Boží všemohoucnost se projevuje pomocí

	Boží všemohoucnost se projevuje pomocí	8:01
	[MP3, mono, 16 kHz, VBR 29 kb/s, 1.71 MB]

První čtení je z Knihy moudrosti a mluví se tam o Boží všemohoucnosti, o tom, že Bůh může všechno. Když se o tom takhle mluví, tak my si vzpomeneme na nějakého panovníka, krále nebo někdy tyrana, který vydává zákony, jak se mu to hodí, a to zákony všeho druhu, a většinou na každé provinění, i sebemenší, jako trest hned dá trest smrti. Prostě ten vládce nebo ten tyran projevuje svoji „všemohoucnost, všemocnost“ tím, že život bere. Čtení, jak jsme ho dneska slyšeli, nám říkalo něco úplně jiného: „Boží všemohoucnost se projevuje tím, že Bůh život rozdává.“ Rozdává, podporuje, volá k životu a nám říká, abychom dělali to stejné. Já jsem mluvil o nějakém vládci třeba nějaké země, ale takhle tyransky, despoticky se může projevovat v podstatě kdokoliv a nemusí to být jenom vládce země, to může být kdekoliv, v zaměstnání nějaký šéf, může to být v rodině. Zkrátka a dobře, my si máme uvědomit, že ta „naše všemohoucnost“ je vždycky omezená a ta naše moc, kterou máme, nám byla dána k tomu, abychom život podporovali, rozvíjeli a ne zašlapávali.

V evangeliu jsme slyšeli tři podobenství, všechna o Božím království. Boží království je skutečnost, kterou lze našimi lidskými slovy velmi těžko popsat, a proto ta podobenství jsou skutečně na místě. Co ta podobenství říkají? Říkají o tom, že to Boží království roste, někdy s námi, ale nejenom s námi, nezáleží to jenom na nás.

V tom prvním se mluvilo o semeni, které roste. Semeno má svoji vnitřní sílu, vyklíčí a neomylně pustí kořínek dolů a stvol nahoru, nikdy se nesplete. To druhé podobenství o ženě, která vzala kvas a zadělala ho do těsta, tam už se právě mluví o té spolupráci člověka. A to třetí o hořčici říká o tom, že vlastně to Boží království je schopné vyrůst do velkých rozměrů.

Ale je tady taky ta věc, že to Boží království má nepřítele. Tím nepřítelem je jakékoliv zlo. A teď, bratři a sestry, uvědomme si, že to zlo, to není jenom něco abstraktního, ale to zlo je taky v nás. My, když vidíme zlo kolem sebe, tak se ptáme a říkáme si: „Proč s tím Bůh něco nedělá?“ Znáte přísloví „když se kácí les, létají třísky“, a tím se vlastně omlouvá to, že došlo k nějakému přehmatu, že bylo ublíženo někomu nevinnému a takhle. Ježíš tím prvním podobenstvím o plevelu mezi pšenicí právě říká: „Bohu se tohle nestane. Všechno má svůj čas – růst i to třídění.“ Ježíš říká svým učedníkům: „Nebojte se, Bůh to má ve svých rukou, a nebuďte příliš radikální.“ My máme sklony k tomu vidět to černě nebo bíle – ten je dobrý, ten je špatný, je nám to jasné. Zpravidla je nám to jasné proto, že toho člověka málo známe, nebo že máme málo informací.

