Rubrika
HomilieKřesťanství dává člověku sílu k tomu, aby hledal odpuštění a aby ho získal
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
28.09.2017 - čtvrtek, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Václava
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mdr 6,9-21; ž. Žl. 1 Kron 29; 2. čt. 1 Petr 1,3–6;2,21b–24; evang. Mt 16,24-27;
Bratři a sestry, texty, které nám církev předkládá o slavnosti svatého Václava, vypovídají vlastně o tom, jak plyne život člověka. V našem životě se střídají, řekněme, delší období, nechci říct zrovna dlouhá, ono může být delší či kratší, a je to nějaké období, ve kterém zdánlivě ten život plyne, jak by se to řeklo, podle těch všedních pravidel a zdá se, že se neděje nic zas až tak moc zásadního. O tom mluvilo to čtené z knihy Moudrosti.
A potom druhé čtení z listu apoštola Petra mluvilo o tom, že v životě člověka přicházejí, řekli bychom, nějaké zásadní okamžiky. Apoštol Petr tam vlastně mluvil o Velikonocích, o těch událostech čtvrtečního večera od Ježíšova zatčení až vlastně po jeho smrt. A církev nám chce připomenout, že vlastně v těch chvílích, kdy se zdá, že se nic neděje, tak v těchto delších obdobích se člověk vlastně má učit. I tím všedním každodenním životem tady toto opakování těch situací nám má pomoci, abychom hlouběji do toho pronikli a abychom v tom našli poučení.
Na konci toho prvního čtení vlastně byla připomínka „vládcové lidí“, protože člověk, když něco se opakuje nebo když má něco ve své moci, tak má tendence si říkat: „Já jsem tady pánem, já už to znám, mě už nemůže nic překvapit,“ a tak. Vládcové lidí. Tedy nějaké části tady celého toho vesmíru. Protože v žalmu jsme slyšeli modlitbu. Byla to modlitba krále Davida. Modlitba, kterou pronesl při korunovaci svého syna Šalamouna za krále. Nebyl to úplně žalm, ale byl to úryvek z druhé knihy Kronik.
U té modlitby nebo vůbec tady u toho okamžiku je zvláštní to, že toho Šalamouna museli korunovat králem dvakrát. Poprvé to bylo tak jako narychlo a někteří to neuznávali, a tak se rozhodli to zopakovat, aby u toho teda byli všichni a aby potom, až tady David nebude, aby všichni z celého Izraele Šalamouna respektovali. A David se tady modli při té příležitosti a říká: „Ty, Hospodine, vládneš nade vším. Člověk v žádném případě, ale ty, Hospodine. V tvé ruce to je a ty nás voláš, ty nás zveš, abychom se s tebou podíleli na správě tady této země, na chodu toho všeho, co je tady kolem nás. Každý podle toho svého místa, podle svých schopností, sil a podle toho postavení.
Když to celé nějakým způsobem budeme aplikovat na svatého Václava, byl to člověk, který se učil. Který na začátku vlastně pochopil, že není jenom jeden směr. Je to zajímavé, prvně byl vzdělán ve slovanském písmu a tady, řekli bychom, v této větvi vědění. To je ten východ. Potom se mu dostalo škol v tom západním slova smyslu, latina a tady toto všechno, co s tím souvisí. Byl to tedy člověk, který byl formován ne jedním směrem, ale věděl, že tady na světě se to sbíhá, ty myšlenky, a že to člověka může obohatit.
Potom, co je vlastně takové zvláštní, on, když byl mladý a malý, tak vládnul jeho strýc. Teoreticky on se vlastně vůbec nikdy neměl stát vládcem. Tam to mělo pokračovat po linii toho strýce, ale to nebylo a naopak nastoupil jeho otec, a potom po svém otci on. Tedy v jeho životě byly zvraty, a Václav byl ale na ty zvraty připravený. Jeho to nějakým způsobem nezneklidňovalo, neznepokojovalo. On byl připravený na ty mezní okamžiky.
