Čtvrtek 20.06.2024, sv. Silverius, Květa
Hledat: Vyhledat
Rubrika Homilie

Přišla hodina, kdy Syn člověka bude oslaven

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
21.03.2021, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
5. neděle postní
příslušné slovo Boží: 1. čtení Jer 31,31-34; 2. čtení Žid 5,7-9; evangelium Jan 12,20-33;

Přišla hodina, kdy Syn člověka bude oslaven10:23

Bratři a sestry, dnešní evangelní úryvek je z 12. kapitoly Janova evangelia, a na první pohled to působí nesourodě, nesouvisle. Říkáme si, co tím Pán Ježíš, nebo řekněme třeba i evangelista, co nám chtějí říci?

Bude dobré si připomenout, že tady tento rozhovor nebo i ta událost, setkání s těmi řeckými poutníky proběhlo z našeho pohledu na Květnou neděli. Vlastně tady tito řečtí poutníci byli svědky Ježíšova vjezdu do Jeruzaléma a chtějí ho vidět.

Kdo jsou tito lidé? To nevíme. Buď jsou to lidé, kteří se přidali k židovské víře, takzvaní proselyté, ale tady se říká, že jsou to pohané. To tedy znamená, že to byli lidé, kteří formálně nepatřili ke společenství víry Izraele, že to byli nějací sympatizanti. A tady tito sympatizanti si netroufají jít přímo za Ježíšem, ale hledají někoho, kdo by mohl mít pro ně pochopení. No, a ten někdo je Filip, a potom Ondřej.

Proč? No, protože to jsou řecká jména. To znamená, že vlastně tady tito Izraelité měli nějaký vztah k těm, řekli bychom, ostatním národům. A tedy ti řečtí sympatizanti hledají někoho, kdo jim usnadní tu cestu k Ježíšovi.

Oni s o tom baví spolu, a potom se o tom baví s Ježíšem. Ježíš překvapivě nedává odpověď: „Přiveďte je, nevoďte je,“ nebo takhle, ale obrací se k těm svým učedníkům. Ježíš neodpovídá tady těm pohanům, ale odpovídá svým učedníkům. Vlastně vychází z toho, co se stalo. Viděli ho všichni, jak jede na oslátku, jak volají Hosana, jak ho oslavují. Ale Ježíš říká vlastně: „Přišla hodina, kdy Syn člověka bude oslaven.“

Ježíš mluví jako prorok. „Přišla hodina.“ Poprvé v Janově evangeliu tady ten termín zazní v druhé kapitole na svatbě v Káni, kdy Panna Maria se přimlouvá za to štěstí těch novomanželů, svatebčanů, a říká: „Mají problém. Vyřeš to.“ A Ježíš říká: „Ještě nepřišla má hodina.“

V tuto chvíli už Ježíš říká: „Přišla ta hodina, abych řešil problém lidí.“ Celkový problém, tedy štěstí – neštěstí, spásu – zavržení, úspěch – neúspěch. Už se nejedná jenom o jednu svatbu, o jedny svatebčany, ale jedná se o celé lidstvo. Přišla hodina, kdy Syn člověka bude oslaven.

Na té svatbě mu tleskali za to, teď mu tleskají, volají Hosana a mnozí si myslí, že to tak bude pokračovat. Myslí si to zřejmě ti Řekové, určitě si to myslí Ježíšovi učedníci.

Ježíš je vlastně už vyvádí z omylu a předpovídá, že ten úspěch, ta oslava bude, ale že to celé proběhne úplně nějak jinak. Že to proběhne jinak, než oni čekají, Ježíš dokládá tím přirovnáním k pšeničnému zrnu. Jestliže nepadne do země, neodumře, zůstane samo.

Člověk má ze své přirozenosti tendenci hlídat se, hlídat sebe, hlídat si věci kolem sebe, abych něco neztratil. A právě Ježíš tady tím paradoxně ukazuje a říká, že když člověk takto se chová ochranářsky a staví si kolem sebe a kolem svých věcí takovou tu zeď, tak že ztrácí. To je právě jeden tady z těch paradoxů Velikonoc, kdy Ježíš ukazuje, že to, co považujeme za jistotu, za výhodu, tak se může obrátit právě v náš neprospěch.

„Jestliže odumře, přinese hojný užitek.“ On neříká, jestliže zahyne, ale odumřít znamená vlastně něčeho se vzdát. Vzdát se nějakého pohodlí, vzdát se něčeho. Je zde něco, co má zásadní vliv na náš život, ale přinese užitek. Koneckonců všichni chceme prožít nějaký užitek. Toužíme po tom, aby náš život měl smysl.

