Rubrika
HomilieDuch svatý bude přicházet skrze vás
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
15.05.2005 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Seslání Ducha Svatého
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sk 2,1-11; ž. Žl 104; 2. čt. 1 Kor 12,3b-7.12-13; evang. Jan 20,19-23;
Když bychom se, bratři a sestry, někoho nevěřícího zeptali, co že dnes slavíme za svátek a jestli je vůbec nějaký svátek, tak by asi většina těch lidí pokrčila rameny a řekli by, že neví. Můžeme na jednu stranu říct: „Je to jejich chyba, mají se zajímat“, ale na druhou stranu je to otázka k zamyšlení i pro nás. Není ta chyba někde v nás, že to nevědí? Že my to dostatečně neukazujeme? Slavíme třetí hlavní svátek, pilíř liturgického roku, třetí, lidově řečeno, Boží hod a tento Boží hod projde často bez povšimnutí. Nejsou tu žádné lidové zvyky, neposíláme si přání, není žádné volno, pro mnoho lidí je to obyčejná neděle. A tak se tento pilíř z našeho života vytrácí a potom tam samozřejmě něco chybí.
Dnešní svátek Seslání Ducha svatého slavili už židé. Neslavili ho takhle a nepřipomínali si Ducha svatého, ale co si připomínali? Připomínali si přijetí Desatera, smlouvu s Hospodinem uzavřenou na hoře Sinaj, a to Desatero bylo znamením této smlouvy. V té smlouvě Bůh říká: „Já budu vaším Bohem a vy budete mým zvláštním lidem.“ Bůh říká: „Já vás budu chránit a vy na oplátku budete zachovávat má přikázání.“ Smlouva, to bylo pro židy něco základního, něco, z čeho oni žili. Ten dnešní svátek pro ně byl druhý největší, první bylo vysvobození z Egypta, přechod přes Rákosové moře, a potom hned ten dnešní svátek.
My si dnes připomínáme to, že apoštolové a další lidé, počítá se, že tam bylo asi 120 lidí, se modlili.
Bratři a sestry, dnešní svátek nám má připomenout, že modlitba je něco, co patří ke křesťanovi. Křesťan, který se nemodlí, není křesťan. Modlit se znamená být v kontaktu s Bohem, ptát se, hledat odpověď.
Bratři a sestry, to, že tam nebyli apoštolové, je pro nás velkým povzbuzením, protože kdyby tam byli jenom apoštolové a Panna Maria, tak by někdo mohl říct: „To je pro ty vybrané, to je pro těch pár nahoře.“ Ale tam byli vlastně všichni učedníci. Můžeme říct, že v té době církev měla asi těch 120 lidí. Byli tam všichni a na všechny z nich sestoupil Duch svatý. Napřed se tam říká, že to slyšeli, potom viděli a nakonec se tam vysvětluje, co se to vlastně stalo.
Tady s tímto svátkem bývají docela problémy, jak to vysvětlit. Mnoho lidí krčí rameny, ale nebylo by to tak těžké, ale zase museli bychom pro to něco udělat. O Velikonocích slavíme vigilii, scházíme se v sobotu večer, abychom slavili Ježíšovo zmrtvýchvstání už v noci a čteme hodně čtení, a ta čtení nám to celé vysvětlují a my to potom lépe známe, lépe chápeme. A podobně si církev přeje, aby to bylo o svatodušních svátcích. Je doporučena svatodušní vigilie, která má přímo navodit atmosféru modlitby prvních učedníků a Panny Marie, přímo to má navodit moment toho očekávání. Bohužel tady ta svatodušní vigilie se v našich zemích neujala vůbec.
Všechny texty v svatodušní vigilii mají jeden námět – působení Ducha svatého ve světě, v církvi, v dějinách. Duch svatý tady byl od začátku a můžeme se o Něm dočíst už v prvních stránkách Bible. Při stvoření světa je tam taková kratičká zmínka, že Duch Boží se vznášel nad vodami. Duch Boží je nazýván hebrejsky Ruah, což znamená doslova „Dech, Dech Boží“. Co dýchá, žije. Schválně je tato božská osoba pojmenována takhle, aby bylo jasné, co ona způsobuje – život, výdech, nádech, výdech, nádech, takhle pořád dokolečka. Pomáhá žít, ne živořit, žít.
Potom, když mluví proroci o Duchu svatém, tak mluví o tom, že když On přijde, tak že budou velká znamení – na nebi, na zemi, slunce se zatmí, měsíc bude krvavý. Hlavně o tom mluví prorok Joel. Ale když mluví Ježíš o příchodu Ducha svatého, tak už o něm mluví jinak. Říká: „Bude to Pomocník, Utěšitel, jeho příchod bude pokojný, bez nějaké katastrofy.“
Ježíš mluví samozřejmě vícekrát za svého života o tomto Pomocníkovi, o Duchu svatém. Já vám přečtu kousíček, co by se četlo právě o té vigilii:
Ježíš vstal v chrámě a zvolal: „Kdo žízní, ať přijde ke mně a pije, a z nitra toho, kdo ve mě věří, potečou proudy živé vody, jak říká Písmo.“
Všichni, kdo pracují v zemědělství, kdo mají nějakou zahrádku, vědí, že prostě bez vody to nepůjde, že bez vody se nám nic neurodí. A Ježíš říká: „Bez tohoto Pomocníka to taky nepůjde, ale já vám ho nabízím.“ A jsou tady právě zase dva ty momenty – přijmout ho a dát ho dál – nádech, výdech. Ten, kdo má žízeň, kdo hledá, ať přijde.
