Rubrika
HomilieRole vinařů
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
06.10.2002, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
27. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 5,1-7; ž. Žl 80; 2. čt. Flp 4,6-9; evang. Mt 21,33-43;
Bratři a sestry, v tyto dny u nás, hlavně na jižní Moravě, probíhá vinobraní, sklizeň hroznů. A tak ti jednotliví vinaři, když se potkávají, tak se ptají jeden druhého: „Tak, jaká je letos úroda? Kolik toho máš? Je to dobré nebo je to slabé?“ Nevím, jakou vy máte zkušenost s vinohradem. Vinohrad, to je kus země, který vyžaduje práci celý rok. Dost tvrdou práci. Ale potom je tu odměna. Protože vinná réva, to je plodina, kterou všichni lidé pěstují navíc. Třeba obilí, pšenice, se pěstuje pro chleba, to je jaksi nutná podmínka, abychom měli co jíst. Aby byla mouka, tak proto se pěstuje obilí. Ale vinná réva se pěstuje proto, aby bylo víno, které se používá, když je nějaká slavnost, když se něco oslavuje, když se něco má zapít, když je radost. Když se řekne vinobraní, tak mnoho lidí si představí, právě že už se jde něco oslavovat. A většinou to je dost těžká a tvrdá práce, většinou bývá takové počasí, jako je dnes, takže to nebývá nic příjemného. A potom se čeká, do vánoc se musí čekat, jestli to víno bude, a jaké bude. Vinohrad, to je celoroční práce, ale také je to námět na rozhovory na celý rok. V podstatě kteroukoli roční dobu, když se ti lidé potkají, tak vždycky se stočí ta řeč na vinohrady, jestli se dá čekat dobrá sklizeň, jestli to bude letos dobré, nebo už se třeba i bojí, že buď moc prší, nebo málo, nebo že tu vinnou révu napadne nějaký škůdce.
A zrovna tak to bylo v Izraeli. I oni to pěstovali pro svoje potěšení, měli z toho radost. A každý chtěl mít aspoň kousek vinice. A proto oni to znali, tady tu práci, a když Ježíš k nim mluvil v tomto podobenství, oni mu velice dobře rozuměli. Tak jaké to je s letošním výtěžkem? Bude dobrá úroda nebo špatná? A víme všichni dobře, že se tady nejedná o pole, o vinohrad, ale že se tady jedná o nás, že každý z nás je takovým vinohradem, takovou vinicí. Jaká bude úroda, kterou já přinesu? Pak je tady ještě jeden moment. Já mám odevzdat pánu vinice výtěžek. To, co jsem si s ním smluvil nebo co smluvil on se mnou, když mi vinici pronajímal. Něco, co tomu pánovi patří. Bůh má vůči nám pohledávky. Pohledávky, to je trošku něco jiného než požadavky. Jsem si toho vědom, že on má právo po mně žádat, očekávat ode mne? Jsou lidé, kteří řeknou: „Ne. Bůh nemá na nic právo, já mu taky nic nedám.“ Ale tihle lidé tady nejsou. Taky nebyli kolem Ježíše. Ti ho vůbec neposlouchali. Ti se k tomu celému stavěli odmítavě a vůbec tam nebyli. Ale pak jsou tady ti, kteří říkají: „Ano, Bůh má vůči mně pohledávky, Bůh ode mě očákává, žádá ode mě.“ A tím to končí. Oni to sice řeknou, ale už nic víc neudělají. My uznáváme tyto Boží pohledávky, ale plníme je? Tam je veliký otazník. A odpověď může dát jenom každý z nás. Nikdo z nás nemůže odpovědět za toho druhého. Jestliže je plníme, je všechno v pořádku. Jestli ne, tak jsme jako ti proradní vinaři.
Je mnoho lidí, kteří říkají: „Bůh je na nebi. My jsme tady na zemi. Tak ať se nám do toho neplete.“ Říkali to a říkají různí filozofové a jiní vědátoři. Už ve středověku to vyslovil jeden italský šlechtic, jmenoval se Cosimo Medici. A říkal: „Nás nezajímá nebe, nás zajímá země.“ Tenhle šlechtic zapomněl na to, že Boha taky zajímá země, že Bůh má zájem o člověka. Mnoho lidí si totiž myslí, že Bůh sice svět stvořil, ale že už se dál o něho nestará a že je mu to úplně jedno, jak to tady dál běží. Ale to není pravda. Kdyby mu to jedno bylo, tak by neposlal na svět Ježíše. Mnoho lidí zapomíná, že Bůh nebere, ale dává. Mnoho lidí odmítá Boha a říká: „Musel bych se vzdát toho, toho, toho, Bůh by mi sebral to a to a to.“ A to není pravda. Bůh dává. Jestliže má Bůh na nás nějaké požadavky, tak jsou to požadavky, které jsou v našem zájmu. Bůh sleduje dobro člověka. V čem třeba? Bůh chce, aby lidé ho ctili. Ale chce také, aby lidé ctili a vážili si jeden druhého. Aby mluvili pravdu, aby na jejich slovo bylo spolehnutí, aby měli v úctě manželství, aby slavili neděli, a ještě bych v tom výčtu mohl dlouho a dlouho pokračovat. A co se stane, když tohle všechno člověk odhodí, když nějak ze svého života vytěsní Boha? Velice jasně to vyjadřuje antická moudrost: „Potom se stane, že bude člověk člověku vlkem.“ Zmizí jakékoli ohledy, zmizí jakékoli zábrany, a člověk se bude snažit urvat pro sebe co nejvíc. Tak, jako ti vinaři v evangeliu. Jejich myšlenka, že když zabijí dědice, tak dědictví bude jejich, vypadá velice lákavě, ale je zcestná. Dědictví by jim zůstalo pouze v okamžiku, když by se nepřišlo na to, že oni ho zabili. V okamžiku, když by se na to přišlo, by samozřejmě byli potrestáni a o dědictví by se s nimi vůbec nikdo nebavil.
