Čtvrtek 25.07.2024, sv. Jakub Starší, sv. Kryštof, Jakub
Hledat: Vyhledat
Rubrika Homilie

Dopis z vězení

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
10.12.2006, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
2. neděle adventní
příslušné slovo Boží: 1. čtení Bar 5,1-9; 2. čtení Flp 1,4-6.8-11; evangelium Lk 3,1-6;

Dopis z vězení13:09
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 30 kb/s, 2.83 MB]

Bratři a sestry, my se teď společně zamyslíme nad úryvkem z listu apoštola Pavla Filipanům. Je to list, který se nazývá Dopis z vězení a tím je asi řečeno mnohé - ne všechno, ale mnohé. Jestliže někdo, kdo je ve vězení, kdo je sám ve velmi těžké a svízelné situaci, dokáže napsat něco tak krásného, jako svatý Pavel, tak musíme říct: to byl vnitřně silný člověk, to byl vyrovnaný člověk, to byl člověk, který věděl, co chce a oč běží, a můžeme se ptát, kde vzal tu sílu, kde vzal tu vyrovnanost a toto všechno. A odpověď on sám říká: v Ježíši Kristu, v tom, že svůj život postavil do služby evangelia. Může to znít jako fráze, ale on ten dopis napsal z vězení a potom to fráze není.

Ten dopis je zase velmi takový útěšný, doslova optimistický. My z něho budeme číst ještě příští neděli, a to je už ten známý text: „Bratři, radujte se stále v Pánu, opakuji: radujte se!“ A když někdo z vězení dokáže napsat toto, tak to už je opravdu, jak se říká, síla.

Co nám tím ten Pavel chce říct? On tam jednak chválí Filipany za pomoc v díle hlásání evangelia. Říká: „Vždyť od prvního dne až do této chvíle mi pomáháte v rozšiřování evangelia.“ Jinými slovy: já jsem něco začal, zasel jsem takové semínko a teď to semínko začalo žít vlastním životem. A Bohu díky za to, že to semínko se ujalo, že roste, že se vzmáhá. A říká: „Je to i vaše zásluha, že jste to přijali za své.“

Tady se ta úvaha teď může rozdělit a mohli bychom uvažovat o tom, jak je naše farnost podobná té farnosti ve Filipech anebo jak každý z nás je podobný křesťanům ve Filipech. To už je takový námět na zamyšlení pro každého z nás. Ale co bych chtěl ještě nabídnout, tak je vůbec úvod tady toho úryvku: „Ve všech svých modlitbách s radostí prosím za vás za všechny.“ Apoštol Pavel přes tady tu svou svízelnou situaci nevidí svět černě. Nevidí to ani, jak se říká, černobíle. Přesto, že on má nějakou obtíž, dokonce nezaviněnou, protože v tom vězení je pro hlásání evangelia, ne, že by spáchal nějaký zločin, tak Pavel vidí, kolik je kolem něho dobrého, krásného.

Bratři a sestry, náš problém spočívá v tom, že když na nás přijde nějaká těžkost, nějaká svízel, tak my to začneme vidět všechno černě a často se přestaneme radovat z ostatních dobrých věcí, které se nám podařily, z ostatních krásných věcí, které jsme ve svém životě potkali, a vidíme jenom ten problém, jenom tu černotu. A Pavel právě říká Filipanům: „Ne, takhle ne. Svět je barevný, Bůh ho tak stvořil a vy se ho takhle snažte vidět.“

„Ve všech svých modlitbách s radostí prosím za vás za všechny.“ Je to zvláštní obrat „prosím s radostí“. On ten Pavel, než začne prosit, tak on děkuje. On děkuje za ty Filipany, za to, co se tam podařilo, za všechny ty výsledky a potom prosí a říká vlastně: „Pane, prosím Tě, ať toto dobré dílo pokračuje, ať se nezadusí. Posiluj ho, podporuj ho, aby rostlo.“

Jednak je to námět na naše modlitby, abychom nezapomínali svými modlitbami podporovat to dobré, co je kolem nás, ale taky je to námět na náš postoj. Jak prosíme? No, často jsme takoví zdrcení, často jsme taky neodbytní, takoví vtíraví. Ale prosit radostně? Možná nás to ani nenapadlo, ale zkusme to. Když to dělal Pavel a fungovalo to u něho, proč by to nefungovalo v našem životě?

No, a potom co dál? Co Pavel po nich chce a k čemu je vybízí? „A za to sem modlím, ať stále víc a více roste vaše láska a s ní i poznání a všestranný úsudek, abyste dovedli volit to lepší.“ Teď se Pavel dostává k takovému trošku těžšímu tématu, které je vlastně víc filosofické, a odpovídá zase na otázky té doby. V tehdejší době byl filosofický směr, kterému se říkalo gnose, znamená to poznání. Tady ti gnostici říkali: „My máme do toho vhled, nám je to celkem všechno jasné. Máme to poznání, znalosti, máme schopnost proniknout do těch věcí a to nám stačí. My nepotřebujeme žádného Boha, žádného pomocníka, my máme do toho vhled,“ a na všechny ostatní se dívali z patra.