V tom dlouhém období zase jeho vlády je velmi zmiňovaná soudní reforma. V těch legendách se to líčí tak, jako že kácel šibenice. On si byl vědom toho, že to silové řešení často k ničemu nevede, a navíc právě tady ty absolutní tresty nedávají možnost nějaké nápravy nebo něčeho takového. Vlastně řečeno dnešními slovy, on si byl vědom toho, že život je jedinečný, a jestliže někdo o něj přijde, tak už to nejde nikdy vrátit. Že život není počítačová hra, kde se to spustí znovu. Měl respekt k druhým lidem a k jejich životu, i když to byli lidé opravdu žádného postavení nebo minimálního na stupni těch otroků a takhle, přesto on v nich viděl člověka. Tady v tomto momentu vidíme, jak on žil křesťansky.
V těch dalších legendách se zdůrazňuje, že připravoval víno z hroznů a hostie pekl a tak. To je asi dost velká nadsázka, ale faktem je, že se modlil a že se zúčastňoval bohoslužeb. Když nastoupil na trůn, tak část šlechty si stěžovala, jak to bude vypadat, že ten člověk je od kněží naprosto zkažený. Pokládali ho za slabocha a v jejich očích člověk, který se modlí, byl nějaký divný. A on se za to nestyděl, naopak on jim dával tady v tomto příklad.
No, a ta otázka vlastně, jak to, že on zemřel, ve Staré Boleslavi na svátek Osmy a Damiána nebo spíš druhý den, proč tam vůbec šel? Víme, že byl varovaný, aby tam nechodil. Protože byl dobrým politikem, tak poznal, že vlastně je potřeba se orientovat na císařský rod, na císaře Jindřicha, který mu také dal vlastně tady za to spojenectví část ostatků svatého Víta. V dnešní době se dávají různé dary, vyznamenání a tak. V tehdejší době se dávaly ostatky svatých.
Svatý Vít, který zemřel jako velmi mladý, je symbolem takové prozřetelnosti nebo spíš připravenosti člověka, který má jasný úsudek a už v mládí ví, za čím si má stát.
Naopak zase právě, od čeho se odklonili, bylo Bavorsko, a z toho Bavorska sem přišly ostatky Kosmy a Daminána. Kosma a Damián byli lékaři. Zahynuli při pronásledování za císaře Diokleciána. A taky toho o nich moc nevíme, v podstatě totéž, co o tom svatém Vítovi, ale v těch legendách jsou líčeni jako lidé, kteří se snažili vlastně léčit těla těch svých pacientů, ale snažili se je také získat pro křesťanskou víru. A tak když Václav šel do Boleslavi oslavit svátek toho kostela Kosmy a Damiána, tak tím dával najevo svému bratrovi, že respektuje ty hodnoty, že respektuje to, co ten Boleslav, k čemu se hlásí. A dokázal to vlastně i tím, že tam zůstal, a dokázal to teda i tím, že vlastně tam zemřel.
Jinak svatý Václav, to se málo ví, pocházel z velké rodiny. Byli tři bratři a čtyři sestry. Byla to rodina, která to neměla třeba jednoduché. Matka Drahomíra, ona byla cizinka, sice ze slovanského kmene, ale z dnešního Braniborska. Tedy žili životem v mnohém nám podobným a snažili se, někdy víc, někdy míň, hledat porozumění jeden pro druhého. Někdy se to dařilo, někdy se to nedařilo. Ale co tam je vlastně na konci, na konci je to odpuštění. Václav mu odpouští, Boleslav potom uznává chybu. A to je vlastně to, co přináší křesťanství. Křesťanství dává člověku sílu k tomu, aby hledal odpuštění a aby ho dosáhl, aby ho získal.
Bratři a sestry, skončím tím, co jsem říkal na začátku mše svaté. Svatý Václav jako postava historická, má vícero tváří v tom dobrém slova smyslu, a každý z nás, když bude chtít, tak si tam najde tu tvář, která je mu nějak blízká, sympatická. Můžeme tam najít nějakou myšlenku, která nás bude i v našem životě inspirovat a kterou se budeme snažit na přímluvu svatého Václava rozvíjet.
Kéž se nám to s Boží pomocí podaří.
