Rubrika
HomilieMoudrost je třeba hledat
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
28.09.2010 - úterý , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Václava
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mdr 6,9-21; ž. Žl. 1 Kron 29; 2. čt. 1 Petr 1,3–6;2,21b–24; evang. Mt 16,24-27;
Bratři a sestry, pro dnešní slavnost byla vybrána čtení, hlavně první čtení z knihy Moudrosti, které je připisováno králi Šalamounovi. A v té knize Moudrosti jakoby král Šalamoun se obrací ke svým kolegům vládcům a dává jim rady, jak moudře kralovat, jak moudře zařídit věci veřejné. My dneska už víme, že jistojistě tu knihu nenapsal král Šalamoun, že je to jedna z nejmladších knih Starého zákona, že dokonce nevznikla v Palestině, ale vznikla zase v Egyptě a byla napsána řecky. A troufáme si říct dneska, že jako je kniha Kazatel, kniha Moudrosti a kniha Sirachovcova, že ti autoři se snad i znali, každopádně znali svoje díla. Možná se znali i osobně. Žili v době, kdy se to hodně měnilo, ale oni se snažili ukázat na to dobré a užitečné, co si máme vzít z minulosti. Žili v Egyptě, kde sice vládla jedna dynastie, ale ti králové se střídali. Potom tam nastoupili Římané a vůbec to nebylo ideální. Setkávali se s tím, čemu se říká korupce, tady ty různé nešvary a tyto věci a vzpomínali si a připomínali si to, že když Hospodin vyvedl Izraelity z Egypta, tak jim říká: „Já budu vaším Bohem a já budu vaším Králem. Já se o vás budu starat. Budu se o vás starat lépe než kterýkoliv jiný člověk.“ Ale Izraelitům to bylo málo.
Nicméně také tady ten autor knihy Moudrosti (nevíme vůbec, jak se jmenoval, kdo to byl) také připomíná situaci, jak by se to řeklo, obyčejného člověka. Čemu je obyčejný člověk vystaven? Je vystaven lákání různých myšlenkových směrů. I tenkrát to byly horoskopy, věštění z hvězd, z karet, předpovídání budoucnosti, různé tajné nauky a další směry. Byla toho celá spousta v tehdejším Egyptě a autor knihy Moudrosti chce připomenout: „Ale toto všechno jsou jenom náhražky. Je tu jeden pravý Bůh, ale od toho, kdo stojí nahoře, kdo vede, se čeká, že bude ukazovat na ty pravé hodnoty.“ A tady hned nemusíme myslet na politické autority, na ty nejvyšší nahoře. Když si to dobře uvědomíme, tak každý z nás je někomu nadřízen, když vynecháme děti. Každý z nás je tady pro někoho nebo má být pro někoho tím ukazatelem.
Autor knihy Moudrosti v té části, kterou jsme četli, připomíná důležitou věc a říká: „Tu Moudrost je třeba hledat.“ Čím je člověk starší, čím je mu víc roků, anebo čím má vyšší postavení v nějaké organizaci, v nějaké společnosti, tak tím víc na něho doléhá pokušení myslet si, že už to všechno ví. Vždyť do školy přece chodí děti. Těm říkáme: „Nauč se to. Ty to ještě neumíš, ty to neznáš.“ Ale aby dospělý vysoce postavený člověk řekl: „Já něco neumím, já tomu nerozumím,“ to se považuje za hanbu. A tak mnohdy ti lidé dělají, že tomu rozumí, hrají si na to. Ale tak to není.
Už tedy dva tisíce let nám Boží slovo připomíná důležitou věc: Kdo chce být moudrý, musí se to učit, musí to hledat. A je jedno, kolik je mu roků, je jedno, v jakém je postavení. Naopak, čím je ten člověk starší a čím je výše postavený, tím usilovněji by měl hledat tuto skutečnou moudrost.