Ostatní lidi rozdělovali do dvou skupin. Těm dalším, kteří byli pod nima, říkali: „Vy jste ti věřící (řecky je víra „pistis“). No, vy teda potřebujete tu berličku. Vy do toho tak nevidíte a ta víra je taková berlička, o kterou vy se opřete. Nejste tak chytří, jak my, tak co se dá dělat, mějte si tu svou berličku.“

A potom jako úplně poslední nejnižší skupina lidí, to byli materialisté, „hilici“. Říkali: „No, vy máte jenom tu hmotu. Vy se staráte o to, co budete mít k obědu a nic víc vás nezajímá.“ Protože dávali gnostici ty materialisty úplně na tu nejnižší úroveň, tak o téhle filosofii se za minulého režimu vlastně vůbec nemluvilo, protože ti gnostici na ně psali i takové trošku posměšné spisy a bylo to něco, co se minulému režimu vůbec nehodilo do toho systému.

Ale Pavel říká: „Podívejte, kdybyste znali nevím co, kdybyste znali všechno na světě a neměli byste rádi druhé lidi, nebylo by to k ničemu. Samozřejmě je potřeba snažit se získat určité vědomosti, určité znalosti, ale spojte to se vztahem k druhým lidem, spojte to s láskou. Spojte to s tím, že to, co se naučíte, že to, co získáte, že to dáte do služby těm druhým. Když si to necháte pro sebe, když se tím budete pyšnit: ‚Já to znám, já jsem nad váma,‘ tak to bude k ničemu. Bude do k ničemu vám i těm druhým. Je to na nic, je to zbytečné.“

Takže Pavel kritizuje. Kritizuje postoj těch gnostiků a vlastně nabízí takovou syntézu, takové spojení a říká: „Ano, snažte se proniknout do věcí, které jsou kolem vás, ale taky se snažte budovat svoje vztahy, vztahy založené na lásce.“ A o těch vztazích vlastně on pokračuje: „Abyste dovedli volit to lepší, čistotou jen zářili.“

„Volit to lepší,“ to je těžké, protože kolikrát se setkáváme s tím, že se řekne: „A to stačí. Proč se namáhat, proč hledat nějakou cestu, proč se snažit najít něco nového? Vždyť to tak stačí, vždyť to tak dělají všichni. Nebudu přece vybočovat, nebudu na sebe upozorňovat, nebudu se lišit. Vždyť je to tak jednoduché.“ A Pavel říká: „Dívejte se na Ježíše. Dívejte se na Ježíše a od Něho berte tu sílu volit to lepší.“ On to nedává jako příkaz, ale vlastně o to prosí a vybízí je k tomu a moc by si přál, aby oni tady v tom poslechli tuhle jeho výtvu.

A pak říká: „Abyste čistotou jen zářili.“ Tady není potřeba hned myslet na šesté přikázání, ale mluvíme o čistotě úmyslu, myšlenek, jak se říká, jednání na rovinu. Myslím, že většina z nás má tu špatnou zkušenost, že někdo s námi jednal a my jsme pak museli přiznat si nebo říct: „On se mnou nejednal na rovinu. Bylo tam něco, nějaký boční úmysl, on tím sledoval nějaký svůj vlastní prospěch.“ A Pavel říká: „Tohle nedělejte. Tohle nedělejte, ať jsou ty vaše vztahy čitelné, ať je spolehnutí na vaše slovo, ať jste skutečně jeden druhému oporou a podporou, ať tam není nějaká přetvářka, ať tam není to, čemu se říká intriky.“

A nakonec? Na konec je vyzývá k tomu, aby konali dobré skutky ke cti a chvále Boží. Bratři a sestry, my tady k tomu trošku máme odpor, protože právě za minulého režimu se spousta různých akcí dělala ke cti, na počest nějaké revoluce a nějakých věcí a většinou co? Většinou to byla velká bublina, která byla prázdná, většinou v tom byl nějaký podraz, v tom závazku, a nikdo to nemyslel vážně a vlastně všichni si z toho dělali legraci. Tady v té době, kdy to napsal svatý Pavel, tak to mysleli skutečně vážně.

My, když něco děláme, třeba i ty dobré skutky, tak je nám bližší dělat to třeba pro ty druhé, protože máme rádi druhé lidi, máme k nim vztah. Ale ke cti Boží, ke cti a slávě Boží, je nám to trošku cizí. Ale ono to k tomu patří. Spíš než dělat nějaké veliké věci, je potřeba, aby to bylo v našich srdcích, protože Ježíš u všeho, co dělal, tak taky říká: „Dělám to proto Otče, abych Tě oslavil, abych oslavil Tvé Jméno, aby se Tvé Jméno stalo ctěné a vážené, aby i ti ostatní věděli, jak jsi dobrý, aby měli možnost se přesvědčit o Tvé dobrotě, o Tvém zájmu o člověka.“

