Rubrika
HomilieŽádná svátost nepůsobí bez naší spolupráce
P. Pavel Lazárek, kaplan v Blansku
31.07.2005, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
18. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 55,1-3; 2. čtení Řím 8,35.37-39; evangelium Mt 14,13-21;
Někteří lidé před jídlem, když se modlí, tak v té modlitbě mají takovou vsuvku, aby Bůh dal pokrm těm, kdo hladoví, aby na ně vzpomněl. Učedníci to tak nedělali a Pán Ježíš jim říká: „Vy jim dejte jíst.“ Kdyby to někdo pravil nám, když zrovna se chystáme k jídlu, tak bychom se možná tomu podivili: „Vy sami jim dejte najíst.“
Když jsme nastupovali v semináři nebo ještě v Litoměřicích v konviktu, tak se četlo toto evangelium, a tehdy nám spirituál pravil, že každý z nás přichází k Ježíši, stává se jeho učedníkem a jakoby si s sebou přinášíme ty dvě ryby a pět chlebů. Je to pokrm, který nám nějakou dobu vystačí. Když se budeme snažit, tak možná týden, ale ne na tak dlouho, aby vydržel po celou dobu formace, to znamená těch pět předepsaných let. My s tím málem, co jsme od Ježíše dostali, tak to máme vložit do jeho rukou, aby právě on to proměnil. V tom je celý ten zázrak.
Když jsem shlédl nějaký film o Pánu Ježíši, tak v něm byla scéna, jak najednou on pohlédl na chleby a stály tam v košíkách, a stejně tak ryby. Jenže tak se žádný zázrak neudál. Pokud by ten člověk to málo, co měl, nepřinesl Ježíšovi do rukou, tak on by nikdy ten zázrak udělat nemohl. To je takové ponaučení ze všeho, co Ježíš konal. Vzpomeňte na Kánu Galilejskou, když proměnil vodu ve víno. Tehdy řekla matka služebníkům: „Udělejte všechno, co vám řekne.“ Tak naplnili džbány vodou, na základě toho je mohl Ježíš proměnit.
Když chtěl na poušti nasytit zástup hladových, tak to neudělal z ničeho - vzal dvě ryby a pět chlebů. Když nám toužil zanechat to nejcennější – eucharistii, tak vzal chléb, požehnal a dával. A stejně tak i kalich z vínem. Každý Ježíšův zázrak, který dělal, tak byl s lidskou spoluprací.
Když chtěl učedníky překvapit zázračným rybolovem, tak jim říká: „Hoďte síť na druhou stranu bárky,“ a zachytili takové množství ryb, že se jim sítě až trhaly.
Nic z toho, co člověk dělá, tak nemůže si sám přisvojit nebo požehnat bez Boha, ani v manželství, ani v kněžství. Pokud člověk chce Boha do života pustit, tak může počítat s jeho požehnáním. V každém životě může nadejít chvíle, kdy se řekne, že se nám něčeho nebude dostávat – vám v manželství, nám v kněžství, každý někdy může zakusit moment, že něco bude chybět. Jako dnešní zástup bude hladovět, jako na svatbě v Káni se jim nebude dostávat vína, a právě tehdy se projevuje v křesťanském životě milost té svátosti. Proto my křesťané přijímáme svátost, proto je Ježíš ustanovil.
Žádná svátost a nic z toho, co zde na světě je, nepůsobí bez naší lidské spolupráce. Proto Matka Boží pravila služebníkům tu krátkou poslední větu a od té doby v evangeliu mlčí, už neřekne ani slovo. „Udělejte všechno, co vám řekne.“ V tom tkví celé naše křesťanské štěstí. Udělejte všechno, co vám řekne, a Bůh vám požehná.
Půjdu dopředu za dětma, protože je vás tu spousta. Každý z vás má v životě nějakého kamaráda a někoho si cení. Proč si ceníte kamarádů? Protože jsou s vámi, protože jim věříte, že vás nezradí, protože si s vámi hrají, mají na vás čas. Každý máme nějaké přátele. A pak některých lidí si ceníme pro jejich moudrost.
