Rubrika Homilie

Naučme se sebeovládáním přemáhat zlo a konat dobro

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
25.02.2009, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
POPELEČNÍ STŘEDA
příslušné slovo Boží: 1. čtení Jl 2,12-18; 2. čtení 2 Kor 5,20-6,2 ; evangelium Mt 6,1-6.16-18;

Naučme se sebeovládáním přemáhat zlo a konat dobro10:17
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 1.65 MB]

Bratři a sestry, dnešní první čtení z knihy proroka Joela i evangelium mluvili o tom, že duchovní obnova, koneckonců i ten půst a všechno, co s tím souvisí, že jsou to věci, které se dotýkají vnitřku člověka. Proč tedy začínáme dobu postní tím, že si necháváme na hlavu sypat popel? Protože jsou země, kde skutečně se nedělá jenom křížek na čelo tím popelem, ale opravdu se popel sype na hlavu, do vlasů. Proč tedy toto vnější gesto, když můžeme říci: Evangelium i první čtení tady tu vnějškovost nějakým způsobem kritizují.

Musíme si uvědomit, že lidé víc na jihu a víc na východ jsou lidé, kteří rádi dělají velká gesta navenek, a tam je právě to nebezpečí, že když se něco dělá navenek, tak že se ztratí to jádro, ten základ. To se samozřejmě může stát i komukoliv u nás nebo kdekoliv jinde.

Bratři a sestry, když se podíváme na knihu proroka Joela, tak zjistíme, že ten slovník je velmi podobný slovníku proroka Jeremiáše. Kniha proroka Joela vznikla někdy ve čtvrtém století před Kristem. Co je zajímavé: předpokládá se, že to byl prorok, který psal, ne který mluvil (většinou proroci mluvili, kázali), ale že on psal, a že se to šířilo, že se to opisovalo.

Prorok Joel píše v době, kdy Izrael zpustošily dvě věci: sucho a kobylky, a prorok tohoto využívá, je veden Bohem, a říká: „Toto zlo, které jste viděli, to zlo přírodní, vám má připomenout, že každé zlé chování člověka má veliké následky, velké důsledky. Každé zlo něco ničí. Zlo nikdy nic nevybuduje, ale jenom a jenom ničí.“

Prorok jim potom připomíná dvě důležité vlastnosti: skromnost a ochotu něčeho se vzdát. Proč se postíme? Protože zachování života, to je nejsilnější pud, který v nás je. Dřív lidé měli opravdu jenom to, co měli k jídlu, velmi často to tak bylo, a proto to je vedeno tímto směrem: odříct si něco základního. Když si začínáme odříkat (my si máme dneska odříct nejenom jídlo, máme si odříct do, čemu se dřív říkalo požitky, dneska se spíš říká zážitky), tak si máme v první řadě uvědomit, jak je náš život bohatý, co všechno skutečně máme. Mezi ty zážitky patří kino, televize, nějaké to oblíbené jídlo nebo cokoliv, co je příjemné, třeba i prospěšné, co nám ten život zpestřuje, co ho činí zajímavějším a co je v každém případě dovolené a dobré.

Tak když si to člověk vlastně odepře, tak první, co si uvědomí, tak si řekne: „Aha, tím vším je můj život bohatý a já často to beru automaticky. Ale když začnu přemýšlet o tom, co já bych v tom postě mohl udělat navíc, tak se mi toto vybaví.“ A mají to být věci, které nám budou nějakým způsobem činit obtíže, námahu. Máme si uvědomit, že, jak říká to lidové přísloví, co nic nestojí, za nic nestojí. Že vykonat skutečně dobro, že k tomu je potřeba odvaha a že za tím vždycky bude stát námaha.

Prorok kritizuje jenom vnější gesta, kritizuje je i Pán Ježíš. Tady bych řekl, že tady to rituální roztržení šatů, že to nebylo nějaké gesto jak na divadle, že by opravdu na sobě rozerval košili nebo něco takového. Ten člověk si roztrhl plášť u krku v délce patnácti až dvaceti centimetrů, bylo to takové spíš symbolické, ale i tak prorok říká: „Jestli tam nebude ten základ, jestli tam nebude ochota zabývat se svým životem, jestli tam nebude ochota přemýšlet o své lásce, sebelásce, o lásce k druhým, o skromnosti, o ochotě něčeho se vzdát, tak je to k ničemu.“

Bratři a sestry, dneska se v těch „kruzích bez Boha“ mluví o tom, že je potřeba se uskromnit, aby byl takzvaný udržitelný rozvoj. Jinými slovy: když by všichni lidé ze svého slovníku nevyřadili slovo skromnost a ochotu něčeho se vzdát, tak by tady na zemi bylo místa pro všechny, místa dost. Ale protože někteří to neumí nebo nechtějí umět, tak se dostáváme do různých krizí a do různých tlaků. Věřím tomu, že vlastně všichni, jak tady jsme, tak jsem ten den dneska začali právě s tou myšlenkou, že začínáme svoji duchovní obnovu, že začínáme dobu postní. A tady začíná další, řekl bych, úkol všech pokřtěných: připomínat i těm, kteří tady právě nejsou, že nesmíme jako lidé ze svého slovníku vyřadit tady to slovíčko skromnost, že nesmíme ze svého slovníku vyřadit slovo: „Já si to odřeknu, já se uskromním, já se zapřu.“

