Rubrika
HomilieCo hledáte?
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
18.01.2015, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
2. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení 1 Sam 3,3b-10.19 ; 2. čtení 1 Kor 6,13c-15a.17-20; evangelium Jan 1,35-42;
 |
Co hledáte? | 13:33 |
| [MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.69 MB] |
Bratři a sestry, obraz, na který se díváte, je fotografie řeky Jordánu kousek u Genezaretského jezera, vlastně ještě nad jezerem. Svatý Jan ten text, který jsme teď slyšeli, taky situuje právě do blízkosti Jordánu. Ono není jasné kam, nebo kde by to přesně mělo být, ale o to Janovi vůbec nejde. Janovi jde o ten příběh.
Nalézáme se v první kapitole Janova evangelia, kdy po tom úvodu „Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi“ přechází Jan do reality a oznamuje nám, kdo byli první učedníci, co udělal Ježíš nejdříve na začátku svého působení, jaká byla jeho první slova. A Jan tady líčí právě ten příběh následování a vytvoření jakési komunity kolem Pána Ježíše. To je to, o co mu jde, právě o to setkání.
My prožíváme týden modliteb za jednotu křesťanů. Kdyby dnes nebyla neděle, tak bychom slavili památku Panny Marie, Matky jednoty křesťanů. Slyšeli jsme to v tom evangeliu, že každý ten učedník šel svou vlastní specifickou cestou za Ježíšem. Jednota není uniformita. Každý člověk je originál, každý člověk prožívá svoji víru nějak jinak, ale jsou zde určité jednotící prvky, které nám mají právě pomoci, a to jsou třeba právě svátosti. A my teď jednu takovou svátost slavíme. Slyšeli jsme to právě v té vstupní modlitbě, že Ježíš přišel, aby nám ukázal, jak tu jednotu prožívat. Ježíš nechtěl po svých učednících, aby všichni byli stejní. Naopak respektoval jejich, řekli bychom, originalitu, to že každý z nich je osobností. Ale vedl je – vedl je všechny k sobě a k svému nebeskému Otci.
Když to vezmeme po pořádku, tak první osobou, o které jsme slyšeli, je Jan Křtitel, a Jan Křtitel jako učitel v tom úryvku má velmi těžký úkol – předat svoje žáky, svoje učedníky někomu dalšímu. Dát jim svobodu, protože on už jim víc dát nemůže. To co bylo v jeho silách, to jim předal, a teď je na nich, jak oni s tím budou dál hospodařit. Že byl Jan Křtitel dobrým učitelem, vidíme z toho, že když upozornil, pohlédl a řekl: „Hle, Beránek Boží,“ ti dva šli.
Považovali ta Janova slova za slova důležitá. Nebylo to jako: „No, něco říká.“ Věděli, že to má svou váhu, když Jan Křtitel promluvil. Tedy Jan vykonal snad ten nejtěžší skutek ve svém životě, kdy svoje učedníky předává Ježíšovi. Jan začíná od tohoto okamžiku ustupovat, vzdává se toho svého postavení. Následovat Ježíše, být jeho dobrým učedníkem znamená v určitých situacích také právě se zříct, ustoupit. Znamená to vlastně ztratit sám ze sebe, ze svých postojů a podobně. Není to vůbec jednoduché.
Ti dva učedníci slyšeli, co říká, a šli za Ježíšem. Ježíš není takový, že by je nechal za sebou chodit a že by dělal, že o nich neví. Dobře věděl, že za ním někdo jde, a tak Ježíš je ten první, kdo oslovuje: „Co byste chtěli?“ V řeckém originálu je: „Co hledáte?“ V životě totiž člověk pořád něco hledá a pořád něco chce. Ony ty otázky jsou velmi podobné. Jsou to jeho první slova, která v Janově evangeliu Ježíš promluvil. Vlastně je to vlastně program, který Ježíš jako Zachránce, jako Mesiáš, bude plnit: „Přicházím, abych vám pomohl ve vašem hledání. Přicházím, abych vám pomohl v tom, co chcete.“ Protože to, že člověk pořád něco hledá nebo něco chce - na jednu stranu je to správné, že člověk hledá, protože to ho posouvá kupředu, ale jsou situace, kdy člověk už našel, jenže to nevidí. A potom to další hledání a chtění je zdrojem neklidu, nepokoje, protože člověk neví, že to co hledal, má už u sebe. A Ježíš je tedy ten, který přichází, aby nás upozornil na skutečné hodnoty, abychom je nepřehlíželi, abychom nebyli jako ten dědeček, který má hroudu zlata a mění a mění a mění, až za to vlastně dostane nic.
