Úterý 25.01.2022, Obrácení sv. Pavla, Miloš
Hledat: Vyhledat
Rubrika Homilie

Znepokojuješ se pro mnoho věcí

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
21.07.2013, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
16. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Gn 18,1-10a; 2. čtení Kol 1,24-28; evangelium Lk 10,38-42;

Znepokojuješ se pro mnoho věcí11:01
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.33 MB]

Bratři a sestry, prožíváme dobu prázdnin, dobu dovolených a často jsme na cestách a slyšeli jsme také dnes dva příběhy o tom, jak někdo cestuje. A vždycky, když někdo cestuje, tak to má nějaký cíl a na konci té cesty má následovat něco, čemu se říká přijetí.

Ve Starém zákoně Abrahám přijímá tři pocestné a v nich k němu přichází sám Bůh. V Novém zákoně sestry Marie a Marta přijímají rabiho Ježíše z Nazareta. Svatý Lukáš, už jsme to slyšeli minule a předminule, nám vyprávěl o tom, jak Ježíš nebyl přijat v samařské vesnici, jak k němu přišel jeden znalec zákona a chtěl ho přivést do úzkých, což by se dalo zase označit jako takové setkání, kde nebyl přijat, kde nebylo přijato Ježíšovo učení, a nyní je přijat do domu, přímo se to tady říká: „Kde ho přijala do domu nějaká žena jménem Marta.“

V té době nebylo obvyklé, aby žena nebo ženy poskytovaly pohostinství mužům, a Marie a Marta si toho váží, že Ježíš přijal jejich nabídku. A zvlášť Marta to dává najevo vnějším způsobem – obsluhuje, chystá. Marta ví, co je potřeba přichystat pro pocestného, jak to přikazuje Mojžíšův zákon. Marta ví, jak to má být. Zná ta pravidla toho společenského chování a chce, aby to všechno bylo na jedničku s hvězdičkou. Marie k tomu přistupuje úplně jinak. Marie vychutnává tu radost toho okamžiku. Ten rabi z Nazareta, kolem kterého je pořád tolik lidí, on je teď u nás doma a my ho „můžeme mít chvilku samy pro sebe“.

Často se říká, že ten postoj, jak si sedla k těm nohám, že to je postoj jakoby učedníka. Ne, to je mnohem víc. V té době, v době Pána Ježíše, učitel seděl a žáci stáli kolem něho a poslouchali. Ale když někdo seděl na zemi, tak to je postoj sluhy, otroka. Pán seděl za stolem nebo na nějakém lehátku a otrok seděl na zemi, aby byl připravený tomu pánovi posloužit, kdykoliv ten pán o to požádá. A Marie si sedá spontánně k Ježíšovým nohám, aby ho poslouchala, aby mu byla nablízku. Ona nemá nějaké specielní přání, ona mu neklade žádnou otázku, nechce od něho nic slyšet, žádnou radu. Ona je šťastná, že Ježíš je s ní.

Všechno by to bylo v pořádku, ale Marta chce slyšet, řekli bychom, mermomocí, doslova si to vynucuje, chce slyšet pochvalu. Chce slyšet: „Děláš to dobře. Děláš to nejlépe.“ „Pane, je ti to jedno, že teď mě nechala obsluhovat samotnou?“ A k velkému překvapení Ježíš jí říká, že při všem tom shonu, při všem tom snažení zapomněla na něco podstatné.

Bratři a sestry, je důležité dobře interpretovat Ježíšova slova. Ježíš přijímá pohostinství Marty, Ježíš nevytýká tady tomuto pohostinství nic, dokonce ani neříká, že by tam něco bylo špatně nebo takhle, ale říká: „Tys zapomněla. Při tom běhání, při tom snažení jsi zapomněla.“ To je to jediné, co jí teda vytýká a říká: „Zapomnělas na něco velmi důležité.“ Co to je, k tomu se dostaneme.

Když vykladatelé Písma se snaží interpretovat tuto událost, tak říkají: Marta, to je Starý zákon s jeho předpisy, s jeho nařízeními, s tím kdy se říká, co člověk všechno musí udělat. Marie, to je Nový zákon. Koneckonců Nový zákon začíná u jiné Marie tím, že Marie z Nazareta, Marie, matka Ježíšova, přemýšlí o slovech, které jí řekl anděl. Tedy ty dvě sestry představují Mojžíšův zákon a evangelium, Starý zákon a Nový zákon. Starý zákon nelze oddělit od Nového zákona, Ježíš Nový zákon naplnil. Ne všechna nařízení Starého zákona už platí, ale nelze škrtnout Starý zákon, jako že už by pro nás neměl žádný význam. Nelze je tedy oddělit. A s námi je to úplně stejně. My jsme, každý z nás jsme Marií i Martou. V každém z nás jsou obě tyto dvě složky – ta složka činná, akce, ale také ta složka té kontemplace, toho zamyšlení se, přemýšlení, uvažování. A asi pro dnešní dobu zvlášť platí ta Ježíšova slova: Při všem tom starání se, při všem tom spěchu člověče nezapomeň. Nezapomeň, že je tady jedno důležité. A teď je tady to, co je to důležité.

