Neděle 21.07.2024, sv. Vavřinec z Brindisi, Vítězslav
Hledat: Vyhledat
Rubrika Homilie

Smyslem lidského života je setkání člověka s člověkem a člověka s Bohem

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
04.08.2019, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
18. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Kaz 1,2; 2,21-23; 2. čtení Kol 3,1-5.9-11; evangelium Lk 12,13-21;

Smyslem lidského života je setkání člověka s člověkem a člověka s Bohem9:50
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 1.20 MB]

Bratři a sestry, v dnešním evangeliu nás Ježíš upozorňuje, že jeho poslání se netýká rozhodování v otázkách majetku, zvlášť majetku pozemského. On nechce být žádným arbitrem, soudcem nebo někým, kdo bude tady toto rozhodovat. Jeho mise se týká věcí, skutečností, které přesahují tady tento svět viditelný.

Ta klíčová věta je na konci. Jednak je tam to upozornění s tím, že „člověče, dej si pozor, protože máš tendenci hromadit poklady na této zemi, ale to, k čemu jsi povolán je to, abys byl bohatý před Bohem“. Tedy to první je jakési varování, ale to druhé, být bohatý před Bohem, to je ta cesta a to je to, o co Ježíšovi jde.

Můžeme říci, že do této jedné věty vlastně Ježíš shrnul obsah knihy Kazatel. My jsme z ní slyšeli kratičký úryvek v prvním čtení. Kniha Kazatel, hebrejsky Kohlelet – ještě se k tomu dostaneme, co to znamená, to jméno – vznikla někdy ve 3. století před narozeném Pána Ježíše. Vůbec nevíme, kdo ji napsal. Ten autor, který byl veden Duchem svatým, zůstává v anonymitě, a ten člověk připsal svoje dílo Šalamounovi. Protože v té době to bylo zvykem a ti skuteční autoři často ustoupili do pozadí, vzdali se všech svých práv a myšlenka byla asi takováto: Když za autora bude považován někdo známý, tím spíše lidé po tom spisu sáhnou a budou si z něho číst. Je tam opravdu vidět jakási velká pokora: „Nechci, aby lidé chválili mě, ale ať je to čteno, ať je to používáno i za tu cenu, že na mě se zapomene.“

Izraelité v synagogální bohoslužbě zahrnuli nebo zařadili tady tu knihu Kazatel mezi takzvané sváteční svitky. Je jich pět podle pěti velkých svátků, které Izraelité během roku slaví. A ta kniha Kazatel se čte při čtvrtém svátku, a to je Svátek stánků. Svátek stánků se slaví na podzim, když se sklidí poslední úroda a lidé děkují za to, že mají plné třeba ty stodoly, a také plánují, co bude dál.

Musíme si uvědomit, že dříve lidský život byl mnohem těsněji svázán s tím zemědělským rokem. Dneska to ustupuje do pozadí a většina lidí si toho ani nevšimne, že na poli se ten cyklus ukončil a zakrátko začne nový.

Tedy ukončení tady toho cyklu, který má za cíl získat, obstarat obživu na další období, ale zároveň při tom Svátku stánků se připomíná putování Izraelitů na poušti. Tedy z jedné strany poděkování – člověk děkuje Bohu za tu úrodu. Druhá myšlenka je ta: uvědom si člověče, že praotcové čtyřicet let žili na poušti z Božího daru. Člověk žije z Božího daru. To je to důležité. Ne z plné stodoly nebo ne z plného špajzu, ale z Božího daru. A při veškeré námaze, při všem snažení potřebujeme ten Boží dar, bez něho by to nešlo.

Ta kniha na jednu stranu se zdá taková pesimistická – marnost nad marnost. Ono je to i těžko přeložit. My to známe z jiného názvu – Píseň písní. Doslova by to totiž byla „marnost nad marností“. Je to hebrejské stupňování, těžko se to překládá, ale jak říkám, zní to na začátku pesimisticky, ale ta kniha není pesimistická. Ta kniha je, řekli bychom, realistická, taková kriticky realistická. Nastavuje zrcadlo: člověče, dej pozor, co vydrží, a nenech se oklamat tím, co je tady jenom na chvíli.

Jak jsem říkal, ten název, hebrejsky kohelet, je v ženském tvaru. Není ten kohelet, ale je ta kohelet, a znamená to svolavatelka. Kde někdo někoho svolává a k čemu někdo někoho svolává. Je to především Boží Moudrost. Těch výkladů je vícero a každý má své mezery, ale nejlepší se jeví právě ten, že je to Boží Moudrost, která volá člověka k tomu, aby poděkoval. Volá člověka k tomu, aby se zastavil ve své práci a kriticky a realisticky si uvědomil, k čemu to vede, k čemu jeho život směřuje.

To slovo marnost, hebrejsky je to hebel, je v té knize celkem 37krát a znamená to doslova ranní mlhu, vánek, obláček, něco, co má krátkou trvalost, co je tady jenom chvíli. My to slovo hebel známe z Písma svatého, z prvních stránek. Ani o tom možná ještě nevíte. To je jméno Ábel. Adam a Eva takhle pojmenovali svého druhorozeného syna, ranní vánek, ranní obláček. Ale taky to může znamenat prostě tu marnost. Vidíme, že Ábel tady žil velmi krátce. Ale naplnil svůj život.

Bratři a sestry, kniha Kazatel nám chce připomenout a říct, že práce, snažení člověka, nemůže být a nesmí být smyslem a cílem života. Někdy to zaznívá, na pohřbech. O někom se tam řekne: „Práce byla smyslem jeho života.“ To je špatně. Práce je prostředkem. Práce je způsob, jak opatřit obživu. Práce může být i posláním. Když někdo pracuje na nějakém třeba výzkumném úkolu nebo něčem takovém, může být posláním starat se o někoho, ale není to smyslem. Smyslem lidského života je setkání člověka s člověkem a člověka s Bohem.