Když budete číst Písmo svaté a knihu Moudrosti, tak zjistíme, že ta Moudrost je tam psána s velkým M. Autor tím myslí Boží vlastnost. Někteří vykladatelé Nového zákona říkají: „Tato Moudrost je předobrazem Ducha svatého, který dává dar moudrosti.“ Je možné to takto vykládat. Ten autor knihy Moudrosti neznal Boží Trojici. Mluvil o jediném Bohu, o jediném Bohu Otci a zdůrazňoval, že z jeho moudrosti, z jeho díla, z jeho stvoření se můžeme učit. Snažil se svoje čtenáře nadchnout, aby toto hledali, protože člověk ve svém životě usiluje, hledá ledacos. Chceme ledacos získat. Říkáme si: „Bylo by dobré, kdybych toto měl,“ nějakou věc doma. „Kdybych získal něco. Ale moudrost? Na to snad ani nemám čas. To může někdo jiný, kdo má spousty času, kdo nemá co dělat, ale já mám hodně práce.“
Autor říká: „Ne, není to tak.“ Nenechte se tímhle nějakým způsobem zmýlit. Představuje tu Moudrost jako krásnou ženu a říká: „Jako když po ulici projde krásná žena, tak všichni se za ní otočí a všichni si jí všimnou a všichni pro ni budou nadšeni, ale ta Moudrost je spíš jako popelka, která zůstává někde skryta a je to škoda.“
A potom říká: „Co je motivem, když někdo usiluje to tuto moudrost? Že si ji zamiloval.“ Totiž z té moudrosti bude mít člověk jenom dobrý pocit, že dobře poradil, bude mít klidné svědomí, bude mít v sobě radost, ale nebude z toho mít žádný prospěch viditelný v tom smyslu, že by vydělal peníze. Peníze se dají vydělat chytračením, peníze se dají vydělat tvrdou prací, ale zpravidla ten, kdo jedná moudře, tak tento člověk se nesoustřeďuje na tyto hodnoty. Tento člověk dává přednost jiným hodnotám.
„Jediný důvod, proč hledat moudrost, je láska.“ Můžeme o tom přemýšlet, je to určitě důvod k zamyšlení, důvod k úvaze a je to velmi zajímavé.
Bratři a sestry, chtěl je získat, aby o tom přemýšleli, ale byl si moc dobře vědom toho, že těch, kteří se budou těmito věcmi zaobírat, bude menší část. Většina to odbude tím: „Nemám na to čas.“ Ale také mnozí se budou vymlouvat a nepřiznají, že tomu nerozumí. Neřeknou: „Pro mě je to těžké. Já bych se musel vzdělávat, já bych musel postupovat a mně se nechce.“
My dnes slavíme svátek svatého Václava, člověka, který je považován za moudrého knížete. V čem byl moudrý? Těch věcí bylo víc. Nechtěl bych tady teď sklouznout do nějakého chvalozpěvu, do nějaké chvalořeči. Svatý Václav byl člověk, který se snažil na té myšlence křesťanství posunout celý český národ víc kupředu. Snažil se ten národ nějakým způsobem sjednotit. Bral to tak, že křesťanství je myšlenka, která dává dobrý základ pro jednotu celého národa, pro to, aby tady byl vybudován nějaký stát. Do té doby víceméně tady bylo kmenové uspořádání a teď se to začínalo měnit. Na vrcholu stáli Přemyslovci a ty ostatní knížata říkali: A proč se to má měnit? Proč se máme vzdát nějaké struktury, kterou tady máme, která tady byla několik staletí?“ A svatý Václav jim odpovídal: „Abychom dokázali společně něco vybudovat, vytvořit.“ Nejde o to jenom se něčeho vzdát, ale jde o to společně získat, vybudovat něco. Svatý Václav byl ten, který se snažil vidět dál, než jenom, řekli bychom, za hranice vlastního dvora. V té době se rozhodovalo, ke které té vladařské větvi se mají České země připojit, jestli k bavorské nebo saské. V tu chvíli to vypadalo, že ti Sasové zvítězí. To říkala Drahomíra a jeho bratr Boleslav. A Václav říkal: „Ne. Uvidíte, že zvítězí ta bavorská strana.“
Viděl dál, ale to nebylo samozřejmé. To bylo dáno tím, že se o ty věci zajímal a že do nich měl vhled. To, co říkal Václav, to nebyly jenom takové řeči u piva. To nebylo to, že on by taky všemu rozuměl, ale to bylo dáno tím, že skutečně byl vzdělaný, že usiloval o moudrost.