Dál se vlastně ta Ježíšova řeč ubírá v tom stejném slova smyslu, jak jsem o tom mluvil. Jestliže si někdo příliš chrání to svoje, tak ztrácí.

„Nyní je moje duše rozechvěna. Co mám říci? Otče, vysvoboď mě od té hodiny.“ Zde vlastně vnímáme, cítíme Ježíše jako člověka. Ježíš jako člověk ví, že to bude nesmírně těžké, ale hned dodává jako Boží Syn: „Ale kvůli té hodině jsem přišel. Otče, oslav své Jméno.“

Tedy Ježíš pořád nechce, aby ho oslavovali lidé, nepřijímá chválu od lidí. Také nechce, aby lidé nějakým způsobem ho obhajovali, ale říká: „Mě obhajují moje skutky a mě obhajuje můj Otec. Protože já jednám ve shodě s jeho vůlí. Konám to, co on by chtěl.“ A také z toho důvodu se ozývá hlas z nebe.

Tady vidíme, jak se k tomu ti různí lidé staví různě. „V tom zahřmělo.“ To jsou vlastně ti, kteří tomu nevěří vůbec, kteří to nějakým způsobem bagatelizují, kteří to odmítají. Pak jsou zde další, kteří teda říkají: „To k němu promluvil anděl.“ Jako něco by tam mohlo být. A vlastně to třetí, že promluvil Otec, to tam neřekne nikdo. Nikdo se v tu chvíli vlastně neodváží říct: „A já tomu věřím.“

Vidíme tady, jak kolem Ježíše to společenství bylo slabé ve víře, jak o tu víru zápasilo. Jak moc toužili po tom mít ten úspěch, aby byli chváleni, aby byli oslavováni, aby to zkrátka a dobře šlo podle těch našich představ. A Ježíš říká: „Ten hlas se ozval kvůli vám, protože vy potřebujete být utvrzeni ve víře.“

„Nastává hodina, kdy nastane soud na světem, kdy vládce tohoto světa bude vypuzen.“ Řečtina používá pro to označení, kterému my říkáme svět, několik termínů. V zásadě můžeme říci dva. Jeden termín je svět, který uznává Boha, který ho respektuje, který chce být ve shodě s Bohem, svět vykoupený. A potom svět, který se staví proti Bohu, který je nevykoupený, který je nepřítel. Ježíš, když mluví (česky je to přeloženo tím „svět“), tak má na mysli právě ten svět, který je bez Boha, který se stav nepřátelsky.

Tento nepřátelský svět bude poražen, bude nad ním pronesen soud. Způsobem, který v tuto chvíli nikdo nečekal. Nečekal i z toho důvodu, že Izraelité, když vlastně někdo měl být popraven, tak byl zabit ukamenováním. Proto je zde řečeno „to řekl, aby naznačil, jakou smrtí zemře,“ že bude ukřižován, tedy že to všechno proběhne nějak jinak, než oni čekají, ale že to dospěje ke zdárnému konci.

Ježíšův kříž, kdy on mluví o tom „budu vyvýšen“, ano, na ten kříž také byl vyvýšen, vyzdvižen, ale de facto byl Bůh hrozně ponížen, protože Boží Syn zemřel smrtí otroka. Smrtí bezprávného člověka. Zemřel, jako by spáchal nějaký hrozný zločin. Proto je to Boží ponížení. Ale je to paradox, a skrze tento paradox Bůh dovede své dílo záchrany světa, záchrany člověka ke zdárnému konci.

A tady o tomto také mluví první čtení, mluví o té nové smlouvě – vepíšu jim ji do srdcí. Srdce v době proroka Jeremiáše není chápáno jako místo citu, ale jako místo, sídlo, kde se člověk rozhoduje. Jako místo, kde činí rozhodnutí, jako místo vůle následovat, vydat se na cestu, respektovat určité postoje, zkrátka a dobře, mít zásady.

