Rubrika
HomilieUvěřit, jako uvěřily ženy
P. Mgr. Karel Orlita, student kanonického práva na Papežské Lateránské univerzitě v Římě
30.03.2002 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (Velikonoční vigilie)
příslušné slovo Boží: 1. čtení Gn 1,1-2,2; 2. čtení Gn 22,1-18; evangelium Mt 28,1-10;
Moji drazí bratři a sestry. V tuto chvíli by v našem srdci měl být veliký oheň radosti. Kristus vstal z mrtvých! Aleluja. Celé tělo naše by mělo nějak zpívat, nebo znít; být rozechvěno nad tím, co se stalo. Kristus nás vykoupil a svoji oběť na kříži dokonal, dovršil, dovedl až ke vzkříšení. Dnes máme určitě a jistě potvrzeno, že Kristova oběť byla naplněna, že Otec, nebeský Otec, ji přijal. A kdo jsou těmi prvními svědky vzkříšení? Jsou to ženy, které spěchají ke hrobu. Marie Magdalská a druhá Marie. Říká evangelium, že tyto ženy jdou brzo ráno ke hrobu proto, aby pomazaly Ježíšovo tělo. Někteří exegeté, když zjišťují tu situaci, která tehdy byla v Izraeli, tak říkají, že bylo skoro zbytečné jít pomazat Ježíšovo tělo. On byl zemřelý. Nemusely to vykonat hned ráno. Byl čas, udělat tuto věc. Ale ony spěchají. Z toho je vidět, že nejdou jenom z praktických důvodů. Nebo z nějakého obyčeje, který se dělal v Izraeli. Ale že jdou ze zbožnosti za Ježíšem. Že se nemohou dočkat, aby ho viděly, i když je mrtvý. Ony, když spěchají ke hrobu, nemají víru ve vzkříšeného, nemají víru v ukřižovaného, ony jdou proto, protože ho milují. A milují ho až za hrob. I my máme milovat jako tyto ženy Ježíše, za všechny překážky našeho života. Jdou za ním. Marie Magdalská a druhá Marie. Uvažujte. Kolik ony oleje asi měly s sebou. Určitě ne méně než před Ježíšovým ukřižováním. To bylo u Marie, u Lazara, u Marty, kam Ježíš přišel. A tehdy Marie vylila nádobku drahocenného oleje. A Jidáš se pohoršil a řekl, že snad se to mohlo prodat. Ten olej stál 50 denárů. To znamená 50 dní práce, 1 denár byla mzda za jeden den. To jsou skoro dva měsíce práce. Uvažujte. Mít olej v ceně vašeho dvouměsíčního platu a jít s ním za Ježíšem. To znamená kolik? 20000? To je velká hodnota. A přesto ony nic nelitují, aby se s Kristem setkaly. Nic není tak drahé, co by nemohly dát Kristu. Kristu mrtvému! Ne ještě vzkříšenému. A co pro nás pro věřící, které vykoupil Kristus, a který už nám tolik dal darů, ve svátostech, co bychom my pro něho dnes neměli obětovat? A přesto se někdy zdráháme. A to už věříme, že Kristus vstal z mrtvých. A nebo nevěříme? Možná, že ještě nevěříme, protože jinak by nám nebylo vůbec nic drahé dát Ježíši, vzkříšenému Ježíši, pro nás ukřižovanému Ježíši, Ježíši, který nám poslal přímluvce Ducha svatého. Nic by nám nebylo drahé.
Ženy jsou schopny přijmout zvěst andělů, přijmout toto poselství o vzkříšeném Ježíši. Ženy jsou schopny uvěřit. Cele. Ženy jsou schopny uslyšet ta slova: „Nebojte se.“ Tak říkají andělé. Tak jim řekne Ježíš: „Nebojte se.“ Ženy jsou schopny uslyšet hlas: „Jděte do Galileje. Tam se s ním setkáte.“ Proč je Ježíš posílá do Galileje? V dnešním evangeliu ústy těchto andělů, ale i v jiných evangeliích se říká: „Ať odejdou do Galileje. Ať to řeknou všem ostatním apoštolům. Tam se setkáme. V Galileji mě uvidíte.“ Podle Skutků apošolů v Galileji byla zřejmě ta hora, kde se Ježíš ukázal pěti tisícům, kteří ho viděli. A také to potom popisuje Pavel ve svých listech. Tedy Ježíš, z toho vidíme, měl touhu se setkat s lidmi. Měl touhu se jim ukázat všem, kteří vyjdou do Galileje na horu, aby se s ním setkali. Vyjít za Ježíšem, Ježíš chtěl, aby za ním šli. Nejenom ženy ke hrobu, ale aby za ním šli všichni ostatní. Ne všichni ostatní, víme, že tam skutečně došli, ne všichni byli ochotni přijmout tuto Boží zvěst, toto vzkříšení. A ti, kteří nebyli schopni přijmout Ježíšovu zvěst vzkříšení, padli na zem jako mrtví, to byli ti strážcové. Každý, kdo neuvěřil v Krista, kdo není připraven se s ním setkat při té poslední hodince, při posledním soudu, padne jako mrtvý. Před ním. Ti, kteří v něho uvěří, budou jako tyto ženy, půjdou mu vstříc, uslyší Ježíšův hlas: „Buďte zdrávy!“ neboli „Buďte pozdraveny!“ také říká jiný překlad. Buďte pozdraveny. Jak bychom byli šťastni, kdyby nám náš Pán toto řekl, když budeme odcházet: „Buď zdráv! Pojď za mnou.“
Dějiny lidského hříchu, lidského pádu jsou dlouhé. Někdy velice smutné, truchlivé. Slyšeli jsme to v prvním čtení. Ale viděli jsme také, a Ježíš to dokázal nejenom tím, co řekl, ale co udělal, že Bůh je větší než kterýkoliv hřích a kterýkoliv pád člověka. Že Boží milost převyšuje slabost lidskou. Tam, odkud byl vyhnán Adam s Evou, první člověk, tam zahledět. Ježíš byl zatčen a to pro nás, abychom my byli vykoupeni. Pokloňme se tedy, jako tyto ženy, Ježíši. Pokloňme se mu a děkujme. Protože vděčnost je tou největší modlitbou a přímluvou u Boha. Amen.