Myšlenka svatého Václava pokračuje i po jeho smrti. Tady je ještě asi důležité si připomenout, že zdaleka ne všichni ho chápali, zdaleka ne všichni ho přijímali. Kdyby ho všichni přijímali, tak by nezemřel jako mučedník. Dokonce i ti nejbližší mu vlastně nerozuměli a domnívali se, že to s nimi nemyslí dobře.
Myšlenka svatého Václava provází dějiny celého českého národa. Od dvanáctého století se tam dostává na povrch to, že svatý Václav je považován za věčného dědice českého trůnu a těm panovníkům, kteří zrovna vládnout, ten trůn pouze propůjčuje. To je myšlenka, která přímo vychází z knihy Moudrosti, kdy se chce říct tomu králi, který stojí na špici té pyramidy: „Jsi jenom člověk. Nezapomeň na to, že i když jsi hodně vysoko, jsi jenom člověk. Jako člověk jednou zemřeš a budeš se zodpovídat ze svých činů. Jsi nahoře ne proto, aby sis toho užíval, ale jsi nahoře, aby ses taky staral, abys myslel na ty, kteří jsou pod tebou.“
A potom konečně za vlády Karla IV. byl svatý Václav ustanoven za takzvaného zemského patrona. Dneska se ten svátek jmenuje trošku jinak: svatého Václava mučedníka, hlavního patrona českého národa. Zní to tak trošku současně (když se řekne zemského patrona, tak to zní trošku archaicky), ale obojí znamená trošku něco jiného. Ten Karel IV. si přál, aby Václav byl ochráncem, patronem všech lidí, kteří žijí v Českém království. Tady už se nemluví o jednom národě, o českém národě, ale o všech lidech, kteří žijí na tom území. To znamená, on říkal: „Všichni, kteří tady jsme, se na něho můžeme dívat jako na svůj vzor a každý si od něho něco můžeme vzít. Každý se od něho můžeme něčemu naučit a ten Václav nás bude spojovat, i když jsme z různých zemí, mluvíme různými jazyky, pocházíme z různých kulturních tradic. A toto je velmi hluboká myšlenka.
Bratři a sestry, a to platí pořád. Každý z nás si z jeho života může něco vzít. Pro každého z nás Václav může být inspirujícím člověkem. On byl nadřízený. Jak jsem říkal, i my jsme každý někomu nadřízený. V mnohem menším měřítku, ale je to tak. Ale on byl také příkladem těm, kteří byli pod ním. To o nás platí úplně stejně, možná snad ještě i víc.
Bratři a sestry, ať tedy ty myšlenky, ty zásady, podle kterých žil a jednal svatý Václav, jsou živé i dnes – v našich zemích, v našem veřejném životě, ale i v našich rodinách.