Bratři a sestry, tady tato nová smlouva, kterou Ježíš Kristus uzavřel s celým lidstvem, platí. Ale jde o to, aby platila pro každého z nás. A proto je potřeba, abychom ji přijali. Abychom si ji nechali vepsat do toho srdce, abychom udělali tady toto rozhodnutí a abychom řekli: „Ano, Pane, já ti děkuji za všechny tvoje námahy.“



Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku


Odteď už nebudou potřeba žádní zprostředkovatelé

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
17.03.2024, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
5. neděle postní
příslušné slovo Boží: 1. čtení Jer 31,31-34; 2. čtení Žid 5,7-9; evangelium Jan 12,20-33;

Odteď už nebudou potřeba žádní zprostředkovatelé8:16


Životní plán se realizuje v konkrétních chvílích

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
18.03.2018, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
5. neděle postní
příslušné slovo Boží: 1. čtení Jer 31,31-34; 2. čtení Žid 5,7-9; evangelium Jan 12,20-33;

Životní plán se realizuje v konkrétních chvílích10:11
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.23 MB]

Bratři a sestry, dnešní evangelium a dnešní první čtení do sebe velmi dobře zapadají, i když to tak na první pohled třeba nevypadá. V prvním čtení jsme slyšeli proroctví Jeremiáše – proroctví pronesené v okamžiku, kdy už kolem Jeruzaléma se nacházejí babylónští vojáci, kdy to s tím národem vůbec, ale vůbec nevypadá dobře a kdy jim ještě ti Babylóňané nabízejí mírovou smlouvu.    Více...


Ano, Bože, já chci k tobě patřit

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
22.03.2015, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
5. neděle postní
příslušné slovo Boží: 1. čtení Jer 31,31-34; 2. čtení Žid 5,7-9; evangelium Jan 12,20-33;

Ano, Bože, já chci k tobě patřit14:24
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.96 MB]

Bratři a sestry, i když to na první pohled tak nevypadá, tak první čtení a evangelium spolu velmi úzce souvisí. V prvním čtení vlastně téměř šest set let před tím, než Ježíš řekne: „Přišel jsem kvůli této hodině,“ tak prorok Jeremiáš už oznamuje, ohlašuje tento Boží záměr.    Více...


Jeremiáš zvěstuje novou smlouvu

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
25.03.2012, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
5. neděle postní
příslušné slovo Boží: 1. čtení Jer 31,31-34; 2. čtení Žid 5,7-9; evangelium Jan 12,20-33;

Jeremiáš zvěstuje novou smlouvu11:51
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.54 MB]

Bratři a sestry, v evangeliu už jsme slyšeli takový první náznak blížících se svátků. Mluví se tam o lidech, kteří, ačkoliv nebyli příslušníci izraelského národa, sdíleli nějakým způsobem víru nebo aspoň část víry v jednoho Boha.    Více...


Jeremiáš zvěstuje novou smlouvu

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
29.03.2009, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
5. neděle postní
příslušné slovo Boží: 1. čtení Jer 31,31-34; 2. čtení Žid 5,7-9; evangelium Jan 12,20-33;

Jeremiáš zvěstuje novou smlouvu12:48
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.10 MB]

Bratři a sestry, my se zastavíme dnes u osoby proroka Jeremiáše a u toho pojmu Nová smlouva.

Prorok Jeremiáš je velmi významná postava Starého zákona, ale je tak trošičku ve stínu Mojžíše, Abraháma .    Více...


Byl vyslyšen pro svou úctu k Bohu

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
02.04.2006, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
5. neděle postní
příslušné slovo Boží: 1. čtení Jer 31,31-34; 2. čtení Žid 5,7-9; evangelium Jan 12,20-33;

Byl vyslyšen pro svou úctu k Bohu10:33
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 28 kb/s, 2.19 MB]

Bratři a sestry, jestli si vzpomínáte, tak na začátku postní doby jsem říkal, že hlavní myšlenkou textů, které budeme letos číst, je obnova smlouvy, smlouvy mezi Bohem a člověkem. Aby to nebylo jenom nějaké prázdné ujednání, ale aby to bylo ujednání, které bude živé.    Více...


Smlouva vepsaná do srdcí

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
06.04.2003, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
5. neděle postní
příslušné slovo Boží: 1. čtení Jer 31,31-34; 2. čtení Žid 5,7-9; evangelium Jan 12,20-33;

Bratři a sestry, chtěl bych se společně s vámi zamyslet nad dnešním prvním čtením, kdy prorok Jeremiáš z pověření Božího říká, že se blíží dny, kdy sjedná s Izraelovým a Judovým domem novou smlouvu. Že to bude smlouva, která nebude vepsána do nějakého kamene nebo na nějaký papír, ale bude vepsána do srdcí. Ten text, který jsme slyšeli, působí takovým útěšným dojmem, také je tato pasáž vykladateli nazývána jako kniha útěchy. Jsou to dvě kapitoly z Knihy proroka Jeremiáše, 30. a 31. Ale jinak je ta kniha plná proroctví, které vpodstatě ohlašuje zkázu.    Více...


Všechna práva vyhrazena římskokatolické farnosti a autorům příspěvků.