Rubrika
HomilieMarie Magdaléna zůstala se svým Pánem
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
11.04.2004 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (ve dne)
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sk 10,34a.37-43; ž. Žl 118; 2. čt. Kol 3,1-4; evang. Jan 20,1-9;
Bratři a sestry, v noci jsme slyšeli zprávu o Ježíšově zmrtvýchvstání tak, jak ji zaznamenat Lukáš, a teď jsme slyšeli, co o tom říká Jan. Říká se v ní, že úplně první, kdo tam byl, byla Marie Magdaléna. Dokonce se říká, kdy to bylo - ještě za tmy. Takže, když budeme hledat časový okamžik, kdy tam asi byla, tak nám vyjde něco mezi čtvrtou a pátou hodinou ranní. Skutečně si přivstala. Teprve po ní tam přišly ženy, které nesly vonné masti a plátna, aby dokončily pohřební obřady. Mezitím ale ona odešla pro apoštoly a pak se tam vrátila s Petrem a Janem.
Bratři a sestry, všimněme si, proč tam jde Marie Magdaléna. Ty ženy, to víme - protože nesly ty masti a chtěly dokončit to, co už nestihly dodělat v pátek. Ale ona tam nejde z žádného praktického důvodu. Ona tam jde ze zájmu. Uvědomme si, že Ježíš Kristus toho pro Marii Magdalénu mnoho udělal a ona mu potom byla za to velmi vděčná a doprovázela ho vlastně všude, i pod kříž. A ona má o Ježíše zájem, protože v něm poznala někoho, kdo měl zájem o ni, o její problémy, o její nemoci, o její hříchy, a ona není taková, že by řekla: "Konec, skončilo to", ale chce, aby to pokračovalo nějakým způsobem. Neví jakým způsobem to bude pokračovat, protože z její řeči, když přijde k apoštolům, tak je zřejmé, že neuvažuje o tom, že by Ježíš žil, že by vstal z mrtvých, protože mluví o tom, že někam odnesli mého Pána. Ale zase nemluví o tom v tom smyslu: "Někam se ztratilo mrtvé tělo." "Můj Pán je někde pryč a já nevím, kde je a já ho chci najít." Nazývá ho svým Pánem a to ukazuje, proč tam šla - chce mu být blízko.
Bratři a sestry, Marie Magdaléna je vzorem pro všechny lidi, kteří jednají nezištně, ze zájmu o druhé, ze zájmu o to pomoci, být nablízku. Všimněme si, kdo je první u hrobu - Marie Magdaléna a Jan, ti dva, kteří stáli pod křížem. Ono to tak v životě chodí pořád, že ti lidé, kteří mají zájem, tak ho mají vždycky. To jsou lidé, kteří jsou vnímaví pro bolesti druhých a nesou je s nimi, a zároveň tito stejní lidé jsou vnímaví i pro radost a jsou schopni sdílet radost s druhými. A ti, kteří jsou nějak uzavření do sebe a kteří jsou, můžeme říct, i tupí, tak tito lidé jsou uzavření a tupí vždycky, ať jde o radost, o bolest, o cokoliv. Takže ti, co byli první pod křížem, tak jsou první u hrobu. Ti, co prožívali s Ježíšem jeho bolest, jeho utrpení a můžeme říct jeho prohru před světem, tak s ním také první prožívají tu radost z vítězství, protože chtěli. Oni chtěli být pod křížem a chtěli být u toho hrobu první. Vlastně v tenhle moment navazuji na myšlenku, kterou už jsem tady přednesl v noci o tom, že Bůh řekl Židům v Egyptě: "Můžete být svobodni." Dovedl je až k Rákosovému moři a řekl jim: "A teď je na vás, jestli tam půjdete, jestli přejdete nebo jestli se zastavíte." Oni si všichni - Petr, Jan, Magdaléna - mohli říct, když pochovali Ježíše v pátek: "Tak je konec. Konec a půjdeme si po svém. Musíme si zajistit svůj život, na Ježíše nemůžeme spoléhat." Ale oni to neudělali, oni pořád chtěli zůstat se svým Pánem. Teď se dozvěděli, že tento Pán žije. Dalo jim to velkou práci tomu uvěřit. Nechápali to, byl to pro ně úplně stejný šok, jako když zjistili, že je odsouzený k smrti a že umřel na kříži. A oni se učí žít s touto pravdou, s touto skutečností, že Ježíš vstal z mrtvých. Nejde jim to, ale oni se tomu snaží uvěřit. Bratři a sestry, my s tím budeme mít třeba taky problémy, taky nám to nepůjde hned. Není to jednoduché s vírou. Bůh od nás nečeká, že to bude hned na sto procent, ale čeká, že tak, jako apoštolové a Marie Magdaléna, i my budeme chtít zůstat se svým Pánem.
