Rubrika
HomilieBěžte na místa, kde cesta opouští město
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
12.10.2014, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
28. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 25,6-10a; 2. čtení Flp 4,12-14.19-20; evangelium Mt 22,1-14;
Ježíš mluví o svatbě. Svatba, nejradostnější událost v životě člověka. My se často ptáme a říkáme si: „Co v tom nebi budeme dělat? Nebudeme se tam nudit?“ A Ježíš, když o tom něco říká, tak říká: „Budete se tam radovat.“
V tomto podobenství je přirovnán Bůh ke králi. Předtím byl přirovnán k hospodáři, k majiteli vinice, teď je přirovnán ke králi. Proč? Protože král byl ten, kdo měl poskytovat ochranu. Král neměl tu hodnost proto, aby se mu klaněli, ale proto, aby chránil, aby pečoval. A toto tady vlastně Ježíš zdůrazňuje. Ten král se stará. Stará se o toho syna, kterému vystrojil svatbu, a stará se o to, aby lidé mohli přijít, aby svatebčané mohli přijít.
Musíme si uvědomit, že každé podobenství je jako zrcadlo, které je nám nastaveno. My se dost často domníváme, že podobenství je takové okno, které nám zprostředkuje pohled, jaké to bylo v minulosti. To je chyba. Podobenství je zrcadlo, které nám říká, jak to teď vypadá se mnou.
A tady v tom podobenství, které jsme dnes slyšeli, jsou vlastně tři roviny. Třikrát král zve. Ježíš toto podobenství říká velekněžím a starším lidu, a oni dobře věděli, o čem je řeč, aspoň ze začátku. To první pozvání je právě pozvání Izraele od východu z Egypta až po příchod Mesiáše. To druhé pozvání je také především pozváním Izraele. Je to vlastně období, kdy ještě žili první apoštolové. Uvědomme si, že i ten, kterému říkáme apoštol národů, svatý Pavel, nejdřív, když přišel do nějakého města, tak šel do synagogy, obrátil se k židům, a s nimi začínal svoji misii. A teprve když on odmítli, tak se obracel k dalším. Celých 15 kapitol Skutků apoštolů vypráví především o tom, jak se apoštolové obracejí na židy a snaží se je získat pro evangelium.
A to třetí pozvání, to je období církve. To třetí pozvání začíná tím, že řekl těm služebníkům, aby vyšli na rozcestí. To říká český překlad. Řecký originál říká trošku něco jiného. Tam říká: „Běžte na místa, kde cesta opouští město.“ Město je symbolem bezpečí, město je symbolem prosperity. Mimo město, mimo hradby bylo nebezpečí. U těch městských hradeb taky sedávali žebráci, tedy ti, kteří byli nějakým způsobem obtížní, kteří nevěděli s tím životem, co si s ním počít, nedokázali se zařadit ani tam, ani tam, a tady do těchto míst, kde se ty cesty zužují, kde je nebezpečno, kde jsou ti, kteří třeba nevědí co se svým životem, posílá král své služebníky.
A Ježíš tady právě upozorňuje na to a říká: „Svatební síň se naplnila, všemi, mohl přijít každý, kdo chtěl.“ A teď začíná další takové jako třídění. My, když nás někdo pozve na nějakou oslavu, tak zpravidla dostaneme papír, kartičku, pozvánku. V té době dostávali ti pozvaní šaty. V pátek jsme to tady řešili, že šaty v té době byly platidlem. A král, aby nikoho neuvedl do rozpaků, tak když je zval, tak jednak to pozvání bylo řečeno ústně, nebylo napsáno, a ten kdo zval, předal šaty. Tím bylo řečeno vlastně, že ten král mu dává všechno, co potřebuje, ten pozvaný, aby nebyl zahanben, aby se mohl opravdu s radostí zúčastnit této oslavy.
Takže když se ptá ten král, a je zajímavé, že začíná: „Příteli.“ Všimněme si, že teda mu bude něco vytýkat, bude to velmi vážné, ale pořád ho oslovuje příteli. Ježíš v Getsemanech osloví Jidáše slovem příteli. Říká: „Příteli, jak to, že jsi sem přišel bez svatebních šatů?“ On vlastně říká: „Já jsem ti je poslal. Kams je zašantročil, co jsi s nimi udělal, za kolik jsi je prodal?“ A proto s ním jedná takhle tvrdě.
Díky Bohu my dnes jsme ještě o kousek dál a víme, že s pomocí Boží je možné ty svatební šaty získat znovu. Je možné získat Boží odpuštění, je možné začít znovu. Ale to by nás nemělo svádět k tomu, že si řekneme: „O nic nejde, získám ho znovu,“ protože nikdo z nás nemá zaručené, že to budu zrovna já, kdo ho získá, kdo bude mít na této zemi tolik času, aby mohl začínat pořád znovu a znovu.
Ale, bratři a sestry, toto podobenství nám chce říct tolik: Bůh nás zve. Zve nás do radosti a dává nám všechny prostředky k tomu, abychom my ten svůj život mohli prožít v určitém pokoji, v určité harmonii a radosti. A je na nás, abychom to, co nám Bůh dává, abychom to přijali a používali na tom správném místě. Svatební šaty se měly použít na svatební hostině, ne je prodat. Čili tedy ty dary, které dostáváme, máme používat, navíc ještě na správném místě ve správný čas a v žádném případě je nikde nezašantročit.
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
11.10.2020, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
28. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 25,6-10a; 2. čtení Flp 4,12-14.19-20; evangelium Mt 22,1-14;
Bratři a sestry, evangelium nás zavádí zase do Jeruzaléma do Svatého týdne, říkáme i Pašijového týdne, někdy do úterý, kdy Ježíš pořád vede ještě debatu s velekněžími a staršími z lidu, kteří pořád se ho ptají na to stejné: „Jak nám dokážeš, že smíš dělat to, co děláš? Jak ospravedlníš to, žes přijel jako král do Jeruzaléma, jak to, že ses nechal oslovovat, že jsi syn Davidův, a jak to, že jsi vyhnal ty obchodníky a směnárníky a další prodavače z Jeruzalémského chrámu?“
Je velmi takové, řekli bychom, charakterizující, výstižné pro Pána Ježíše, že on tady ten poslední čas, který má - do Zeleného čtvrtku, potažmo Velkého pátku zbývá několik málo hodin – a on toto věnuje ne svým učedníkům, ale svým nepřátelům, které vlastně ještě naposledy, řekli bychom, chce nějak získat. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
09.10.2011, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
28. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 25,6-10a; 2. čtení Flp 4,12-14.19-20; evangelium Mt 22,1-14;
Bratři a sestry, hlavní myšlenkou dnešních textů, které jsme slyšeli, je naděje. Možná to není na první pohled vidět, ale je to tak. Církev schválně vkládá tyto texty ke konci církevního roku, kdy se víc mluví o takzvaných posledních věcech člověka, to znamená o smrti, soudu, druhém příchodu Pána Ježíše. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
09.10.2005, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
28. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Iz 25,6-10a; 2. čtení Flp 4,12-14.19-20; evangelium Mt 22,1-14;
Bratři a sestry, posledně jsme se v našich úvahách dostali až na konec mše svaté a dneska začínáme takový, troufám si říct, nový velký úsek, a sice budeme se společně od teď zamýšlet vždycky nad druhým čtením. Více...