Apoštol Pavel nevybízí ani Filipany, ani nás, abychom dělali nějaké velké závazky, abychom dělali něco, co bude nafouknuté jako bublina, ale říká: „Zase jde o postoj. Ukazujte těm druhým, jak dobrý je Otec, ukazujte těm druhým, že Bůh je Otec a to stačí. To je to ‚jednání ke cti a slávě Boží.‘“

Bratři a sestry, těch myšlenek tam bylo zase dneska celkem hodně, tak jak to svatý Pavel umí na malém prostoru pojednat o několika věcech. Každý z nás si z toho může vybrat, co chce. Mě nejvíc oslovila ta úvodní myšlenka, kterou jsem říkal na začátku: přes ty těžkosti, které Pavel má, nevidí to černě a nevidí to černobíle. Vidí i spoustu dobra a krásy kolem sebe a mluví hlavně o tomhle. Zkusme zaujmout tenhle Pavlův postoj. Možná nám to dá hodně práce, ale ten výsledek bude určitě stát za to.



Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku


Být vnímavý jako Jan Křtitel

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
05.12.2021, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
2. neděle adventní
příslušné slovo Boží: 1. čtení Bar 5,1-9; 2. čtení Flp 1,4-6.8-11; evangelium Lk 3,1-6;

Být vnímavý jako Jan Křtitel9:24

Bratři a sestry, už několikrát jsem říkal, že doba adventní má být dobou radostného očekávání svátků, kdy si budeme připomínat Ježíše Krista, Božího Syna. Říkáme si třeba, jaké ty svátky letos budou, když k nám doléhají všechny ty poměrně znepokojivé zprávy?

Jsme ve velmi podobné situaci, v jaké byli vyhnanci v Babylónském zajetí, kdy si říkali: „A vrátíme se někdy domů, anebo ne?“ a už s tím ani moc nepočítali, že se vrátí domů.    Více...


Abyste dovedli volit to lepší

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
09.12.2018, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
2. neděle adventní
příslušné slovo Boží: 1. čtení Bar 5,1-9; 2. čtení Flp 1,4-6.8-11; evangelium Lk 3,1-6;

Abyste dovedli volit to lepší12:27
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.70 MB]

Bratři a sestry, texty, které jsme teď právě vyslechli, tak jsou takové optimistické. Dodávají člověku naději. Snaží se posílit důvěru člověka. Snaží se člověka vyburcovat. Jak to napsal svatý Pavel v listě Filipanům, modlím se za to (je tam několik těch věcí), abyste dovedli volit to lepší.    Více...


Člověče, žiješ jeden život

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
09.12.2012, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
2. neděle adventní
příslušné slovo Boží: 1. čtení Bar 5,1-9; 2. čtení Flp 1,4-6.8-11; evangelium Lk 3,1-6;

Člověče, žiješ jeden život12:32
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.64 MB]

Bratři a sestry, svatý Lukáš vedený Duchem svatým ve svém evangeliu, v tom úryvku, který jsme teď slyšeli, vystavěl takovou docela složitou konstrukci. Lukáš, který si vytkl za cíl na začátku svého evangelia všechno vypsat uspořádaně, tedy pokud možno, jak to šlo za sebou, vytkl si za cíl být takovým prvním církevním dějepiscem (ne vždycky se mu to tedy podařilo), tak věnoval velké úsilí tomu, aby pokud možno přesně nebo co nejpřesněji určil ten moment, kdy vystoupil Jan Křtitel, předchůdce Pána, protože s tím přímo je svázán také ten moment, kdy za několik měsíců vystoupí Pán Ježíš.    Více...


Velkou věc s námi učinil Hospodin, naplnila nás radost

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
06.12.2009, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
2. neděle adventní
příslušné slovo Boží: 1. čtení Bar 5,1-9; 2. čtení Flp 1,4-6.8-11; evangelium Lk 3,1-6;

Velkou věc s námi učinil Hospodin, naplnila nás radost10:26
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 1.66 MB]

Bratři a sestry, vrátíme se k prvnímu čtení z knihy proroka Barucha. Byl to text, který nás možná v mnohém překvapil. Možná, když jsme ho vyslechli, tak jsme si řekli: „A o čem to bylo?“ Dost těžké na pochopení, dost dlouhá souvětí, různě kombinovaná a takhle.    Více...


Uslyšet Boží slovo

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
07.12.2003, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
2. neděle adventní
příslušné slovo Boží: 1. čtení Bar 5,1-9; 2. čtení Flp 1,4-6.8-11; evangelium Lk 3,1-6;

Uslyšet Boží slovo9:59
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 27 kb/s, 1.88 MB]

Bratři a sestry, na začátku dnešního evangelního úryvku jsme slyšeli údaj, který vypovídá o tom, kdy Jan Křtitel začal kázat, kdy veřejně vystoupil. Je to údaj velice cenný pro dějepisce a biblické badatele, protože se tam vyjmenovává šest lidí, kdy vládli, a těch šest společně bylo u moci pouze krátkou dobu.    Více...


Všechna práva vyhrazena římskokatolické farnosti a autorům příspěvků.