Rubrika
HomilieKde je tedy ten smysl?
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
04.08.2013, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
18. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Kaz 1,2; 2,21-23; 2. čtení Kol 3,1-5.9-11; evangelium Lk 12,13-21;
Bratři a sestry, možná na první poslech ty texty, které jsme slyšeli, zní pesimisticky, ale smyslem těchto textů není vzít člověku radost ze života, ale spíše přivést člověka k tomu, aby přemýšlel a aby se ptal: „To, na čem si zakládám, je to skutečně trvalé, má to skutečnou hodnotu, anebo to jen tak vypadá?“
Vlastně ty texty můžeme shrnout do toho, co jsme slyšeli v závěru evangelia: Jde o to nehromadit poklady, ale jde o to být bohatý před Bohem. Pán Ježíš to vysvětlil za pomoci podobenství, tedy příběhu, který je celkem lehko pochopitelný, takový praktický a všichni z něho odcházeli poučeni.
O té stejné látce mluví kniha Kazatel. Je to kniha, která vlastně u židů patří do třetí části Písma svatého, do takzvaných Spisů, a oni si z této knihy četli vždycky na podzim při slavnosti Svátku stánků. To se všichni, kdo mohli, přestěhovali do okolí Jeruzaléma a osm dnů bydleli ve stanech. Jednak si připomínali čtyřicetileté putování po poušti a to, jak se Bůh o ně staral, ale také děkovali vlastně za sklizeň úrody, především děkovali za sklizeň vinné révy, a byly to tedy svátky radostné. A na druhou stranu ten text, který zní tak jako pesimisticky.
Ten text vzniknul ve 3. století před Kristem. Napsal ho člověk, o kterém vůbec nevíme, jak se jmenoval. My mu říkáme Kazatel, ale kazatel není jméno. Hebrejsky je to kohelet a kohelet není jméno, ale je to funkce. Je to svolavatel, ten, kdo svolával k bohoslužebnému shromáždění a pak to shromáždění vedl. My známe jednoho koheleta jménem ze Starého zákona, byl to Nehemiáš. Tady o tomhle nevíme nic bližšího. Víme jenom, že byl velmi moudrý. Měl kontakty na Řecko, měl kontakty na Egypt a vyznal se v řecké filosofii a v egyptské moudrosti. Ale taky viděl, že ta filosofie, ta moudrost, že to všechno má své hranice.
Tento spis vznikl v době, která byla velmi nejistá. Zhroutila se říše Alexandra Velikého a jeho generálové spolu bojovali o moc. A v té době Izraelitům vládli řečtí králové, kteří zaváděli nové zvyky, nutili Izraelity uctívat řecké bohy. Byla to doba velmi svízelná, doba těžká. A ten Kazatel si klade otázku: „Má to všechno smysl? K čemu to všechno je?“ Čeština to překládá: Marnost nad marnost. My jsme to slovíčko marnost tady slyšeli pětkrát. Celkem on ho použije v té knize 37 krát. Tedy celá ta kniha je takovou variací na jedno téma, na téma hledání smyslu života, smyslu lidské existence. Zvlášť, když je tady mnoho těžkého, mnoho obtížného.
Hebrejsky je tam požito slovíčko hebel, a to slovíčko hebel se dá přeložit jako opar, mlha, vánek, něco pomíjivého. Všichni to slovo známe. V hebrejštině se z toho nakonec stalo jméno a všichni to jméno známe. Je to Ábel. Vlastně už druhorozený syn Adamův dostává jméno, ve kterém se poukazuje na pomíjivost lidského života, na pomíjivost světa a všeho, co je tady kolem nás. A ten Kazatel, když tady nastiňuje tuto otázku, on vylíčí vlastně všechny ty obtíže, které člověk má, a říká: Člověk se domůže nějakého majetku, získá nějaké vzdělání a nakonec to dostane někdo jiný. A z toho všeho, co člověk získá, co nahromadí, tak jsou starosti. Starosti a trápení jsou jeho zaměstnání. Dokonce v momentě, kdy by si potřeboval a chtěl odpočinout, v noci, tak nepřichází spánek a člověk beze spánku přemýšlí o všem, co má zařídit, co má udělat, anebo má strach, aby to, co má udělat, aby to zvládl, aby to dobře dopadlo. A říká: „Kde je tedy ten smysl?“
Vlastně ta kniha Kazatel je velmi podobná knize Job. Je tam jeden rozdíl – Job je nemocný, Kazatel je zdravý. A přes to všechno, že tam zaznívá tady ta marnost a tady toto a že to tam zaznívá tolikrát, tak ten spis není pesimistický. Je potřeba ho dočíst až do konce a potom tam nalézáme i odpověď. On říká: „Jestliže se člověk dívá sám na sebe, jestliže je zahleděný do sebe jako do zrcadla, tak potom je jeho život marnost. Je to ta pára, ta mlha, která se rozplyne a nic z toho není. Člověk, aby objevil, aby pochopil nebo našel aspoň třeba částečně smysl pro svoji existenci – v tom radostném i v tom těžkém, tak se člověk musí podívat kolem sebe a musí se podívat nahoru. Musí se podívat na druhého člověka a musí se podívat na Boha nebo k Bohu.
