Rubrika
HomiliePosláním člověka je poznat svoje dary a ty dary používat
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
24.03.2019, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
3. neděle postní
příslušné slovo Boží: 1. čt. Ex 3,1-8a.13-15; ž. Žl 103; 2. čt. 1 Kor 10,1-6.10-12; evang. Lk 13,1-9;
Bratři a sestry, příběhy, které jsme dnes slyšeli ve čteních, zdánlivě spolu nějak nesouvisí. Evangelium začíná, řekli bychom, černou kronikou. Přicházejí za Ježíšem, který má ten přídomek Nazaretský. Nazaret je v Galileji. Navíc hodně těch lidí se domnívá, že se tam Ježíš i narodil, a říkají mu: „Ty jsi Galilejec.“ A tady byly z Galileje takzvaní zélóti, kteří sem přišli do Jeruzaléma, aby tady vykonali oběť, ale vlastně přišli taky, aby organizovali povstání. Pontský Pilát se to dozvěděl a nechal je pobít přímo v chrámu, v tom vnějším nádvoří. Tedy má to nádech jakési svatokrádeže. „Co na to říkáš?“
No, a čekají, že Ježíš se zapojí do té debaty a bude odsuzovat. Jenže, jak my víme, Ježíš nepřišel, aby odsoudil, ale Ježíš přišel, aby ukázal cestu z toho kruhu násilí. Je to svým způsobem opravdu bludný kruh, protože člověk, který smýšlí, řekli bychom, naprosto pozemsky, tak půjde s tím stylem: „Když ty mně, tak já tobě jednou tolik.“ A Ježíš nabízí cestu, jak z toho ven.
A to první, co říká, vlastně, tak je varování. Právě uvědomte si, zamyslete se, kam to vede. Protože v té hře toho násilí se pouze mění ti herci, pouze se změní osoby těch povstalců, těch, kdo to potlačují, a tak dál, ale ten scénář té hry je pořád stejný, už tisíce let.
Ježíš přichází a říká: „Já vám nabízím něco jiného, jak z toho ven. Ale to první, co je, tak vy musíte změnit postoj k těmto událostem.“ Jednak je vlastně špatný postoj toho soudu, a je špatný postoj té senzace: „Jé, už jste to slyšeli, co se stalo?“ a takhle.
A to se dostáváme k té druhé události. Je to pořád černá kronika. Spadla věž. Spadla stavba. Je to něco asi v takové rovině, jako když přijde zemětřesení, za což člověk nemůže, a my si pak říkáme: „A tak, Pane Bože, jak to řídíš? Jak to děláš, že tam zahynuli nevinní lidé?“ No, my nevíme, jestli třeba někdo tam nepoškodil základy, něco neošidil při té stavbě a podobně. A Ježíš znovu varuje a říká: „Tady ten postoj toho rozdělování, kdo za to může a tak, to je špatný scénář, to je špatná hra.“ A aby dal návod, jakou hru bychom měli hrát, jak by si to představoval, tak říká to podobenství o fíkovníku.
To podobenství tam jakoby zdánlivě nepatří, ale velmi, velmi se tam hodí a vysvětluje svým způsobem jednoduše celou tu situaci. Jeden člověk, je to majitel vinice. Ten fíkovník je na té vinici, řekli bychom, navíc. Fíkovník je tady v tomto podání rostlina, která má přinášet radost. Užitek má přinést ta vinná réva, ale ten fíkovník má přinést radost. Fíkovník je rostlina, která má plodit a normálně plodí od jara do podzimu, kontinuálně. A měl by na fíkovníku být vždycky aspoň jeden fík. Je zajímavé to, že vlastně nevíme, jak ta rostlina kvete, její květy nejsou vůbec vidět, a ty fíky je potřeba hledat.
Neočekává se, že jich tam bude dvacet. Stačil by jeden – jeden, kdy pán vinice přijde, aby zkontroloval vinici, ne fíkovník, ale vinici, a s radostí aby si utrhl ten fík a tím ovocem se osvěžil. Neočekává se, že ten fíkovník bude rodit fíky, hrušky, jabka, ale fíky a stačil by jeden. Posláním fíkovníku je přinést fíky, plodit fíky. Co je posláním člověka? Poznat svoje dary a ty dary používat. A potom je člověk šťastný, cítí se dobře a nad to ještě naplnil svůj život, svoji existenci. A toto říká Pán: „Bude stačit jeden ten fík. Nechci po tobě žádné velké věci, ale chci, abys poznal dary, které máš, a abys je používal.“
Že to není jednoduché, to jsme slyšeli na příkladu Mojžíše, který, když byl mladý a byl ve faraónově rodině jako adoptivní syn jeho dcery, chtěl vysvobodit Izraelity, ale vymklo se mu to z rukou a zabil Egypťana. Musí utíkat. Teď je starý, Písmo říká, že mu bylo osmdesát v tu chvíli. Byl rozhodně starý. Byl v cizí zemi, nic mu nepatřilo. Stáda patřily jeho tchánu Jitrovi. A Mojžíš už je v situaci, postoji, že rezignoval, a Bůh přichází a říká: „Vím o tobě, vím o tvé těžké situaci, vím o situaci těch Izraelitů a ty máš ten dar, že je vyvedeš. Tebe jsem si pro to vybral a dal jsem ti k tomu všechny potřebné dary. Mojžíšovi se to nezdá, protože víme, že zadrhával. Ale i to Bůh vyřeší tím, že mu bude tlumočit jeho bratr Áron.
