čt. Žid 12,18-19.22-24a; evang. Lk 14,1.7-14;
Bratři a sestry, ve všech textech dnešní neděle slyšíme povzbuzení k tomu, abychom byli pokorní, a naopak je tam varování před pýchou. A pak je tam ještě jedna myšlenka, která je myslím velmi důležitá, a to vytrvalost. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
02.09.2007, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
22. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sir 3,19-21.30-31; ž. Žl 68; 2. čt. Žid 12,18-19.22-24a; evang. Lk 14,1.7-14;
Vrátíme se k úryvku z listu Židům, který jsme četli. Připomněl bych to, co jsem říkal asi před měsícem – proč ten list byl napsán. Byl napsán pro povzbuzení, to je velmi důležité.
Sice se ten list jmenuje List Židům, ale s největší pravděpodobností byl napsán pro křesťany, kteří se obrátili z pohanství. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
29.08.2004, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
22. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sir 3,19-21.30-31; ž. Žl 68; 2. čt. Žid 12,18-19.22-24a; evang. Lk 14,1.7-14;
 |
Hledači | 9:58 |
| [MP3, mono, 16 kHz, VBR 27 kb/s, 1.90 MB] |
Bratři a sestry, v psychologii 20. století vznikl takový zajímavý termín, říká se mu Hledači. Je to označení pro lidi, kteří nejsou spokojeni se stavem věcí a snaží se ty věci vylepšit. Je to označení pro lidi, kteří se snaží jít dopředu, jít dál. Více...