Ale ještě než se k tomu dostaneme, to až úplně na konec, bych se zastavil u toho: „Znepokojuješ se pro mnoho věcí.“ To je vlastně jediná výtka, kterou Ježíš adresuje Martě. Říká: „Tvoji mysl zaměstnává mnoho věcí a ty věci tě nečiní šťastnou, ale naopak ty věci tě zneklidňují, přinášejí do tvého nitra, do tvého vědomí, do tvého svědomí nějaký zmatek, nejistotu. Zneklidňují, znepříjemňují ti život. A říká: „Stojí to za to? Je to tak opravdu v pořádku?“ „Není, není to tak.“ Setkání s Bohem přináší pokoj, setkání s dobrem přináší radost. Setkání se zlem přináší nepokoj.

A co je tedy to podstatné, to co Marii nikdo nemůže vzít, ten nejlepší úděl? Bůh nám nabízí přijetí. Marie a Marta přijaly Ježíše do svého domu a na oplátku on přijal je. To je to nejcennější, to je to, po čem toužíme, aby nás druzí přijali, aby nás takzvaně brali. Toužíme po tom, aby nás ti druzí milovali bezpodmínečně, aby nás nechtěli předělávat, aby nás přijali takové, jací jsme. A toto nabízí Ježíš, toto nabízí Bůh. To je ten úděl, který nikdo nemůže vzít. Je to velmi důležitá myšlenka z evangelia. Je to myšlenka, o které se nemluví příliš často, ale je to nesmírně důležité pro náš vnitřní pokoj, pro náš duchovní život. Bůh nás přijímá bezpodmínečně. Co po nás žádá? Abychom při plánování svého života, při plánování svých dnů nezapomínali na Marii. Abychom při všem shonu, protože většina z nás žije činným způsobem života a musíme nějakým způsobem to naplánovat, rozhodnout, žije v nás ta Marta, staráme se, a tak abychom při tom všem nezapomínali na Marii – na Marii, která si sedla a která naslouchá, která přemýšlí, která kontempluje.

Bratři a sestry, nakonec bych připomněl jedno úsloví, které říká: Koho Bůh miluje, toho křížem navštěvuje. Z tohoto úsloví vyplývá takový závěr, a sice když k někomu přijde Bůh, tak mu přinese něco nepříjemného, něco těžkého, nemoc, protivenství a tak dál a tak dál. Ale my jsme dnes slyšeli z Písma svatého dva příběhy a ty příběhy vyprávěly o tom, jak Bůh přináší pokoj a radost. Jak Bůh přichází, aby obdaroval, aby dal člověku to, po čem člověk touží, aby dal člověku něco krásného, něco pěkného. Abrahám, když přijal ty tři posly a v nich přijal Hospodina, Boha, tak tento posel mu přinesl zprávu o tom, že bude mít syna. To bylo vlastně to nejvíc, co si Abrahám mohl přát, on po tom taky toužil a on to chtěl.

Takže, bratři a sestry, když Bůh nás navštěvuje, je to proto, aby nás obdaroval – něčím pěkným, něčím radostným. Nezapomínejme na to.



Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku


Bůh přijímá naše pohostinství a stává se hostitelem

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
21.07.2019, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
16. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Gn 18,1-10a; 2. čtení Kol 1,24-28; evangelium Lk 10,38-42;

Bůh přijímá naše pohostinství a stává se hostitelem7:20
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 1.64 MB]

Bratři a sestry, když se podíváme na setkání v evangeliu, tak jsou tam dvě výrazné postavy. Jedna sestra, která je, řekli bychom, činná, a druhá, která rozjímá, naslouchá. Někdy se říká, že kontempluje.    Více...


Ježíš povolává Martu doma mezi svými hrnci

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
17.07.2016, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
16. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Gn 18,1-10a; 2. čtení Kol 1,24-28; evangelium Lk 10,38-42;

Ježíš povolává Martu doma mezi svými hrnci12:39
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.85 MB]

Bratři a sestry, to co jsme teď vyslechli, tedy tuto, řekli bychom, kratičkou epizodu v Lukášově evangeliu, tak když to člověk vyslechne a neví, co bylo předtím, a neví, co je potom, tak se domnívá, že to je taková epizoda, kdy Ježíš udělil jakési ponaučení tady těm dvěma sestrám, nebo hlavně té Martě.    Více...


Bůh je host, který k nám přichází

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
18.07.2010, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
16. neděle mezidobí
příslušné slovo Boží: 1. čtení Gn 18,1-10a; 2. čtení Kol 1,24-28; evangelium Lk 10,38-42;

Bůh je host, který k nám přichází14:59
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 2.45 MB]

Bratři a sestry, jak už jsem zmínil na začátku mše svaté, dnešní texty nám předkládají dvě návštěvy. My prožíváme období návštěv. To není náhodou, že ty texty slyšíme právě teď, v období prázdnin, volna, kdy se víc než kdy jindy setkáváme mezi sebou.    Více...


Všechna práva vyhrazena římskokatolické farnosti a autorům příspěvků.