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
28.09.2021 - úterý , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Václava
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mdr 6,9-21; ž. Žl. 1 Kron 29; 2. čt. 1 Petr 1,3–6;2,21b–24; evang. Mt 16,24-27;
Bratři a sestry, zůstaneme u té poslední věty, kterou řekl svatý Václav tady na zemi: „Bůh ti odpusť, bratře.“ Jak jsem zmínil na začátku mše svaté, tak je to vlastně určitá parafráze té Ježíšovy věty na kříži: „Otče, odpusť jim, protože nevědí, co činí. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
28.09.2019 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Václava
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mdr 6,9-21; ž. Žl. 1 Kron 29; 2. čt. 1 Petr 1,3–6;2,21b–24; evang. Mt 16,24-27;
Bratři a sestry, texty, které jsme právě slyšeli, se velmi, velmi hodí k postavě, k osobě svatého Václava. Svatý Václav se narodil buď v roce 906 nebo 907, v tom se prameny neshodují, ale zemřel v roce 929. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
28.09.2018 - pátek , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Václava
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mdr 6,9-21; ž. Žl. 1 Kron 29; 2. čt. 1 Petr 1,3–6;2,21b–24; evang. Mt 16,24-27;
Bratři a sestry, texty, které jsme slyšeli teď před chvílí k svátku nebo slavnosti svatého Václava, byly vybrány opravdu velmi dobře, protože vystihují ty aspekty, kterými se svatý Václav řídil. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
28.09.2016 - středa , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Václava
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mdr 6,9-21; ž. Žl. 1 Kron 29; 2. čt. 1 Petr 1,3–6;2,21b–24; evang. Mt 16,24-27;
Bratři a sestry, dnešní svátek, slavnost, připomíná mladého člověka, který měl jasno, jaksi od začátku. Člověka, který na jedné straně, když jsem si takový citát, když měl nastoupit na ten knížecí trůn, tak několik šlechticů řeklo: „Co se počneme s ním? Ten, jenž měl být knížetem, je zkažen od kněží a je jako mnich. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
28.09.2015 - pondělí, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Václava
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mdr 6,9-21; ž. Žl. 1 Kron 29; 2. čt. 1 Petr 1,3–6;2,21b–24; evang. Mt 16,24-27;
Svátek nebo slavnost svatého Václava nám dává příležitost uvědomit si zase několik snad asi faktů, prostě skutečností, se kterými musíme nějak v životě počítat. Tou první skutečností je to, že vlastně všichni čeští světci z toho prvního období jsou mučedníci. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
28.09.2014 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Václava
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mdr 6,9-21; ž. Žl. 1 Kron 29; 2. čt. 1 Petr 1,3–6;2,21b–24; evang. Mt 16,24-27;
Bratři a sestry, když si připomínáme osobu nějakého světce, nebo i vůbec nějakého významného člověka, tak si zpravidla připomínáme to, co bychom nazvali jako poslední dějství, závěr, jakýsi vrchol toho svědectví, které ten člověk vydal, nebo jakési korunování díla, které za celý život vykonal. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
28.09.2012 - pátek , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Václava
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mdr 6,9-21; ž. Žl. 1 Kron 29; 2. čt. 1 Petr 1,3–6;2,21b–24; evang. Mt 16,24-27;
Bratři a sestry, v prvním čtení z knihy Moudrosti se starozákonní autor obrací k vládcům a nastiňuje jim jakýsi program, nějaké morální zásady, jak by jejich vláda mohla vypadat, čím by se mohla řídit. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
28.09.2011 - středa , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Václava
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mdr 6,9-21; ž. Žl. 1 Kron 29; 2. čt. 1 Petr 1,3–6;2,21b–24; evang. Mt 16,24-27;
Bratři a sestry, začnu možná trošku ne úplně vážně. Když se díváme na život svatého Václava, tak si říkáme: „Co ten člověk za svůj krátký život stihnul!“ A když jsme šli teď s ministranty tady do kostela, průvodem kolem kostela, tak jsem si říkal: „Co ti lidé chtějí dnešní den, dnešní volný den všechno stihnout?“, protože to byl obrovský úprk různých traktorů, vozíků a všeho možného. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
28.09.2010 - úterý , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Václava
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mdr 6,9-21; ž. Žl. 1 Kron 29; 2. čt. 1 Petr 1,3–6;2,21b–24; evang. Mt 16,24-27;
Bratři a sestry, pro dnešní slavnost byla vybrána čtení, hlavně první čtení z knihy Moudrosti, které je připisováno králi Šalamounovi. A v té knize Moudrosti jakoby král Šalamoun se obrací ke svým kolegům vládcům a dává jim rady, jak moudře kralovat, jak moudře zařídit věci veřejné. Více...