Ta kniha vznikla, když to zařadíme do dějinného kontextu, jako taková polemika s knihami egyptskými a babylónskými. V Egyptě vznikl spis, který se jmenuje Spisy Harfeníkovy, a ten je úplně právě pesimistický, který říká, prostě že nic, že všechno je to zbytečné. Kniha Kazatel říká: „Člověče, jestliže to všechno budeš stavět sám na sobě, tak se vystavuješ riziku, že to všechno skončí.“

Dá se to říct ještě jinak, poetičtěji: „Člověče, uvědom si, že týden má sedm dnů. Ne šest. V těch šesti dnech máš pracovat. Dostal jsi tuto zemi, Bůh nám ji svěřil, máme se o ni starat, máme ji rozvíjet, pečovat oni. Ale pak je zde ještě sedmý den, kdy se máš setkat.“

Bratři a sestry, pokračování té knihy, jak jsme slyšeli o tom, že někdo něco moudře vybuduje, jiný to zdědí a takzvaně to prošustruje, je vlastně ponaučení a varování pro všechny děti a pro všechny dědice, kteří právě něco získají, tak aby to dál rozvíjeli. Aby to neskomíralo, ale naopak aby to rozkvétalo. Ale ten cíl a to, o co tady právě jde, aby to všechno dobře fungovalo, je v tom, když si uvědomíme: jsme svoláváni, jsme voláni k tomu, abychom se při veškerém svém snažení setkali, spojili s Bohem. Abychom mu poděkovali za všechny svoje úspěchy, ale abychom si uvědomili, že ten největší úspěch a ta největší hodnota, která je nám nabízena, je právě to, že se můžeme setkat s Bohem a že on nám nabízí život věčný.

Kéž na toto nikdy nezapomeneme, a potom všechny naše práce, všechny naše námahy budou mít smysl.



Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku


Co mám udělat, abych byl bohatý před Bohem?

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
31.07.2022, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
18. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Kaz 1,2; 2,21-23; 2. čtení Kol 3,1-5.9-11; evangelium Lk 12,13-21;

Co mám udělat, abych byl bohatý před Bohem?10:32

Bratři a sestry, v dnešním evangeliu Ježíš reaguje na podnět, který vychází od jeho posluchačů. Ani se tady neříká, že by to byl Ježíšův učedník. Je to někdo ze zástupu, který má problém. Ten problém je mnohem hlubší, než se na začátku zdá. Je to problém, který se v různých situacích a v různých podobách objevuje vlastně v dějinách pořád.    Více...


Jde o to být, ne mít

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
31.07.2016, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
18. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Kaz 1,2; 2,21-23; 2. čtení Kol 3,1-5.9-11; evangelium Lk 12,13-21;

Jde o to být, ne mít11:43
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.59 MB]

Bratři a sestry, v dnešním evangelním úryvku Ježíš vystupuje jako skutečně výborný učitel, výborný pedagog. Reaguje na otázku, na požadavek, který byl vznesen. To znamená, že ví, že budou poslouchat, že mu věnují svoji pozornost, protože je to něco, co je zajímá.    Více...


Kde je tedy ten smysl?

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
04.08.2013, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
18. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Kaz 1,2; 2,21-23; 2. čtení Kol 3,1-5.9-11; evangelium Lk 12,13-21;

Kde je tedy ten smysl?8:28
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 1.74 MB]

Bratři a sestry, možná na první poslech ty texty, které jsme slyšeli, zní pesimisticky, ale smyslem těchto textů není vzít člověku radost ze života, ale spíše přivést člověka k tomu, aby přemýšlel a aby se ptal: „To, na čem si zakládám, je to skutečně trvalé, má to skutečnou hodnotu, anebo to jen tak vypadá?“

Vlastně ty texty můžeme shrnout do toho, co jsme slyšeli v závěru evangelia: Jde o to nehromadit poklady, ale jde o to být bohatý před Bohem.    Více...


Svět tvoří jednotu

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
05.08.2007, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
18. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Kaz 1,2; 2,21-23; 2. čtení Kol 3,1-5.9-11; evangelium Lk 12,13-21;

Svět tvoří jednotu7:46
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 30 kb/s, 1.75 MB]

Bratři a sestry, naposledy v tomto církevním roce se dostáváme k listu Kolosanům, příště budeme číst z listu Židům.

Na místě je otázka, komu byl napsán tento list, nebo můžeme říct třeba i tento úryvek, který jsme dnes četli? Odpověď na tuhle otázku je velmi důležitá pro pochopení celého toho textu.    Více...


Marnost

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
01.08.2004, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
18. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Kaz 1,2; 2,21-23; 2. čtení Kol 3,1-5.9-11; evangelium Lk 12,13-21;

Marnost5:42
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 26 kb/s, 1.10 MB]

Ty dnešní texty mluví o tom, že náš život je darem a že ten náš život nezávisí na hmotných věcech. Do určité míry samozřejmě, ale náš život ty hmotné věci nemohou prodloužit ani o jeden den. To dnešní evangelium, nebo vůbec všechny tři texty, nás chtějí vybídnout k tomu, abychom se zamysleli nad tím, jaký máme žebříček hodnot, abychom to dobře poskládali, abychom nepřeceňovali věci hmotné, ale abychom je třeba ani nepodceňovali.    Více...


Všechna práva vyhrazena římskokatolické farnosti a autorům příspěvků.