„Co byste chtěli, o co vám opravdu jde?“ Je to otázka, která jde, jak se říká, do morku kostí. Jde opravdu na hlubinu. A teď oni mají něco říct, co by chtěli. Co hledají? Oni cítí, že to je mimořádná situace. Nejdříve to vypadá, že to je celé nějak náhodné, ale už v tuhle chvíli poznávají, že je za tím něco víc a že by to mělo pokračovat. Aby to pokračovalo, tak oni musí dát svůj souhlas. Ježíš dal nabídku: „Co byste chtěli?“ A je na nich, jestli to setkání bude pokračovat nebo jestli ho ukončí.
Když potkáme někoho na ulici, tak je to setkání víceméně náhodné, a pokud to není náš nějaký dobrý známý, tak nevíme, kde bychom to ho člověka měli příště hledat. Jinými slovy, jestliže potkáme někoho poprvé, a oni se s Ježíšem vidí poprvé, tak by se lehce mohlo stát, že to první setkání bude taky poslední. A proto je důležité vědět něco, aby se to mohlo zopakovat. A to je: „Kde bydlíš? Kde tě můžeme najít? Kam za tebou můžeme přijít? Kde se od tebe můžeme učit?“
Člověk má domov, a domov je místo setkání. Na rozdíl od zvířat, která mají různé nory, pelechy a pelíšky a podobně, ale nora je místo k přežití. Ale domov je místo k setkání, k přijetí člověka člověkem. A proto oni se ptají: „Kde bydlíš?“ Na první pohled ta otázka nevypadá moc chytře a zdá se, že nevěděli, co mají říct, ale je to otázka smysluplná a je to otázka na svém místě: „My chceme, aby to pokračovalo, a tak bychom rádi za tebou přišli třeba i zítra. Tak nám, prosím tě, řekni, kde tě najdeme.“ „Pojďte a uvidíte.“
A teď už se to začíná rozbíhat. Začalo to tím, že Jan Křtitel ukázal a řekl. Začalo to slovem. Ale potom do toho zapojili další svoje schopnosti. Museli jít, museli promluvit, museli projevit svou vůli. Zapojili prostě do toho celou svoji existenci, celé svoje bytí.
Šli, viděli a zůstali u něho. Tedy bylo jim tam dobře a nespěchali od něho pryč. Bylo kokem čtyř odpoledne. V tehdejší době hodiny počítali úplně jinak než my a pro ně to byla desátá hodina podle řeckého počítání. Odpovídá to té naší šestnácté hodině neboli čtvrté odpoledne.
Co to je ta desátá nebo šestnáctá hodina odpoledne? Tak jednak když začneme od té šestnácté hodiny, to končí práce. I u nás dnes většinou končí práce a začíná odpočinek. Setkání s Ježíšem není práce, ale odpočinek, možnost načerpat síly právě pro práci. Ale je to něco, co přispívá k naší obnově, regeneraci. A proč jako ta desítka? No, když vezmeme římská čísla, tam je to X, tak desítka je poslední originální číslice. Je to číslice, která začíná plnost, protože potom už se ta čísla pouze opakují. A symbolicky to chce říct to, že čas se naplnil. Skončila ta doba, kdy se všichni ptali, kdy přijde, kde přijde. Skončil čas hledání. Skončil čas otázek. Je tady, už přišel. Ten čas se naplnil.