P. Mgr. Václav Rychlý, OPraem
28.09.2008 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Václava
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mdr 6,9-21; ž. Žl. 1 Kron 29; 2. čt. 1 Petr 1,3–6;2,21b–24; evang. Mt 16,24-27;
Blíží se volby. Nebojte se, nebude to žádná volební kampaň :), ale myslím si, že hodně lidí je znechucených polistopadovým vývojem v naší společnosti a už to trvá poměrně dost dlouho ty zmatky, který tady jsou. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
28.09.2006 - čtvrtek, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Václava
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mdr 6,9-21; ž. Žl. 1 Kron 29; 2. čt. 1 Petr 1,3–6;2,21b–24; evang. Mt 16,24-27;
Slavíme skutečně významného člověka, můžeme říct, i vyjímečného člověka, ale přesto je těžké takhle dělat promluvu, právě proto, že často to sklouzne do různých frází, různých vět, které ti řečníci neustále opakují, a ona to často nebývá ani pravda a je to takové prázdné. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
28.09.2004 - úterý , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Václava
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mdr 6,9-21; ž. Žl. 1 Kron 29; 2. čt. 1 Petr 1,3–6;2,21b–24; evang. Mt 16,24-27;
Začnu dneska takovou legrací. Vždycky, když se zpívá ten žalm s odpovědí "Ty Hospodine vládneš nade vším", tak si vzpomenu na jednu takovou anekdotu, kdy pan farář se ptá dětí v náboženství, kdo řídí farnost. Samozřejmě chce slyšet, že on. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
28.09.2003 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Václava
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mdr 6,9-21; ž. Žl. 1 Kron 29; 2. čt. 1 Petr 1,3–6;2,21b–24; evang. Mt 16,24-27;
Bratři a sestry, ten dnešní svátek bývá často pojímán jako oslava, vzpomínka na staré zlaté dobré časy, kde jsou role dopředu rozděleny. Václav je dobrý, řekli bychom bílý, Boleslav naprosto špatný, černý, jejich matka Drahomíra taky někde taková spíš černá v pozadí, ještě se tam k tomu připlete Ludmila, samozřejmě naprosto kladná postava. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
28.09.2002 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Václava
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mdr 6,9-21; ž. Žl. 1 Kron 29; 2. čt. 1 Petr 1,3–6;2,21b–24; evang. Mt 16,24-27;
Bratři a sestry, chtěl bych pokračovat v té myšlence, kterou jsem říkal na začátku. Připomínáme si člověka, který byl svatý. On té svatosti dosáhl, řekli bychom, na ryze civilním poli. Státník, politik, vojevůdce, svým způsobem v té době vlastně on byl i ekonom. Je to velká výzva pro dnešní dobu, protože my třeba si často i myslíme, že svatost, to je něco, co se týká výhradně jaksi kostela, církve, něco, co se týká tady tohoto prostoru a několika vyvolených lidí, kteří se nějak zavázali sliby nebo přijali nějaké svěcení. Více...
Mons. Stanislav Vídenský, farář ve Veverské Bítýšce
28.09.2001 - pátek , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Václava
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mdr 6,9-21; ž. Žl. 1 Kron 29; 2. čt. 1 Petr 1,3–6;2,21b–24; evang. Mt 16,24-27;
Jistě jsme tomu rádi, že můžeme dnešní svátek svatého Václava oslavovat zároveň jako státní svátek, že je volný den, tak jako neděle, a máme možnost také i tento svátek oslavit účastí na mši svaté, poděkovat Pánu Bohu za jeho lásku k našemu národu, že nám dal hned na prahu života našeho národa tak velikého světce. My se při této promluvě aspoň tak nachvilku chceme zadívat na ten krátký film z jeho života, abychom jej viděli jako malé dítě, jako chlapce, syna knížete Vratislava a kněžny Drahomíry. Více...