Rubrika
HomiliePoutní putování
P. Mgr. Vladimír Langer, farář v Čebíně
03.03.2002, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
3. neděle postní
příslušné slovo Boží: 1. čt. Ex 17,3-7; ž. Žl 95; 2. čt. Řím 5,1-2.5-8; evang. Jan 4,5-42;
Bratři a sestry, dnešní postní kázání má téma pouť. Podívejme se na toto téma ze tří úhlů. Kam putovat, jak putovat a proč putovat. Nejprve kam putovat. Muslimové mají za povinnost jednou za život putovat do Mekky. Židé od dvanácti let měli za povinnost každý rok putovat do jeruzalémského chrámu. Žádnou takovou povinnost církev nežádá po svých věřících, ale přesto pouť je něco, co je vysoce ceněno. Myslím si, že každý věřící, pokud je to jenom možné, by měl aspoň jednou za život se jet podívat na pouť do Říma. Aby byl na audienci s papežem, aby se modlil ve společenství světové církve. Totiž, když se člověk modlí „Věřím v Boha“ a vedle mě stojí černoch nebo Japonka, tak je to úplně jiný pocit a člověk najednou si na vlastní kůži zažije, co to znamená být členem světového společenství křesťanů, kteří se modlí, kteří chtějí žít s Bohem. Jsou však i jiná místa, kam člověk putuje. Většinou jsou to místa modlitby, jako třeba Vranov tady u Brna, nebo i do Chudčic putujeme každoročně, nebo do Sloupu, do Kostelního Vydří apod.
Jsou místa, kde se stal nějaký zázrak, nebo jenom se tam lidé modlí, to je jedna taková skupina, a pak jsou místa, kde se stalo nějaké zjevení. A tady je potřeba rozlišovat. K těmto místům se církev vyjadřuje, jako je třeba Fatima nebo Lurdy, a jakmile církev se k těmto místům vyjádří pozitivně, že všechno napovídá tomu, že opravdu to zjevení se tam stalo, tak je možné tam organizovat jako církev, jako farnost, organizovat nějakou pouť. Ovšem jsou místa, jako jsou třeba Medžugorje nebo Turzovka, kde taky se říká, že tam bylo zjevení, ale toto církev zatím zkoumá a ještě se k tomu nevyjádřila. Mlčí. A proto i v těchto případech by církev měla mlčet a čekat, až se k tomu oficiální představitelé církve vyjádří. Neměly by se tam pořádat jako církev, jako farnost, žádnou pouť. To se netýká samozřejmě soukromé pouti, protože nikdo nemůže nikomu nařídit kam má a nemá jet, a to se netýká cestovních kanceláří. Chci tím jenom říct, aby farnost nepořádala na tyto místa pouť, dokud se k tomu církev nevyjádří.
Takže to bylo kam. Potom jak. Jsou takové tři hlavní způsoby. Jednak je to autobusem nebo vlakem, kdy jede větší skupina lidí, během cesty se modlí, zpívají, jsou tam přítomni nějaké bohoslužbě, cestou zpátky si povídají a přispěje to k takovému většímu seznámení a společenství těch, kdo tam jedou. Potom je možné jet autem jako rodina. Třeba jedno, dvě auta a jet jako rodina na pouť. A nebo je možné jít pěšky. Člověk může jít pěšky samozřejmě i do Říma, jak teď nedávno šli někteří kněží, že, Otec Peňáz a spol., ale je možné jít pěšky blíž, na nějaké místo, co člověk ujde. Tam by měl člověk mlčet, tam se pomodlit. A zpátky, na zpáteční cestě, s těmi, se kterými tam jde, by si měl povídat o tom, co mu pouť přinesla. Zkuste to někdy, opravdu je to zvláštní zážitek.
A potom proč. Jednak, aby člověk zažil, že ve víře není sám, že je mnoho věřících lidí, kteří smýšlí stejně. To je zkušenost mladých, kteří jeli na nějaké to setkání se Svatým otcem, tak přijeli nadšeni, co mladých z mnoha národů uctívají Boha, modlí se a chtějí žít upřímně svatým životem. A to je takové povzbuzení ve víře. A potom pouť může být prostor, kde přemýšlím o věcech, kterým obyčejně nevěnuji mnoho času. O věcech duchovních, o mém životě, o mé budoucnosti, o výchově třeba dětí nebo o našem vztahu s manželem či s manželkou, o mém vztahu k rodině, farnosti, církvi apod. Všechna tato témata člověk v klidu může právě při tom poutním putování promyslet. A samozřejmě k pouti patří modlitba. Přeji nám všem, abychom vždycky do svého celoročního plánu zařadili pouť a aby pouť byla takovým duchovním povzbuzením na naší životní cestě. Amen.
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.03.2019, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
3. neděle postní
příslušné slovo Boží: 1. čt. Ex 3,1-8a.13-15; ž. Žl 103; 2. čt. 1 Kor 10,1-6.10-12; evang. Lk 13,1-9;
Bratři a sestry, příběhy, které jsme dnes slyšeli ve čteních, zdánlivě spolu nějak nesouvisí. Evangelium začíná, řekli bychom, černou kronikou. Přicházejí za Ježíšem, který má ten přídomek Nazaretský. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
28.02.2016, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
3. neděle postní
příslušné slovo Boží: 1. čt. Ex 3,1-8a.13-15; ž. Žl 103; 2. čt. 1 Kor 10,1-6.10-12; evang. Lk 13,1-9;
Bratři a sestry, dnešní evangelium platí vždycky. Ono Písmo svaté vždycky platí, to má stálou, nadčasovou platnost, ale přímo tu scénu, to co se tam stalo, to známe. Sejde se několik lidí, stačí třeba dva: „Už jste to slyšel, už jste to slyšela, co se támhle stalo?“ Žijeme v době, kdy se dozvídáme o různých katastrofách, které se staly na druhém konci světa, na druhé straně zeměkoule, téměř v přímém přenosu. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
03.03.2013, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
3. neděle postní
příslušné slovo Boží: 1. čt. Ex 3,1-8a.13-15; ž. Žl 103; 2. čt. 1 Kor 10,1-6.10-12; evang. Lk 13,1-9;
Tato mše svatá, jako každá mše svatá, má být setkáním – setkání nás s Bohem, osobní setkání. A my jsme často na tom velmi podobně jako ten Mojžíš. On žil v cizí zemi. Když chtěl on pomoct Izraelitům, něco pro ně udělat, tak to dopadlo špatně. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
07.03.2010, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
3. neděle postní
příslušné slovo Boží: 1. čt. Ex 3,1-8a.13-15; ž. Žl 103; 2. čt. 1 Kor 10,1-6.10-12; evang. Lk 13,1-9;
Bratři a sestry, v dnešním prvním čtení jsme slyšeli jeden ze zásadních textů Starého zákona o tom, jak se Bůh zjevuje Mojžíšovi. Je to text, který je v mnohém podobný textu, kdy Bůh povolává Abraháma. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
11.03.2007, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
3. neděle postní
příslušné slovo Boží: 1. čt. Ex 3,1-8a.13-15; ž. Žl 103; 2. čt. 1 Kor 10,1-6.10-12; evang. Lk 13,1-9;
My si budeme povídat o dnešním úryvku z listu apoštola Pavla Korinťanům. Proč to tam Pavel napsal? Co tím chce Korinťanům připomenout?
Chce jim připomenout, aby byli trošku pokorní, aby se dokázali pravdivě podívat sami na sebe. Více...