No, a když toto setkání skončí, tak oni jsou toho tak plní, že jdou, oba dva, a postupně přivádějí své další příbuzné.
Jeden z těch dvou učedníků, víme, jak se jmenoval, a víme, že to byl Ondřej, a on přivádí svého bratra Šimona. Kdo byl ten druhý, nevíme. Buďto to byl přímo Jan, evangelista, anebo to byl Filip, blíže se to určit nedá, ale zdá se, že svatý Jan jako autor evangelia nechává schválně toto místo otevřené, aby tam každý z nás mohl dosadit svoje jméno. Abychom si uvědomili, že to není příběh jenom o tom, co se stalo někde u Jordánu před dvěma tisíci lety, ale že je to příběh, který se dotýká každého z nás a pro každého z nás hlavně že je tam místo. Protože my si někdy říkáme: „Já si to nezasloužím, já se na to nehodím, já na to nemám.“ Ano, nikdo z nás si to nezaslouží a je to Ježíšova svobodná volba a jeho nabídka, ale je to velkorysá nabídka, kdy říká: „Je tu místo pro každého z vás, je tu místo pro tebe osobně, i ty můžeš být mým učedníkem.
Kéž tedy tam každý z nás dosadí, doplní svoje jméno a kéž se zachováme jako ti první učedníci, tedy jednak že slyšíme tu nabídku, která nám byla dána, využijeme ji, a když vlastně přijde ten dotaz, zdali chceme pokračovat, kéž řekneme ano, a nakonec všechno to krásné a dobré, co jsme získali od Ježíše, ať si to nenecháme pro sebe, ale rozdělíme se o to s ostatními.
Kéž se tak stane.
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
17.01.2021, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
2. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení 1 Sam 3,3b-10.19 ; 2. čtení 1 Kor 6,13c-15a.17-20; evangelium Jan 1,35-42;
Bratři a sestry, jak jsem říkal na začátku mše svaté, hlavní myšlenkou dnešních textů, které jsme slyšeli, je povolání. Tedy to, aby každý z nás si uvědomil, že nás Bůh volá. To povolání může být ve velmi mladém věku tak, jako se to stalo Samuelovi. Může to být ve zralém věku tak, jak se to vlastně stalo třeba Šimonovi a Ondřejovi a dalším apoštolům. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
14.01.2018, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
2. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení 1 Sam 3,3b-10.19 ; 2. čtení 1 Kor 6,13c-15a.17-20; evangelium Jan 1,35-42;
Bratři a sestry, první čtení z knihy Samuelovy a evangelium mají mnoho společných myšlenek. Je tam to, co jsem říkal už na začátku mše svaté, a to je takové to stěžejní. Jednak přijmout to pozvání k tomu být učedníkem, ale potom také dávat to dál, zvát další. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
15.01.2012, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
2. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení 1 Sam 3,3b-10.19 ; 2. čtení 1 Kor 6,13c-15a.17-20; evangelium Jan 1,35-42;
Bratři a sestry, první čtení a evangelium, jak jsme je teď právě slyšeli, mají velmi mnoho společného, víc, než se na první pohled zdá. Mluví se tady o setkání člověka s Bohem. Na jedné straně je člověk, který má touhu se setkat, a na druhé straně je Bůh, který tuhle touhu naplňuje, plní toto přání - Bůh, který jde vstříc, neschovává se, ale je aktivní. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
15.01.2006, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
2. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení 1 Sam 3,3b-10.19 ; 2. čtení 1 Kor 6,13c-15a.17-20; evangelium Jan 1,35-42;
Bratři a sestry, slyšíte, jak mluvím, nebo spíš nemluvím, takže bude to jenom pár takových střípků, pár myšlenek k zamyšlení, v podstatě ke každému čtení.
Když to vezmeme od začátku, tak jsme slyšeli v prvním čtení o tom, jak Samuel se poprvé setkává s Bohem a neví, jak na to má reagovat, protože to bylo poprvé. Více...