Bratři a sestry, přemýšlel jsem o nějakém příměru, který by se nám hodil. Na jeden jsem přišel, snad aspoň trošku pomůže. Když budou chemici mluvit o vzduchu, tak dokáží říct jeho složení, dokáží popsat jeho vlastnosti a já nevím co, ale bude to pořád takové suché a budeme říkat: „Je to jeden z plynů, a co?“ Ale pak, když někdo přijde a řekne: „Všichni ho dýcháme. Všechno, co je živé, tak ten vzduch potřebuje,“ tak už to vidíme úplně z jiné strany. A přesně tak je to se smyslem našeho života. Pokud někdo bude vidět jenom sebe, to zrcadlo, a nebude vidět dál, tak ho nenajde.
Je to takový zvláštní paradox, že pokud člověk chce objevit smysl pro moji existenci, pro svoji existenci, musím se podívat na ty druhé a musím se podívat vzhůru, vidět člověka, vidět Boha. To je to, co nám chce říct Kazatel, aby nám řekl: „Potom tvoje radosti i tvoje bolesti budou mít smysl. Potom to nebude marnost.“
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
31.07.2022, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
18. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Kaz 1,2; 2,21-23; 2. čtení Kol 3,1-5.9-11; evangelium Lk 12,13-21;
Bratři a sestry, v dnešním evangeliu Ježíš reaguje na podnět, který vychází od jeho posluchačů. Ani se tady neříká, že by to byl Ježíšův učedník. Je to někdo ze zástupu, který má problém. Ten problém je mnohem hlubší, než se na začátku zdá. Je to problém, který se v různých situacích a v různých podobách objevuje vlastně v dějinách pořád. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
04.08.2019, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
18. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Kaz 1,2; 2,21-23; 2. čtení Kol 3,1-5.9-11; evangelium Lk 12,13-21;
Bratři a sestry, v dnešním evangeliu nás Ježíš upozorňuje, že jeho poslání se netýká rozhodování v otázkách majetku, zvlášť majetku pozemského. On nechce být žádným arbitrem, soudcem nebo někým, kdo bude tady toto rozhodovat. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
31.07.2016, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
18. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Kaz 1,2; 2,21-23; 2. čtení Kol 3,1-5.9-11; evangelium Lk 12,13-21;
Bratři a sestry, v dnešním evangelním úryvku Ježíš vystupuje jako skutečně výborný učitel, výborný pedagog. Reaguje na otázku, na požadavek, který byl vznesen. To znamená, že ví, že budou poslouchat, že mu věnují svoji pozornost, protože je to něco, co je zajímá. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
05.08.2007, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
18. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Kaz 1,2; 2,21-23; 2. čtení Kol 3,1-5.9-11; evangelium Lk 12,13-21;
Bratři a sestry, naposledy v tomto církevním roce se dostáváme k listu Kolosanům, příště budeme číst z listu Židům.
Na místě je otázka, komu byl napsán tento list, nebo můžeme říct třeba i tento úryvek, který jsme dnes četli? Odpověď na tuhle otázku je velmi důležitá pro pochopení celého toho textu. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
01.08.2004, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
18. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Kaz 1,2; 2,21-23; 2. čtení Kol 3,1-5.9-11; evangelium Lk 12,13-21;
 |
Marnost | 5:42 |
| [MP3, mono, 16 kHz, VBR 26 kb/s, 1.10 MB] |
Ty dnešní texty mluví o tom, že náš život je darem a že ten náš život nezávisí na hmotných věcech. Do určité míry samozřejmě, ale náš život ty hmotné věci nemohou prodloužit ani o jeden den. To dnešní evangelium, nebo vůbec všechny tři texty, nás chtějí vybídnout k tomu, abychom se zamysleli nad tím, jaký máme žebříček hodnot, abychom to dobře poskládali, abychom nepřeceňovali věci hmotné, ale abychom je třeba ani nepodceňovali. Více...