Neděle 21.07.2024, sv. Vavřinec z Brindisi, Vítězslav
Hledat: Vyhledat
Rubrika Homilie

Ježíš žije novým životem a tento nový život chce dát i mně

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
21.04.2019 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (ve dne)
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sk 10,34a.37-43; ž. Žl 118; 2. čt. Kol 3,1-4; evang. Jan 20,1-9;

Ježíš žije novým životem a tento nový život chce dát i mně9:16
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.04 MB]

Bratři a sestry, zprávu o Ježíšově zmrtvýchvstání nám zaznamenali všichni čtyři evangelisté, ale každý z trošku jiného pohledu. Vždycky v tom byla ta situace, v jaké ten evangelista se nacházel, v jaké psal. A svatý Jan, jednak byl z apoštolů nejmladší, a píše svoje evangelium v okamžiku, kdy už všichni nebo téměř všichni ti očití svědkové zemřeli. A tak hlavní myšlenka, která prochází tou zprávou o zmrtvýchvstání a o setkání se zmrtvýchvstalým Kristem je asi takto: „Blahoslavení, šťastní vy, kteří jste neviděli, a přesto jste uvěřili.“

Celé to vyprávění je o tom, jak církevní společenství se propracovává k tomu, aby přijali tady tuto zprávu o zmrtvýchvstání. To církevní společenství, které bylo utvořeno nebo ustanoveno Kristem na Zelený čtvrtek, na Velký pátek bylo podrobeno obrovské zkoušce, v sobotu má vlastně čas o tom přemýšlet a v neděli je zde další nový posun, nový pohyb. Dozvídáme se, když bychom analyzovali ty vnější věci, že tedy „běžela k Šimonu Petrovi a k tomu druhému učedníkovi“, z toho vyplývá, že nebyli fyzicky na jednom místě. Ale oni také nebyli, řekli bychom, duchovně zatím naladěni na jednu vlnu. Tady z té zprávy vyplývá to, jak se hledali, jak společně usilovali o to, jak tuto zprávu přijmout.

Ta zpráva o tom, že kámen není na svém místě, je zpráva velmi překvapivá. To, že hrob je zavřený, hrob přece má být zavřený. To je jakási jistota. Jistota, která až do těch Velikonoc platila. Je to jistota bolestná, je to jistota smutná, je to jistota, který bere třeba člověku někdy i radost ze života, ale teď to tak není. Teď je kámen odstraněný, a naopak přichází nejistota. Jak to je? Jak to bude?

Říká se, že uvěřit znamená skočit do propasti s tím, že věřím, že se neroztříštím o její dno, ale že mě tam zachytí milující otec. Věřit znamená přijmout určitou nejistotu. Znamená to být ochotný hledat odpověď na otázky. Vzali mého Pána a nevíme, kam ho položili. Jan mluví pouze o Marii Magdaléně, ale právě z toho „nevíme, kam ho položili“, je jasné, že těch osob tam bylo vícero.

Ještě když se trošku vrátím a pokud si vybavujete evangelium, které zaznělo o vigilii, tak ty ženy, když jdou k hrobu, si kladou tu otázku: „A kdo ten kámen odstranil?“ Je v tom vyjádřena pochybnost, jestli budou moci splnit to, co si předsevzali. Chtějí pomazat tělo, ale staví se překážky do cesty.

I my často si v životě říkáme: „A budeme moci uskutečnit to, co jsme si naplánovali, předsevzali? Kdo nám ten kámen odstraní?“ Je to Bůh, který odstraňuje ty různé balvany, různé kameny z našeho života. Velikonoce nás chtějí upozornit nebo ubezpečit o tom, že Bůh je s námi i právě v těch momentech, kdy prožíváme ty těžkosti, kdy to nejde podle našich plánů, a on je ochoten odstranit to, na co my nestačíme.

Ale potom, co dál? Kámen je odstraněný a nevíme, kam jejího Pána položili. Marie Magdaléna o něm nemluví jako o mrtvole. Neříká, kam dali jeho tělo. Kam dali mého Pána? Mluví o něm jako o živém. Rozhodně že žijí v ní jeho myšlenky.

Běží, aby tuto svoji pochybnost nějakým způsobem rozptýlila, aby se o ni podělila. Víra se posiluje ve společenství. Je to velmi důležité, aby člověk ve společenství prožíval svoje radosti, svoje bolesti i svoje pochybnosti. A v tom společenství, které nemusí být nějak veliké (Kristus říká, kde jsou dva nebo tři shromážděni v mém jménu, jsem já uprostřed nich), tak v tomto společenství dochází k posunu. Ten posun bohužel se ztratil v českém překladu. On je v tom slovese „vidět“.

Totiž to vyprávěni začíná tím, že Marie Magdalská přišla za tmy ke hrobu a viděla. To by bylo lepší přeložit slovy „pozorovala, zpozorovala“. Tam je řecké sloveso „plebein“, ale to je jedno. A potom, když přiběhne Petr, tak je to zase přeloženo jako „viděl“. Ale tam je v řečtině jiné sloveso – theorein, a to znamená uvažovat, kontemplovat, přemýšlet, zamýšlet se nad tím, co to znamená.