Proč říká Ježíš toto podobenství? On ho říká kvůli těm, kteří byli kolem něho, a samozřejmě kvůli nám. On chce, aby to zasáhlo určitou skupinu lidí, a to ty, kteří něco převáděli, kteří si hráli. To je úplně nejhorší varianta, která může nastat. Člověk, který si na něco hraje, který něco předstírá. Hra na obřady, na svátky, na slavení neděle, hra na křesťany, to je něco, co se Bohu vůbec nelíbí. A uvědomme si, Boha nikdo neoklame. Ani pět minut. On to pozná okamžitě. A lidé? Ti to za chvíli také poznají, jestli je ten člověk upřímný a opravdový, anebo jestli jenom předvádí nějaké divadlo.
Bratři a sestry, každý z nás má odvádět užitek, výtěžek. Od každého z nás Bůh čeká, že skrze naše jednání ten svět bude o trošku lepší, o trošku krásnější, že se nám tady bude lépe žít. Víte, my v tom světě nejsme jenom jako nějací diváci. V divadle se to dá rozdělit: na herce a diváky. Ale v životě ne. Tam hrajeme všichni. Každý tam máme svou roli. Když se budeme držet toho podobenství, tak jsme dostali roli vinařů. A je to jenom a jenom na nás, jak se budeme starat o svěřenou vinici, a kolik a jakého výtěžku se od nás Pán vinice dočká. Kéž nás může na konci toho našeho hospodaření jenom a jenom pochválit.
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
08.10.2023, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
27. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 5,1-7; ž. Žl 80; 2. čt. Flp 4,6-9; evang. Mt 21,33-43;
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
04.10.2020, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
27. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 5,1-7; ž. Žl 80; 2. čt. Flp 4,6-9; evang. Mt 21,33-43;
Bratři a sestry, jak jsem říkal na začátku mše svaté, slyšeli jsme dnes dvě podobenství. Obě ta podobenství mají stejný význam a liší se v některých detailech. Jde vlastně o to, co ať už prorok nebo Pán Ježíš považoval za důležité, na co položil důraz.
Vlastně obě ta podobenství jsou v určitém protikladu ke zprávě o stvoření. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
08.10.2017, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
27. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 5,1-7; ž. Žl 80; 2. čt. Flp 4,6-9; evang. Mt 21,33-43;
Oslava 235. výročí založení kostela.
Bratři a sestry, církev nám předkládá v této době vlastně několik textů postupně, každou neděli, týká se to úrody, vinice. Ono se to hodí do toho přírodního roku, protože sklízíme úrodu, sklízí se vlastně opravdu teďka vinice, na jižní Moravě probíhá vinobraní. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
05.10.2014, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
27. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 5,1-7; ž. Žl 80; 2. čt. Flp 4,6-9; evang. Mt 21,33-43;
Bratři a sestry, jak jsem říkal na začátku mše svaté, třikrát jsme vyslechli podobenství o vinici. Třikrát jsme slyšeli vlastně stejné téma, ale pokaždé to bylo jinak důrazné. Asi nejdůraznější bylo to třetí, z evangelia. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
02.10.2011, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
27. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 5,1-7; ž. Žl 80; 2. čt. Flp 4,6-9; evang. Mt 21,33-43;
Bratři a sestry, zeptám se vás, nestalo se vám někdy, že jste byli třeba na nějaké oslavě, všichni byli svátečně oblečeni, bylo to něco důležitého, něco významného, a teď si tam někdo nedal pozor na ústa a pronesl něco, co tu oslavu úplně zničilo, zkazilo, rozvrátilo. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
05.10.2008, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
27. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 5,1-7; ž. Žl 80; 2. čt. Flp 4,6-9; evang. Mt 21,33-43;
My se, bratři a sestry, vrátíme zase k druhému čtení, k listu Filipanům.
„O nic nemějte starost.“ Když to člověk slyší (byla to hned první věta dnešního úryvku), tak si řekne: „No, kde to ten svatý Pavel žije? Jak je to možné, nemít starosti! Vždyť každý den se na nás hrne tolik všelijakých starostí, tolik věcí musíme zařídit, vyřídit. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
02.10.2005, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
27. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čt. Iz 5,1-7; ž. Žl 80; 2. čt. Flp 4,6-9; evang. Mt 21,33-43;
My se bratři a sestry ještě dnes naposledy v takové té sérii zamyslíme nad průběhem mše svaté. Pokud si trošku vzpomínáte, tak posledně jsme se dostali k otčenáši.
Otčenáš, to je takové shrnutí evangelia, evangelium v malém. Více...