Rubrika
HomilieČlověče, musíš se nechat nalézt
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
27.03.2016 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (ve dne)
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sk 10,34a.37-43; ž. Žl 118; 2. čt. Kol 3,1-4; evang. Jan 20,1-9;
Bratři a sestry, při velikonoční vigílii jsme v evangeliu slyšeli o tom, jak se setkávají andělé se ženami, které Ježíše hledají. Potom to vlastně graduje, že se Ježíš ukáže Máří Magdaléně a těm ženám, které se vracejí od prázdného hrobu. A to jsou všechno lidé, kteří Ježíše hledají. Oni ho hledají mrtvého, ale najdou ho živého. Ale ti dva učedníci, o kterých jsme slyšeli teď, ti Ježíše nehledají.
Svým způsobem jsou to docela špatní učedníci, protože oni na jednu stranu jsou informovaní. Oni odcházejí z Jeruzaléma v neděli ne úplně ráno. Oni odcházejí, až se ty ženy vrátí od hrobu. Kdyby tito dva učedníci utíkali v pátek, mohli odejít v sobotu navečer nebo večer, když skončil sabat, ale oni utíkají v neděli. Trošku pozdě. Nemá to určitou logiku a oni jsou takoví rozkolísaní, a to svatý Lukáš popisuje.
Oni spolu hovořili, uvažovali. V řečtině vlastně jsou tam použita slova, která známe, že vedli spolu homilii. To je to, o co se teď snažím já k vám. Homilie nemá být jenom monolog nebo nějaká přednáška, ale má to být něco, co pronikne do těch lidí a ti, kdo to poslouchají, ať už uvnitř sebe anebo třeba i nahlas v některých případech se k tomu vyjádří. Tady samozřejmě oni spolu mluvili, řekli bychom velmi zaujatě. Uvažovali.
Tam se to dá přeložit ještě slovem dokonce, že o to vedli spor. Spor v tom slova smyslu, že chtěli mít v tom jasno. Chtěli si to utřídit, všechny ty myšlenky. Tedy byla to debata velmi zanícená, debata, do které, bychom řekli, oni se celí položili. Nebyl to jenom nějaký hovor o počasí nebo o něčem, co by je nezajímalo. Bylo to něco, co je velmi naplňovalo, oni toho byli plní, ale zároveň to potřebovali nějakým způsobem zpracovat, utřídit.
A v tuto chvíli se k nim Ježíš přibližuje. Oni ho nevolají, oni ho nehledají. On přichází sám. My často mluvíme o tom, že máme hledat Boha, máme hledat Ježíše, a tento úryvek nám říká něco jiného: „Člověče, musíš se nechat nalézt. Bůh je ten, který je činný, Bůh je ten, který ti jde naproti.“
Tento úryvek je velmi krásný v tom, že asi nás třeba napadla myšlenka: „A co teda ten Ježíš po svém zmrtvýchvstání dělá, čím se zaobírá?“ A na to nám odpovídá evangelium, které jsme právě slyšeli. Zaobírá se pořád námi lidmi. Dělá to, co dělal před svou smrtí. Chodí mezi lidi, hledá lidi a pomáhá lidem najít tu cestu, utřídit myšlenky, vyjasnit věci.
Ježíš je tak pokorný i po svém zmrtvýchvstání, že snese tady to: „Ty jsi jediný, kdo neví, co se v Jeruzalémě děje nebo stalo.“ A oni jsou ti, kteří Ježíšovi vyprávějí, co on sám prožil. Když se nad tím trošku zamyslíme, tak je to situaci svým způsobem hodně trapná. Oni, kteří byli někde opodál, asi trošku schovaní, trošku aby viděli, zase něco mezi, povídají Ježíšovi, čeho on byl hlavním účastníkem, hlavním aktérem. A Ježíš to ve své pokoře snese, vydrží.