Bratři a sestry, řekli jsme si na začátku na Zelený čtvrtek, že Velikonoce, hebrejsky pascha, znamená přejití, poskočení, přeskočení, ale také jakýsi posun. A ten posun vidíme i tady právě v evangeliu. Od toho, že něco vidím, že to pozoruji, tak mám se nad tím zamyslet, mám to zkoumat, mám o tom uvažovat, vnitřně mám nad tím přemýšlet, mám se nad tím modlit.

Ono to potom pokračuje, že vlastně dostávají taková malá znamení – rouška z Ježíšova obličeje je složená. Kdyby ho někdo ukradl, tak se nebude zdržovat tím, že tam bude něco skládat a podobně. Ale to je další takový střípek do mozaiky. Pán nám pomáhá, vede nás, ale často jsou to drobnosti a chce po nás, abychom ty drobnosti nepřehlédli, abychom byli vnímaví.

Celý ten úryvek končí tím, že „ještě nerozuměli Písmu, že Ježíš musí vstát z mrtvých“. Když to teologové rozebírají, tak říkají: „Ano, v Izaiášově proroctví ve 26. kapitole je výrok, který je možné vztáhnout na Ježíšovo zmrtvýchvstání, ale spíše se tím myslí písma Bible – Starý zákon, Nový zákon – jako stavba, která nám pomáhá v naší víře. Jako stavba, která tvoří jeden celek. A jde o to, abychom my z této stavby nějakým způsobem čerpali. Můžeme také říci, z této studny, abychom čerpali. Aby to pro nás byla otevřená stavba, do které vstoupíme. Nebo aby to byla přístupná studna, ze které budeme čerpat.

Bratři a sestry, jako jsme prožívali čtyřicet dnů doby postní, kdy jsme se připravovali na tyto svátky, tak teď budeme prožívat ještě více, bude to až do Seslání Ducha svatého, padesát dnů, kdy v sobě máme nechat pracovat, působit tady tyto myšlenky, které teď slyšíme. Máme to číst, máme to vnímat a máme o tom uvažovat, máme nad tím kontemplovat, co to znamená pro každého z nás. Ježíš vstal z mrtvých, žije novým životem a tento nový život chce dát i mně.



Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku


Člověče, musíš se nechat nalézt

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
27.03.2016 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (ve dne)
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sk 10,34a.37-43; ž. Žl 118; 2. čt. Kol 3,1-4; evang. Jan 20,1-9;

Člověče, musíš se nechat nalézt11:39
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.59 MB]

Bratři a sestry, při velikonoční vigílii jsme v evangeliu slyšeli o tom, jak se setkávají andělé se ženami, které Ježíše hledají. Potom to vlastně graduje, že se Ježíš ukáže Máří Magdaléně a těm ženám, které se vracejí od prázdného hrobu.    Více...


Jdeme zpátky do Jeruzaléma!

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
31.03.2013 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (ve dne)
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sk 10,34a.37-43; ž. Žl 118; 2. čt. Kol 3,1-4; evang. Jan 20,1-9;

Jdeme zpátky do Jeruzaléma12:35
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.74 MB]

Bratři a sestry, pokračovali jsme ve čtení evangelia podle svatého Lukáše. Začali jsme v tom čtení večer při večerní bohoslužbě při vigilii, slavnosti zmrtvýchvstání Pána Ježíše. I když podle vnějšího počasí to spíš vypadá, že slavíme Boží hod vánoční, slavíme Boží hod velikonoční, zmrtvýchvstání, nový život.    Více...


Každý z nás má nějaké Emauzy

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
04.04.2010 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (ve dne)
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sk 10,34a.37-43; ž. Žl 118; 2. čt. Kol 3,1-4; evang. Jan 20,1-9;

Každý z nás má nějaké Emauzy13:17
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 1.92 MB]

Bratři a sestry, naším průvodcem o letošních Velikonocích byl především evangelista svatý Lukáš. Na Květnou neděli jsme slyšeli zprávu o umučení Ježíše Krista, pašije, z jeho pera. V noci při slavnosti Vzkříšení, při vigilii Vzkříšení jsme slyšeli zprávu o tom, jak ženy utíkají nebo spíš spěchají ke hrobu v neděli ráno, aby se postaraly o Ježíšovo mrtvé tělo, aby ho pomazaly vonnými mastmi.    Více...


Marie Magdaléna zůstala se svým Pánem

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
11.04.2004 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (ve dne)
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sk 10,34a.37-43; ž. Žl 118; 2. čt. Kol 3,1-4; evang. Jan 20,1-9;

Marie Magdaléna zůstala se svým Pánem8:25
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 27 kb/s, 1.66 MB]

Bratři a sestry, v noci jsme slyšeli zprávu o Ježíšově zmrtvýchvstání tak, jak ji zaznamenat Lukáš, a teď jsme slyšeli, co o tom říká Jan. Říká se v ní, že úplně první, kdo tam byl, byla Marie Magdaléna.    Více...


Všechna práva vyhrazena římskokatolické farnosti a autorům příspěvků.