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
11.04.2020 - sobota , Veverská Bítýška
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (Velikonoční vigilie)
příslušné slovo Boží: 1. čtení Gn 1,1-2,2; 2. čtení Gn 22,1-18; evangelium Mt 28,1-10;
Bratři a sestry, dnes je ta veliká noc, dnes jsou Velikonoce. Je jedna veliká noc – veliká noc zmrtvýchvstání Ježíše Krista, jak to opakují vlastně všechny ty modlitby. Hebrejsky pascha, přejití. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
15.04.2017 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (Velikonoční vigilie)
příslušné slovo Boží: 1. čtení Gn 1,1-2,2; 2. čtení Gn 22,1-18; evangelium Mt 28,1-10;
Bratři a sestry, pro dnešní bohoslužbu slova byla vybrána čtení, která jsou opravdu na svém místě. Jsou to, řekli bychom, takové stěžejní úryvky, stěžejní místa s Písma svatého, jak ze Starého, tak i z Nového zákona. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
19.04.2014 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (Velikonoční vigilie)
příslušné slovo Boží: 1. čtení Gn 1,1-2,2; 2. čtení Gn 22,1-18; evangelium Mt 28,1-10;
Bratři a sestry, když jsme vstupovali do kostela teď, na začátku obřadu Velké noci vzkříšení, tak jediné co hořelo, byla tady tato svíce, paškál (paškál je od toho pascha), a ta svíce nám připomíná Krista. Pak jsme stáli s rozsvícenými svícemi v rukou a vyslechli jsme velikonoční chvalozpěv. Více...
P. ICDr. Mgr. Karel Orlita, soudní vikář
23.04.2011 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (Velikonoční vigilie)
příslušné slovo Boží: 1. čtení Gn 1,1-2,2; 2. čtení Gn 22,1-18; evangelium Mt 28,1-10;
Moji drazí bratři a sestry, dnešní liturgie začala žehnáním ohně. Při žehnání ohně, doslova v té žehnací modlitbě, bylo řečeno, že tento oheň je znamením Krista, je požehnáním pro nás pro všechny. Ano. Kristus jedenkrát, když se podíval na svoje učedníky, na všechny, kteří ho následovali, zvolal: „Přišel jsem hodit na zem oheň, a jak si přeji, aby už vzplanul!“ Ano, Kristus je oheň, Kristus je Světlo světa, aby ten, kdo přijme toto světlo, tohoto Krista, už nechodil ve tmě, nebloudil, ale šel jistou cestou do nebe. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
22.03.2008 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (Velikonoční vigilie)
příslušné slovo Boží: 1. čtení Gn 1,1-2,2; 2. čtení Gn 22,1-18; evangelium Mt 28,1-10;
Bratři a sestry, v našich úvahách nad posledními sedmi Kristovými slovy se dostáváme k poslednímu výroku: „Otče, do tvých rukou odevzdávám svého ducha.“
Někdo by mohl říct, že je to trošku pozdě. Dnes už přece slavíme Vzkříšení, Zmrtvýchvstání, a tohle je výrok, který zazněl na Velký pátek. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
26.03.2005 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ (Velikonoční vigilie)
příslušné slovo Boží: 1. čtení Gn 1,1-2,2; 2. čtení Gn 22,1-18; evangelium Mt 28,1-10;
Bratři a sestry, určitě jste zažili v životě situaci stejnou nebo podobnou, kterou vám teď budu líčit. V pondělí ráno zazvoní budík, člověk se rozespale podívá a řekne si: „Zase mám vstávat, a do práce.“ Teď se podívá na ten budík líp a řekne: „Vždyť je pozdě!“ Honem vyletí, obleče se nějak, jak do jde, hodí do sebe nějaký rohlík nebo aspoň kus buchty, běží na autobus, na vlak, a jak tak běží na ten vlak nebo autobus, tak si vzpomene, že něco doma zapomněl, vrátí se, vlak, autobus mu samozřejmě ujede, takže jede dalším, do práce přijde pozdě, nebo když jede autem, tak určitě je někde nějaký „špunt“, takže do té práce určitě přijede pozdě, a jak to tak bývá, šéf je tam zavčas a toho člověka si, jak se lidově říká, vychutná, a dá mu to pocítit, co všechno ten člověk udělal špatně. Více...