Když se mluví o víře, tak se hledají všelijaké definice. Já jsem si vzpomněl na jeden příběh. Možná jsem vám ho už vyprávěl, je takový trošku úsměvný, asi to pravda nebyla - spíš je to takový katechetický příběh, ale dobře vystihuje, co je to víra a jak je někdy těžké věřit. Ale také tento příběh vysvětluje, že víra se týká našeho všedního každodenního života.
Tak ten příběh: V jedné zemi dlouho nepršelo a už to vypadalo, že z toho bude katastrofa, a tak v jedné farnosti kněz svolal věřící a říká: "Přijďte dnes odpoledne, budeme se modlit za déšť." Přišli odpoledne všichni, kostel nabitý, farář se postavil mezi ně, tak si je změřil a říká jim: "Vždyť vy vůbec nemáte víru." Oni říkají: "Jak to, vždyť jsme přišli, chceme se modlit za déšť." On říká: "No to jo, ale vždyť nikdo z vás si nedonesl deštník."
My to známe, bratři a sestry, my to všechno víme, ale velká potíž je v tom, že nám to pořád nějak nejde dát do toho našeho obyčejného života, že my na to potom, když na to přijde, zapomeneme, že to přehluší spousta jiných starostí. Zkusme si udělat takové velikonoční předsevzetí: "Chci počítat se svým Pánem. On toho pro mě mnoho udělal, tak, jako pro Magdalénu, pro Jana, pro Petra, On toho tolik udělal i pro mě a já ve svém životě na něho nechci zapomenout. Chci s ním být v radosti i v bolesti, chci být vnímavý pro radosti i bolesti lidí kolem mne, chci být nablízku mému Pánu a když nebudu vědět, kde je, chci ho hledat a nikdy, nikdy to nechci vzdát.
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
21.04.2019 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (ve dne)
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sk 10,34a.37-43; ž. Žl 118; 2. čt. Kol 3,1-4; evang. Jan 20,1-9;
Bratři a sestry, zprávu o Ježíšově zmrtvýchvstání nám zaznamenali všichni čtyři evangelisté, ale každý z trošku jiného pohledu. Vždycky v tom byla ta situace, v jaké ten evangelista se nacházel, v jaké psal. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
27.03.2016 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (ve dne)
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sk 10,34a.37-43; ž. Žl 118; 2. čt. Kol 3,1-4; evang. Jan 20,1-9;
Bratři a sestry, při velikonoční vigílii jsme v evangeliu slyšeli o tom, jak se setkávají andělé se ženami, které Ježíše hledají. Potom to vlastně graduje, že se Ježíš ukáže Máří Magdaléně a těm ženám, které se vracejí od prázdného hrobu. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
31.03.2013 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (ve dne)
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sk 10,34a.37-43; ž. Žl 118; 2. čt. Kol 3,1-4; evang. Jan 20,1-9;
Bratři a sestry, pokračovali jsme ve čtení evangelia podle svatého Lukáše. Začali jsme v tom čtení večer při večerní bohoslužbě při vigilii, slavnosti zmrtvýchvstání Pána Ježíše. I když podle vnějšího počasí to spíš vypadá, že slavíme Boží hod vánoční, slavíme Boží hod velikonoční, zmrtvýchvstání, nový život. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
04.04.2010 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (ve dne)
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sk 10,34a.37-43; ž. Žl 118; 2. čt. Kol 3,1-4; evang. Jan 20,1-9;
Bratři a sestry, naším průvodcem o letošních Velikonocích byl především evangelista svatý Lukáš. Na Květnou neděli jsme slyšeli zprávu o umučení Ježíše Krista, pašije, z jeho pera. V noci při slavnosti Vzkříšení, při vigilii Vzkříšení jsme slyšeli zprávu o tom, jak ženy utíkají nebo spíš spěchají ke hrobu v neděli ráno, aby se postaraly o Ježíšovo mrtvé tělo, aby ho pomazaly vonnými mastmi. Více...