Lidé, kteří se hlásí k víře, kteří se snaží podle své víry žít, to vědí a cvičí se v tom každý rok, ale tady je potřeba, aby v dnešní době, která je zasažena tím, čemu se říká konzumismus, to znamená „brát, brát, brát“, shromažďovat, ať už hodnoty nebo ty zážitky, a nedívat se nalevo a napravo, tak v této dnešní době je velkým posláním křesťanů ukazovat, že je možné žít nějak jinak. To není záležitost jenom kněze nebo biskupů, protože kněz se nedostane k mnoha lidem, to je záležitost všech pokřtěných, řekl bych, celé farnosti, protože vy se s nimi setkáváte daleko víc, a samozřejmě oni si toho všimnou. Všimnou si toho, že třeba odejdeme teď z kostela a budeme mít na čele křížek z toho popela, a možná se někdo zeptá: „A co to je? A k čemu to je? A proč jsi tam dnes šel, šla?“

To je jedna věc, ale pak je stejně tak důležité, aby začali sami přemýšlet a říkali si: „Proč on se chová takhle? Co to je za tu vlastnost, kterou on má?“ A teď mu z toho vyjde: „To je to, čemu se říká skromnost.“

Bratři a sestry, toto všechno, o co se snažíme, není samoúčelné, to není jenom nějaké cvičení, to má hluboký smysl. Já bych teď ještě jednou chtěl přečíst vstupní modlitbu, protože ta byla velmi krásná a velmi dobře vystihovala, o co nám v době postní má jít.

„Bože, dej, ať nás posilní dnešní půst, kterým zahajujeme úsilí o svou duchovní obnovu, abychom se naučili sebeovládáním přemáhat zlo a konat dobro.“ To je to! To, o co se dnes snažíme, nás má posílit, a je to začátek, začátek té cesty. Ty další dny už se spíš máme zaměřit na to, čemu se říká zážitky, ale obecně na to sebeovládání a skromnost. A toto všechno, co budeme dělat, v nás má vytvořit prostor, abychom se mohli víc setkat s Bohem, aby víc v nás a v každém z nás aspoň o trošičku víc žilo evangelium, to, o co se snažil Ježíš.

Bratři a sestry, ať se nám to v letošní době postní opravdu podaří. Všechny texty, které budeme číst v postních nedělích, jsou zaměřeny na obnovu Smlouvy, návrat k Bohu, setkání s Bohem, vracení se k těm kořenům. Tak ať se nám přes všechno to svatopostní snažení neztratí ten základ. Ať všechno to, co budeme dělat navenek, je skutečně odrazem našeho hlubokého přesvědčení a výrazem naší skromnosti a lásky k druhým.



Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku


Vrátit se k Hospodinu celým svým srdcem

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
14.02.2024, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
POPELEČNÍ STŘEDA
příslušné slovo Boží: 1. čtení Jl 2,12-18; 2. čtení 2 Kor 5,20-6,2 ; evangelium Mt 6,1-6.16-18;

Vrátit se k Hospodinu celým svým srdcem7:13


Prostředek k hlubšímu spojení s Bohem

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
17.02.2021, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
POPELEČNÍ STŘEDA
příslušné slovo Boží: 1. čtení Jl 2,12-18; 2. čtení 2 Kor 5,20-6,2 ; evangelium Mt 6,1-6.16-18;

Prostředek k hlubšímu spojení s Bohem7:45

Bratři a sestry, hlavními myšlenkami, které byly v dnešním evangeliu, tak byla modlitba, půst a almužna. Ovšem, řekli bychom, toto není cílem. To nejsou cíle. Tady nejde o to, aby člověk se vypracoval, jako třeba když jde o nějaké cvičení nebo něco takového, aby si člověk mohl říct: „Já jsem dobrej,“ nebo aby ho druzí chválili.    Více...


Obraťte se celým svým srdcem

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
14.02.2018, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
POPELEČNÍ STŘEDA
příslušné slovo Boží: 1. čtení Jl 2,12-18; 2. čtení 2 Kor 5,20-6,2 ; evangelium Mt 6,1-6.16-18;

Obraťte se celým svým srdcem6:48
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 1.52 MB]

Bratři a sestry, v evangeliu jsme slyšeli, řekli bychom, o třech způsobech nebo o třech věcech, které by člověk měl dělat v době postní. A sice je to tedy ta almužna – dobročinnost, modlitba a půst. Ale tyto tři aktivity nejsou cílem samy o sobě.    Více...


Tři pilíře obnovy

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
18.02.2015, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
POPELEČNÍ STŘEDA
příslušné slovo Boží: 1. čtení Jl 2,12-18; 2. čtení 2 Kor 5,20-6,2 ; evangelium Mt 6,1-6.16-18;

Tři pilíře obnovy10:02
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 1.94 MB]

Bratři a sestry, úryvek z Matoušova evangelia, který jsme vyslechli, mluví o rozdávání almužny, o modlitbě, o postu. Jsou to takové tři pilíře každé obnovy, ještě o nich letos v době postní uslyšíme, ale Ježíš se nespokojí s tím, že řekne: „Toto dělejte,“ nebo: „Dělejte něco,“ ale on vzápětí taky řekne: „Je důležité, jak to děláte – s jakým úmyslem, s jakým rozpoloženým, co od toho očekáváte.    Více...


Bohu nejde o tvůj výkon

P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
01.03.2006, kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
POPELEČNÍ STŘEDA
příslušné slovo Boží: 1. čtení Jl 2,12-18; 2. čtení 2 Kor 5,20-6,2 ; evangelium Mt 6,1-6.16-18;

Bohu nejde o tvůj výkon5:31
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 27 kb/s, 1.11 MB]

Bratři a sestry, začínáme nové období liturgického roku – dobu postní. Co je jejím smyslem? Jde o to, abychom se přiblížili Bohu, abychom si uvědomili, že Bůh je blízko nám. Abychom se zamýšleli nad svým životem.    Více...


Všechna práva vyhrazena římskokatolické farnosti a autorům příspěvků.