Rubrika
HomilieDuch svatý je ten, který nás učí
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
12.06.2011 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Seslání Ducha Svatého
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sk 2,1-11; ž. Žl 104; 2. čt. 1 Kor 12,3b-7.12-13; evang. Jan 20,19-23;
Dnešní den je den, kdy si připomínáme, že dostáváme od Pána Boha dary. Apoštolové ve večeřadle dostali dary Ducha svatého. Vy dostanete ten dar samotného Pána Ježíše. My si dnes máme znovu, hlavně asi my dospělí, uvědomit, připomenout, že ty dary nedostáváme proto, že jsme dobří (dary Ducha svatého dostali hříšní, chybující apoštolové), ale dary dostáváme proto, že dobrý je Bůh.
A s darem? Co se má, děcka, udělat, když dostaneme dárek? Poděkovat, jo. To je jediné to správné, co můžeme udělat. Špatné by bylo říkat: „A já to nechcu …“ jak se říká, dělat drahoty.
Ale vrátíme se k našemu koníčkovému kolotoči a k našim koňům. Dávejte pozor. Dneska Vám řeknu jen jeden příběh, on je docela dlouhý, ale myslím, že to bude stačit.
Do jednoho města přijela pouť – různé atrakce, kolotoče, houpačky, ale taky cukrová vata a prodávali tam různé věci – cuc na špejli a podobně. Celé náměstí toho bylo plné. V tom městě bydlela jedna holčička, budeme jí říkat Martina. On by to mohl být i kluk, to je jedno, jestli je to kluk nebo holka, ale budeme jí říkat Martina.
Její tatínek si ji zavolal a říká: „Tady máš padesát korun a ty můžeš utratit na té pouti, za co budeš chtít. Je to jenom a jenom na tobě.“ Vzala padesátikorunu, dneska je kovová, tak se vleze do dlaně, a měla radost, obrovskou radost a hned šla za maminkou, kdy že půjdou na tu pouť podívat se, co tam všechno je. Maminka říká: „Tak dobře. Půjdeme třeba hned.“
Vyrazili a přišli na kraj náměstí. Maminka říká Martině: „Víš co, nejdřív to všechno projdeme. Podíváme se na všechny atrakce, nakoukneme do všech těch stánků, co tam prodávají, a až to všechno projdeme a budeme vědět, co kde mají, tak se rozhodneš, za co utratíš svých padesát korun, aby sis koupila něco, s čím budeš opravdu spokojená, abys dostala za těch padesát korun to nejlepší, co tady nabízejí.
Martina vlastně ani moc neposlouchala, ale už chtěla jít, tak říká: „Jo, určitě. Pojď už, to tak uděláme,“ a táhla maminku mezi ty krámky. První, co potkali, tak byl stánek, kde prodávali větrníky. Takový barevný, že jo, fouklo se do toho, točilo se to, každej měl jinou barvu a Martina říká: „Jo, to si koupíme!“ „Martino, nevíš co je dál!“ „Ó, dobře. Tak jdeme.“
Přišli k cukrové vatě. Tam za deset korun prodávali cukrovou vatu a Martina už, už šla. A maminka říká: „Ale počkej, něco jsme domluvili,“ a musela Martinu úplně odtáhnout.
A teď přišli tady k tomu kolotoči s dřevěnými koňmi, všichni víte, jak to vypadá, a Martina se zastavila. Zasekla se, a že dál už nepůjde. To znáte, že jo, když se člověk zasekne. A povídá: „Všude, kde jsem byla, na každé pouti jsem jela na koníčkovém kolotoči. Já chci, já chci!“
Maminka říká: „Marti, ale ještě jsme to neprošli. Ještě tě to třeba pak bude mrzet.“
„Ne, maminko. Všude, kde jsem byla, tak jsem jela na tom kolotoči. Já chci.“
Chvíli se vztekala, chvíli prosila, pak začla brečet. Maminka už to nevydržela a říká: „Peníze máš, jeď si.“ Tak Martina si koupila lístek, zaplatila dvacet korun, vyskočila na koníka, začla hrát muzika, kolotoč se začal točit, Martina byla šťastná. Zapomněla na to, co bylo předtím. Mávala mamince, smála se, úplně perfektní.
Dál šli potom a Martina už celkem ani neprotestovala. Bylo jí jedno, co vidí, nebo co tam je. Ale přišli na konec a na konci, na samém konci toho náměstí byla atrakce, která tam do té doby nikdy nebyla. Bylo tam napsáno „Jízdárna“, a měli tam živé koně, živé poníky a dokonce velblouda. A děti mohly se svézt na poníkovi, na koňovi nebo na velbloudovi. Mohli si je pohladit a mohli je taky krmit suchým chlebem.