Vlastně tady mě napadá takové přirovnání, které znají ti, kdo pracují s počítači. Když se tiskne, zvolí se buď černobílý tisk nebo je možné zvolit tisk v odstínech šedi. A dneska už je to tak dokonalé, že ten počítač a tiskárna nabídne několik tisíc, zpravidla až dva tisíce odstínů šedi. A takhle je to i s námi lidmi. Není to černobílé, je tam ta šedá, je to tam namíchané a my nemáme podlehnout pokušení rychle soudit a rychle vytrhávat. Ježíš říká: „To je špatně.“

Potom úplně nakonec řeknu, že to Boží království potřebuje ještě jednu věc, na kterou jsme taky zapomněli – potřebuje obnovu. Každá ta rostlinka má svou nějakou životnost a pak se musí zasít nové semeno, znovu. A my jsme tak nějak opravdu usnuli na vavřínech, my jsme na tohle zapomněli. My víme dobře, že ti, kteří tady byli před námi, v našem národě rozsévali hodně, a my často podléháme takové iluzi, že to už stačí, že to je dost. A říkáme si teď: „Proč ty naše rostlinky, proč to tak umírá, usychá, proč se tomu daří tak bídně?“ No protože jsme zapomněli rozsévat znovu, obnovovat, protože i my k tomu musíme přidat svůj podíl. Ne jenom ti, co byli před námi, ale i my.

Bratři a sestry, všechna ta podobenství chtějí vyjádřit dost složitou skutečnost. Chtějí vyjádřit, že to Boží království už je tady, ale není tady ve své plnosti a ve své kráse. A my ho máme podporovat. My ho máme podporovat, aby bylo vidět. My se máme snažit o to, aby kvas prokvasil celé těsto. Kvas pracuje zevnitř, ne z venku, ale zevnitř. Je to vnitřní proměna, na které my musíme pracovat, každý sám u sebe. Je to náš životní úkol, životní poslání, je to něco velmi těžkého. A co za to nebo co z toho? Mě velmi oslovila v podstatě poslední věta z evangelia: „Tehdy budou spravedliví v království svého Otce zářit jako slunce.“ Napřed jsem si říkal: „Není to špatně? Nemá tam být ‚v království mého otce‘, jako že Ježíš je Boží Syn? A on tam říká: “Ne, svého otce.“ To znamená, že právě tam je znovu zopakována jiným slovy myšlenka z prvního čtení: „Boží všemohoucnost se projevuje Jeho pomocí.“ Snažme se i my svoji moc, svoji moudrost, projevovat pomocí těm druhým.

Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku

---

Odkud se vzal ten plevel?

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
19.07.2020, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
16. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Mdr 12,13.16-19; 2. čtení Řím 8,26-27; evangelium Mt 13,24-43;

Odkud se vzal ten plevel?

13:54

Bratři a sestry, jak jsem zmínil na začátku mše svaté, slyšeli jsme další tři podobenství. Druhé a třetí, to chápeme celkem dobře. Problémy máme s tím prvním. A taky to bylo vlastně takhle s Ježíšovými učedníky. Oni nerozuměli tomu prvnímu, ale báli se zeptat. Těch, kdo nerozuměli, bylo hodně, ale všichni se tvářili, že jim je to to jasné, a nikdo, když tam byla vlastně celá ta skupina učedníků, ale i zástupy, které si přišly Ježíše poslechnout, nikdo neřekl: „Já to mu nerozumím.    Více...

---

Dobro je potřeba konat dobrým způsobem

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
17.07.2011, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
16. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Mdr 12,13.16-19; 2. čtení Řím 8,26-27; evangelium Mt 13,24-43;

	Dobro je potřeba konat dobrým způsobem	10:04
	[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.10 MB]

Bratři a sestry, na jedné straně prožíváme dobu dovolených, prázdnin, tak si člověk říká, chtělo by to nějaké oddychové téma. To téma, které nastolila dnešní liturgie Božího slova, není příliš oddychové.    Více...

---

O vězeňství

P. Mgr. Václav Rychlý, OPraem
20.07.2008, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
16. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Mdr 12,13.16-19; 2. čtení Řím 8,26-27; evangelium Mt 13,24-43;

	O vězeňství	18:25
	[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 3.33 MB]

Tak jsem myslel, že změním trošku téma a že vám dneska povím něco zbožného, ale zrovna k tomu dnešnímu evangelnímu úryvku, k tomu podobenství, se ta moje zkušenost z vězení hodí (kazatel je sociálním pracovníkem ve vězeňství).    Více...