Těmto dvěma učedníkům nechybí informace. Znalosti mají dobré, vědí, jak to všechno proběhlo, ale něco jim chybí. Chybí jim ochota podle těch informací se zařídit, udělat ten krok v té homilii, přijmout to, přijmout tu zvěst. Oni to v tuto chvíli berou, jako když si člověk něco přečte v novinách, zasáhne ho to, ale pak třeba ty noviny odloží. Jsou tam samozřejmě věci, které nějakým způsobem můžeme odložit, a jsou věci v našem životě, které nemáme odkládat, nemáme to jenom odsunout a říct: „Tečka, konec.“
Ježíš jim dává na toto čas a je to on, který v nich vykoná tu práci, pomůže jim. Ale když dojdou do dalšího mezního bodu, tak Ježíš respektuje jejich svobodu. Ježíš vždycky respektuje svobodu člověka a dělal, jako by chtěl jít dál.
Oni spolu strávili minimálně půl dne a byl to Ježíš, který se jim věnoval. Oni přijímají. Tak je to vlastně vždycky, že člověk od Boha přijímá. A dostali možnost postoupit o kus dál, ale museli se sami rozhodnout. „Zůstaneš s námi?“ Ježíš dělá, že chce jít dál. Chce to od nich slyšet. To není tak, že by Ježíš nějakým způsobem nechtěl být s námi, že by se nás stranil, ale zachovává absolutně naši svobodu. Proto je nutné říct: „Zůstaň! Zůstaň s námi!“
Oni říkají důvod: „Protože se připozdívá.“ Říkají důvod, kde to vypadá, jako že oni mají péči o něho: „Kam bys teď chodil? Už bude večer.“ Ale de facto pořád jim jde o ně samé, protože: „Nám s tebou bylo dobře, tak tady teda zůstaň.“ A Ježíš v tuto chvíli, kdy je pozván, kdy oni udělají ten další krok, postoupí na další úroveň, začne dělat nepoměrně větší věci. Ježíš zopakuje to, co se stalo na Zelený čtvrtek ve večeřadle. Zopakuje to pro dva učedníky, jak říkám, kteří zrovna nejsou vzorem nějakých dobrých učedníků. Zopakuje to pro Kleofáše, který snad byl Ježíšovým příbuzným, proto je tam to jméno řečeno, a zopakuje to pro druhého učedníka, jehož jméno tam ani není uvedeno. Biblisté, vykladatelé tohoto úryvku, říkají: „My z toho můžeme vytěžit to, že ten učedník není identifikován, tudíž je tam místo pro každého z nás.“ Ježíš je ochotný toto, co se stalo v Emauzích, zopakovat pro každého z nás.
A to, že oni prožili znovu to, co bylo na Zelený čtvrtek ve večeřadle, tak jim dává sílu změnit se, odložit ten strach a udělat ten další krok – pochopit, že jsou na špatné cestě. Ta cesta do Emaus je útěkem, to jsme řekli na začátku. Je to jakási slepá ulice. A ze slepé ulice nezbývá, než vycouvat nebo se otočit a rychle z ní vyjet. A toto musí udělat oni a nedbají na to, že už je večer, že půjdou třeba přes noc, ale jdou. Vrací se do Jeruzaléma, aby se setkali s církví.