A Martina říká: „To je ono, to je ono! To je živej kůň, to chci, to chci! Na tom jsem ještě nikdy nebyla.“ Maminka ji vzala k té ceduli, kde byly napsané také ceny, a schválně četla nahlas, jaké tam ty ceny jsou, až přišla k tomu důležitému řádku: „Jedna jízda na poníkovi pro dítě: 50 korun.“ V tu chvíli Martina otevřela svou dlaň, kde bylo 30 korun, a začla plakat, protože vyměnila živého poníka za dřevěného koníka.
Takže děcka, dneska dostanete veliký dar. Dostáváme od Pána Boha jenom dary, které jsou velké, pořádné, důležité a krásné. Takže na to vždycky pamatujte, abyste nevyměnili dar za nějaký dáreček. Abyste si nekoupili, říká se tomu napodobenina. Dřevěný kůň je napodobenina živého koně. Takže si vzpomeňte na to, že můžete mít skutečný dar a řekněte si: „A já tě, Pane Ježíši, za nic a za nikoho nevyměním.“
Bratři a sestry, já myslím, že ten příběh je poučný pro nás pro všechny, protože my všichni jsme občas v situaci té Martiny, kdy bychom chtěli koupit a mít všechno bez ohledu na to, jestli to potřebujeme nebo jestli nám to k něčemu bude. Duch svatý je ten, který nás učí. Učí nás rozlišovat, učí nás volit, ale především je to duch, který nás vede. Na to nikdy nezapomeňme. Dostali ho apoštolové. Apoštolové byli lidé tak jako my se svými radostmi, se svými starostmi i se svými chybami. Ale měli jedno, a sice chtěli hlásat Ježíše. Snažili se naplno žít podle toho, co je Ježíš naučil. Buďme my v tomto apoštolům podobní a můžeme si být jistí, že i my dostaneme dary Ducha svatého a mimo toho budeme také dobrým vzorem dětem, které dnes jdou k prvnímu svatému přijímání.
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
28.05.2023 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Seslání Ducha Svatého
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sk 2,1-11; ž. Žl 104; 2. čt. 1 Kor 12,3b-7.12-13; evang. Jan 20,19-23;
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
31.05.2020 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Seslání Ducha Svatého
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sk 2,1-11; ž. Žl 104; 2. čt. 1 Kor 12,3b-7.12-13; evang. Jan 20,19-23;
Bratři a sestry, dnešní evangelium nás vrací zpátky do Velikonoční neděle navečer. Pro Izraelity doba po západu slunce, tedy ten večer, je začátkem nového dne. Svatý Jan chce říct, Ježíšovo zmrtvýchvstání je začátkem nové etapy, je to velmi důležitý moment. A proto k tomu přidává: „Prvního den v týdnu. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
04.06.2017 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Seslání Ducha Svatého
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sk 2,1-11; ž. Žl 104; 2. čt. 1 Kor 12,3b-7.12-13; evang. Jan 20,19-23;
Tak, děcka, já napřed půjdu něco povídat dospělým, bude to chvilku, a potom přejdu k vám. Asi jste si všimli, že jsme udělali takovou věc, která se nedělává, a sice že teda ministranti během vzývání Ducha svatého roznesli sedm svící, které připomínají právě dary Ducha svatého. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
08.06.2014 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Seslání Ducha Svatého
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sk 2,1-11; ž. Žl 104; 2. čt. 1 Kor 12,3b-7.12-13; evang. Jan 20,19-23;
Bratři a sestry, jak jsem říkal na začátku mše svaté, slavíme Hod Boží svatodušní, třetí největší svátky liturgického roku. Přesto tyto svátky mnoho lidí ani nezaregistruje. Pro lidi nevěřící zpravidla je to obvyklý víkend. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
11.05.2008 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Seslání Ducha Svatého
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sk 2,1-11; ž. Žl 104; 2. čt. 1 Kor 12,3b-7.12-13; evang. Jan 20,19-23;
Bratři a sestry, bude, myslím, dobré uvědomit si, kam nás dnešní slavnost vede, kam jsme se to dostali. Když prožíváme něco s Ježíšem, tak nás to zavádí do různých prostředí: Zvěstování – nazaretský domek, Narození Páně – v Betlémě jeskyně, chlév. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
15.05.2005 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Seslání Ducha Svatého
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sk 2,1-11; ž. Žl 104; 2. čt. 1 Kor 12,3b-7.12-13; evang. Jan 20,19-23;
Když bychom se, bratři a sestry, někoho nevěřícího zeptali, co že dnes slavíme za svátek a jestli je vůbec nějaký svátek, tak by asi většina těch lidí pokrčila rameny a řekli by, že neví. Můžeme na jednu stranu říct: „Je to jejich chyba, mají se zajímat“, ale na druhou stranu je to otázka k zamyšlení i pro nás. Více...