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
28.09.2021 - úterý , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Václava
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mdr 6,9-21; ž. Žl. 1 Kron 29; 2. čt. 1 Petr 1,3–6;2,21b–24; evang. Mt 16,24-27;
Bratři a sestry, zůstaneme u té poslední věty, kterou řekl svatý Václav tady na zemi: „Bůh ti odpusť, bratře.“ Jak jsem zmínil na začátku mše svaté, tak je to vlastně určitá parafráze té Ježíšovy věty na kříži: „Otče, odpusť jim, protože nevědí, co činí. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
28.09.2019 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Václava
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mdr 6,9-21; ž. Žl. 1 Kron 29; 2. čt. 1 Petr 1,3–6;2,21b–24; evang. Mt 16,24-27;
Bratři a sestry, texty, které jsme právě slyšeli, se velmi, velmi hodí k postavě, k osobě svatého Václava. Svatý Václav se narodil buď v roce 906 nebo 907, v tom se prameny neshodují, ale zemřel v roce 929. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
28.09.2018 - pátek , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Václava
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mdr 6,9-21; ž. Žl. 1 Kron 29; 2. čt. 1 Petr 1,3–6;2,21b–24; evang. Mt 16,24-27;
Bratři a sestry, texty, které jsme slyšeli teď před chvílí k svátku nebo slavnosti svatého Václava, byly vybrány opravdu velmi dobře, protože vystihují ty aspekty, kterými se svatý Václav řídil. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
28.09.2017 - čtvrtek, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Václava
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mdr 6,9-21; ž. Žl. 1 Kron 29; 2. čt. 1 Petr 1,3–6;2,21b–24; evang. Mt 16,24-27;
Bratři a sestry, texty, které nám církev předkládá o slavnosti svatého Václava, vypovídají vlastně o tom, jak plyne život člověka. V našem životě se střídají, řekněme, delší období, nechci říct zrovna dlouhá, ono může být delší či kratší, a je to nějaké období, ve kterém zdánlivě ten život plyne, jak by se to řeklo, podle těch všedních pravidel a zdá se, že se neděje nic zas až tak moc zásadního. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
28.09.2016 - středa , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Václava
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mdr 6,9-21; ž. Žl. 1 Kron 29; 2. čt. 1 Petr 1,3–6;2,21b–24; evang. Mt 16,24-27;
Bratři a sestry, dnešní svátek, slavnost, připomíná mladého člověka, který měl jasno, jaksi od začátku. Člověka, který na jedné straně, když jsem si takový citát, když měl nastoupit na ten knížecí trůn, tak několik šlechticů řeklo: „Co se počneme s ním? Ten, jenž měl být knížetem, je zkažen od kněží a je jako mnich. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
28.09.2015 - pondělí, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Václava
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mdr 6,9-21; ž. Žl. 1 Kron 29; 2. čt. 1 Petr 1,3–6;2,21b–24; evang. Mt 16,24-27;
Svátek nebo slavnost svatého Václava nám dává příležitost uvědomit si zase několik snad asi faktů, prostě skutečností, se kterými musíme nějak v životě počítat. Tou první skutečností je to, že vlastně všichni čeští světci z toho prvního období jsou mučedníci. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
28.09.2014 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Václava
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mdr 6,9-21; ž. Žl. 1 Kron 29; 2. čt. 1 Petr 1,3–6;2,21b–24; evang. Mt 16,24-27;
Bratři a sestry, když si připomínáme osobu nějakého světce, nebo i vůbec nějakého významného člověka, tak si zpravidla připomínáme to, co bychom nazvali jako poslední dějství, závěr, jakýsi vrchol toho svědectví, které ten člověk vydal, nebo jakési korunování díla, které za celý život vykonal. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
28.09.2012 - pátek , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Václava
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mdr 6,9-21; ž. Žl. 1 Kron 29; 2. čt. 1 Petr 1,3–6;2,21b–24; evang. Mt 16,24-27;
Bratři a sestry, v prvním čtení z knihy Moudrosti se starozákonní autor obrací k vládcům a nastiňuje jim jakýsi program, nějaké morální zásady, jak by jejich vláda mohla vypadat, čím by se mohla řídit. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
28.09.2011 - středa , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Václava
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mdr 6,9-21; ž. Žl. 1 Kron 29; 2. čt. 1 Petr 1,3–6;2,21b–24; evang. Mt 16,24-27;
Bratři a sestry, začnu možná trošku ne úplně vážně. Když se díváme na život svatého Václava, tak si říkáme: „Co ten člověk za svůj krátký život stihnul!“ A když jsme šli teď s ministranty tady do kostela, průvodem kolem kostela, tak jsem si říkal: „Co ti lidé chtějí dnešní den, dnešní volný den všechno stihnout?“, protože to byl obrovský úprk různých traktorů, vozíků a všeho možného. Více...
