Rubrika
HomiliePanna Maria došla k cíli první
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
15.08.2004 - neděle , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Nanebevzetí Panny Marie
příslušné slovo Boží: 1. čt. Zj 11,19a; 12,1-6a.10ab; ž. Žl 45 (44); 2. čt. Lk 1,39-56; evang. 1 Kor 15,20-27;
Bratři a sestry, ten dnešní svátek nám připomíná, že Panna Maria došla k cíli, k cíli své cesty. Ten cíl není jenom cílem pozemským, ale je to vůbec cíl celé naší existence – dojít k Bohu, setkat se s Bohem, být s Ním. Když takhle o tom přemýšlíme, tak každého z nás asi napadne otázka: „No jo, ale bude mě ten Pán Bůh k sobě chtít? Mám šanci se tam vůbec k Němu dostat? Vždyť mám tolik chyb, mám tolik nedostatků, neřekne mně Pán Bůh: ‚Ne, tebe nechci.‘?“ Neřekne. Právě ten dnešní svátek je toho jakýmsi důkazem nebo ubezpečením. Panna Maria je u Boha s tělem i duší. Ona je první člověk, který dosáhl tohohle cíle. Ona toho cíle nedosáhla ani tak proto, že byla tělesnou matkou Pána Ježíše, že s ním byla spojena příbuzenským poutem, ale ona toho cíle dosáhla proto, že byla, můžeme říct, taky jeho první učednicí a že to ve svém životě nikdy nevzdala.
Dnešní první čtení z knihy Zjevení svatého apoštola Jana vypráví o ženě, která má rodit. Kdo to je? Úplně nejstarší výklady písma svatého říkají - to je církev. Pozdější výklady říkají – to je Panna Maria. Můžeme říci, že oba ty výklady jsou pravdivé, protože Panna Maria patří do církve. Skutečně je asi výstižnější ten první výklad, že tou ženou, která má rodit, je církev. Chlapec, který se má narodit, je dobro, jakékoliv dobré dílo. Církev nás povzbuzuje k tomu, abychom konali dobro, pomáhá nám v tom. Naopak, my se ve svém životě můžeme setkávat s překážkami, které se nám staví do cesty v konání dobra. To je ten drak. Ty rohy, čelenky, to všechno naznačuje pýchu. I dnes se setkáváme s tím, že mnoho lidí udělá něco zlého a ještě to vytrubuje, ještě se tím chlubí, ještě naopak na to ukazují a jakoby dělat něco dobrého byla nějaká urážka, chyba, jako by to bylo něco, za co bychom se my měli stydět. A je to přesně naopak. Každému dobrému dílu se staví do cesty překážky, s tím musíme počítat, ale měli bychom počítat také s Boží pomocí. Žena odešla na místo, které měla připravené od Boha. Jinými slovy – Bůh nedovolí, aby nás to zlo přemohlo, aby bylo silnější. Bůh nás neopustí.
Bratři a sestry, my známe Pannu Marii, hlásíme se k ní, my ji oslavujeme. Můžeme říct, že ze všech lidí, když pomineme Ježíše, který je Boží syn – Bohočlověk, tak ze všech lidí je Panna Maria skutečně nejznámější člověk v dějinách. Ale když ona žila ten svůj pozemský život, tak nebyla takhle známá. Můžeme říct, že to byla obyčejná dívka z Nazareta, která si mohla říct: „Tak co já tady. Obyčejná vesnická holka – co já zmůžu, co já můžu dělat. Zabalím to a nebudu se o nic snažit.“ Ale ona to neudělala. Naopak ona byla vždycky ta, která první slyšela, co Ježíš říká, ale byla také první, která se to snažila uvádět do života, která se podle toho snažila žít. Už je příznačná věta, kterou ona řekla na svatbě v Káni Galilejské služebníkům: „Udělejte všechno, co vám řekne.“ Ona stojí pod křížem, když všichni ostatní utečou. Ona se modlila s apoštoly ve večeřadle, než přišel Duch svatý. Byla tam, kde cítila, že je potřeba, aby tam byla. Kolikrát tam ani nemluvila, jenom tam stála. A touhle svou přítomností podporovala Ježíše, jeho snažení, jeho úsilí. Takže bratři a sestry, jakékoliv dobro, které vykonáme, i když nám se bude zdát sebemenší, jakékoliv dobro slouží k tomu, aby se šířilo Boží království. Jakékoliv dobro je takovým semínkem, které může vyrůst a neříkejme si: „Jsem obyčejný člověk, obyčejný muž, obyčejná žena, co na mě záleží.“ Na každém z nás záleží. Bohu záleží na každém z nás. On nás zve k sobě a říká: „U mě máš cíl své životní existence. Já mám o tebe zájem. Ale jde o to, abychom my měli zájem o Boha, abychom my to tak nějak nevzdaly, abychom nezmalomyslněli, neřekli si: „Toho zla je moc, já to vzdávám, nemám sílu.“ Dnešní svátek chce posílit naši sílu, naše vnitřní odhodlání nevzdávat to a jít za Ježíšem, dělat to, na co stačím, to na co nestačím svěřit do Jeho rukou a věřit, že On to doplní.
Výběr homilií ke stejnému liturgickému svátku
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
15.08.2015 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Nanebevzetí Panny Marie
příslušné slovo Boží: 1. čt. Zj 11,19a; 12,1-6a.10ab; ž. Žl 45 (44); 2. čt. Lk 1,39-56; evang. 1 Kor 15,20-27;
Bratři a sestry, dnes si připomínáme událost, která se na jednu stranu stala s Pannou Marií, ale má se to stát s každým z nás. Ale je těžké si to představit, na tom se asi všichni shodneme. Více...
P. ThLic. Marek Hlávka, farář ve Veverské Bítýšce
15.08.2009 - sobota , kostel sv. Jakuba ve Veverské Bítýšce
Slavnost Nanebevzetí Panny Marie
příslušné slovo Boží: 1. čt. Zj 11,19a; 12,1-6a.10ab; ž. Žl 45 (44); 2. čt. Lk 1,39-56; evang. 1 Kor 15,20-27;
|
Rozum a cit | 9:14 |
[MP3, mono, 16 kHz, VBR 21 kb/s, 1.56 MB] |
Bratři a sestry, během církevního roku se slaví několik mariánských svátků, ale můžeme říci, že dnešní slavnost nanebevzetí Panny Marie má největší popularitu. Mezi lidmi je tento svátek, tato slavnost nejvíc oblíbená. Více...