Rubrika
HomilieUslyšet Boží slovo
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
07.12.2003, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
2. neděle adventní
příslušné slovo Boží: 1. čtení Bar 5,1-9; 2. čtení Flp 1,4-6.8-11; evangelium Lk 3,1-6;
Bratři a sestry, na začátku dnešního evangelního úryvku jsme slyšeli údaj, který vypovídá o tom, kdy Jan Křtitel začal kázat, kdy veřejně vystoupil. Je to údaj velice cenný pro dějepisce a biblické badatele, protože se tam vyjmenovává šest lidí, kdy vládli, a těch šest společně bylo u moci pouze krátkou dobu. Ne, že by jednotlivě byli krátkou dobu u moci, ale všech těch šest vládlo společně pouze v jednom jediném roce, takže se z toho celkem dost přesně dá určit, kdy Jan Křtitel vystoupil a následně z toho potom, kdy vystoupil Pán Ježíš. Jak jsem říkal, to je cenné pro dějepisce a biblické badatele. Pro nás je cennější víceméně už jenom ten závěr, kdy se mluví o Janu Křtiteli, který uslyšel Boží slovo.
Bratři a sestry, zkusme si ten úryvek přeložit nebo převyprávět pro dnešní dobu. S tím začátkem nebudou problémy. Tak jako evangelista svatý Lukáš, i my bychom mohli vyjmenovat šest nějakých prezidentů a říct: „To bylo v době, kdy u nás byl ten a ten prezident, v Rusku třeba někdo jiný, zase někdo jiný v Americe, to bylo v době, kdy třeba byla velká válka v Iráku nebo něco podobného.“ Ale co dál? Jan, syn Zachariášův, uslyšel na poušti Boží slovo. Tady už bude větší problém. „Uslyšet Boží slovo“ – to znamená ztišit se, dát si práci, očekávat, že Bůh promluví. Nemusíme hned myslet na zázračný hlas z nebe. Aby člověk uslyšel Boha, musí k tomu být disponován, v první řadě musí chtít. K nám se dostává spousty slov, spousty informací. Noviny, televize, sousedé, přátelé, reklamní letáky, a člověk je z toho všeho tak zahlcený a často i tak znechucený, že už nemá sílu čekat něco dalšího, a je to škoda.
Bratři a sestry, celé lidstvo pořád prožívá takový advent, lidé pořád na něco čekají, ale jde o to, jestli čekají na to správné. Mnoho lidí totiž čeká na zachránce člověka. Říkají: „Už by měl přijít někdo silný, nějaká silná osobnost, která udělá pořádek, která odsoudí všechny ty šmelináře, tuneláře a já nevím jak jim budeme říkat. Někdo, kdo nastolí nějaký jasný řád, kdo potrestá špatné a odmění dobré. Hlavně dvacáté století žilo s touhle velikou nadějí. Začalo to hned po první světové válce, kdy lidé říkali: „Tak strašná válka, tolik miliónů mrtvých, to musí být teď už lepší.“ A nebylo, za dvacet let byla ještě horší válka. Když je v lidech takovéto očekávání, tak toho zpravidla využije někdo, kdo lidem slibuje nebe na zemi ale udělá tady nakonec ještě větší peklo, než tu bylo.
Dnešní evangelium nám ukazuje jiný advent, jiné čekání nebo jiné snažení. Skutečně žádný člověk není zachránce, není spasitel. Spasitel je jediný – Ježíš. A ten Ježíš chce přijít, ale nechce přijít jako vládce s vojskem, nechce přijít v nějakém triumfu, nechce přijít s fanfárami a s prapory, ale chce přijít k člověku, ke každému z nás. Jan Křtitel pro to používá obraz, který oni důvěrně znali. Palestina je země, kde to jde pořád z kopce a do kopce. Kopec, údolí, kopec, údolí, pořád. Roviny tam v podstatě nejsou, něco málo na pobřeží Středozemního moře. A když on mluví o tom, že mají být hory sníženy, údolí srovnána, tak nemá na mysli to, aby kopal někdo nějaké tunely nebo zavážel zeminou nějaké rokliny, ale vlastně tím říká: „Lidi, vždyť vaše jednání, to jsou ty kopce, to jsou ta údolí.“ Když má nějaký cestovatel jít pěšky v takovémto terénu, je to velice obtížné. A Jan Křtitel říká: „Lidi, vždyť v tom vašem jednání se vyznat, to je strašně těžké. Vždyť to je samá klička, samá zatáčka, spousty podrazů. Narovnejte to, dejte to do pořádku, srovnejte to, napřimte to.“ A tahle výzva platí stejně tak dnes, jako platila tenkrát. Musíme si přiznat, že nejsme o mnoho dál. A to je ten advent, to je správné adventní čekání – to, že si člověk uvědomí, že i já používám všelijaké takové zkratky nebo naopak jsou to různé prodlužky, které nevedou k cíli, a že mám jinou možnost, že mám možnost jednat jinak, že mám možnost do svého života přijmout jiné hodnoty. První – musím si udělat čas, abych o tom přemýšlel, a potom mohu začít jednat.