Setkáváme se s mnoha lidmi, kteří říkají: „Já už nic nehledám.“ Vzdali to, rezignovali. Dnešní svátek připomíná, že křesťan to nemá nikdy vzdát, vždycky má hledat. Dokonce má být tím, kdo ukazuje tu cestu, který pomáhá těm ostatním tu cestu hledat, i třeba přes překážky.
A co dál? Tady tento Ježíšův výrok je velmi důležitý, je v podstatě zásadní, protože Ježíš říká: „Ten Duch svatý nebude přicházet skrze nějakou katastrofu, skrze zatmění slunce nebo měsíce, ale bude přicházet skrze vás. Vy ho máte přijmout a vy ho máte dát dál.“ Jinými slovy: ono to ze začátku nebude třeba ani vidět, bude to nenápadné, ale bude to o mnoho účinnější.
Známe to, když třeba má být zatmění slunce (dneska všichni vědí, čím je to a jak způsobeno), tak jsou lidé ochotni kvůli tomu cestovat tisíce kilometrů, aby tři, čtyři minuty mohli pozorovat tento přírodní úkaz. Pak se vrátí domů a nic, konec. Tak to bývá s většinou senzací – obrovské nadšení, chvilkový zážitek a nic. O tohle tady nejde. Tady jde o to, abychom toho Ducha svatého přijímali pořád, abychom měli postoj, jako Maria a ti učedníci, postoj těch, kteří čekají, kteří, řečeno Ježíšovými slovy, mají žízeň, kteří chtějí dostat a když dostanou, aby dali dál.
Bratři a sestry, v každém z nás jsou dvě takové roviny. Jedna rovina, když jsme nadšeni: „Ano, i já bych chtěl udělat něco velkého, něco pořádného. Já bych chtěl pomáhat nezištně těm druhým.“ A potom? Potom je taková ta rovina, kdy jsme unavení, nemocní, nebo třeba i líní a říkáme si: "A ne, vždyť to nemá stejně význam.“ Tak Duch svatý je ten, který nám pomáhá, aby nezvítězila ta rezignace a lenost, ale aby zvítězilo naše nadšení, aby zvítězila naše ochota dát dál.
Bratři a sestry, v našem životě nádech a výdech jsou spojeny. Není možné jenom nadechovat a není možné jenom vydechovat. A v naší víře je to taky tak – přijmout a dát dál, jinak to nejde. Ale prosme za to, abychom to pochopili a prosme o pomoc a sílu Ducha svatého, abychom to tak dělali.
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
28.05.2023 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Seslání Ducha Svatého
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sk 2,1-11; ž. Žl 104; 2. čt. 1 Kor 12,3b-7.12-13; evang. Jan 20,19-23;
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
31.05.2020 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Seslání Ducha Svatého
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sk 2,1-11; ž. Žl 104; 2. čt. 1 Kor 12,3b-7.12-13; evang. Jan 20,19-23;
Bratři a sestry, dnešní evangelium nás vrací zpátky do Velikonoční neděle navečer. Pro Izraelity doba po západu slunce, tedy ten večer, je začátkem nového dne. Svatý Jan chce říct, Ježíšovo zmrtvýchvstání je začátkem nové etapy, je to velmi důležitý moment. A proto k tomu přidává: „Prvního den v týdnu. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
04.06.2017 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Seslání Ducha Svatého
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sk 2,1-11; ž. Žl 104; 2. čt. 1 Kor 12,3b-7.12-13; evang. Jan 20,19-23;
Tak, děcka, já napřed půjdu něco povídat dospělým, bude to chvilku, a potom přejdu k vám. Asi jste si všimli, že jsme udělali takovou věc, která se nedělává, a sice že teda ministranti během vzývání Ducha svatého roznesli sedm svící, které připomínají právě dary Ducha svatého. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
08.06.2014 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Seslání Ducha Svatého
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sk 2,1-11; ž. Žl 104; 2. čt. 1 Kor 12,3b-7.12-13; evang. Jan 20,19-23;
Bratři a sestry, jak jsem říkal na začátku mše svaté, slavíme Hod Boží svatodušní, třetí největší svátky liturgického roku. Přesto tyto svátky mnoho lidí ani nezaregistruje. Pro lidi nevěřící zpravidla je to obvyklý víkend. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
12.06.2011 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Seslání Ducha Svatého
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sk 2,1-11; ž. Žl 104; 2. čt. 1 Kor 12,3b-7.12-13; evang. Jan 20,19-23;
Dnešní den je den, kdy si připomínáme, že dostáváme od Pána Boha dary. Apoštolové ve večeřadle dostali dary Ducha svatého. Vy dostanete ten dar samotného Pána Ježíše. My si dnes máme znovu, hlavně asi my dospělí, uvědomit, připomenout, že ty dary nedostáváme proto, že jsme dobří (dary Ducha svatého dostali hříšní, chybující apoštolové), ale dary dostáváme proto, že dobrý je Bůh. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
11.05.2008 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Seslání Ducha Svatého
příslušné slovo Boží: 1. čt. Sk 2,1-11; ž. Žl 104; 2. čt. 1 Kor 12,3b-7.12-13; evang. Jan 20,19-23;
Bratři a sestry, bude, myslím, dobré uvědomit si, kam nás dnešní slavnost vede, kam jsme se to dostali. Když prožíváme něco s Ježíšem, tak nás to zavádí do různých prostředí: Zvěstování – nazaretský domek, Narození Páně – v Betlémě jeskyně, chlév. Více...