Vždycky buďme k Pánu upřímní

Vždycky buďme k Pánu upřímní

10:50

Bratři a sestry, celá ta scéna Ježíše a lidí se přesunula vlastně do výchozího bodu, do místa, kde to začalo. Cesta z Kafarnaum na to místo, kde došlo k tomu rozmnožení chlebů, bývá taky někdy nazývána nový exodem nebo, řekli bychom, jakýmsi exodem v duchu, kdy Ježíš se snaží svým posluchačům připomenout tady tuto událost.    Více...

Svoboda nás vede k tomu, abychom přijali odpovědnost

	Svoboda nás vede k tomu, abychom přijali odpovědnost	12:33
	[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.67 MB]

Bratři a sestry, dnešní první čtení a evangelium jsou vlastně dva totožné texty. Jsou si mnohem víc blízko, než by se třeba na první pohled mohlo zdát. Jsou si blízko, protože Ježíš ty dvě situace přibližuje.    Více...

Jak se to stalo, že jsem, kde jsem?

	Jak se to stalo, že jsem, kde jsem?	13:06
	[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.68 MB]

Bratři a sestry, zkusme si položit tu otázku, jak to tak přišlo, jak se to tak stalo, že jsme dnes tady? Tu otázku si položili Izraelité na poušti, ve čtení, které jsme vyslechli před chvílí. Časově se to stalo asi měsíc po odchodu z Egypta, začali se ptát, proč jsme tady, jaktože jsme tady, jak jsme se tu octli.    Více...

Pramen vody, který tryská do života věčného

	Pramen vody, který tryská do života věčného	11:42
	[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.20 MB]

Na tom prvním i třetím čtení dnešní bohoslužby slova můžeme dobře postřehnout tu rozdílnost lidských a božích plánů, lidského a božího uvažování. Na jedné straně Hospodin skrze Mojžíše činí veliké podivuhodné věci, ujímá se svého lidu a vyvádí je z Egypta, a oni záhy, když přijde nějaká potíž na cestě, tak reptají: „Tos nás semka vyvedl proto, abysme v poušti zahynuli?“

Hospodin je nezatracuje v jejich malé víře, ale znovu se jich ujímá a sesílá jim pokrm, manu, aby za chvilečku zase znovu reptali, jak dobře víme: „Vždyť ta mana se nám přejedla, ta strava je jednotvárná,“ a já nevím co dalšího.    Více...