P. Mgr. Václav Rychlý, OPraem
28.09.2008 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Václava
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mdr 6,9-21; ž. Žl. 1 Kron 29; 2. čt. 1 Petr 1,3–6;2,21b–24; evang. Mt 16,24-27;
Blíží se volby. Nebojte se, nebude to žádná volební kampaň :), ale myslím si, že hodně lidí je znechucených polistopadovým vývojem v naší společnosti a už to trvá poměrně dost dlouho ty zmatky, který tady jsou. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
28.09.2006 - čtvrtek, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Václava
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mdr 6,9-21; ž. Žl. 1 Kron 29; 2. čt. 1 Petr 1,3–6;2,21b–24; evang. Mt 16,24-27;
Slavíme skutečně významného člověka, můžeme říct, i vyjímečného člověka, ale přesto je těžké takhle dělat promluvu, právě proto, že často to sklouzne do různých frází, různých vět, které ti řečníci neustále opakují, a ona to často nebývá ani pravda a je to takové prázdné. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
28.09.2004 - úterý , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Václava
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mdr 6,9-21; ž. Žl. 1 Kron 29; 2. čt. 1 Petr 1,3–6;2,21b–24; evang. Mt 16,24-27;
Začnu dneska takovou legrací. Vždycky, když se zpívá ten žalm s odpovědí "Ty Hospodine vládneš nade vším", tak si vzpomenu na jednu takovou anekdotu, kdy pan farář se ptá dětí v náboženství, kdo řídí farnost. Samozřejmě chce slyšet, že on. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
28.09.2003 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Václava
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mdr 6,9-21; ž. Žl. 1 Kron 29; 2. čt. 1 Petr 1,3–6;2,21b–24; evang. Mt 16,24-27;
Bratři a sestry, ten dnešní svátek bývá často pojímán jako oslava, vzpomínka na staré zlaté dobré časy, kde jsou role dopředu rozděleny. Václav je dobrý, řekli bychom bílý, Boleslav naprosto špatný, černý, jejich matka Drahomíra taky někde taková spíš černá v pozadí, ještě se tam k tomu připlete Ludmila, samozřejmě naprosto kladná postava. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
28.09.2002 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Václava
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mdr 6,9-21; ž. Žl. 1 Kron 29; 2. čt. 1 Petr 1,3–6;2,21b–24; evang. Mt 16,24-27;
Bratři a sestry, chtěl bych pokračovat v té myšlence, kterou jsem říkal na začátku. Připomínáme si člověka, který byl svatý. On té svatosti dosáhl, řekli bychom, na ryze civilním poli. Státník, politik, vojevůdce, svým způsobem v té době vlastně on byl i ekonom. Je to velká výzva pro dnešní dobu, protože my třeba si často i myslíme, že svatost, to je něco, co se týká výhradně jaksi kostela, církve, něco, co se týká tady tohoto prostoru a několika vyvolených lidí, kteří se nějak zavázali sliby nebo přijali nějaké svěcení. Více...
Mons. Stanislav Vídenský, farář ve Veverské Bítýšce
28.09.2001 - pátek , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Svátek sv. Václava
příslušné slovo Boží: 1. čt. Mdr 6,9-21; ž. Žl. 1 Kron 29; 2. čt. 1 Petr 1,3–6;2,21b–24; evang. Mt 16,24-27;
Jistě jsme tomu rádi, že můžeme dnešní svátek svatého Václava oslavovat zároveň jako státní svátek, že je volný den, tak jako neděle, a máme možnost také i tento svátek oslavit účastí na mši svaté, poděkovat Pánu Bohu za jeho lásku k našemu národu, že nám dal hned na prahu života našeho národa tak velikého světce. My se při této promluvě aspoň tak nachvilku chceme zadívat na ten krátký film z jeho života, abychom jej viděli jako malé dítě, jako chlapce, syna knížete Vratislava a kněžny Drahomíry. Více...