Bratři a sestry, toto je velmi krásný příběh, který vypovídá právě o tom, že Ježíšova mise, záchranná mise, neskončila okamžikem zmrtvýchvstání, ale pokračuje neustále. Ale svatý Lukáš, který jako jediný zaznamenal tento příběh, ho zaznamenal ve svém evangeliu ještě i z jiného důvodu. On své evangelium píše křesťanům takzvané třetí generace. První generace jsou apoštolové, ti kteří s Ježíšem byli, kteří si na něho mohli sáhnout. Druhá generace jsou žáci apoštolů. Ti ještě mluvili třeba s apoštoly, kteří říkali: „My jsme Ježíše znali. My jsme s ním byli tam a tam.“ Třetí generace už je odkázána pouze na svědectví, na svědectví slova těch předchozích. A svatý Lukáš tedy říká: „Všechna ta svědectví, to všechno se sjednocuje v tom, co se stalo na Zelený čtvrtek, co Ježíš zopakoval v Emauzích, a to co dělali, dělají křesťané a dělat budou. Slaví to, čemu říkáme mše svatá, slaví eucharistii. V tomto okamžiku se všichni setkávají a v tomto okamžiku už je jedno, kdo byl v jaké generaci, už je jedno, kdo si sáhnul, kdo si nesáhnul.
Víme, že (budeme to číst i letos) Pán Ježíš říká Tomášovi: „Protože jsi viděl a sáhnul sis, tak uvěřils. Ale šťastní, blahoslavení jsou ti, kdo neviděli, kdo si nemohli sáhnout, a přesto uvěřili.“
Bratři a sestry, ať je nám ten dnešní evangelní úryvek posilou, ať nás provází na našich životních cestách, ať si vždycky uvědomujeme, ať jdu, kam jdu, Ježíš je se mnou, Ježíš mě doprovází. A pokud já budu jakýmsi způsobem o to stát, tak Ježíš mě povede, upozorní mě na to, jestli jdu dobře nebo jestli jdu špatně. Dokonce mi dá i jakési varování třeba, že jdu špatně, a udělá všechno pro to, aby mě obrátil, abych šel cestou správnou. Jde o to, abychom my všichni si uvědomili to, co si uvědomili emauzští učedníci: „Bylo nám s tebou dobře. Pane, buď stále s námi a neopouštěj nás.“
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
21.04.2019 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (ve dne)
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sk 10,34a.37-43; ž. Žl 118; 2. čt. Kol 3,1-4; evang. Jan 20,1-9;
Bratři a sestry, zprávu o Ježíšově zmrtvýchvstání nám zaznamenali všichni čtyři evangelisté, ale každý z trošku jiného pohledu. Vždycky v tom byla ta situace, v jaké ten evangelista se nacházel, v jaké psal. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
31.03.2013 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (ve dne)
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sk 10,34a.37-43; ž. Žl 118; 2. čt. Kol 3,1-4; evang. Jan 20,1-9;
Bratři a sestry, pokračovali jsme ve čtení evangelia podle svatého Lukáše. Začali jsme v tom čtení večer při večerní bohoslužbě při vigilii, slavnosti zmrtvýchvstání Pána Ježíše. I když podle vnějšího počasí to spíš vypadá, že slavíme Boží hod vánoční, slavíme Boží hod velikonoční, zmrtvýchvstání, nový život. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
04.04.2010 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (ve dne)
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sk 10,34a.37-43; ž. Žl 118; 2. čt. Kol 3,1-4; evang. Jan 20,1-9;
Bratři a sestry, naším průvodcem o letošních Velikonocích byl především evangelista svatý Lukáš. Na Květnou neděli jsme slyšeli zprávu o umučení Ježíše Krista, pašije, z jeho pera. V noci při slavnosti Vzkříšení, při vigilii Vzkříšení jsme slyšeli zprávu o tom, jak ženy utíkají nebo spíš spěchají ke hrobu v neděli ráno, aby se postaraly o Ježíšovo mrtvé tělo, aby ho pomazaly vonnými mastmi. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
11.04.2004 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (ve dne)
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sk 10,34a.37-43; ž. Žl 118; 2. čt. Kol 3,1-4; evang. Jan 20,1-9;
Bratři a sestry, v noci jsme slyšeli zprávu o Ježíšově zmrtvýchvstání tak, jak ji zaznamenat Lukáš, a teď jsme slyšeli, co o tom říká Jan. Říká se v ní, že úplně první, kdo tam byl, byla Marie Magdaléna. Více...