Bratři a sestry, někdo by mohl říct: „Ale co mohu změnit?“ Nezměním celou zemi, jistě, že ne. Dokonce ani nezměním třeba celou farnost. To není v mé moci, ale je v mé moci změnit sebe a tím to začíná. Znáte přísloví, že lepší, než nadávat na tmu, je rozsvítit alespoň malé světýlko. A podle tohoto přísloví jedná dnes už spousta lidí. Ať už podle toho začala jednat Matka Tereza nebo jednají podle toho další lidé. V Mexiku působí jeden Španěl, kterému říkají strýček Alfonzo. On když přijel ze Španělska do Mexico City, do hlavního města, tak byl úplně zdrcený z toho, když viděl, kolik dětí se tam potlouká. Opuštěných, vyhnaných dětí. Začal přemýšlet co s tím a začal je sbírat a začal hledat podobně smýšlejících lidí a začal pro ně organizovat to, čemu bychom řekli „náhradní rodiny“. Dneska těch dětí tam má tři sta. Někteří ho obdivují a někteří říkají: „Ale vždyť to nemá význam. V celém Mexiku je takhle přes dva milióny dětí na ulici. Tři stovky, co to je.“ Na jednu stranu je to kapka v moři, na druhou stranu je to tři sta lidí, kteří dostali šanci, kteří dostali naději, a to není málo.
Bratři a sestry, udělejme si v příštím týdnu čas a uvědomme si, že i k nám chce Bůh promluvit, jako k Janu Křtiteli. Jde o to, abych já byl ochotný slyšet jeho hlas, abych byl ochotný slyšet jeho návrh: „Urovnej svůj život, napřim svoje jednání. Kde jsou nějaké zatáčky, nějaké hrboly, nějaké kličky, dej to do pořádku. Nabízím ti, že můžeš ve své duši a potom i ve svém okolí rozsvítit alespoň malé světýlko naděje, malé světýlko radosti. Tak ho rozsviť a rozhodně ho nezhasínej.“
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
05.12.2021, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
2. neděle adventní
příslušné slovo Boží: 1. čtení Bar 5,1-9; 2. čtení Flp 1,4-6.8-11; evangelium Lk 3,1-6;
Bratři a sestry, už několikrát jsem říkal, že doba adventní má být dobou radostného očekávání svátků, kdy si budeme připomínat Ježíše Krista, Božího Syna. Říkáme si třeba, jaké ty svátky letos budou, když k nám doléhají všechny ty poměrně znepokojivé zprávy?
Jsme ve velmi podobné situaci, v jaké byli vyhnanci v Babylónském zajetí, kdy si říkali: „A vrátíme se někdy domů, anebo ne?“ a už s tím ani moc nepočítali, že se vrátí domů. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
09.12.2018, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
2. neděle adventní
příslušné slovo Boží: 1. čtení Bar 5,1-9; 2. čtení Flp 1,4-6.8-11; evangelium Lk 3,1-6;
Bratři a sestry, texty, které jsme teď právě vyslechli, tak jsou takové optimistické. Dodávají člověku naději. Snaží se posílit důvěru člověka. Snaží se člověka vyburcovat. Jak to napsal svatý Pavel v listě Filipanům, modlím se za to (je tam několik těch věcí), abyste dovedli volit to lepší. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
09.12.2012, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
2. neděle adventní
příslušné slovo Boží: 1. čtení Bar 5,1-9; 2. čtení Flp 1,4-6.8-11; evangelium Lk 3,1-6;
Bratři a sestry, svatý Lukáš vedený Duchem svatým ve svém evangeliu, v tom úryvku, který jsme teď slyšeli, vystavěl takovou docela složitou konstrukci. Lukáš, který si vytkl za cíl na začátku svého evangelia všechno vypsat uspořádaně, tedy pokud možno, jak to šlo za sebou, vytkl si za cíl být takovým prvním církevním dějepiscem (ne vždycky se mu to tedy podařilo), tak věnoval velké úsilí tomu, aby pokud možno přesně nebo co nejpřesněji určil ten moment, kdy vystoupil Jan Křtitel, předchůdce Pána, protože s tím přímo je svázán také ten moment, kdy za několik měsíců vystoupí Pán Ježíš. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
06.12.2009, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
2. neděle adventní
příslušné slovo Boží: 1. čtení Bar 5,1-9; 2. čtení Flp 1,4-6.8-11; evangelium Lk 3,1-6;
Bratři a sestry, vrátíme se k prvnímu čtení z knihy proroka Barucha. Byl to text, který nás možná v mnohém překvapil. Možná, když jsme ho vyslechli, tak jsme si řekli: „A o čem to bylo?“ Dost těžké na pochopení, dost dlouhá souvětí, různě kombinovaná a takhle. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
10.12.2006, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
2. neděle adventní
příslušné slovo Boží: 1. čtení Bar 5,1-9; 2. čtení Flp 1,4-6.8-11; evangelium Lk 3,1-6;
Bratři a sestry, my se teď společně zamyslíme nad úryvkem z listu apoštola Pavla Filipanům. Je to list, který se nazývá Dopis z vězení a tím je asi řečeno mnohé - ne všechno, ale mnohé. Jestliže někdo, kdo je ve vězení, kdo je sám ve velmi těžké a svízelné situaci, dokáže napsat něco tak krásného, jako svatý Pavel, tak musíme říct: to byl vnitřně silný člověk, to byl vyrovnaný člověk, to byl člověk, který věděl, co chce a oč běží, a můžeme se ptát, kde vzal tu sílu, kde vzal tu vyrovnanost a toto všechno. Více...