Židovství a talmud vypočítává šest vlastností moudrého člověka a šest pošetilého člověka. Mezi ty vlastnosti člověka moudrého patří třeba, že nemluví, když není tázán, že odpovídá vždycky k věci, že když je ve společnosti někoho, kdo je chytřejší, tak počká, až mu dá slovo. A tak dále by se daly vypočítávat všechny tyto vlastnosti. A my jsme dnes slyšeli v evangeliu, že našim přítelem je i Pán Ježíš.
Tak jako si vážíte rodičů, protože vám život dali, že se o vás starají, že vás mají rádi, tak je zde i Bůh, kterému za něco vděčíme. A slyšeli jsme ve druhém čtení, že nic nás nemůže odloučit od lásky Kristovy.
Toužili jste někdy po dobrodružství? My a možná vaši rodiče jsme prožívali mnohá dobrodružství v knihách nebo příbězích a byli jsme schopni snášet i trampoty, starosti, námahy těch hlavních hrdinů, celé to hledání a nalézání těch ztracených pokladů. I Pán Ježíš má být pro nás jakýmsi pokladem a my se máme snažit ho získat, a může to být právě tím, že budeme konat dobré skutky. Za každý náš úsměv, za každou pomoc o prázdninách, za všechno tím člověk nějak získá poklad a my se máme snažit, abychom jednou uchvátili nebeské království, které je nám určeno. Tak až o prázdninách budete soutěžit, soupeřit, tak si vzpomeňte, že i za nebeské království člověk musí bojovat a snažit se, aby ho jednou dosáhnul.
Amen.
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
02.08.2020, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
18. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 55,1-3; 2. čtení Řím 8,35.37-39; evangelium Mt 14,13-21;
Bratři a sestry, minulou neděli jsme ukončili, řekli bychom, jednu takovou etapu. Slyšeli jsme podobenství o tom, čemu je podobné Boží království. A potom svatý Matouš, když toto ukončí, tak se, řekli bychom, radikálně mění téma evangelia. Vypráví na začátku 14. kapitoly o tom, jak údělný kníže Herodes uspořádal oslavu svých narozenin a jak při této oslavě, která na jednu stranu byla velkolepá, byla to taková přehlídka Herodovy moci, bohatství a podobně, tak vlastně při této oslavě je zavražděn Jan Křtitel, protože si to přála dcera Herodiady. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
03.08.2014, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
18. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 55,1-3; 2. čtení Řím 8,35.37-39; evangelium Mt 14,13-21;
Bratři a sestry, dočetli jsme 13. kapitolu z Matoušova evangelia, posunuli jsme se o kapitolu výš, a ta situace se, řekli bychom, dramaticky mění. Ve 13. kapitole bylo osm podobenství o Božím království, ale na začátku 14. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
31.07.2011, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
18. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 55,1-3; 2. čtení Řím 8,35.37-39; evangelium Mt 14,13-21;
Bratři a sestry, měsíce červenec srpen, především tyto dva měsíce máme spojené s prázdninami, s dovolenou. Bereme je jako čas oddechu, dobu, kdy máme nabrat nové síly, jak říkáme, taky nějak opustit stereotyp každodenního života, a něco vidět nového, navštívit cizí země, nová místa, kde jsme ještě nebyli. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
03.08.2008, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
18. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 55,1-3; 2. čtení Řím 8,35.37-39; evangelium Mt 14,13-21;
Bratři a sestry, my si taky někdy připadáme unavení. Připadáme si, že je toho na nás moc, že nám chybí nějaký ten životní optimismus, životní síla, to, z čeho bychom čerpali, a právě do této situace promlouvá svatý Pavel tím dnešním úryvkem. Více...
P. Mgr. Vladimír Langer, farář v Čebíně
04.08.2002, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
18. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 55,1-3; 2. čtení Řím 8,35.37-39; evangelium Mt 14,13-21;
Bratři a sestry, pro dnešní promluvu jsem si vybral větu z listu svatého apoštola Pavla Římanům: „Kdo by nás mohl odloučit od lásky Kristovy?“ A Pavel tam vyjmenovává všechny možné věci, které útočí na člověka: útisk, pronásledování, hlad, zabití, a říká: „Nic z toho, ani nic přítomného, ani nic budoucího, ani nic minulého nás nemůže odloučit od Boží lásky.“ Jako křesťané máme společného Otce, u něho máme společný domov, místo, kde se všichni sejdeme, kde jsme všichni doma, kde nás čeká radost a shledání. Více...