Bratři a sestry, všechny ty texty nás vedou k tomu, abychom znovu slyšeli tu hlavní myšlenku letošní postní doby: obrátit se, znovu navázat vztahy, znovu smířit, obnovit a tak dále. Vytvořit společenství.
Ježíš nás na jedné straně varuje a říká, jakou hru hrát nemáme, na druhé straně zase nám dává celkem jasný příklad, jak by si to představoval a co od nás očekává. Je jedno, jestli si budeme připomínat tady to podobenství o fíkovníku nebo jestli nám je bližší to setkání Boha s Mojžíšem, kdy jde Bůh Mojžíšovi naproti. To je jedno, ale každopádně bychom si měli odnést do našeho dalšího života: „Bůh o mně ví a počítá se mnou.“
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
03.03.2024, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
3. neděle postní
příslušné slovo Boží: 1. čt. Ex 20,1-17; ž. Žl 19; 2. čt. 1 Kor 1,22-25; evang. Jan 2,13-25;
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
07.03.2021, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
3. neděle postní
příslušné slovo Boží: 1. čt. Ex 20,1-17; ž. Žl 19; 2. čt. 1 Kor 1,22-25; evang. Jan 2,13-25;
Bratři a sestry, když bychom nějakým způsobem chtěli spojit texty, které nám církev předkládá o letošní 3. neděli postní, tak v prvním čtení jsme slyšeli to znění Desatera. Ono je ve Starém zákoně dvakrát – v druhé knize Mojžíšově, a potom v páté knize Mojžíšově.
Tady ta verze z té druhé knihy Mojžíšovy je z období nebo z místa, z Jeruzalémského chrámu. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
04.03.2018, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
3. neděle postní
příslušné slovo Boží: 1. čt. Ex 20,1-17; ž. Žl 19; 2. čt. 1 Kor 1,22-25; evang. Jan 2,13-25;
Bratři a sestry, jak už jsme si několikrát říkali, tak letošní texty všechny mluví o smlouvě mezi Bohem a člověkem, eventuelně o obnově této smlouvy. Ze začátku to byla smlouva, kterou Bůh uzavírá s jedincem – s Adamem, s Abrahámem, Izákem, Jakubem, a dnes jsme slyšeli o smlouvě, kterou uzavřel s celým izraelským lidem. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
08.03.2015, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
3. neděle postní
příslušné slovo Boží: 1. čt. Ex 20,1-17; ž. Žl 19; 2. čt. 1 Kor 1,22-25; evang. Jan 2,13-25;
Bratři a sestry, ta fotografie, na kterou se díváte, není moc kvalitní. Tu jsem udělal v roce 1995 a je na ní model Jeruzalémského chrámu, toho Herodova chrámu. Tady tento model stál v blízkosti jednoho hotelu v Jeruzalémě. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
15.03.2009, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
3. neděle postní
příslušné slovo Boží: 1. čt. Ex 20,1-17; ž. Žl 19; 2. čt. 1 Kor 1,22-25; evang. Jan 2,13-25;
Bratři a sestry, jak jsem říkal na začátku mše svaté, my se dnes setkáváme s nejdůležitějším textem Starého zákona. Říkáme tomu Desatero. Slyšeli jsme ho celé, ale abychom dobře pochopili všechno to, co se tam stalo, tak bychom si museli přečíst nejméně čtyři kapitoly z Druhé knihy Mojžíšovy, ale nejlepší by bylo přečíst si to úplně všechno od začátku. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
19.03.2006, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
3. neděle postní
příslušné slovo Boží: 1. čt. Ex 20,1-17; ž. Žl 19; 2. čt. 1 Kor 1,22-25; evang. Jan 2,13-25;
Bratři a sestry, my se společně vrátíme zase k druhému čtení na zamyslíme se hned nad první větou: „Židé si přejí zázraky, Řekové zase hledají moudrost, ale my kážeme Krista ukřižovaného.
Začnu zase trošičku zeširoka. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
23.03.2003, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
3. neděle postní
příslušné slovo Boží: 1. čt. Ex 20,1-17; ž. Žl 19; 2. čt. 1 Kor 1,22-25; evang. Jan 2,13-25;
Bratři a sestry, v prvním čtení jsme slyšeli o Desateru. Desatero, to je takový návod, jak žít. Když bychom to chtěli přirovnat k něčemu z našeho života, tak můžeme říct, že Desatero se podobá patníkům u silnice. Patníky u silnice vymezují, ukazují tomu, kdo po silnici jde nebo jede, odkud kam ta silnice sahá, odkud kam je to bezpečné a kde začíná příkop, kam už se jít nedá. Je to tak schválně, Desatero není nějaký propracovaný systém doslova promyšlený, není to žádný právnický zákon, ale je to nabídka. Více...