Čtvrtek 25.07.2024, sv. Jakub Starší, sv. Kryštof, Jakub
Hledat: Vyhledat
Rubrika Homilie

Lid byl plný očekávání

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
16.12.2018, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
3. neděle adventní
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sof 3,14-18a; 2. čtení Flp 4,4-7; evangelium Lk 3,10-18;

Lid byl plný očekávání9:26
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.08 MB]

Bratři a sestry, texty, které jsme teď právě vyslechli, obsahují velké množství krásných myšlenek a jsou vybrány tak, aby navozovaly tu atmosféru radosti. Není tím míněno nějaké, jak se říká, laciné veselí. Není tím myšlen okamžik, kdy člověk začne třeba něco pít a tak, aby zapomněl na starosti, které má.

Když bychom se podívali na souvislosti, v kterých ty texty vznikly, tak zjistíme, že vlastně vznikly, řekli bychom, za okolností, které nedávaly důvod k nějaké radosti nebo k nějakému optimismu.

Svatý Pavel píše Filipanům to: „Radujte se stále v Pánu. Opakuji, radujte se.“ Napsal to ve vězení, zřejmě v Efezu.

Prorok Sofoniáš, který těší vlastně v tom prvním čtení Izraele, tak celý ten jeho spis není až tak moc dlouhý, ale napomíná. Napomíná proto, že zažil dva špatné krále. A teď nastupuje nový, Josiáš, a ze začátku to taky nevypadá, že by to mohlo vést k nějaké obnově nebo k něčemu takovému. A přesto on ten svůj spis zakončí tak velmi optimisticky a říká vlastně: „Buďte klidní. Bůh nad vámi nezlomil hůl. To jenom lidé nějak skoncovali, člověk s člověkem. Ale Bůh s lidmi nikdy.“

A ten Sofoniáš je prorok, který položil takové základy k obrácení mnoha lidí. Ti nejodvážnější vykladatelé říkají, dokonce i k obrácení krále. A je to dáváno jako příklad toho, že člověk, když dělá něco dobrého, tak ani vlastně třeba si neuvědomuje, jak velký dosah, jak velké důsledky to bude mít.

Ale samozřejmě pro nás je asi nejdůležitější evangelium, které taky končilo tím, že Jan dával lidu mnoho napomenutí a hlásal radostnou zvěst Hlásal radostnou zvěst – to je ten cíl. To napomenutí o té lopatě, pšenici a plevách, to není o odsouzení. To je o tom, že Mesiáš přijde a pojmenuje ty věci: toto je dobré, toto je zlé. Pojmenuje a vyzve k nápravě. Hlásal radostnou zvěst o záchraně.

„Lid byl plný očekávání.“ Toto je velmi důležité, protože v dnešní době je mnoho lidí, kteří očekávají tak možná výplatu, ale jinak je mnoho lidí, kteří přežívají. Neprožívají ty dny. Nejde o to si užít, jde o to je prožít a prožít s tím, že si uvědomím, co jsem dnes zažil radostného, co mi udělalo radost. Ale také komu jsem já udělal radost dnes.

Protože toto všechno patří do takzvané ekonomie daru. Já dar přijímám a dar dávám dál. To je o té první části, kde Janu Křtiteli kladou tu otázku: „Co máme dělat?“ V té otázce, co máme dělat, co mám dělat, už je zakomponováno to, že si uvědomuji, že jsem něco udělal špatně anebo minimálně že nevím, jak dál.

Pyšný člověk vždycky ví. Pyšný člověk se nikdy nezeptá: „Co mám dělat? Poraď mně.“ Přece to by bylo pod jeho důstojnost. On vždycky zná řešení. On vždycky zná recept. On nikdy neřekne: „Já nevím.“ Naopak v pokoře člověk připustí a řekne: „Tak jak to vidíš? Co by bylo dobré udělat?“

A tedy tito lidé, kteří přicházejí za Janem Křtitelem - už v té otázce je ta jejich dobrá vůle, co mám udělat, ochota hledat, ochota změnit se. A Jan Křtitel mluví o takzvané ekonomii daru. Ten nevěřící svět vyznává ekonomii vlastnění, ekonomii hromadění. Ale Izraelité už na poušti žili z darů. A když to vztáhneme úplně, řekli bychom, do krajnosti, tak si musíme uvědomit, že všechno je dar, v první řadě život. A Jan Křtitel říká: „Ať je to vidět, že žijete tu ekonomii toho daru.“

Jsou tam dvě kategorie lidí, které neměli v té době rádi: celníci, vojáci. Celníci – skupina, která je synonymem pro hříšníky, pro veřejné hříšníky. Pro ty, kteří porušují morální předpisy a udržují v chodu, při životě tu okupační mocnost – Římany. Takže všechno to byly důvody, proč je nemít rád. A tady se zdá, že tito lidé přicházejí mezi prvními.

Svatý Lukáš to nějakým způsobem zdůrazňuje proto, že v době, kdy vzniklo toto evangelium, církev byla pronásledována a on nechtěl budovat nějaký falešný obraz toho, že Zlo už nějak nemá sílu nebo tak. Chtěl právě říct: „Ano. Církev je postavena do světa, ve kterém je mnoho zla. Ale církev je tady postavena proto, aby se tomu zlu postavila.“ A jak? „Nevybírejte víc, než je stanoveno.“ Zdá se, že tento minimalistický požadavek nemůže nic změnit, ale on změní mnohé. Je to dobro, které oni mohou udělat, které je v jejich silách. Paradoxně oni tím přinesou radost, protože většina z nich vybírala víc, než bylo stanoveno, protože to šlo do jejich kapsy. A tak samozřejmě, i když vybírali jenom tolik, kolik bylo stanoveno, bylo to méně, a ti, co procházeli, měli radost, že jim nějaké peníze zůstaly. Tedy udělat to, co mohu udělat, i když se to může zdát málo.

No, a vojáci? Armáda, ozbrojené síly, ozbrojenec tady vzniká ze strachu. Cítím se ohrožen, a proto se proti tomu bráním. A paradoxně vybudují něco, co to ohrožení zvyšuje. A tak to jde pořád do kolečka a vypadá to, že z toho není cesta. Ale ta cesta tam je a Lukáš ji zmíní několikrát ve svém evangeliu. Přijde setník a řekne: „Můj služebník je nemocný. Hrozně se trápí.“ A přijdou Izraelité, židé, a řeknou: „Udělal pro nás hodně. Dokonce nám postavil synagogu.“

Lukáš tady tímto chce říct: „Nesmíme házet všechny do jednoho pytle.“ I tam, kde by se zdálo, že je to všechno špatně nebo že jsou všichni špatní, tak můžeme nalézt člověka dobrého. Je potřeba k člověku přistupovat opravdu jednotlivě, jako k originálu, jako k osobě. Ne jako k jedné hmotě.

A teď se dostáváme už zase zpátky, jsme v prostředku: „Lid byl plný očekávání.“ Bratři a sestry, my bychom měli ten poslední adventní týden prožít s tím, že si předložíme tady tuto otázku: „A co očekávám? Jaké mám cíle v životě? Kam chci dojít?“ Ty cíle budou nějaké krátkodobé, třeba co chci za ten poslední týden zvládnout, ještě v adventě, ale potom by měly být nějaké dlouhodobější.

Bratři a sestry, kéž je nám tady tento poslední týden příležitostí k takovému zamyšlení, ať si každý večer položíme otázku: „A jakou radost jsem dnes zažil, prožil? Jaký dar jsem dostal od Pána?“ A potom: „A komu jsem já dnes osobně radost udělal, udělala?“



Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku


Od logiky vlastnění k logice daru

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
12.12.2021, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
3. neděle adventní
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sof 3,14-18a; 2. čtení Flp 4,4-7; evangelium Lk 3,10-18;

Od logiky vlastnění k logice daru9:22

Bratři a sestry, minulou neděli jsme v evangeliu slyšeli o tom, jak Jan Křtitel vystoupil a jak začal učit, nebo spíš řekněme vybízet k nápravě života. A dnes jsme slyšeli pokračování. Je to pokračování, které mnohé překvapí. „Co máme dělat?“ ptají se ti lidé.    Více...


Žít jako dar

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
13.12.2015, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
3. neděle adventní
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sof 3,14-18a; 2. čtení Flp 4,4-7; evangelium Lk 3,10-18;

Žít jako dar14:30
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 3.25 MB]

Bratři a sestry, víceméně všechny texty, které jsme dnes slyšeli, jsou spolu nějak myšlenkově propojeny, víc, než by se třeba na první pohled zdálo, a spojuje je ta myšlenka radosti. Ale radosti ne jenom nějaké, ale radosti z toho, že Pán je blízko.    Více...


Mít čas jeden pro druhého

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
13.12.2009, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
3. neděle adventní
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sof 3,14-18a; 2. čtení Flp 4,4-7; evangelium Lk 3,10-18;

Mít čas jeden pro druhého12:15
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 1.94 MB]

Bratři a sestry, dnešní první čtení by se dalo shrnout do jedné věty, kterou jsme slyšeli v evangeliu: Lid byl plný očekávání. Očekávání něčeho dobrého a něčeho pěkného, krásného.

V jaké době tedy žil prorok Sofoniáš? Kdy to bylo a co se kolem něho dělo? Prorok Sofoniáš mluvil někdy mezi lety 640 až 610 před narozením Pána Ježíše, a zase byla to doba taková těžká.    Více...


K čemu je advent?

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
17.12.2006, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
3. neděle adventní
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sof 3,14-18a; 2. čtení Flp 4,4-7; evangelium Lk 3,10-18;

K čemu je advent?8:53
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 30 kb/s, 1.91 MB]

Bratři a sestry, pokusíme se dnes zamyslet nad tím, jaký význam má advent, k čemu je advent. Mnoho lidí neví - neví, co s tímhle obdobím. Různě z rádií, z televizorů už se útočí na Vánoce, už se tam mluví o Vánocích a doba adventní se ztrácí.    Více...


On je mi blízko

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
14.12.2003, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
3. neděle adventní
příslušné slovo Boží: 1. čtení Sof 3,14-18a; 2. čtení Flp 4,4-7; evangelium Lk 3,10-18;

On je mi blízko6:45
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 27 kb/s, 1.29 MB]

Bratři a sestry, takže jsme slyšeli výzvu apoštola Pavla, že se máme radovat, ale na to by asi většina nás řekla: „Pokud jde o mne, já bych se rád radoval, radovala, ale když na světě je tolik problémů, tolik úzkosti.    Více...


Všechna práva vyhrazena římskokatolické farnosti a autorům příspěvků.